ZVÝŠENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI PŘÍMO ŘÍZENÝCH ZÁVODŮ STÁTNÍHO PODNIKU LESY ČESKÉ REPUBLIKY

Ing. František Kaňok, CSc. - s. p. Lesy ČR, Hradec Králové

Lesy České republiky, s. p. (dále jen LČR) nejen spravují státní lesy a hospodaří v nich za pomoci dodavatelských subjektů, ale na části majetku také přímo hospodaří prostřednictvím přímo řízených závodů (PŘZ), a to Lesních závodů Židlochovice, Boubín, Konopiště, Kladská, Dobříš a úzce specializovaného semenářského závodu Týniště n. Orlicí. Na tento počet se závody postupně dostaly redukcí vyvolanou zejména z důvodů nezbytné další racionalizace správy a řízení. PŘZ hospodaří na ploše 105 178 ha lesní půdy, což je 7 % z celkové plochy lesa obhospodařovaného LČR. Cílem tohoto článku je přiblížit, jak se v tržním prostředí tyto závody prezentují a jaké poslání či úlohy plní.

Závody je možno charakterizovat jako velmi různorodé a lišící se od sebe různými odchylnostmi a zvláštnostmi v obhospodařování přírodních zdrojů, a to zejména rozdílnou strukturou a kvalitou těžebního fondu, včetně DB pařezin, rozdílnou polohovou rentou, rozdílnou strukturou skladby dřevin v obnově, používáním rozdílných obnovních postupů, rozdílnými přírodně výrobními podmínkami, různým zatížením nadbytečným majetkem a v neposlední řadě i rozdílným zatížením vlivy z titulu plnění mimoprodukčních funkcí lesa i dořešení potenciálních restitucí. Z toho plyne, že i takto získané informace mají pro podnik své široké spektrum vypovídacích schopností z různých podmínek obhospodařování lesa.

CO ČEKÁ TYTO MAJETKY?

Především jde o dokončení restrukturalizace majetku, prodej nepotřebného majetku, bytů, areálů dílen, či jiných provozních objektů a pak také i strojů. Cílová struktura majetku by měla odpovídat rozsahu obhospodařovaných lesních pozemků a souvisejících činností. V dalším postupu jde o zlepšení ekonomiky tzv. ztrátových činností zejména nelesnických a dosáhnout i zde cílových ekonomických parametrů v jednotlivých letech. Řešení těchto problémů je standardní, obdobné jako u většiny privatizovaných majetků. V neposlední řadě jde u PŘZ také o to, promyšleněji investovat finanční prostředky do lesa, zejména do pěstební činnosti vkládat finanční prostředky uvážlivěji a diferencovaně zejména tak, aby vklady výrazně, vyjma podpory mimoprodukčních funkcí, nepřevyšovaly výnosy z lesa. Přeneseně řečeno v ekologickém i ekonomickém pojetí tak, aby vklady energie do lesa neodůvodněně nepřekračovaly výsledný energetický zisk. Výrazněji podporovat investice do lesa z pohledu budoucích výnosů. Ve všech činnostech zvažovat návratnost vložených prostředků.

HLAVNÍ CÍLE V OBHOSPODAŘOVÁNÍ TĚCHTO MAJETKŮ

Základním cílem je naplňování cílů státní lesnické politiky a lesnické politiky LČR. Z ekonomických cílů jde o efektivní zhodnocení svěřeného majetku, zajištění přiměřené návratnosti vložených prostředků a plnění referenční funkce o hospodářských a ekonomických jevech pro vrcholové řízení LČR. Tyto cíle by měly být naplňovány podle koncepce hospodaření PŘZ, která je zpracována do roku 2003 včetně. Základem je pravidelná komplexní ekonomická analýza hospodaření včetně finanční analýzy a hodnocení finančních ukazatelů, a to zejména ukazatelů nákladovosti, aktivity kapitálu, platební schopnosti, produktivity a ostatních ukazatelů.

ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI ŘÍZENÍ EKONOMICKÝMI NÁSTROJI

S ohledem na značnou výnosovou i nákladovou rozdílnost jednotlivých majetků bylo nutno najít určité kritérium objektivizace, kterým by tyto rozdíly mezi majetky, plynoucí z lepších přírodně výrobních podmínek, ale i z rozdílné struktury majetku, byly vyrovnány. Problém byl rozdělen na samostatné oblasti - oblast lesnické činnosti a oblast nelesnické činnosti. V lesnické činnosti byla provedena objektivizace nákladů pěstební činnosti a konstrukce diferenciální renty. Ve finanční oblasti byl zaveden nástroj spočívající v odvodu části vypočtené renty nebo maximální dotace z přerozdělené renty měsíčně do centrálních zdrojů a ponechání 65 % zlepšeného hospodářského výsledku závodu pro potřeby rozvoje. Celá oblast se řídí ekonomickými nástroji, hmotnou stimulací a vnitropodnikovými pravidly hospodaření.

OBJEKTIVIZACE NÁKLADŮ PĚSTEBNÍ ČINNOSTI

Výše účelně vynaložených nákladů jako investic do pěstební činnosti, vzhledem k tomu, že jejich výsledná účinnost se projeví převážně až v době obmýtí, byla vždy předmětem diskusí mezi pěstiteli a ekonomy nebo vlastníky lesních majetků. Cílem bylo nalezení takových způsobů obhospodařování lesa, které by spotřebovaly minimální výši pěstebních nákladů při zajištění budoucích výnosů. Z historie víme, že zejména v důsledku kalamit i jiných vlivů se nedařilo vždy tento záměr naplnit. Z toho pohledu hledali pak zejména lesničtí ekonomové náhradní řešení ve stanovení úměrné výše těchto nákladů pěstební činnosti, přičemž nejvyšších úspor těchto nákladů je možno dosáhnout úspěšnou přirozenou obnovou porostů. Tato potřeba vznikla i u PŘZ. Jde o to, spočítat u státního podniku celospolečensky přijatelnou či únosnou výši těchto nákladů. K tomu bylo využito současné platné oceňovací vyhlášky č. 279/1997 Sb. a vyhlášky MF ČR č. 127/1999 Sb. zejména její přílohy č. 24, která stanoví náklady na zajištěnou kulturu podle skupin dřevin. Protože tyto náklady se používají pro účely daňové, představují určité celospolečensky zdůvodněné náklady. A zajištěná kultura nebo podsadba, obdobně jako zajištěný nárost, by měly představovat určitou dílčí fázi v tvorbě nového lesa i pro účely posuzování a hodnocení efektivnosti vložených nákladů do lesa.

Vlastní postup konstrukce modelu výpočtu spočíval v tom, že jako vstupní hodnoty se použily vykázané holiny z těžby v jednotlivých letech za období 1995-1999, dále byla zjištěna cílově uplatňovaná druhová skladba dřevin v umělé obnově a byla vypočtena průměrná cílová nákladovost všech pěstebních prací do stadia zajištěné kultury za závod. K těmto nákladům byly připočteny objektivizované náklady na další nezbytné práce pěstební činnosti, jako jsou prořezávky, ochrana lesa, meliorace a ostatní pěstební práce a výslednou hodnotou bylo získání celospolečensky únosných celkových nákladů pěstební činnosti za závod na období zpracované koncepce. Tyto náklady pak byly přepočteny na bilancovanou výši těžby, aby bylo zjištěno, jaká výše z tržeb za dříví bude odčerpána na pěstební práce. Úspory nákladů pěstební činnosti proti takto stanovenému modelu má možnost závod využít k další prospěšné intenzifikaci, např. k podpoře přirozené obnovy. O něco problematičtější je situace na majetku požadujícím dotaci diferenciální renty, ale i zde jsou ekonomické nástroje nastaveny tak, aby ztrátovost lesnických činností byla postupně snižována, protože ani soukromý vlastník lesa by na takovém lesním majetku nemohl hospodařit trvale se ztrátou.

Podle jednotlivých závodů byly získány tyto hodnoty nákladů na zajištěnou kulturu:

závod	modelový náklad
	vypočítaný v Kč/m2 zajištěné kultury	přepočtený v Kč/m3 bilancované těžby
LZ Boubín	14,94	228
LZ Kladská	16,16	223
LZ Dobříš	17,95	379
LZ Konopiště	19,78	459
LZ Židlochovice	23,69	518

OBJEKTIVIZACE PRŮMĚRNÉHO ZPENĚŽENÍ A NÁKLADŮ TĚŽEBNÍ ČINNOSTI

Podle struktury a kvality dřevní hmoty bylo objektivizováno průměrné zpeněžení dříví jako zdrojová část. Dále pak metodou fázové kalkulace byly podle charakteru přírodně výrobních podmínek, zejména pak s přihlédnutím k výsledkům roku 1998, objektivizovány úplné vlastní náklady na jednotlivé výrobní fáze v přepočtu na 1 m3 realizovaného dříví. Současně byly objektivizovány náklady na opravy a údržbu cestní sítě a svážnic bez odpisů vztažené opět na 1 m3 realizovaného dříví, a to v rozmezí 80-108 Kč.

DIFERENCIÁLNÍ RENTA NA 1 m3 REALIZOVANÉHO DŘÍVÍ

Přestože pojem diferenciální renty je řadou ekonomů v tržním hospodářství odmítán, zejména z důvodu, že netvoří novou hodnotu, naskýtá se zejména u větších majetků prostor v jejím využití. U větších lesních majetků jsme často postaveni před problém, jak rozlišit, co je v ekonomickém výsledku určité organizační jednotky tzv. darem přírody, co je výsledkem úrovně řídící práce a co odrazem struktury majetku. A právě vytvoření modelu a stanovení výše diferenciální renty je určitou objektivizací poměrů, i když je využita jen k přerozdělení vytvořených celkových zdrojů, ale v tomto případě již na základě objektivizovaných podkladů. Tím i toto přerozdělení působí stimulačně, poněvadž lze s vyšší mírou objektivity nastavit každoročně předem, podle výše vytěženého nebo realizovaného dříví, výši dosažitelného hospodářského výsledku, a to z každé organizačně samostatné části majetku, tj. zde za každý PŘZ.

Vlastní výše diferenciální renty vztažené na 1 m3 realizovaného dříví se ve své konstrukci skládá z rozdílu průměrného zpeněžení, úplných vlastních nákladů těžební činnosti podle fází a objektivizovaných nákladů pěstební činnosti vztažené na 1 m3 bilancované těžby a dále započtení objektivizované výše meziročních pohybů cen, inflačních a dalších vlivů. U PŘZ bylo dosaženo takových výsledků, že v jednom případě je tato renta záporná, což znamená požadavek na dotaci, v jednom případě nulová a v ostatních jsou pak tyto renty kladné. Nejvyšší dosaženou hodnotou je 578 Kč/m3. Tato renta nám současně udává, jak vysoké by mohlo být nájemné z lesa v případě jeho pronájmu (což může přicházet v úvahu u jiných vlastníků lesa a netýká se LČR). Je to částka, kterou daný lesní majetek může z obhospodařování lesa potenciálně v nejbližších letech vytvořit s ohledem na rozdílné přírodně výrobní podmínky i rozdílný způsob obhospodařování lesa, tedy částka, která by měla zůstat vlastníkovi lesa. LČR umožňuje tato renta v rámci PŘZ podpořit hospodaření v méně výnosových oblastech a právě tyto možnosti skýtá větší majetek. Renta také ukazuje, jaké jsou v dané oblasti potenciální ekonomické možnosti majetku a ukazuje, jak se zde promítá polohová renta, což je významné zejména s ohledem na poměrně vysoký růst dopravného.

Vlastní výši diferenciální renty nejpodstatněji ovlivňuje výše průměrného zpeněžení těžebního fondu, kde rozdíly mezi závody z rozdílné struktury a kvality těžebního fondu dosahují až 40 % celkové hodnoty průměrného zpeněžení, což charakterizuje vlastní rozdíl produkčních podmínek. Další výrazné rozdíly diferenciální renty jsou ve výši potřebných nákladů pěstební činnosti vztažené na 1 m3 realizovaného dříví, kde rozdíly mezi závody jsou více než dvojnásobné v porovnání převážně jehličnatých a převážně listnatých hospodářství. Celkem malé rozdíly jsou v úrovni nákladovosti těžební činnosti vztažené na 1 m3 realizovaného dříví, kde rozdíly mezi PŘZ nepřesahují 10 %.

V dnešním stavu prudkého skoku v rozvoji informačních technologií bude možno reálně spočítat tuto výši diferenciální renty na jednotlivá hospodářství a dále pak podle hospodářských souborů a současně dopracovat modely obhospodařování lesa, a to jak z pohledu současné finanční hodnoty, tak budoucí hodnoty, jak na tom dnes řada řešitelských pracovišť pracuje. Toto hledisko finanční hodnoty lesa, ať už současné nebo cílové, bude nutno mít pořád na zřeteli, a to i přes stále rostoucí význam, který přikládáme mimoprodukčním funkcím lesa a při vědomí, že při tom nezanedbatelnou roli sehrává i dřevinná skladba.

V předchozí části byly uvedeny modelové náklady na 1 m2 zajištěné kultury jako jedna část nákladů, která vlastníkovi lesa snižuje výnosy. Poměrně nízké jsou tyto modelové náklady u závodů s převážně smrkovým hospodářstvím, jak je tomu na LZ Boubín a LZ Kladská. Vyšší náklady na zajištěnou kulturu jsou modelovány v hospodářství s vyšším podílem borovice a hospodářství smíšených porostů, jak je tomu u LZ Dobříš a LZ Konopiště. Vysoká nákladovost na zajištěnou kulturu podle modelu vychází u závodu v téměř plně listnatém hospodářství s převahou DB, jak je tomu u LZ Židlochovice. Na druhé straně nejvyšší výnosy z průměrného zpeněžení dříví poskytují závody v kvalitním SM hospodářství, jak je tomu u LZ Boubín a nejnižší výnosy jsou dosahovány ze zpeněžení dříví u závodu s listnatým hospodářstvím s převahou DB z části v pařezinách na LZ Židlochovice.

Z toho vyplývá ve svém konečném výsledku, že nejvyšší diferenciální renta vzniká u závodu v kvalitním SM hospodářství a nejnižší renta, v současné době dokonce záporná, vzniká u závodu s převážně listnatým hospodářstvím s převahou DB. Současně průměrné zpeněžení i ve SM hospodářství velmi prudce klesá s narůstající těžbou stromů poškozených v bazální části stromů loupáním, kde pak prudce narůstá podíl kmenů s hnilobou a tím i podíl sortimentů charakteru vlákniny nebo paliva. To pak nepříznivě snižuje celkovou výnosnost těchto majetků, bez ohledu na formu, jakou jsou tyto majetky obhospodařovány. Rozhodující měrou vlastní výši diferenciální renty ovlivňuje kvalita lesních porostů, která nejvýrazněji vystupuje zejména u převážně listnatých porostů nižší kvality z pohledu sortimentace, a to částečně také i z ohledem na současné relativně nízké realizační ceny sortimentů listnaté vlákniny a paliva.

Tato zkušenost nám ukazuje na nutnost promyšleněji vkládat finanční prostředky do těchto převážně listnatých, ale i dalších porostů podprůměrné kvality a na druhé straně daleko cílevědoměji zakládat zejména na potenciálně výnosově příznivých stanovištích na budoucí vysokou kvalitu cílových stromů a usilovat tak mimo jiné o pěstování poměrně vysoké zásoby porostů ve špičkové kvalitě a tím i ve špičkové finanční hodnotě. Když ještě zvážíme skutečnost, že na rozdíl od SM porostů minimální rentabilita v listnatých DB a BK porostech začíná teprve v minimální hodnotě v porostech starších 80 let, je tento požadavek na kvalitu porostní zásoby v listnatých porostech mimořádně silný. Dále pak ještě zesiluje, když se často v důsledku poškození porostů zvěří opožděnou obnovou, poškozením cílových stromů při vyklizování dříví z porostů dopěstujeme v některých porostech převážně vlákninových sortimentů a paliva a výsledná rentabilita je v lepším případě nulová, ne-li záporná. Z toho pohledu se o to více dnes jeví jako samozřejmé, zvláště ve smrkových hospodářstvích, zajištění přiměřené bezpečnosti této produkce přechodem na jemnější způsoby hospodaření, zpevňování porostů, úprava druhové skladby a dalšími opatřeními, bez kterých by byl požadavek na zvýšení budoucí hodnotové produkce jen pouhou frází.

Výše diferenciální renty je jen finančním a hodnotovým vyjádřením a konkrétním odrazem výše uvedených vlivů a právě těmto vlivům je i na PŘZ v komplexním přístupu v řízení a správě lesního majetku věnována žádoucí pozornost.

FINANČNÍ VZTAH K ÚSTŘEDÍ LČR

Závod měsíčně odvádí v hotových financích jednu dvanáctinu vypočtené roční výše diferenciální renty a v měsíci prosinci se odvod vyrovná na skutečnost podle skutečně realizovaného množství dříví. Vytvořené finanční prostředky zůstávají po odvodu, který činí 35 % ze zlepšeného zisku, v daném regionu k použití v rámci přímo řízeného závodu k jeho dalšímu rozvoji.

OSTATNÍ NELESNICKÉ ČINNOSTI - TZV. ZTRÁTOVÉ - OBJEKTIVIZACE ZTRÁTY S CÍLEM JEJÍ MINIMALIZACE

V jednotlivých nelesnických činnostech jako práce pro cizí, PDV, myslivost, drobná lesní výroba, školky, zemědělská výroba, obchodní činnost, ubytovací služby bytové hospodářství a dalších byla na základě ekonomické analýzy objektivizována maximální výše ztráty v hospodářském výsledku v jednotlivých letech se stanovením konkrétních ekonomických parametrů až po jejich případný úplný útlum, pronájem nebo prodej některých provozoven, jako např. dílen, školek, PDV apod. Takto stanovenými parametry bude zajištěno, že do těchto vybraných činností po dobu restrukturalizace nebude proudit více prostředků, než je nezbytně potřeba a případné vyšší požadavky nebudou prostě finančně pokryty. Tyto objektivizované ztráty si v průběhu roku závod finančně hradí z vlastních zdrojů, aby tak byl vytvořen další ekonomický tlak na jejich útlum.

ZÁVĚR

Hospodaření přímo řízených závodů LČR je pod velmi přísnou ekonomickou kontrolou ředitelství LČR. Dává signál dalším subjektům, které působí v lesním hospodářství zejména dodavatelským, že si stále uvědomujeme, jaké starosti přináší operativní a přímé řízení výroby, jak působí zákon o zaměstnanosti, jaké jsou vlivy meziročních změn nákladů, jaký je stav na trhu práce, jaká je nákladová úroveň prací a celou řadu dalších informací. Aby tyto informace byly použitelné, musí být založeno na trvalou efektivnost a hospodárnost u těchto závodů. A k tomu by měly přispět právě tyto uplatněné ekonomické nástroje řízení a nastavené ekonomické parametry do konce roku 2003. Aby byl získán co nejobjektivnější pohled na hospodaření PŘZ, budou skutečně dosažené výsledky u těchto závodů každoročně přepočítávány na podmínky uplatňované u dodavatelských subjektů. I to bude cenná informace, která bude využita pro další potřeby řízení a další zvýšení efektivnosti hospodaření LČR. Hlavním smyslem všech uplatňovaných opatření je vytvořit podmínky pro ekonomický růst závodů v dalších letech a těmito prorůstovými opatřeními založit na další pozitivní vývoj u těchto přímo řízených závodů. I vlastní ekonomické výsledky dosažené na těchto PŘZ v minulém roce jsou přijatelným východiskem pro další období.

Úplně na závěr by bylo asi na místě zdůraznit, že spolu se zaměřením našich přístupů v obhospodařování lesa také na budoucí hodnotovou produkci při současné podpoře mimoprodukčních funkcí se budou zvyšovat a nadále budou růst odborné požadavky na praktického lesníka a tím zároveň i na odborného lesního hospodáře. Ten by ve svém komplexním pojetí měl být v jedné osobě nejen dobrým pěstitelem, ale i ekologem a současně ekonomem, aby tak mohl vlastníkovi lesa garantovat také efektivní správu, efektivní hospodaření a založit na zvýšení budoucí hodnoty lesa a tím i celého tohoto lesního majetku.