ROZLIŠOVÁNÍ DUBŮ A MOŽNOSTI UDRŽENÍ DRUHOVÉ ČISTOTY V LESNÍCH POROSTECH

Ing. Oldřich Hrdlička - Lesy ČR, Oblastní inspektorát Plzeň

Seminář pod tímto názvem se uskutečnil dne 12. září 2000 na Křivoklátě. Organizačně jej připravila pracovní skupina pro lesnické školkařství a semenářství České lesnické společnosti ve spolupráci s pobočkou České lesnické společnosti při Oblastním inspektorátu Křivoklát.

DŮVODY USPOŘÁDÁNÍ SEMINÁŘE

Rada Evropské unie vydala dne 22. prosince 1999 Směrnici Rady 1999/105/ES o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Kromě jiného, tato Směrnice vymezuje přísnější požadavky na zdroje reprodukčního materiálu než naše právní předpisy tím, že podmínkou uvedení do oběhu stanoví úřední uznání zdroje reprodukčního materiálu u 45 vyjmenovaných druhů dřevin a jednoho rodu. Navíc vyžaduje druhovou čistotu semenného materiálu nejméně 99 %. Mezi 45 vyjmenovanými druhy jsou i duby Quercus robur, Q. petraea, Q. cerris, Q. pubescens, Q. rubra a některé další, které se v naší lesnické praxi nevyskytují. Rozhodli jsme se proto rychle reagovat na nově vydanou lesnickou legislativu EU a s předstihem ukázat široké lesnické veřejnosti hlubší problematiku rodu Quercus. Seminář byl zaměřen na rozlišování prakticky významných druhů dubů pomocí morfologických znaků a genetických markerů, na problematiku náchylnosti jednotlivých druhů dubů k chorobám, jejich ekologické nároky, mezidruhové křížení, udržení druhové čistoty v lesnické praxi a zahraniční zkušenosti s rozlišováním dubů.

JEDNOTLIVÉ REFERÁTY

O úvodní referát jsme požádali Prof. Ing. Jaroslava Koblížka, CSc. a Ing. Luboše Úradníčka, CSc. z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Příspěvek k rozlišování a ekologii původních druhů rodu Quercus L. v ČR, přednesl Ing. Úradníček. Ve svém vystoupení hovořil o rozlišovacích znacích u nás významných dubů a jejich ekologických nárocích. Zmínil se i o křížencích dubu letního a zimního. Křížení dubu letního a zimního považují autoři referátu za velmi vzácné a je-li přesto opylován dub letní pylem dubu zimního, je úspěšnost vzniku hybridů větší než naopak. Svoje tvrzení dokládají i údaji některých zahraničních vědeckých prací. Naopak potvrzují, že velmi dobře se kříží zejména druhy z okruhu dubu zimního. Součástí referátu je i podrobný klíč k určení druhů a perokresby.

Referát Doc. Ing. Jaroslava Koblihy, CSc. z České zemědělské univerzity v Praze byl zaměřen na možnosti identifikace dubů pomocí genových markerů. Ve svém, vědecky přesném a pečlivě připraveném referátu ukázal jinou, od prvního referátu odlišnou názorovou hladinu na mezidruhové křížení Q. robur a Q. petraea. Potvrdil a vědecky doložil v zásadě cizosprašnost a inkompatibilitu v samooplození. Přednesl, a v tomto bodě se shodoval i s autory prvního referátu, že dochází k mezidruhovému křížení v kombinaci Q. robur (mateřský strom) a Q. petraea (pyl) než v kombinaci reciproké. Řadu závěrů autor doložil citacemi výsledků zahraničních vědeckých pracovníků. Mezi uvedenými druhy byla pomocí genových markerů zaznamenána velice nízká genetická diferenciace. Závěrem autor vyslovil názor, že možnosti identifikace dubů pomocí genových markerů jsou velmi omezené.

Snahou organizátorů bylo obohatit seminář o názory na rozlišování dubů z některé lesnicky vyspělé země. Na semináři vystoupil se zkušenostmi z Německa Dipl.-Ing. Josef Svolba z Lesnického výzkumného ústavu Dolního Saska v Escherode. Tento ústav byl pověřen už před několika lety úkolem, najít cestu k rozpoznávání dubů Q. robur a Q. petraea. Autor představil morfologické rozpoznávací znaky, fenologické i izoenzymatické. Velmi podrobně hovořil o praktickém provádění zjišťování “čistoty” dubových porostů. Účastníky semináře seznámil s výsledky posouzení téměř 1500 porostů ze zemí Sleswig-Holštýnsko, Dolní Sasko a z Porýní-Falc. Svůj referát doplnil velkým množstvím grafů a perokreseb. Závěrem autor konstatoval, že oba druhy dubů lze od sebe jako jedince odlišit, problém ale nastává v rozlišování celých porostů. Podle autora dochází k hybridizaci obou druhů, i tyto porosty mohou být ale velmi kvalitní a uplatnit se v přirozené obnově. V tomto případě však směs několika druhů neodpovídá zákonným předpisům a proto jsou tyto porosty ze sběru vyňaty. Závěrem hovořil o probíhající vědecké diskusi v Evropě, zda botanické rozlišení obou druhů je v dnešní době oprávněné. Přednesl, že jedním z návrhů je tzv. biologický druh Quercus robur se dvěma ekotypy: Quercus robur ssp. robur a Quercus robur ssp. petraea. Praktické provádění rozlišování dubových porostů v Německu by mělo být inspirací i pro naše urychlené řešení současného stavu.

V 70. a 80. letech tohoto století docházelo ke značnému prosychání korun v dubových porostech. V referátu nazvaném “Významnější choroby dubů” podrobně hovořil o současném pohledu na tuto problematiku Ing. Vlastislav Jančařík, CSc. Zmínil se o patogenitě druhů hub z rodu Ophiostoma, o celém možném komplexu příčin hynutí dubových porostů v nedávné době i o nebezpečí zavlečení nových patogenů. Ve svém vystoupení zdůraznil význam zdravotního stavu kořenových soustav dubů, kterým nebyla až dosud věnována náležitá pozornost. Poukázal na časté neodborné podřezávání dubových sazenic ve školkách. Hovořil o chorobách dubů v lesních školkách, porostech a o nejvýznamnějších houbách na žaludech. Konstatoval, že dosud nebyla věnována náležitá pozornost výskytu patogenů na jednotlivých druzích dubů. Větší nebo menší odolnost jednotlivých druhů dubů k chorobám bude třeba ještě sledovat. V tomto směru vyzval ke spolupráci pracovníky provozu, výzkumu, vysokých škol a pracovníky fytokaranténní služby.

O nejvýznamnějších parazitických dřevokazných houbách dubů hovořil Prof. Ing. Alois Černý, DrSc. Představil 37 parazitických dřevokazných hub, nalezených na dubech. Zdůraznil, že největší hospodářský význam mají dva druhy, dalších šest druhů parazitických dřevokazných hub má menší význam a u 29 druhů hub jsou škody působené hnilobou dřeva bezvýznamné. Stabilita dubových lesů na území ČR je vysoká. Zdravotní stav dubu letního je převážně výborný. Zdravotní stav dubu zimního je výborný ve skupinách lesních typů živné řady S, C, B, H v dubovém, bukodubovém a dubobukovém LVS. Největší napadení dubu zimního parazitickými dřevokaznými houbami bylo zjištěno ve skupinách lesních typů kyselé řady (K) v bukovém a dubobukovém LVS. Svoji přednášku doplnil Prof. Černý bohatým obrazovým materiálem.

O současných znalostech ekologických nároků dubu letního a dubu zimního hovořil přední typolog Ing. Jiří Vokoun. Hned v úvodu svého vystoupení zdůraznil, že v lesnické praxi ani v hospodářské úpravě lesů a lesnické typologii ÚHÚL nebyla tomuto problému věnována náležitá pozornost. Připomenul Pravdomila Svobodu, který zařadil dub letní (Quercus pedunculata Ehrh.) a dub zimní (Quercus sessilis Ehrh.) do jednoho druhu s názvem dub tvrdý (Quercus robur L.). Současně však zdůrazňoval rozdílnost jejich ekologických nároků a doporučoval tyto nároky respektovat v semenářství, zakládání a pěstování lesů. Autor podrobně zpracoval areál dubu letního a zimního, šíření dubu v poledové době. Hovořil o antropických vlivech na utváření druhové skladby našich lesů a o zastoupení dubu letního a dubu zimního v přirozené druhové skladbě. Na závěr charakterizoval soubory lesních typů s převahou dubu letního, dubu zimního, soubory s proměnlivým zastoupením dubu zimního a letního, soubory s převahou buku a s účastí dubu zimního a připomenul širokou ekologickou amplitudu obou dubů. Vyzval k většímu využívání přirozené obnovy kvalitních dubových porostů a k zabránění chybného přenosu osiva a sazenic dubu letního nebo dubu zimního na zcela nevhodná stanoviště.

Možnosti udržení druhové čistoty jednotlivých druhů dubů z hlediska lesnické praxe přednesl Ing. Milan Kasík z Oblastního inspektorátu Lesů České republiky Křivoklát. Úkoly pro lesnickou praxi definoval pro stanoviště s čistými ekotypy dubu letního a dubu zimního a na heterogenní stanoviště se směsí obou druhů dubů. Autor doporučuje podporovat přirozenou obnovu. Pro umělou obnovu sběr realizovat z vhodných rozlišených stromů, např. využít sklepávání žaludů do plachet. V této souvislosti si všímá i ekonomiky sběru žaludů a upozorňuje na vyšší výkupní cenu žaludů získaných sklepáváním, na rozdíl od ceny žaludů sbíraných ze země a následné celkově vyšší náklady na umělou obnovu.

Součástí dopoledního programu byly i praktické ukázky rozlišovacích morfologických znaků dubů na herbářových položkách, které přivezl Ing. Úradníček, CSc.

EXKURZE

Odpolední, exkurzní část, tematicky navazovala na dopolední program. Ve třech dubových porostech se diskutovalo o dendrologické, pěstební i ochranářské problematice. Na každé zastávce byla vykopaná půdní sonda, jejíž popis udělal Ing. Vokoun, Prof. Černý dával podněty k diskusím o zdravotním stavu dubového porostu, Ing. Úradníček hovořil o dendrologických aspektech. Do diskuse se zapojila i řada účastníků semináře.

Křivoklátsko je kraj bohatý i svojí historií. Proto byla pro zájemce, mimo oficiální program, připravena návštěva památného vrchu Velíz. Tam si početná skupinu účastníků zavzpomínala na knížete Jaromíra, který zde byl vězněn v roce 1003 a za zvuku varhan zazpívala v kostele známou píseň “Čechy krásné, Čechy mé”, kterou složil místní rodák Leopold Zvonař. To byla definitivní tečka za seminářem, který se těšil nevšednímu zájmu lesnické veřejnosti.

Závěrem chceme poděkovat pracovníkům Oblastního inspektorátu Lesů České republiky Křivoklát a Lesní správě Lesů České republiky Křivoklát za jejich obětavost při přípravě a v průběhu semináře, všem přednášejícím za výborně připravené referáty a účastníkům semináře za důvěru, kterou semináři věnovali. Doufáme, že náměty k zamyšlení, které jsou součástí vydaného sborníku i diskusní připomínky budou podnětem pro řešení dosud opomíjené problematiky.