CO MŮŽE OČEKÁVAT VLASTNÍK LESA OD NÁVRHU ENERGETICKÉHO ZÁKONA, POKUD NABUDE PLATNOSTI VE ZNĚNÍ SCHVÁ
Ing. Roman Šimek - ředitel Správy lesů města Olomouce, člen VV SVOLu
Dne 21. 9. 2000 byl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích tzv. energetický zákon.
PRÁVNÍ STÁT A NEDOTKNUTELNOST VLASTNICTVÍ
V Programovém prohlášení vlády ČR se v čl. 4.1. uvádí, že vláda považuje za prvořadou prioritu svého úsilí naplnění všech atributů demokratického právního státu v ČR. Demokratický právní stát je vnímán jako stát, který svým právním řádem a jeho skutečnou uplatnitelností poskytuje všem občanům i právnickým osobám rovný přístup k právům a svobodám zaručeným Listinou základních práv a svobod a ratifikovanými úmluvami o lidských právech, tj. jako stát, který je bezvýjimečně vázán zákony a slouží občanům. Vládní návrh energetického zákona však oproti tomuto prohlášení naprosto ignoroval základ našeho právního systému, tj. nedotknutelnost vlastnictví. Nenaplnily se tak sliby dané zástupcům SVOLu, že nový energetický zákon upraví do vyvážného stavu vztah majitelů nemovitostí a dodavatelů energií, kteří jejich pozemek využívají pro přenos energií. Tento postoj se promítl i do projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Na základě společných připomínek Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (dále jen SVOL) a Lesů České republiky podal poslanec Jan Grůza pozměňovací návrhy, které měly za úkol odstranit diskriminaci vlastníků lesních pozemků. Tímto způsobem se podařilo prosadit tyto změny:
- Z návrhu zákona bylo odstraněno zmocnění pro Ministerstvo průmyslu ČR na vypracování prováděcího právního předpisu, který by specifikoval výpočet výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích (výpočet bude prováděn podle § 21 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, resp. jeho prováděcí vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, která je speciální právní normou pro výpočet škod na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, mimo jiné i pro výpočet nákladově náročnějších opatření při těžbě podél elektrovodů aj.).
- V ochranném pásmu podzemního vedení elektrovodu byla zvýšena maximální hmotnost mechanismu, který může přejíždět toto vedení ze 3 na 6 tun.
- Byla stanovena povinnost provozovatelům energovodů na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě po provedení odstranění nebo okleštění stromoví.
Další námi iniciované pozměňovací návrhy již však přijaty nebyly, za což vlastníci lesních pozemků vděčí zejména poslancům ČSSD, kteří jednotně hlasovali podle pokynů ministra průmyslu. Tyto pozměňovací návrhy byly jednomyslně podpořeny poslaneckými kluby KDU-ČSL, US a KSČM, poslance ODS se nám podařilo přesvědčit o nutnosti přijetí našich návrhů v 50 % přítomných členů zasedání. Ke schválení těchto návrhů nám chyběly hlasy pouhých čtyř poslanců.
Schválený návrh energetického zákona byl 4. 10. 2000 doručen Senátu, kde bude projednáván jako senátní tisk č. 340/0. Pokud se nám ani zde nepodaří společně s LČR uplatnit naše připomínky, bude to mít negativní dopady na vlastníky pozemků určených k plnění funkcí lesů.
DOPADY NA VLASTNÍKY LESŮ
1. Vlastník lesního pozemku bude ze zákona povinen na své náklady udržovat ochranné pásmo produktovodů bez porostů nad 3 m, aniž by tato činnost byla nezbytná pro provoz konkrétního produktovodu. V případě bohatých stanovišť to znamená mimo jiné provést každé dva roky výřez výmladků.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno nechávat růst porosty nad výšku 3 m. Podle právního výkladu tohoto ustanovení vlastník lesa svojí nečinností (neprovedl odstranění stromu o výšce nad 3 m) jednoznačně porušuje výše uvedený zákaz. Schválený návrh zákona vkládá vlastníkovi produktovodu právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty... ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel. Pokud tedy vlastník lesa se bude chovat nečinně ve vztahu k jemu stanoveným povinnostem, provede práce dodavatel energie za něj. Provedené práce pak může vlastníku lesa vyúčtovat z titulu bezdůvodného obohacení (§ 454 občanského zákoníku zní: bezdůvodně se obohatil i ten, za něhož bylo plněno, co po právu měl plnit sám).
Nezanedbatelná je skutečnost, že stávající znění zákona nevyhovuje požadavkům, které na členské státy klade Evropské společenství při ochraně vlastnických práv. Panuje všeobecný konsensus, že při zásazích do majetku nejsou dotčení vlastníci pouze vyslechnuti, nýbrž dostanou kompenzaci za vzniklou újmu. Podle Charty základních práv každý občan má právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej, disponovat jím a odkázat jej dědictvím. Užití vlastnictví smí být upraveno, pokud je toto požadováno ve veřejném zájmu, a to za přiměřenou náhradu.
Předmětné práce jsou prováděny na základě potřeb vlastníka produktovodu a slouží k umožnění jeho podnikatelské činnosti. Náklady spojené s touto činností musí nést vlastník produktovodu a nikoliv vlastník pozemku, který je navíc omezen v běžném užívání pozemku.
Je mnoho případů, kdy je možné na pozemku pod nadzemním vedení nechat růst porosty nad výšku 3 m, aniž by bylo ohroženo bezpečné a spolehlivé provozování nadzemního vedení. Jedná se např. o nadzemní vedení trasovaná přes údolí. Zde by se jednalo vysloveně o plýtvání finančními prostředky, kdyby byla ve znění zákona zachována povinnost vlastníka předmětné nemovitosti odstraňovat porosty nad výšku 3 m.
2. Vlastník produktovodů má mimo jiné právo uvnitř ochranného pásma i mimo něj odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování zařízení nadzemního vedení v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel.
Toto právo se podle názoru SVOLu musí vztahovat pouze na ochranné pásmo nadzemního vedení, kde je rozhodnutím příslušného orgánu státní správy lesů omezeno využívání pozemků pro plnění funkcí lesa a v případě odstraňování porostů v ochranném pásmu nadzemního vedení pouze na lesní porosty nad 3 m výšky (provozovatel produktovodu by mohl na základě vládního návrhu zákona vykácet vlastníku pozemku plantáž vánočních stromků).
Není přípustné, aby provozovatel přenosové soustavy svévolně rozhodoval o provádění těžby mimo ochranné pásmo pouze na základě svého tvrzení, že se jedná o porosty ohrožující bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy. Tento princip by citelně omezoval vlastnická práva majitelů pozemků určených k plnění funkcí lesa. Zároveň by popíral důvod vyhlášení ochranných pásem. Podle znění zákona je ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.
Pokud by nastala situace, kdy by lesní porosty mimo ochranné pásmo podle názoru dodavatele energie ohrožovaly bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy a vlastník dotčených porostů by neuznal oprávněnost této argumentace, bude provozovatel přenosové soustavy postupovat podle znění § 22, zákona č. 289/95 Sb., o lesích, tj. požádá orgán státní správy lesů o vydání rozhodnutí o rozsahu nutných opatření. Vlastník pozemků je ze zákona povinen provedení těchto opatření strpět. Tímto pozměňovacím návrhem není dotčeno právo vlastníka produktovodu odstraňovat větve stromů, které ohrožují bezpečný provoz produktovodu.
3. Je zakázáno přejíždět podzemní vedení elektrické energie mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t. Zákonodárci pozapomněli na skutečnost, že trasy podzemních vedení elektrické energie často kříží komunikace, kde je kabel chráněn před poškozením pojezdem mechanismů těžších než 6 t.
4. V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, pro výrobu či rozvod tepelné energie i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. Těžba stromů v blízkosti ochranného pásma je jednoznačně činnost výše uvedená. Pokud vlastník pozemku nehodlá porušovat energetický zákon, nesmí provádět těžbu minimálně do vzdálenosti jedné stromové výšky od výše uvedeného zařízení. Plocha pralesů by nám tak k velké radosti skalních ekologů rychle narostla. Zakázané činnosti se musí vztahovat pouze na ochranné pásmo a nikoliv na plochu mimo ochranné pásmo. Ochranné pásmo je totiž vyhlášeno právě k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení.
ZÁVĚR
Je zřejmé, že produktovody jsou převážně veřejně prospěšné stavby. Omezení vlastnických práv však musí být kompenzováno poskytnutím náhrady za omezení ve využití pozemku. Rovněž je zcela neúnosné, aby vlastník pozemku byl ze zákona povinen na svůj náklad provádět na svém pozemku opatření, která jsou prováděna výhradně v zájmu provozovatele produktovodu.
Vyjmenované texty energetického zákona nebudou v případě jejich definitivního schválení ve většině případů dodržovány. Těžko si lze představit, že nabytím účinnosti zákona přestanou odvozní soupravy přejíždět produktovody zabezpečené chráničkou v místech křížení s komunikací. Většina dodavatelů energií ani v současné době neuplatňuje na vlastnících lesních pozemků požadavky na úhradu nákladů spojených s provozem produktovodů, přestože k tomu mají právní nárok. Považují to za nemorální. Tento stav však může být dočasný, se vstupem zahraničních investorů do energetických odvětví lze očekávat maximální využívání možností daných platnými právními předpisy.
Nedostatky a nejasnosti v právních předpisech jsou jednou z hlavních příčin soudních sporů, kterými jsou zahlceny soudy na všech úrovních. Měl by zde být tudíž zájem zákonodárců o schvalování kvalitních legislativních norem.
Možnost uplatnění pozměňovacích návrhů k energetickému zákonu prostřednictvím Senátu je obtížnější než při projednávání znění zákona v Poslanecké sněmovně. Důvodem je především skutečnost, že v případě schválení pozměňovacích návrhů Senátem tyto návrhy budou opět projednány v Poslanecké sněmovně. Senátní návrh je možné schválit pouze jako celek, poslanci si z něj nemohou vybrat pouze některé body.
Doufám, že se členům SVOLu, zástupcům LČR i ostatním vlastníkům lesa podaří přesvědčit potřebný počet senátorů o nutnosti přijetí výše popsaných pozměňovacích návrhů, které připravujeme v paragrafovém znění. Spoléháme na to, že Senát v legislativním procesu tvoří pojistku, která má za úkol odstranit věcné i právní nedostatky schvalovaných zákonů.
Závěrem si dovoluji poděkovat všem poslancům, senátorům a kolegům, kteří podpořili naše požadavky a doufám v další spolupráci při schvalování právních norem týkajících se lesního hospodářství.