ŠKOLKY JIHOVÝCHODNÍHO POLSKA

Ing. Pavel Kotrla, Ph.D.

Ve dnech 4. až 7. září tohoto roku se uskutečnil každoroční tematický zájezd - exkurze pro členy Sdružení lesních školkařů ČR. Po předchozích letech, kdy byly postupně navštíveny školky ve Švédsku, Chorvatsku a severním Německu, bylo tentokrát zvoleno Polsko. Účastníci exkurze měli možnost v průběhu tří dnů shlédnout pestrý průřez polským školkařstvím, od nejmodernější kontejnerové školky systému BCC, až po tzv. školky “podokapové”.

NADLESNICTVO RUDY RACIBORZSKIE

Nadlesnictvo se nachází v průmyslové oblasti Katovic, poblíž města Rybnik. Z lesnického hlediska se jedná o borovou oblast na chudých písčitých stanovištích. Kromě klasických školek o výměře cca 20 ha (ty nebyly předmětem exkurze) byla v nadlesnictvu vybudována moderní kontejnerová školka švédského systému BCC, s roční produkcí 5-6 mil. kusů sazenic. Jedná se o největší školku tohoto typu v Polsku (po dobudování budou v Polsku celkem 4 školky tohoto typu). Jedním z impulsů pro vznik této školky byl obrovský lesní požár, který v roce 1992 v této oblasti zničil celkem 9000 ha lesa. Tento požár měl i svou tragickou stránku v podobě dvou mrtvých hasičů. Průjezd požářištěm byl součástí exkurze a přesto, že jsou dnes všechny plochy zalesněny, působí obrovská plocha s ponechanými torzy dubů depresivně. Ve školce jsou pěstovány především borovice, buk, dub, modřín, případně smrk, olše, bříza atd., a to jako jednoleté obalené semenáčky. Semena jsou vysévána do kontejnerů do foliových krytů s řízenými podmínkami s tím, že po první fázi růstu jsou semenáčky vyvezeny na úložiště a dále dopěstovány. Foliové kryty jsou v jarním období využity na celkem tři cykly.

Technické zázemí školky se skládá z mísírny substrátů (substráty na bázi rašeliny jsou prodávány i jiným odběratelům), plnicí a osévací linky. Součástí školky je rovněž laboratoř na rozbory osiva, technická zařízení na ošetřování a skladování osiva (skladovací kapacity na bukvice a žaludy o kapacitě 20 tun). Zajímavostí je laboratoř, ve které je připravováno médium na umělou inokulaci semenáčků mykorrhizními houbami (licence francouzské firmy Robin).

NADLESNICTVO NAWOJOVA

Nadlesnictvo se nachází mezi městem Nový Sacz a lázeňským městem Krynica v oblasti Nízkých Beskyd. Jedná se o podhorskou oblast s jedlobukovými porosty s příměsí smrku a dalších dřevin. Významnou část lesů tvoří nekvalitní borové porosty vzniklé po válce zalesněním zemědělských půd (toto specifikum je i ve všech dále popisovaných nadlesnictvích).

V nadlesnictvu Nawojova byla navštívena jedna z nejstarších substrátových školek v Polsku (funguje více než 20 let). Vlastní školka se nachází na terasách ve svahu údolí potoka, zajímavostí je samospádný přívod vody na zálivku. Základním produkovaným druhem je jedle (produkuje se především jako tříleté semenáčky), kromě ní také všechny ostatní druhy dřevin. Sazenice jsou pěstovány buď prostokořenné na substrátu, nebo obalované v jednoduchých, ve školce vyráběných obalech. Zajímavostí je používaný substrát - směs rašeliny a čerstvých pilin, mísených v poměru 1:1.

NADLESNICTVO GORLICE

Nadlesnictvo Gorlice se nachází cca 50 km východně od města Nový Sacz, rovněž v oblasti Nízkých Beskyd. Převažují zde jedlobukové porosty, 30 % výměry pak tvoří borové porosty na zemědělských půdách. V tomto nadlesnictvu byla shlédnuta celá škála způsobů pěstování sadebního materiálu.

Ve vlastním areálu nadlesnictva jsme shlédli komplex foliových krytů. Typy foliovníků, pěstování na substrátu, druhová skladba dřevin, to vše nám bylo velmi blízké. Zaujal však nový, v českých zemích neznámý typ závlahy.

Poté jsme navštívili doslova komplex podokapových školek jedle v lesním porostu. Na nevelkém prostoru několika hektarů lesa bylo možno shlédnout jak čerstvě provedenou přípravu na založení nové školky (prokácení, úklid, celoplošná příprava půdy), tak plochu s jednoletými semenáčky jedle, ale především plochu porostu s již napěstovanými tříletými semenáčky určenými k jarní výsadbě.

Závěrem pobytu v nadlesnictvu Gorlice jsme pak navštívili substrátovou školku určenou především k produkci jedle. Jednalo se o terasovou školku podobného typu jako v nadlesnictvu Nawojova s produkcí tříletých semenáčků jedle na rašelinopilinovém substrátu. Zajímavostí bylo důsledné stínění veškeré pěstované jedle různými typy stínovek. Návštěva posledních dvou školek pak vyvolala celou řadu úvah a diskusí, jakým způsobem nejlépe jedli ve školkách pěstovat.

NADLESNICTVO LOSIE

Nadlesnictvo Losie bezprostředně sousedí s nadlesnictvem Gorlice, lesní porosty jsou proto velmi podobné. Vzhledem k tomu, že část školkařů měla možnost školky tohoto nadlesnictva navštívit již v minulosti, byl program zaměřený na školky omezen pouze na shlédnutí jedné podokapové školky s jednoletými semenáčky jedle. Je však potřeba dodat, že první informace o tomto způsobu pěstování semenáčků jedle, které se dostaly do ČR, pocházejí právě odsud. Pro zpestření programu bylo na tomto nadlesnictvu zařazeno něco z oblasti pěstování lesů. Byla shlédnuta úspěšná podsadba jedle (zahájená rekonstrukce borových porostů na zemědělské půdě), podsadba byla provedena na souvislé ploše 8 ha, jedlové sazenice pocházely z podokapové školky. Poté jsme absolvovali asi kilometrovou procházku jedlobukovými porosty těžebně rozpracovanými s bohatým přirozeným zmlazením jedle a buku.

NADLESNICTVO DUKLA

Lokalizaci městečka Dukla, kde se nachází stejnojmenné nadlesnictvo, snad obyvatelům českých zemí nemusíme upřesňovat. Lze jen dodat, že přírodní podmínky se od předchozích nadlesnictv zásadně neodlišují, s výjimkou dodnes nacházených pozůstatků po 2. světové válce.

V rámci návštěvy nadlesnictva jsme shlédli semenářský komplex, který byl uveden do provozu v roce 1992. Základ tvoří sklad bukvic (kapacita 40 tun) s technologií vypracovanou profesorem Suzskou, bukvice jsou zde před expedicí stratifikovány. Základní technologie je obdobná jako u nás v semenářském závodě Týniště n. Orlicí. Dále je zde malá luštírna (linka BCC) s kapacitou 60 tun šišek ročně. Součástí komplexu je také laboratoř provádějící vlastní rozbory osiva. V rámci tohoto střediska je také produkováno menší množství sazenic. Při prohlídce nás polští kolegové také informovali o tom, že plánují vybudovat moderní kontejnerovou školku pro produkci obalených sazenic jedle, pro kterou zvolili technologii Styroblock (licenci francouzské firmy Robin).

Zbývající pobyt v rámci nadlesnictva Dukla byl věnován návštěvě skanzenu těžby ropy v Bobrce, návštěvě hradu Kamenec a nedaleké skupině pískovcových skal zvané “Přadleny”.

ZÁVĚR

Letošního zájezdu po polských školkách se zúčastnilo celkem 37 osob. Jako organizátoři doufáme, že si každý z účastníků odnesl řadu nových poznatků. Asi největší rozdíl mezi polským a českým lesnictvím je v oblasti společensko-politické. V Polsku je les ve vlastnictví státu z cca 85 %, a rovněž veškerý reprodukční materiál lesních dřevin je držen v rukou státních lesů. V tomto směru lze s námi jen těžko porovnávat. Na druhou stranu každá výměna informací je cenná, shlédnuté školky vyvolaly jistě řadu podnětů k přemýšlení. Závěrem nezbývá než poděkovat všem polským kolegům, kteří nám velmi obětavě věnovali svůj čas a díky jejich péči jsme strávili několik příjemných dní.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.