AKTUALITY ZE SVĚTA
POKLES PRODEJNOSTI DŘÍVÍ NÁSLEDKEM HNILOB
Čtyři roky po kůrovcové kalamitě v Blue Mountains v Oregonu bylo zkoumáno, jaké druhy dřevokazných hub napadly kůrovci usmrcené douglasky (Pseudotsuga menziesii) a jedle obrovské (Abies grandis) a jak následkem hnilob poklesla prodejnost dříví z těchto dřevin. Konstatováno bylo, že na rozdíl od obecného očekávání nebylo znehodnocení jedle obrovské zdaleka tak významné jako u douglasky.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
OCHRANA DOUGLASKY PROTI HNILOBÁM
Finanční ztráty působené hnilobami na živých stromech snížením kvality jejich dřeva, iniciovaly výzkum možností zastavit šíření hniloby působené Phellinus weirii injektáží fungicidních přípravků (chloropicrinu, methylisothiocynatu, nebo Vorlexu) do bazální části kmene douglasky (Pseudotsuga menziesii). Výsledky prokázaly, že douglaska infikovaná houbou Phellinus weirii může injektáž patřičné dávky fungicidu nejen přežít bez zjevné ztráty vitality, ale že se přípravek rozptýlí do kořenového systému natolik, že je pak po provedené těžbě zamoření plochy hnilobou výrazně nižší. V některých případech bylo prokázáno i prodloužení délky života infikovaných stromů.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
PRAVIDLA OCHRANY VODNÍCH TOKŮ V OREGONU
Od roku 1994 platí v Oregonu Lesní zákon, obsahující též Pravidla ochrany vodních toků. Ta např. ukládají zachovávat 6 m (20 stop) široký bezzásahový pás po obou stranách vodního toku a povinnost udržovat na obě strany toku pruh břehových porostů, široký 15-30 m (50-100 stop), osázený pouze jehličnatými dřevinami. Vlastníci lesů považují zákon za velice přísný, ale neprotestují proti němu, protože jsou si vědomi, že legislativní tlak na zakládání jehličnatých břehových porostů jim v budoucnu přinese větší zisk, neboť jehličnaté porosty jsou z komerčního hlediska zajímavější než porosty listnaté.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
AMERICKÉ HMOTOVÉ TABULKY
Dosavadní americké hmotové tabulky a počítačové modely vývoje porostů pro douglasku (Pseudotsuga menziesii) jsou stanoveny pro výškové bonity, a založeny jsou na růstových rovnicích pro stromy do 125 let věku. Protože jsou v současném období v Americe tendence k prodlužování obmýtní doby, byly počítačové programy doplněny o růstové rovnice pro stromy až do věku 245 let. Tyto rovnice byly odvozeny z měření stromů starých až 250 let.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
ZMĚNY HOSPODAŘENÍ VE FEDERÁLNÍCH LESÍCH USA
V USA jsou přibližně od roku 1996 patrné výrazné změny ve způsobech hospodaření ve federálních lesích. Neustálý pokles výměry původních přírodních lesů a nárůst počtu ohrožených druhů rostlin a živočichů totiž vedl k přijetí plánu vypracovaného skupinou Forest Ecosystem Management Assesment Team. Ten v deseti bodech plánu navrhuje ochranu zbytků původních lesů a ohrožených druhů, při současné prevenci drastické ztráty pracovních příležitostí a ekonomického propadu místních komunit. Jak ochránci přírody, tak dřevařské společnosti neúspěšně apelovali u federálního soudu, že bod 9, známý jako Clintonův lesní plán, je příliš restriktivní. Jediným výsledkem bylo, že náměstek ministra vnitra veřejně vyzval vědce, aby společně, bez ohledu na hranice mezi disciplínami, stanovili vyváženou hranici mezi lidskými potřebami a zdravým životním prostředím. V současné době tedy ve federálních lesích pokračuje prodlužování obmýtí, aplikace přirozené obnovy lesů a snaha o vytváření smíšených, nestejnověkých a víceetážových porostů. To však v konečných důsledcích vede k výraznému snižování výše těžeb a k větší orientaci na získávání tzv. non-wood forest products (nedřevních lesních produktů), aby příjmy z lesů zůstaly zachovány.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
S INTENZITOU PROBÍRKOVÉHO ZÁSAHU VZRŮSTÁ VÝKONNOST V TĚŽBĚ I SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ, ZATÍMCO NÁKLADY KLESAJÍ
Lanovkové soustřeďování dříví v probírkách je vždy relativně nákladné a málo výkonné. To potvrdil i experiment v Oregonu, provedený s různou intenzitou zásahu v porostu douglasky. Prokázáno bylo, že s intenzitou probírkového zásahu vzrůstá výkonnost v těžbě i soustřeďování dříví, zatímco náklady na provedení obou operací klesají. Za zmínku však stojí, že americký způsob probírky je značně vzdálen našemu pojetí. Při experimentu byl totiž počet stromů na hektar schematicky redukován na 247, 148 a 74.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
ZÁKAZ POUŽÍVÁNÍ PHENOXY HERBICIDŮ ZVÝŠIL NÁKLADY NA POTLAČOVÁNÍ NEŽÁDOUCÍ VEGETACE
Od roku 1992 platí v USA zákaz používání Phenoxy herbicidů, což sice přineslo řadu obtížně vyčíslitelných přínosů z hlediska ochrany životního prostředí, ale na druhé straně náhrada těchto herbicidů alternativními, přinesla zvýšení nákladů na potlačení nežádoucí vegetace při údržbě silnic, železnic a nadzemních vedení elektrického proudu ve výši 19,36 mil. USD ročně, a v lesním hospodářství 17,8 mil. USD ročně.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
I DALŠÍCH 50-100 LET BUDE TĚŽBA DŘÍVÍ Z BOREÁLNÍCH LESŮ ASI DVAKRÁT VYŠŠÍ NEŽ PŘÍRŮST DŘÍVÍ V TROPECH
Integrované modely tvorby scénářů globálních změn klimatu uvažují jak s cirkulací atmosféry mezi pevninou a oceány, tak se současným a budoucím vázáním uhlíku v lesních porostech v závislosti na klimatu, držbě půdy, odhadované výši zásob dřeva a na předpokládané výši těžeb. “Vedlejším produktem” těchto modelů je poznatek, že i dalších 50-100 let bude těžba dříví z boreálních lesů přibližně 2x vyšší než přírůst dříví v tropech.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
NÁRODNÍ REKREAČNÍ STEZKY V USA
Od roku 1968 bylo v USA vyznačeno 821 Národních rekreačních stezek, podporujících všestranné rekreační aktivity občanů v různých geografických podmínkách. Okolo 500 stezek je udržováno federálně prostřednictvím USDA Forest Service, zbytek udržují jednotlivé státy, obce, ale i soukromé osoby.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO SEVEROAMERICKÉ INDIÁNY
Vzdělávací a výchovné programy, zaměřené na využívání přírodních zdrojů, by měly zohledňovat etnikum posluchačů a respektovat jejich kulturní, náboženská a sociální specifika. Vzorový vzdělávací program pro severoamerické indiány tak vznikl ve spolupráci Oregon State University s Indiánskou rezervací ve Warm Springs.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
HLEDÁ SE NÁHRADA ZA MĚĎNATÉ FUNGICIDY
V zemědělství se regionálně používá pro podporu popínavých rostlin, jako je vinná réva či chmel, celulózových šňůr místo drátu. Protože jsou šňůry kotveny v zemi, nebo se země dotýkají, musí být chráněny proti houbám impregnací některým z fungicidů. Nejčastěji jsou používány měďnaté preparáty, vůči kterým jsou však výhrady z hlediska ochrany životního prostředí. Proto probíhá intenzivní výzkum náhrady měďnatých fungicidů vybranými vodou ředitelnými biocidy.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
ZPŮSOBY JAK VYLOUČIT ZMĚNY BARVY DŘEVA
Čerstvé řezivo z některých dřevin je velice náchylné k biologické změně barvy, vyvolané houbovou infekcí, která do dřeva vniká ihned po pokácení stromu. Příkladem může být modrání borovice. Proto se dřevo takových dřevin ihned po pokácení stromu preventivně ošetřuje chemickými látkami, aby se zabránilo houbové infekci a zachovala kvalita dřeva. Protože však byly chemické fungicidní přípravky shledány U. S. Environmental Protection Agency jako nežádoucí z hlediska možné kontaminace životního prostředí, užívají se nyní již první biologické preparáty. Druhou možností, jak vyloučit riziko změny barvy řeziva, je jeho chemické ošetření ihned po pořezu. Ročně se tímto způsobem v USA stále ještě ošetřuje nejméně 2 mil. m3 řeziva (913 mil. bd.ft.), i když podíl řeziva, ošetřeného třetím způsobem - umělým sušením v sušárnách, stále narůstá. Neúspěchem zatím skončil provozní pokus s ošetřením čerstvého řeziva směsí fungicidu a biologického ochranného prostředku Bacillus subtilis, který se v laboratorních podmínkách osvědčil jako prostředek zastavující barevné změny dřeva borovice žluté (Pinus ponderosa). Při provozním použití se však jeho účinnost projevila jako nízká, a to i v kombinaci s fungicidem.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
VÝZKUM ELEKTRICKÝCH VLASTNOSTÍ DŘEVA
Dosavadní výzkum elektrických vlastností dřeva se zaměřoval jen na ideální dřevo. Protože však suky, zásmoly, a některé další vady dřeva mají z hlediska elektrických vlastností odlišné parametry, zabývá se současný výzkum možnostmi, jak těchto odlišností využít pro třídění řeziva na automatických linkách.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
ELIMINACE RIZIKA PŘENOSU HOUBOVÝCH PATOGENŮ PŘI OBCHODU SE DŘEVEM
Mezinárodní obchod dřívím a výrobky ze dřeva je vždy spojen s rizikem přenosu houbových patogenů z jedné geografické oblasti do jiné. Dosavadní způsoby fytopatologické kontroly zboží přitom neumožňují zachytit veškerý infikovaný materiál. Řešením může být výzkumně ověřené ozařování štěpek pro výrobu celulózy gamma zářením, které bylo shledáno jako účinná desinfekční metoda u šesti druhů dřevokazných hub, a výzkum dále pokračuje.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
TŘÍDĚNÍ ŘEZIVA NA ZÁKLADĚ OPTICKÉHO SNÍMÁNÍ
Při třídění řeziva do jakostních tříd se uplatňuje vizuální posuzování dřeviny, sukatosti, průběhu vláken, křivosti, a hrubosti povrchu. Protože manuální třídění nevyhovuje požadavkům vyplývajícím z rychlosti celé pořezové linky, řeší se možnost optického snímání řeziva systémem machine vision, a následného počítačového vyhodnocení získaných informací jako součásti automatických třídících linek.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
ZJIŠŤOVÁNÍ VLASTNOSTÍ DŘEVA MODŘÍNU LARIX DAHURICA
Hromadnému dovozu dříví z dosud neznámých dřevin by měl předcházet výzkum jeho mechanických vlastností, aby zpracovatelský průmysl zbytečně netápal při volbě optimálních technologií jeho opracovávání. Masovému dovozu Larix dahurica z ruského dálného východu do USA tak předcházelo ověření, zda pevnostní třídění řeziva podle amerických standardů (American Lumber Standard - ALS) lze použít i pro tuto dřevinu. Současně byla ověřována i pevnost hřebíkových, šroubových a styčníkových spojů, a pevnost kolíkového spojení (Dowel-bearing strength - DBS). Zjištěno bylo, že pevnostní třídění řeziva z Larix dahurica může být prováděno podle ALS a že hodnoty pevností různých druhů spojení jsou srovnatelné se skupinou domácích dřevin smrk - borovice - jedle. Ostatní mechanické vlastnosti dovezeného dříví se blížily vlastnostem domácích jehličnatých dřevin se srovnatelnou měrnou hmotností dřeva.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
IMPREGNACE DŘEVA MŮŽE MÍT NEVHODNÝ VLIV NA JEHO MECHANICKÉ VLASTNOSTI
Že může mít impregnace dřeva nevhodný vliv na jeho mechanické vlastnosti, bylo neočekávaně zjištěno v USA, kde se při výrobě ohýbaných vazníků z borového dřeva projevily po impregnaci thiocyanomethylthiobenzothiazolem nežádoucí změny vlastností dřeva v ohybu. Změnil se modul pevnosti, modul elasticity, mez pevnosti, měrná hmotnost dřeva a jeho relativní vlhkost. Tyto změny jsou natolik závažné, že vyvolaly potřebu dalších výzkumných prací.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
DOSUŠOVÁNÍ ŘEZIVA
Ve vysušeném řezivu některých dřevin (zejména tsugy a jedle) zůstávají nepravidelně rozložená místa se zvýšenou vlhkostí. Jako účelné se ukázalo vytřídit při jakostním třídění řeziva takové kusy zvlášť, a dosušit je v dalším, zvláštním cyklu sušárny. Takové dosušení zvyšuje kvalitu výsledného produktu a zkracuje celkový čas sušení, což přináší celkový ekonomický efekt cca 5 USD na 1 m3 řeziva.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
DESINFEKCE ŠTĚPEK
Štěpky, vyrobené z vlhkého dřeva jsou často napadány houbami, jejichž výtrusy pak při další manipulaci se štěpkami způsobují zdravotní obtíže pracovníkům obsluhy. Tradiční způsob desinfekce štěpek fumigací methyl bromidem (fumigace methyl bromidem je používána i jako obvyklá metoda preventivní desinfekce importovaného dříví) je v současné době nahrazován lokální aplikací biocidů. Biocidy však začínají být používány i pro impregnaci dříví, což neovlivňuje žádným negativním způsobem vlastnosti dřeva, ani nedochází k uvolňování nežádoucích chemických látek z impregnovaného dříví, a to ani když je uloženo do země.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
IMPREGNACE ŠINDELŮ SE VYPLATÍ
V USA bylo 18 let po instalaci šindelů na střechy domů ověřováno, v jakém stavu jsou po této době. U nijak neošetřených šindelů bylo zjištěno, že jsou značně narušené hnilobou, ať byly vyrobeny z jakékoliv dřeviny, zatímco šindele impregnované máčením či nátěrem si udržely svůj vzhled a funkčnost. To potvrzuje, že dobrá ochrana dřeva i z méně trvanlivých dřevin je dosažitelná i relativně levnými způsoby impregnace, namísto nákladných procesů impregnace tlakové.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
PRODLUŽOVÁNÍ ŽIVOTNOSTI DŘEVA KŮLŮ
Snaha, prodloužit životnost dřeva kůlů, vedla k pokusu, opatřit budoucí podzemní část kůlu impregnovaného tlakovým způsobem, ještě “botou”, tvořenou tenkou vrstvou polyetylénu. Po dvouletém uložení takto ošetřených kůlů v zemi ve skleníku bylo zjištěno, že kůly opatřené polyetylénovou “botou” nejeví žádné znaky hnilob, zatímco kontrolní skupiny impregnovaných a neimpregnovaných kůlů byly hnilobou poškozeny těžce.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
STŘÍDÁNÍ POBYTU DŘEVA VE SLANÉ A SLADKÉ VODĚ
Dřevo, ponořené ve slané vodě, může absorbovat značné množství solí, což jej činí odolným proti houbovým infekcím. Krystaly soli, vytvořené ve dřevě, však lze z něj vyplavit vyluhováním ve vodě sladké. Tam, kde se tedy střídá pobyt dřeva ve slané a sladké vodě, nelze se na tento přírodní způsob ochrany dřeva proti hnilobám spolehnout.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
ŽITNÁ SLÁMA JAKO PLNIDLO TERMOPLASTICKÝCH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
Vzrůstající poptávka po stavebních materiálech, požadavky na likvidovatelnost pevných odpadů a narůstající ceny dříví při poklesu výše těžeb, vytvořily v USA podmínky pro použití nových typů kompozitních materiálů, jako je např. plastic lumber (přeložitelné asi jako plastikové dřevo). V souvislosti s tím se objevily i požadavky na vhodné plnidlo termoplastických stavebních materiálů - polyetylénu a polystyrénu. Jedním z nich bude zřejmě žitná sláma, které se ukázala být použitelná jak ve svrchních vrstvách polyetylenových systémů, tak ve spodních vrstvách systémů polystyrenových.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
ZLEPŠENÍ VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Z LIGNOCELULÓZOVÝCH VLÁKEN A DŘEVNÍCH TŘÍSEK
Mechanické vlastnosti velkoplošných materiálů z lignocelulózových vláken a dřevních třísek je možné zlepšit prostorově orientovaným uložením vláken a třísek před lisováním, kterého lze docílit působením magnetického pole.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
POČÍTAČOVÝ EXPERTNÍ SYSTÉM PRO TŘÍDĚNÍ ŘEZIVA
Kvalitativní třídění řeziva klade velké nároky na osobu provádějící třídění, protože mimo dřevinu (resp. skupinu dřevin) patří mezi třídící kritéria: kategorie řeziva (trám, fošna, prkno, lať atd.), dimenze řeziva (délka, šířka, tloušťka), kvalita povrchu řeziva (nehoblované, hoblované), míra vysušení (čerstvé, vzduchosuché, uměle vysušené), pevnostní kategorie (při pevnostním třídění řeziva) a vady dřeva přípustné v rámci jednotlivých kategorii řeziva (sukatost, křivost, zabarvení houbami atd.). Pro každou skupinu dřevin tak v USA existuje 27 jakostních tříd. Proto byl vyvinut počítačový expertní systém, mající rozhodovací proces při třídění řeziva usnadnit. Tento systém navazuje na dříve vyvinutý program SAW3D pro optimalizaci pořezu.
Podle Oregon State University
Biennial Bibliography 1996-98, Sim
KVALITA OCHRANNÝCH OBLEKŮ HUSQVARNA
Od roku 1999 mají neprořezné kalhoty Husqvarna atest podle Evropské normy CE standard EN 381, což znamená, že odolávají pilovému řetězu s obvodovou rychlostí 20 m/s, tlačenému do řezu silou 15 N. Kalhoty s tímto atestem jsou mimo nášivky s piktogramem motorové pily a s označením obvodové rychlosti řetězu navíc opatřeny nášivkou s označením EuroTest. Neprořezné boty Husqvarna, s ocelovou špičkou a neklouzavou podrážkou, mají též od roku 1999 atest podle EN345-2, což znamená, že odolávají řetězu s obvodovou rychlostí 28 m/s, tlačenému do řezu silou 30 N.
Podle Forestry & British Timber, May 1999, Sim
OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY PODLE EVROPSKÝCH NOREM
Osobní ochranné prostředky používané v lesnictví ve státech EU (označované jako Personal Protective Equipment - ve zkratce PPE) podléhají závazným atestům podle Evropských norem (European Standards), a proto každé jejich obchodní balení, i každý výrobek zvlášť, musí být zřetelně označeny číslem EN normy, podle které získaly atest. Pro ochranu očí drátěnou síťkou je to prEN1731; pro ostatní druhy ochrany očí ale EN166, 167, 168; pro ochranu sluchu prEN352; pro ochranné přilby EN397; pro rukavice prstové a palčáky prEN381-7; pro ochrannou blůzu prEN381-11 (návrh normy); pro ochranné kalhoty s náprsenkou a šlemi prEN381-5; pro neprořezné boty prEN344-2/prEN345-2; pro ochranné boty prEN345-2; pro kamaše prEN381-9; pro trhačské vesty (vesty pro stromovou chirurgii) EN358, EN361 a prEN813 (pokud by byla vesta určena pro pouhý výstup na sloupy - postačí splnění atestu EN358, ale pokud se jedná o výstup do korun stromů, musí být atest podle všech tří norem!); a pro záchranné pásy EN358 a prEN813. Ve výkladu k Evropským normám jsou i takové detaily, že např. karabiny u trhačských vest mohou být nahrazeny jinými, jen pokud mají atest podle průmyslové normy EN362, nebo podle normy EN12275, platné pro horolezecké vybavení. Obdobné pravidlo platí pro lana pro výstup do korun stromů, která musí splňovat atest EN696, nebo EN1891. Časopis Forestry & British Timber proto doporučuje svým čtenářům, aby kupovali jen výrobky označené symbolem ET (EuroTest), a upozorňuje je na fakt, že na trhu EU se vyskytují výrobky z USA a z evropských států mimo EU, které atestům podle Evropských norem nevyhovují, přestože je to ze strany obchodníka přestupek proti Obchodnímu zákonu. V případě, že by čtenář koupil takový výrobek, je oprávněn ho prodejci vrátit proti plnému vrácení kupní ceny.
Podle Forestry & British Timber, May 1999, Sim
PĚSTOVÁNÍ LESA V POZMĚNĚNÉM A NEJISTÉM PROSTŘEDÍ
Nejistota dalšího vývoje klimatu nutí lesníky pečovat zvýšenou měrou o stabilitu lesních ekosystémů. Je pravděpodobné, že nepříznivým změnám prostředí nejlépe odolá les “přírodě blízký”, obhospodařovaný v souladu se třemi nejdůležitějšími předpoklady:
1. přírodní regulační procesy vedou spontánně k optimálnímu stavu,
2. lokální autochtonní populace domácích dřevin jsou nejlépe přizpůsobeny svému prostředí,
3. vysoká biodiverzita je garantem stability ekosystémů.
Tyto předpoklady vyústily v pěstební zásady, jejichž správnost není důvod zpochybňovat. Jistou nevýhodou je bezesporu okolnost, že se sotva dají v nenarušených podmínkách ověřit, dokázat, nebo dokonce vyvrátit. Některé z nich je však rozhodně nutno poněkud relativizovat.
Tak např. nepřímým dokladem správnosti druhé z uvedených zásad jsou špatné zkušenosti s osivem cizí provenience a některými exoty. Ale jsou známy i výjimky: Loňská inventarizace lesů v Maďarsku ukázala, že suché období 90. let mnohem lépe přestály introdukované akátové porosty než domácí porosty dubu letního i zimního. Totéž platí pro borovici lesní a černou, které tu v nížinných rovinách (na stanovištích neovlivněných spodní vodou) rovněž nejsou původní. První z uvedených zásad má také svá omezení. V hospodářských lesích je přirozená sukcese většinou nepřijatelná pro svou dlouhodobost, uvážíme-li vzniklé produkční ztráty a skutečnost, že např. přirozená migrační schopnost dubu a buku se pohybuje mezi 10-25 km za 100 let, zatímco posun isotherm od jihu k severu může být až 100 km/100 let. Kromě toho je přirozená sukcese podmíněna tím, zda se v blízkosti lesního ekosystému, rozvráceného výraznou změnou prostředí, vůbec v druhovém rezervoáru nacházejí jiné, odolnější náhradní dřeviny. To potvrzují zkušenosti ze saské strany Krušných hor (postižených imisemi), podobně jako o něco méně dramatické zkušenosti s posunem dolní hranice lesa v Panonské pánvi (vliv změny klimatu). Z poznatků lesnické genetiky také vyplývá, že s pronikavými změnami prostředí nestačí držet krok přirozená přizpůsobivost dřevin. A pokud jde o třetí z výše uvedených zásad, je prokázáno, že ke zvýšení stability ekosystému nepřispívá jakákoli diverzita. V četných případech totiž v přírodě vznikají různorodá společenstva utvářená v daném ekotopu podle jiných hledisek, více či méně nahodile, např. podle možnosti soužití různých druhů, aniž se tím upevní jejich odolnost vůči nepříznivým vlivům. Považujeme-li tedy za hospodářský i ekologický cíl zachování nebo vytvoření plně zapojených porostů, které jedině mohou plnit všechny dostatečně známé funkce lesa, musíme uznat i naprostou oprávněnost a účelnost promyšlených zásahů člověka, byť zdánlivě “nepřirozených”.
Österreichische Forstzeitung, 9/2000, Čk
ZÁCHRANNÝ SYSTÉM PRO OSAMOCENÉ PRACOVNÍKY V LESE
Podle předpisů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci může osamocený pracovník pracovat jen tehdy, je-li chráněn odpovídajícím signálním a dohlížecím systémem. V Německu přitom pracuje při soustřeďování dříví více než 5000 osamocených traktoristů, z toho v Badensku-Württembersku asi 700. Pro zvýšení bezpečnosti těchto pracovníků podpořila zemská lesní správa B-W realizaci projektu vývoje dokonalého signálního a záchranného systému, na němž se podílel mechanizační lesní závod Ochsenberg, záchranná služba, lesní záchranná skupina dobrovolných hasičů, regionální organizace Červeného kříže a firmy vyrábějící telekomunikační zařízení a poskytující mobilní telefonní služby. Předpokladem funkčnosti systému mohlo být jen vybudování takového záchranného řetězce, který zajistí po nouzovém signálu rychlý příjezd záchranářů na místo úrazu. Takový systém byl vyřešen a ověřován.
Dálkové ovládání přibližovacího traktoru je vybaveno nouzovým signálním systémem Argus-1. V případě úrazu vyšle pracovník, jestliže je způsobilý, sám nouzový signál, nebo je signál vyslán automaticky po uplynutí určitého časového intervalu. Jednu minutu má pracovník možnost vyslaný signál ještě zrušit. Současně s aktivací signálu je spuštěn klakson traktoru pro ulehčení vyhledání postiženého. Místo traktoru je při práci v terénu nepřetržitě určováno koordináty zeměpisné délky a šířky pomocí antény na traktoru a satelitního GPS (Global Positioning System) a ukládáno do paměti. Tak je neustále zaznamenána poslední pozice traktoru. V případě nouze jsou koordináty předány nouzovým mobilním telefonem příslušné záchranné službě. Telefon má na traktoru dvě antény, aby pracoval i v případě, že dojde k převrácení traktoru. Záchranná služba informuje lesní záchrannou skupinu dobrovolných hasičů, která je speciálně vyškolena a vybavena. Na lesním mechanizačním závodě je instalován počítač, vybavený příslušným kartografickým programem, k němuž mají hasiči trvalý přístup. Do dvou minut jsou vytisknuty dvě barevné mapy s vyznačením místa nehody s přesností do 100 m. Současně s vyhlášením poplachu je odeslán záchranný vůz Červeného kříže na předem dohodnuté sběrné místo v blízkosti úrazu. Hasiči, vybaveni jedním doprovodným a jedním zásahovým automobilem, vyhledají pomocí mapy, a v závěru i doslechem silného klaksonu postiženého traktoru, místo úrazu. Posádka zásahového vozu se věnuje péči o raněného, event. i zabezpečení traktoru. Doprovodný vůz po nalezení raněného odjíždí na sběrné místo a přivádí do lesa vůz záchranné služby Čk s lékařem. Po diagnóze a poskytnutí první lékařské pomoci je raněný transportován záchranným vozem, případně přivolaným vrtulníkem, k dalšímu ošetření.
Záchranný systém se ukázal po provedených zkouškách jako velmi spolehlivý. Technické předpoklady byly vytvořeny. Zavedení systému do praxe záleží na iniciativě vlastníků lesa a podnikatelů. Vybavení traktoru si vyžádá asi 4 tis. DM investic. Důležitými předpoklady jsou zejména: vybrat poskytovatele spolehlivé mobilní telefonní služby, získat ke spolupráci organizaci záchranné služby, vybudovat celý spolehlivý záchranný řetězec, určit síť sběrných míst pro vozy lékařské záchranné služby, zřídit místo pro počítač.
Pro úplnost je třeba uvést některé další vlastnosti systému. Provedené testy ukázaly, že příjem signálu GPS je možný i v mladém přehoustlém smrkovém porostu. Pokud by tomu tak nebylo, převezme systém poslední v paměti uložený údaj o pozici traktoru, která se zpravidla nachází blízko místa úrazu. Pojistka proti nesrozumitelnosti vyslané signální zprávy je řešena tak, že signální mechanismus předává zprávu postupně na čtyři zadaná telefonní čísla do té doby, než je zařízení na postiženém traktoru vypnuto, nebo pomocí číselného kódu od příjemce zprávy. Linka nouzového volání má absolutní přednost před ostatními účastníky telefonní sítě, čímž se vylučuje vliv přetížení sítě. Systém je vybaven vnitřní kontrolní funkcí, která zjištěné závady signalizuje až po automatické zapojení klaksonu traktoru.
Podle Forst & Technik 7-8, 11/1999, Šve
“ŠUMAVA” - PROJEKT VZOROVÉ KRAJINY NA POMEZÍ TŘÍ ZEMÍ
Region, v němž se stýkají hranice Horních Rakous, Čech a Bavorska, je po alpských regionech největším uceleným lesnatým územím ve střední Evropě. Přirozenou zachovalost tu dokumentuje přítomnost populací rysa, losa a vydry ve dvou zdejších národních parcích. Zemědělsky využívanou část charakterizují tradiční způsoby hospodaření, proto je bohatě strukturovaná. Aby nedošlo k výrazným ztrátám zdejších přírodních hodnot, vzniká zde v součinnosti všech tří zúčastněných stran (odborníků i místního obyvatelstva) projekt trvale udržitelného rozvoje, financovaný Evropskou unií a bavorským ministerstvem životního prostředí. Jeho cílem je soulad všeobecných ekologických zájmů s životními zájmy zdejšího obyvatelstva. Projekt je zatím ve stadiu soustřeďování nezbytných pracovních podkladů, pro něž bylo v krajinných jednotkách různých typů založeno a zmapováno 65 vzorových a zkušebních ploch, každá o rozloze 1 km2. Rozborem více než 16 000 prvků rozlišených podle dohodnutých parametrů (tvar, vznik, využití, hemerobie, živiny, druhová a strukturální diverzita), plošných i lineárních krajinných útvarů se podařilo vytvořit hierarchický systém cca 130 krajinných typů. Ten byl podkladem zpracování typologické mapy celého regionu. U každé krajinné jednotky bylo nutno zjistit stav ohrožení, stanovit cíle dalšího vývoje a z toho odvodit potřebná opatření. Otevřenou otázkou zatím zůstává, jakou jednotkou nebo jakými jednotkami měřit resp. kvantifikovat trvale udržitelný rozvoj krajiny. Na její řešení se v této pionýrské práci nyní soustřeďuje pozornost.
Österreichische Forstzeitung, 9/2000, Čk
MUFOMA
Za touto novou zkratkou (Multifunctional forest management) se skrývá jedna z dohodnutých aktivit vědeckých pracovníků několika států Evropské unie, v tomto případě států sousedících s Alpami, k nimž se připojilo Španělsko, Řecko a Norsko. Cílem je porovnat lesopolitické a pěstební koncepce i zkušenosti zúčastněných zemí a nalézt nejefektivnější způsoby řešení různých aktuálních problémů. V současné době jsou středem pozornosti tato témata: zvelebení ochranných lesů, podpora soukromých vlastníků lesů se záměrem zabránit velkoplošným těžbám dříví, konflikty mezi různými způsoby využívání půdy (les a pastva, les a lyžařský sport). Kritika těchto odborníků postihuje i některé projekty podporované Evropskou unií, např. plánovanou výstavbu sedačkové lanovky spojující italské a francouzské lyžařské terény. Projevuje se také snaha poučit se ze špatných zkušeností, např. z chybného plánování lesní dopravní sítě, které bylo i v ekologicky citlivých terénech příliš poplatné hranicím mezi katastry obcí, pozemky jednotlivých vlastníků a různými způsoby využití půdy. Správnější by byl integrovaný pohled a zakládání víceúčelové dopravní sítě.
Österreichische Forstzeitung, 9/2000, Čk
ORKÁN “LOTHAR” Z POHLEDU RAKOUSKA
Rozsah kalamitních škod způsobených v Evropě orkánem Lothar se odhaduje na 150 mil. m3 dřeva. V Rakousku byly škody únosné, zdaleka nedosáhly výše plánovaných ročních těžeb. Nejvíce byly postiženy lesy Francie (115 mil. m3) a Švýcarska (13 mil. m3). Přesto rakouští lesníci pozorně sledují jeho přímé i nepřímé důsledky ve snaze zhodnotit nové zkušenosti. Řada uznávaných odborných institucí totiž předpovídá častější opakování podobné pohromy i v dalších oblastech, např. Ústav pro životní prostředí (UNEP) při OSN, nebo Mack-Planck-Institut (Hamburg). Dočasné přesycení trhu kalamitním surovým dřívím především snižuje jeho ceny. Na přelomu let 1999/2000 zaznamenával časopis Österreichische Forstzeitung vyvážený trh a stabilizované ceny surového dříví, snad s výjimkou tlaku zvýšené výroby štěpek na odbyt a cenu vlákniny. Tato situace se sice podle téhož časopisu prozatím nezměnila, ale přiznává se již určité napětí mezi odběrateli a producenty dřeva: majitelé lesů varují před orientací pilařů na dovoz levnějších sortimentů z postižených oblastí, která by mohla natrvalo poškodit osvědčené obchodní vztahy, zatímco majitelé pil upozorňují, že nemohou na oltář loajality přinášet neúměrné ekonomické oběti. Uvádí se, že některé švýcarské lesní závody nabízejí pro naprostý nedostatek odbytu své dříví za cenu rovnající se těžebním nákladům. Rakouské státní lesy předpokládají z podobných důvodů, že plán tržeb nebude v r. 2000 splněn, třebaže byl ještě v r. 1999 překročen. Zatím je tlak na ceny patrný hlavně v západní části Rakouska.
Jednou z velmi diskutovaných otázek je ve všech státech účelný rozsah ponechávání dopravně špatně přístupných kalamitních ploch přírodnímu vývoji, což označuje prof. Plachter z Uni Freiburg za alternativu důsledného, avšak ekonomicky neúnosného obhospodařování každého hektaru lesa. Také ve Švýcarsku sleduje výzkum tuto otázku intenzivně od r. 1990 a dva ústavy vydaly ve spolupráci pomůcku, která má usnadnit rozhodování (www.admin.ch/buwal/forst/lothar/ sturm.htm). V jejích intencích např. zůstane letos v lese ležet 1/3 nezpracované kalamitní hmoty. Vedle ekonomiky se berou v úvahu také ekologická hlediska, zejména zvýšení biodiversity a ochrana před lavinami a šířením houbových chorob. Kategorickým příkazem je však co nejrychlejší vyklizení dřeva ze souvislých i roztroušených kalamitních ploch ohrožených kůrovcem. Po orkánu “Vivian” (1990) bylo totiž během šesti následujících let napadeno 60 % zdravých stromů v okolí.
Österreichische Forstzeitung 12/99, 1-3/2000, Čk
HESENSKÉ ZEMSKÉ LESY: VÝZNAMNÉ SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA OCHRANU LESA PROTI HMYZU, HLODAVCŮM A ZVĚŘI
Hesenské zemské lesy (Německo) ohlásily stabilizaci ve vynakládání finančních prostředků na ochranná opatření proti hmyzím škůdcům, hlodavcům a zvěři. V současnosti činí náklady na ochranu jednoho hektaru lesní plochy proti hmyzu a hlodavcům 5 DM a proti zvěři 12 DM. Mezi náklady jsou zahrnuta opatření, jako je např. stavba oplocenek, ochrana proti okusu, ohryzu a loupání. V roce 1989 dosahovala cena všech ochranných opatření 33 DM/ha (z toho proti hmyzu a hlodavcům 13 DM). Na přibližně 330.000 ha to představovalo částku téměř 11 mil. DM, v roce 1999 již přibližně 4 mil. DM, což znamená snížení o téměř 64 %. Tento výsledek považují hesenští lesníci za dosažení předem stanoveného cíle. Ještě na počátku 90. let, po větrné katastrofě z roku 1990, muselo být vynaloženo 39 DM/ha na ochranu proti hmyzu a hlodavcům a 34 DM/ha proti zvěři, aby bylo při obnově lesa možné dosahovat uspokojivých výsledků.
Wild und Hund, 15/2000, red.
WWF CHVÁLÍ ŠVÉDSKÉ LOVCE
Největší švédský lovecký spolek “Association for Hunting and Wildlife Management” (SAHWM) se jako celosvětově první organizace svého druhu stal členem Forest Stewardship Council (FSC). Oznámil to Světový fond na ochranu přírody (World Wide Fund for Nature - WWF). Logem FSC jsou označovány produkty pocházející z lesnictví, které je šetrné k životnímu prostředí. WWF vítá krok švédské strany, protože lovci hrají důležitou roli pro realizaci programu trvale udržitelného lesnického hospodaření. Podle sdělení WWF je více než 40 % z celkového počtu 196 000 členů SAHWM soukromými vlastníky lesů.
Wild und Hund, 15/2000, red.