AKTUALITY ZE SVĚTA

SYMPOSIUM INTERPRAEVENT 2000

Před 33 lety byla ve Villachu v Korutanech ustavena mezinárodní společnost Interpraevent, která si dala za úkol soustřeďovat z celého světa a šířit nejnovější poznatky a zkušenosti o vzniku, sanacích a prevenci povodňových škod po katastrofách způsobovaných záplavami se zrychlenou erozí v bystřinných povodích, pády skal, sesuvy svahů, pohyby suťových proudů, a lavinami. Ve dnech 26.-30. června 2000 bylo připraveno touto společností již 9. symposium s účastí 425 odborníků, mezi nimiž bylo 58 z mimoevropských zemí, nejvíce z Japonska. V rámci jednání bylo předneseno 36 přednášek v tematických skupinách, na něž navazovala diskuse.

Byl vydán třídílný sborník se 104 příspěvky na 1212 stranách; 11 jich bylo věnováno příznivému působení lesů na tlumení průtokových vln, 32 poznatkům a zkušenostem se zahrazováním bystřin, 10 plánům ochrany pozemků v obcích a městech před povodňovými škodami, 8 jiným přírodním nebezpečím. Po dobu symposia byly vystaveny postery na třech podlažích kongresové haly. Do programu bylo zařazeno 11 exkurzí pro poznání vybraných alpských bystřin. Potěšilo nás, že příspěvek z lesnicko-hydrologického výzkumu v Beskydech byl zařazen k samostatnému přednesení, do sborníku i jako poster. Sborník ze symposia byl předán do knihovny VÚLHM Jíloviště-Strnady.

Z pestré nabídky příspěvků stručně uvádíme část myšlenek, týkající se lesů s možným účelným uplatňováním na území ČR. Příznivé působení lesů na odtokový režim v prameništích toků a tlumení zrychlené eroze tam bylo opět potvrzeno jako nenahraditelné. Proto je požadováno ekologicky správným obhospodařováním lesů zabezpečovat bohatost, chemické složení i trvalost vodních zdrojů. Protože prvky v lesním prostředí mají dynamické vlastnosti, je nutno je v nezbytném rozsahu dlouho měřit a hodnotit, zda se jejich účinky průkazně nemění vnějšími vlivy až k rizikovým stavům. Nelze vyloučit případné změny stavu prostředí po úpravách vlastnických vztahů k lesům.

Účinky lesů ve vodním koloběhu musí být trvale měřeny a hodnoceny, i když souhrn působení jejich prvků není snadno aritmeticky postižitelný. Je důsledkem složitých interakcí, které zpravidla nesměřují ke katastrofám, ale jsou více či méně schopné obnovit tento dílčí biosystém. Ochrana malých povodí s prameništi bystřin a pod nimi ležících více osídlených území před povodněmi tlumeními lesů je účinná, ale místy omezovaná. Velký význam chránit před uvedenými riziky je přiznáván lesní půdě. V Rakousku se pracuje na modelu krajinně-kulturního působení lesů vztaženém k lesnatosti, skladbě, vitalitě a stabilitě porostů, podílům přestárlých či jinak ohrožovaných porostů, škodícímu působení ploch bez zeleně, zejména se zhutněným nebo zpevněným půdním povrchem, na vodní režim. Výzkumem v terénu bylo zjištěno, že až 80 % plochy lesů tam dost příznivě netlumí povodňové vlny. Proto je nutné se podrobněji zabývat příčinami a napravovat je. Nelze zapomínat, že lesy jsou jen jedním z činitelů podílejících se na vzniku a průběhu srážkově-odtokového procesu, a proto jen úměrně k tomu jej mohou ovlivňovat.

Ve vysokohorských polohách je třeba narušenou nebo chybějící zeleň včetně lesů obnovovat. Je doporučováno ozeleňování podporovat 3-4 cm silnou vrstvou sena nebo slámy, lepší je mulčování s pojidly. V drsném prostředí jsou obnovní doby vždy delší. V předjaří založené kultury místy hodně vysychají i zanikají. Na strmých svazích tvoří užitečnou vnější podporu kulturám mechanické zábrany, kůly a dráty.

V době povodní bývají stromy v erozních rýhách nebo v břehových porostech podemílány i odplavovány, především druhy s plochými a nepříliš hlubokými kořeny, např. smrk. Těžební odpad je rovněž odplavován. Povodní plavené stromy i jejich části ohrožují průtočnost propustů a mostů. V Bavorsku je zkoušeno používat ocelové sítě k zachycování splavenin, zejména tzv. divokého dříví, což je pro práce v lese i ekonomiku příznivějším, než dál stavět starší typy příčných objektů. Sítě musí mít přiměřenou a nevelkou hustotu. Jsou vhodné do úzkých rýh i malých toků se šířkou do 20 m. Mohou být 2-5 m vysoké, s dolní úrovní 0,5-2 m nad dnem toku. Průměr lan musí být mezi 18-22 mm. Tento způsob ochrany není nákladný, ani náročný na zřízení, zábrany však musí být dobře udržovány. Jsou vhodnými v povodích menších než 5 km2.

Třetina přednášek i příspěvků byla zaměřena na zahrazování bystřin, které má již více než stoletou tradici a poskytlo velké zkušenosti. Dnes bývá občas záměrně označováno za překonané, pracné a nákladné, s omezenými účinky a životností, a tedy i za neekologické. Je skutečností, že tento způsob ochrany proti povodním a zrychlené erozi prochází - při rozvoji měření prvků prostředí a s novými provozními technologiemi - postupnými změnami. Je funkčně i ekonomicky limitován, ale lepším nebyl nahrazen. Pomíjení včasné ochrany má za následek neúměrný růst povodňových škod. Proto mají být hodnoceny náklady a užitky z účinků opatření. Nadměrné působení kinetické energie během povodně musí být přiměřeně tlumeno, ale vždy jde o to, jak. Jako příklad uvedeme, že přerušení přírodního pohybu splavenin v bystřinách vysokými přehrážkami může mít ekologicky nepříznivé následky, a proto nyní jsou v Alpách stavěny otevřené příčné objekty, které usměrňují přírodní režim, ale vždy jsou propustnými pro ryby i drobné vodní živočichy. Podle podobných zásad můžeme hodnotit i jiné zahrazovací práce. Ale je rozhodujícím, že základy této veřejné služby tkví v bioinženýrských opatřeních. Proto je musí řídit odborníci s lesnicko-kulturní erudicí a s praktickými zkušenostmi.

Lidé v alpských zemích se přesvědčili, že občasným katastrofálním povodním nemohou působením lesů ani jinými způsoby vždy a zcela zabránit. Po strmých horských svazích voda rychleji odteče, ale soustředí se v údolích a v úvalech, kde ničí vybudovaná díla. Proto jsou již 25 let v Rakousku vypracovávány, projednávány a ukládány k provádění tzv. plány vodou ohrožovaných pásem (zón, GZP) pro ochranu parcel v obcích a ve městech s přísnější (červeně) a volněji (žlutě) vyznačenou naléhavostí. Jsou závaznými pro územní plány i pro zahrazování bystřin. Jejich správnost a účelnost je prověřována povodněmi. Neodpovídají-li skutečná zátopa nebo jinak postižené pozemky hranicím vyznačeným v mapách, musí být tyto upraveny, opět úředně projednány a přikázány k provedení.

Symposia Interpraevent byla dosud svolávána ve čtyřletých cyklech. Mimoevropské země, především Japonsko, bývají často postihovány bystřinnými katastrofami po sopečných erupcích nebo zemětřeseních. Proto bylo sjednáno, že příští symposium se uskuteční již v říjnu 2002 v Matsumoto, prefektuře Nagano, v Japonsku, a další v roce 2004 v Trentu, Jižních Tyrolích, v Itálii. ČR by mohla být na příštích jednáních přiměřeně a aktivněji zastoupena odborníky z kulturně-technického oboru v rámci rozvoje lesního hospodářství, aby byly udržovány kontakty se zeměmi zkušenými v zahrazování bystřin pro ochranu před katastrofálními povodněmi a zrychlenou erozí půd.

Jiří Bělský, Milan Jařabáč

BUDOUCNOST LESNÍCH DRUŽSTEV

Sedmého září se konalo na zámku Rothschild v Rachenau/Rax výroční zasedání Lesnického spolku pro Dolní Rakousy, věnované problematice lesnických družstev a významu lesa ve venkovské krajině. Předseda Rakouského hlavního zemědělského a lesnického svazu Stefan Schenker zdůraznil v úvodním projevu, že časy státních dotací jsou nenávratně pryč, a majitelé lesů i lesníci musí hledat cesty, jak si sami pomoci z nepříznivé hospodářské situace. Doporučil využít aspoň některých zkušeností z úspěšného rozvoje průmyslu, především:

• omezení a přemístění činností, které mohou efektivněji a nezřídka i s větší profesní dovedností vykonávat najaté servisní organizace - malá obdoba toho, co je nyní moderní nazývat v makroekonomice “outsourcing”,
• rozšiřování kapacit - pro lesnictví přichází v úvahu hlavně posílení a zúročení společenských a ekologických funkcí lesa, na prvním místě je nutno dosáhnout příjmů z turismu a za dodávku kvalitní vody, což se zatím na trhu těžce prosazuje,
• různé formy slučování - při tom se ovšem skutečné fúze lesních majetků dosáhne jen zřídka, nejspíš ještě v případech dědictví nebo prodeje. Důvodem je podle Schenkera silný individualismus majitelů lesa, ale také různé zákonné a daňové zábrany. Zbývá tedy družstevní forma, ale jejích výhod se stále ještě nevyužívá dostatečně - snad s výjimkou společného využívání mechanizačních prostředků a odbytu vytěženého dříví.

Vyšší efektivnosti lze samozřejmě dosáhnout i řadou dalších, víceméně tradičních prostředků (zvyšováním kvalifikace a profesionality, specializací, kooperací aj.).

Jeden z dalších účastníků - Josef Plank - poukázal v diskusi na to, že každá forma kooperace přinese kromě výhod i ztrátu jisté části volnosti v rozhodování. Doporučil také rozšiřovat kapacity ve směru energetického využívání biomasy a zušlechtěných dřevařských výrobků, a více rozvinout v některých oblastech spolupráci se zemědělci.

Österreichische Forstzeitung, 10/2000, (Martin Heidelbauer), Čk

AD “OUTSOURCING”

Autor článku (Herbert Tiefenbacher) je znám svou snahou brzdit zbytečné zaplevelení odborného jazyka cizími výrazy tam, kde to není účelné nebo na přechodnou dobu dokonce nutné, ale toleruje již vžité a přitom krátké a výstižné výrazy jako “certifikace” (z latiny) nebo “harvester” (z angličtiny) - byť již některé mají i domácí podobu. Také anglický výraz “outsourcing”, zrozený v makroekonomice globalizačního období, začíná pronikat do lesnického jazyka - znamená ekonomicky výhodný přesun některých činností dosud vykonávaných ve vlastní režii na cizí organizace. Nejde již jen o těžbu a odvoz dříví, sklizeň osiva a výrobu sazenic nebo o hospodářskou úpravu, ale také o stavbu cest, správu budov, ošetřování kultur, účetnictví a zúčtování mezd. Všechno, co lépe a levněji vykonají cizí “lidské zdroje”, je výhodné na ně přesunout, přemístit, dát ven, out! Tyto možnosti se ovšem nedají ani zdaleka srovnat s tím, čím disponuje průmyslová výroba: totiž možností přemístit i základní výrobní kapacity do oblastí s levnou pracovní silou, nejen: např. účetnictví - to je sice také možno zadat do Indie, ale mnohem výraznější efekt přinese přesun výroby textilního zboží do Číny, a ještě vyšší přesun výroby elektronických přístrojů na Tchaiwan apod.

Vraťme se ale ke skromným lesnickým poměrům, kde již beztak pracují lidé za velmi nízké mzdy, což zčásti určuje povaha odvětví, zčásti nezaměstnanost, ale zčásti je to i důsledek vysokých vedlejších mzdových nákladů a jiných důsledků přebujelé státní byrokracie. Nezmenší-li se tlak na mzdy, odejdou lidé z lesního hospodářství do pracovně a mzdově příznivějších odvětví, tj. vlastně už jen zbytek těch, které ještě nevyhnal outsourcing. Ale pozor - les jako výrobní prostředek a nutná součást našeho životního prostředí se nedá přemístit do třetího světa! Možná by proto bylo moudřejší uspořádat mzdovou a personální politiku tak, aby les nezůstal bez pracovníků - míní autor.

Österreichische Forstzeitung, 10/2000, Čk

EKOLOGOVÉ DĚLAJÍ POLITIKU

Na rozdíl od Rakouska a Švýcarska nebyl donedávna v Německu proveden průzkum vlivu ekologických organizací na lesnickou politiku. Po zavedení diskuse o certifikaci lesů byl již ovšem takový průzkum potřebný, protože je nutno odkrýt všechny styčné hrany angažovanosti ekologů směrem k lesu a lesnímu hospodářství. Jeho metodou byl jednak rozbor příslušných dokumentů, jednak rozhovor s odborníky hlavních ekologických organizací, aby se zabránilo špatnému výkladu prozkoumaných dokumentů. Ačkoliv mají jednotlivé organizace velmi rozdílný přístup k problematice zachování plně funkčního lesa, ukázalo se, že je v podstatě kladný a všude se projevuje spíše tendence spolupracovat, zejména v otázkách certifikace lesů. Rozhodně tyto organizace nevytvářejí společnou frontu proti lesnímu hospodářství, k čemuž zčásti přispívají jejich rozdílné názory na řadu věcných problémů. Spíše bylo možno pozorovat jednotlivé dočasné aliance. Nápadná je však také snaha ekologů zakotvit vliv na lesní hospodářství v platných předpisech. Tím by se tento vliv institucionalizoval, např. v otázce přípustnosti prodeje dříví z těžby, nebo v otázce rozsáhlého monitoringu, který nelze podceňovat. V každém případě asi zůstane při postupné profesionalizaci ekologických organizací jejich zájem o lesní hospodářství značný.

Österreichische Forstzeitung, 10/2000, Čk

RAKOUSKÉ SPOLKOVÉ LESY (ÖBf) OSLAVILY 75. VÝROČÍ SVÉHO VZNIKU

Na oslavě, která se konala 14. září v Hofburgu ve Vídni, seznámil spolkový ministr W. Molterer předsedu dozorčí rady ÖBf AG Stefana Schenkera s tím, že podnik bude muset přispět k sanování spolkového rozpočtu. Jako protihodnotu obdrží do své správy stojaté vody, které nejsou v majetku státu (autor článku to komentuje jako “danajský dar ministra financí”). Odhadem jde asi o 10 tis. ha těchto ploch, mezi něž patří tři známá jezera - Ossiacher See, Wörther see a Millstätter See. V portfoliu ÖBf jsou již dvě jezera - Traunstätter See a Hallstätter See. Ministr tento majetek odhaduje na 3 mld. ATS. S ohledem na tuto skutečnost se připravuje novela zákona o spolkových lesích. Návrh je již předložen Spolkové radě. K sanování státního rozpočtu a k získání finančních prostředků pro vlastní potřebu bude pravděpodobně nezbytné odprodat v desetiletém projektu z majetku ÖBf 30-50 tis. ha lesa, což představuje 10-15 % plochy hospodářského lesa. Státní pokladna však již v letech 2000-2002 potřebuje 1,5 mld. ATS. Mluvčí představenstva R. Ramsauer zdůrazňuje, že břehy jezer, horské masivy a pramenné oblasti budou z prodeje vyloučeny. Příslušní odborníci již vyhledávají vhodné plochy k odprodeji. Je zřejmé, že některé obce a země budou mít o koupi lesa zájem. Avšak před nějakou dobou prezident Klestil ve svém projevu hovořil o tom, že: “Občané si přejí, aby podnik Spolkové lesy, a. s., nebyl posuzován jen z ekonomických hledisek, ale i v celkových souvislostech”.

Na oslavě vystoupil též F. Fischler, komisař EU pro zemědělství, který vyzvedl klíčovou roli ÖBf při integraci lesnictví dalších států usilujících o vstup do EU. To představuje rozšíření plochy lesů o 34 mil. ha. V EU je již nyní 130 mil. ha lesů. Současná roční těžba 261 mil. m3 se zvýší o dalších 85 mil. m3. Dřevařský obor má nyní obrat 4000 mld. ATS a lze jej definovat jako klíčový obor, který vytváří v EU 2,2 mil. pracovních míst. S pomocí komise se má nyní dynamika celého dřevařského sektoru intenzifikovat a konkurenceschopnost zvýšit.

Závěrečná diskuse se zaměřila na napětí mezi ekonomií a ekologií a vyústila do formulace, že “Ekologie je v podstatě dlouhodobě orientovaná ekonomie vyjádřená jedním slovem: TRVALOST”.

Na cestu do třetího tisíciletí stanovil ministr Molterer ÖBf toto poslání: být centrem pro rozvoj lesnického know-how, být mezinárodním zprostředkovatelem vědeckých poznatků (EU, rozšíření na východ, Světová banka atd.), být partnerem pro výzkum, být průkopníkem modelů kooperace.

Holzkurier 38/2000, Proch

POČET LESNÍHO PERSONÁLU SE V RAKOUSKU SNIŽUJE

Hajných (Forstwart) je nyní 908 (v roce 1975 jich bylo 1259), počet lesních (Förster) se za 25 let snížil více než na polovinu - nyní 907 (v roce 1975 - 2082), vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je nyní 812 (1975 - 969). Největší snížení počtu personálu je v obhospodařování plochy lesů. Např. Spolkové lesy vystačí nyní na ploše 800 tis. ha s 25 lesmistry (Forstmeister). Revíry se stále zvětšují, kdežto počet míst na ústředních orgánech stagnuje.

Holzkurier 25/2000, Proch

NĚKOLIK ÚDAJŮ O ZPRACOVÁNÍ VĚTRNÉ KALAMITY, KTERÉ VYPLYNULY ZE SETKÁNÍ ODBORNÍKŮ ČTYŘ ZEMÍ - ALSASKA, ŠVÝCARSKA, RAKOUSKA A BÁDENSKA-WÜRTTEMBERSKA - V KOSTNICI

Setkání organizoval Svaz pilařského a dřevařského průmyslu Bádenska-Württemberska. Celkově se konstatovalo, že zpracování postupuje plynule, ale značná část hmoty je stále ještě na prodej. Platí to zejména o tlustých sortimentech a o jedli, ve Francii pak také o dubu. Uložení dřeva na suchých a mokrých skladech umožnilo uchovat kvalitu a časově prodloužit nabídku suroviny. Ve Švýcarsku je z 12 mil. m3 kalamitní hmoty 7,5 mil. m33 je uloženo na mokrých a suchých skladech. Značné množství dřeva bylo exportováno do Rakouska, což i vzhledem k cenám vyvolalo nespokojenost u tuzemských pilařů. Ve Francii bude v příštím roce nabízena pouze kalamitní hmota. V Bádensku-Württembersku bylo k začátku září zpracováno z 19 mil. m315,5 mil. m3. Značná část i tady není prodána. Ze strany majitelů lesa se požadovalo, aby 4,5 mil. m jehličnaté kulatiny průmyslově zužitkovatelné. 70 tis. m jehličnaté kulatiny 3 bylo uloženo na mokré a suché sklady. Obchod s řezivem má podle účastníků uspokojivý průběh, ale určité starosti působí zaostávání Německa ve stavební konjunktuře za Rakouskem a Švýcarskem. S důrazem účastníci apelovali na udržení stabilních cen řeziva.

Holzkurier 37/2000

FRANCIE IGNORUJE SVÉ ZÁSOBY DŘEVA?

Pohled na francouzský trh se dřevem překvapí, neboť navzdory větrné katastrofě na konci minulého roku stoupal až do začátku září velmi výrazně import řeziva. Řezivo se dováželo jak ze severských zemí a Německa, tak z východních zemí - zejména Ruska. Podle statistiky z dubna t. r. překročil celkový objem importu 1 mil. m3 (1,18 mil. m3, tj. +52 %). Hlavním dodavatelem bylo Finsko (266 742 m3, -13 %), Německo (227 346 m3, +102 %) a Švédsko (139 373 m3, -4 %).

Holzkurier 38/200, Proch

USA IMPORTOVALY ZA PĚT MĚSÍCŮ LETOŠNÍHO ROKU TÉMĚŘ 20 mil. m3 JEHLIČNATÉHO ŘEZIVA

Většina byla dovezena z Kanady (18 mil. m3) a 2 mil. m3 z ostatních států. 600 tis. m3 dodala Střední a Jižní Amerika. Šlo především o Pinus radiata z Chile a Brazílie. Pouze 1,3 % (307 tis. m3) bylo z Evropy. Na prvním místě bylo Rakousko, následovalo Německo a skandinávské státy.

Holzkurier 37/2000, Proch

TLAK NĚMECKA A RUSKA NA TRH SE DŘEVEM SE ZVYŠUJE

V letošním roce Německo výrazně zvyšuje svůj vývoz dřeva ve snaze uplatnit hmotu z větrné kalamity. Rusko pak usiluje o svůj návrat na trh se dřevem a dokonce nabízí surovinu v EURO. Upozorňuje se však na to, že spolehlivých dodavatelů je jen velmi málo.

Holzkurier 27/2000, Proch

DOPRAVA DŘÍVÍ Z POBALTÍ DO ANGLIE

Objem dodávek dříví z Litvy, Estonska a Lotyšska směřujících do Anglie dosáhl takového objemu, že vznikla speciální lodní přepravní společnost Baltic Forest Lines, plující pravidelně mezi estonským Tallinem a anglickým Grimsby.

Podle Forestry & British Timber, 1999, Sim

OPTIMISTICKÉ VÝHLEDY ŠVÝCARSKÉ KOMISE PRO OBCHOD SE DŘEVEM

Na svém zasedání koncem srpna došla komise k závěru, že ceny smrkového dřeva budou i nadále stabilní a kvalitní bukové dřevo přinese stoupající výnosy. Předpokládá, že hospodářský vzestup, který započal v roce 1999, bude pokračovat a příznivá situace ve stavebnictví a dřevařském průmyslu potrvá až do zimy. Dobré hospodářské podmínky v tuzemsku i zahraničí zvýší poptávku po kulatině. Úzkým profilem je ve Švýcarsku stále doprava dřeva, která ztěžuje odbyt suroviny a její vysoké ceny snižují výnosy. Trh s řezivem je však v celé Evropě velmi příznivý.

Ke konci srpna byla ve Švýcarsku zpracována polovina použitelné kalamitní hmoty a značná část byla i prodána. Komise doporučila, aby se těžba čerstvého dřeva omezovala jen na konkrétní objednávky. Od 1. července platí ve Švýcarsku pro kulatinu nové orientační ceny. Komise doporučila jejich používání (SM - bez DPH - se pohybuje okolo 60 CHF, rozdíl SM - JD je 10-20 CHF, BK 4b 155 CHF, BK 4C 68 CHF).

Holzkurier 37/2000, Proch

ŠTÍPACÍ PROCESORY

Poptávka po palivovém dříví, nařezaném a naštípaném na špalíky, neustále roste, a proto se na trhu strojů prosazují výrobci víceoperačních strojů tzv. palivových procesorů (firewood processors). Jedním z nich je švédská firma Kolefors Maskin AB, vyrábějící procesor KISA SUPER-KOMBI. Stroj s jednočlennou obsluhou pracuje tak, že obsluha ručně vkládá výřezy dříví do podávacího žlabu, odkud jsou dopravovány na přeřezávací stůl, kde jsou z nich kotoučovou pilou o průměru 700 mm odřezávány kuláčky. Ty padají do druhého podávacího žlabu, kterým jsou dopraveny k hydraulické štípačce s klínem se čtyřmi břity, který kuláčky rozštípne. Špalíky pak padají na zem, nebo na dopravník. Pohon procesoru je elektromotorem, nebo vývodovým hřídelem zemědělského traktoru. Dříví pro výrobu palivových špalíků je nakupováno v délkách 2 m, nebo 8 stop. Obvyklá délka vyráběných špalíků je od 60 cm do 14 cm. Maximální tloušťka přeřezávaného dříví je 30 cm, ale maximální tloušťka kuláčků ke štípání je 45 cm, při délce kuláče do 52 cm. To umožňuje rozštípat i tlustší dříví, nařezané motorovou pilou, protože síla štípacího klínu je 6 tun. Prakticky ověřená výkonnost procesoru je udávána jako traktorový valník špalíků za 15 minut. Cena procesoru na anglickém trhu je včetně dopravníku cca 8700 liber (bez elektromotoru).

Podle Forestry & British Timber, May 1999, Sim

PIŠTE V DEŠTI A VLHKU

“Pište v dešti a vlhku”, je reklamní slogan anglické firmy Hawkins & Manwaring, nabízející poznámkové bloky AquaScribe, jejichž papír odpuzuje vodu, a je odolný proti ušpinění olejem. Protože umožňuje psaní poznámek za všech povětrnostních podmínek, je používaný lesníky, pracovníky spojů, dopravy, a všech ostatních profesí, pracujících v terénu. Cena spirálového bloku v plastovém přebalu, s 30 listy speciálního papíru a s tužkou, je 4,5 libry.

Podle Forestry & British Timber, May 1999, Sim

SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ KOŇMI

Prakticky jediným způsobem soustřeďování dříví byl ve Švédsku až do 60. let transport dříví koňmi. Poté byly koňské potahy postupně nahrazovány mechanizačními prostředky, až jejich podíl na soustřeďování dříví klesl na současný necelý 1 mil. m3 dříví ročně. Zájem o soustřeďování dříví koňmi však stoupá, a protože se jedná o téměř zapomenutou profesi, pořádají některé školy a instituce kurzy v tomto oboru. Lesnickou fakultou v Umea byla také vydána příručka “The horse in the forest”, která na 112 stranách pojednává jak o technice práce při soustřeďování dříví koňmi, tak o péči o ně a o jejich výcviku. Cena publikace je 22 USD.

Podle Infoskog-Inforest AB, Sim

POZOR NA STROJE BEZ CERTIFIKÁTU EU

Pozor na stroje bez certifikátu EU, varuje časopis Mondo Macchina. V souvislosti s krizí v Jihovýchodní Asii totiž řada evropských a amerických vývozců dovezla zpět zemědělské a stavební stroje, u nichž tamní uživatelé nedostáli leasingovým podmínkám. Na evropském trhu ojetými stroji se tak objevily zánovní stroje (i s méně než 1000 “najetých” motohodin) za lákavé ceny (obvykle 50 % pořizovací ceny). Časopis upozorňuje, že většina těchto strojů nemá značku CE, osvědčující, že stroj splňuje standardy EU, pokud se týká norem bezpečnosti a hygieny práce a norem ochrany životního prostředí. Protože se většinou jedná o stroje, které nemohou certifikát EU získat ani dodatečně (protože to jejich parametry pro rozvojové země neumožňují), je jejich prodávání a provozování v zemích EU nezákonné. Lze tedy očekávat, že takové stroje budou pronikat na náš trh.

Podle Mondo Macchina, Sim