INVENTARIZACE JEDLE BĚLOKORÉ V SUCHÉM ŽLEBU V MORAVSKÉM KRASU
Ing. Ivana Tomášková - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno
Suchý žleb se nachází v severní části Moravského krasu a je součástí NPR Vývěry Punkvy. Spolu s Pustým žlebem patří mezi turisticky atraktivní místa, ale zároveň spolu tvoří nejcennější jádro rezervace. Kaňonovitý charakter Suchého žlebu omezil lesnické zásahy v minulosti, což se pozitivně odrazilo zejména v druhové skladbě lesa.
NPR Vývěry Punkvy má 556 ha a jedle se na této ploše vyskytuje asi v počtu 6000 jedinců. Najít, zakreslit a převést do digitální podoby všechny stromy by byl úkol značně náročný, neboť mým cílem nebyla pouze inventarizace. Proto jsem pozornost soustředila na Suchý žleb, kde je soustředěno nejvíc jedlí, jež jsou alespoň zčásti z přirozené obnovy a je pravděpodobná jejich adaptace na místní přírodní podmínky. Pokud se minimalizují nepříznivé lidské vlivy v podobě vysokých stavů zvěře, má tento ekosystém zajištěnou budoucnost.
Jádro Suchého žlebu má plochu přibližně 86 ha. Svou pozornost jsem věnovala pouze kaňonovité části žlebu, protože zbývající část zaujímají kulturní smrčiny. Terénní práce probíhaly v letech 1997-1999. Zakreslovány do mapy byly pouze jedinci vyšší než 1,3 m, semenáčkům jsem věnovala zvláštní pozornost. Kromě lokalizace jsem si vytvořila vlastní databázi pro každý strom, která se skládala z tloušťky v 1,3 m, postavení v porostu - nadúroveň, úroveň atd., kvantifikace zavětvení a zdravotní stav. Kromě živých stromů jsem zakreslovala i odumřelé jedince, abych získala komplexní představu o počtu jedinců.
VÝSLEDKY INVENTARIZAČNÍHO PRŮZKUMU
Na ploše 86 ha bylo nalezeno 1459 živých jedlí, což je 17 stromů na 1 ha, a 762 mrtvých stromů. Největší zastoupení stromů je v 4. tloušťkovém stupni, 7 jedlí přesahuje tloušťku 70 cm. Převážná část stromů (521) tvoří horizontální zápoj se smrkem (tedy problematika zkrácené koruny), což je některými autory považováno za počátek chřadnutí. 866 stromů má korunu kratší než 3/10 délky kmene, což se v praxi projevuje několika větvemi na samém vrcholu, nebo mohutnou defoliací. 419 jedlí má výborný zdravotní stav, naproti tomu u 211 stromů bylo zaznamenáno silné poškození, které se projevovalo výskytem jmelí, proschlou korunou nebo napadením hmyzím škůdcem. Jedle se nejvíce vyskytuje na lesním typu 4A9 a nejlépe se zde zmlazuje. Bylo zde totiž nalezeno nejvíce jedlí s výškou do poloviny porostu. Hojně je zastoupena i na 3D6. Typologické mapy pro NPR Vývěry Punkvy jsou ovšem vypracovány velmi nepřesně a informace, týkající se vztahů LT a zmlazení nebo LT a zdravotní stav, mám sice k dispozici, ale mohly by být zkreslené kvůli špatně určeným LT. Jejich uveřejnění závisí na vydání nové typologické mapy. Překrytí mapových listů vrstvy “jedle” a “expozice” v programu ARC VIEW 3.1. potvrdilo fakt, že jedle obvykle vyhledává místa se SV, SZ a S expozicí. Nejméně jedinců je na JV. Vliv biotických činitelů na populaci jedle je minimální, houby a hmyz působí převážně při destrukci již odumřelých jedinců, výskyt korovnice kavkazské je rovněž zanedbatelný. Podstatný vliv zde má jmelí, ale reakce stromu na výskyt tohoto poloparazita je velmi individuální. Podle mého odhadu je jím však postiženo asi 60 % zdejších jedlí.
ZÁVĚRY
Zatímco zastoupení jedle v České republice kleslo pod 1 % a její osud je i nadále nejistý, v Suchém žlebu je zastoupena jako přimíšená dřevina - pokud je ve žlebu přibližně 300 stromů/ha (osobní odhad), pak je tu jedle zastoupena 6 %. Výsledky mého výzkumu poukazují na to, že populace jedle v Suchém žlebu je v dobrém stavu a to i přesto, že se zjevně nachází mimo své ekologické optimum. Průměrné roční srážky zde dosahují 554 mm (klimatická stanice Olomučany), přitom minimální hranice srážek pro jedli je 600 mm (podle jiných údajů až 800 mm). Na sucho obzvlášť citlivě reaguje, protože její hydrický deficit, při kterém se zastavuje fotosyntéza, je -1,8 Mpa (Dolejský 1996). Jedle má bohatý kořenový systém jdoucí do hloubky, přitom maximální hloubka černé (hnědé nebo šedé) rendziny je kolem 40 cm, jen výjimečně až 60 cm. Dále se často uvádí její citlivost k mrazu. Žleb je ale se svou charakteristickou inverzí a opačným sledem lesních vegetačních stupňů místo, kde v zimě na dně údolí teplota klesá na nízkou hodnotu a pravděpodobně se tam i dlouho drží, neboť studený vzduch se v takovém případě kumuluje a neodtéká. Zcela samostatnou kapitolu tvoří imise. V době, kdy byl možný průjezd Suchým žlebem, což bylo do poloviny 90. let, byly na dně údolí v roce 1992 naměřeny hodnoty škodlivin, které byly 2x vyšší než naměřené množství imisí toho času ve městě Brně (Musil, 1993). Z letokruhové analýzy (kterou jsem provedla na několika vývrtech jedle) přitom vyplývá, že u několika jedlí nastává počátkem 90. let revitalizace, u některých už i dříve. Přitom automobilová doprava nebyla zdaleka jediným producentem emisí. ČKD Blansko svoji výrobu sice omezilo, ale nezastavilo a navíc je nutné přičíst vlivy dálkového přenosu. I přesto se zde jedle objevuje jako přimíšená dřevina a přes nepříznivé vlivy okolí má snahu se zmlazovat. V roce 1999 se v místě jejího bohatšího zastoupení v Suchém žlebu na Jurové stráni započalo s individuální ochranou. Iniciátorem této akce je HNUTÍ DUHA.
PERSPEKTIVY JEDLE BĚLOKORÉ
Jedle patří spolu s bukem mezi klimaxové dřeviny. Má schopnost se pružně přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Na sucho reaguje prosycháním koruny a odvrhováním letorostů, ale při zlepšení podmínek vytváří nové výhony ze spících pupenů (Mrkva 1999). Podle studie Vinše (1997) o možných dopadech klimatických změn patří jedle jednoznačně mezi dřeviny s dalším lesnickým využíváním. Vychází z předpokladu, že v průběhu několika desítek let dojde ke snížení srážek a ke zvýšení teplot (a k posunu LVS). Pokusy na výzkumné ploše prokázaly schopnost adaptace této dřeviny do 15 let. Jedli se snažilo prosadit bez ohledu na nevhodné hospodářské způsoby, sucho, extrémně nízké teploty, zvěř, korovnici, odvodnění i imise již několik generací lesníků. Dokážeme, že teď je správná doba pro její rozvoj?
Připomínky k článku uvítám na internetové adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.