POSOUZENÍ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NP ŠUMAVA V LETECH 1991-1999
Ing. František Krejčí - Park servis Šumava, s. r. o.
Na jaře tohoto roku byla naše společnost zástupci Občanského sdružení pro rozvoj regionu Horní Otava (dále jen OS) požádána o pomoc při posouzení lesnicko-hospodářských dat Správy NP a CHKO Šumava. Tato data OS obdrželo od Správy NP a CHKO Šumava na základě písemné žádosti. Smyslem posouzení mělo být stručné zhodnocení dopadů aplikovaného lesního hospodaření v letech 1991-1999 a výkonu svěřených pravomocí státní správy na úseku ochrany přírody v NP Šumava na stav jeho lesů. OS nám poskytlo k tomuto účelu příslušná statistická hlášení a data vycházející z LHE jednotlivých lesních správ spravujících lesy NP Šumava, kopie rozhodnutí státní správy lesního hospodářství, ochrany přírody a některé odborné posudky a studie, které má OS v archivu.
OBSAH STUDIE
Studie charakterizuje vývoj lesního hospodářství v jednotlivých letech 1991-1999 v jednotlivých tabulkových přehledech podle lesních správ: Nová Říje, Modrava, Rejštejn, Křemelná, Prášily, Srní, Borová Lada, Kvilda, Strážný, České Žleby, Nová Pec, Plešný, Stožec. Jedná se o tabulky: vytěženo v běžném roce (obnovní, výchovné, mýtní nahodilé, předmýtní nahodilé těžby); podíl nahodilých těžeb z celkových těžeb od počátku LHP; bilance holin; přehled o výskytu škodlivých činitelů.
Charakteristika roku 1991 je doplněna o tabulkový přehled nahodilých těžeb na území současného NP Šumava v letech 1984-1988 a přehled zpracovaných kalamit LS Modrava v letech 1985-1989. Tyto tabulkové přehledy jsou doplněny komentářem, který se zmiňuje hlavně o nesrovnalostech, které byly v průběhu vyhotovování práce objeveny při konfrontaci získaných dat s informacemi dosud poskytovanými zástupci Správy NP a CHKO Šumava, některými odborníky z jiných institucí a tiskem. Komentář je dále doplněn řadou poznámek, a to vždy tam, kde autorský kolektiv uznal za vhodné vysvětlit či připomenout okolnost v souvislostech odborných, správních a organizačních, které se jevily jako významné pro zadání studie. Studie dále stručně shrnuje a hodnotí dopad dosavadního způsobu řízení lesního hospodářství v NP Šumava na stav jeho lesů:
- Nařízení vlády č. 163/91 Sb., kterým se zřizuje NP Šumava mělo svým obsahem teoreticky pozitivní vliv na ochranu přírody na Šumavě od roku 1991.
- Zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zejména převedení pravomocí státní správy lesního hospodářství na Správu NP a CHKO Šumava výrazně pozitivně ovlivnil lesní hospodářství na území NP Šumava od roku 1992 do roku 1993 směrem k poslání NP. Státní správa LH NP Šumava odstranila z území NP holosečné hospodaření v lesích jako způsob obnovy porostů, který byl v minulosti příčinou rozsáhlých kalamit na území Šumavy. Zamezila kácení zdravých stromů při asanaci napadených stromů kůrovcem a kácení sterilních souší.
- Realizací zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tj. převzetím lesního půdního fondu a jiného lesního majetku bylo v roce 1993 nastartováno ochranářské pojetí lesního hospodaření, tedy péče o les zaměřená na diferencovaný přístup ke každému porostu s minimální tvorbou holin, a to pouze z kalamitních těžeb a se zákazem poškozovat půdní povrch v lesích při soustřeďování dříví.
- Změnou managementu v závěru roku 1994 a zejména od roku 1995 byl vývoj péče o les navrácen zpět k lesnímu hospodářství ve stylu organizace účelového lesního závodu s požadavkem na dotace a příspěvky MŽP ČR. Za období 1995-1999 bylo v NP vytěženo 1 039 303 m3 (viz graf 2), holina z těžby byla vykázána ve výši 1211,66 ha (viz graf 3).
ZMĚNA STAVU LESŮ
Tato změna koncepce změnila stav lesů NP Šumava tímto způsobem:
- Došlo k nárůstu ploch napadených lýkožroutem smrkovým (graf 4).
- Nastal nárůst množství napadeného dříví kůrovcem v m3 od roku 1995 (viz graf 5).
- Porosty rozvrácené těžbami jsou dále rozvraceny větrnými kalamitami tak, jako v lesích hospodářských s uplatňovaným holosečným způsobem hospodaření (viz graf 6).
- Snížení rozlohy I. zón a jejich fragmentace v roce 1995 vedla k oddálení cíle NP, tj. rozšiřování I. zón a tím rozšiřování území, ve kterém dochází k obnově přírodních procesů. Lesy v bývalých I. zónách se během krátké doby ocitly zpět ve II. zóně, což mělo za následek opět jejich těžbu.
- Rozsáhlou těžební činností (shodnou s hospodařením na území Šumavy v době hospodaření státních a vojenských lesů) vznikají nevratné škody na porostech ve vyšších polohách zejména v 8. LVS.
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
Stručné hodnocení výkonu státní správy na úseku ochrany přírody v souvislosti s LH je ve studii provedeno v kapitole 4. Za zmínku stojí zjištění, že Správa NP a CHKO Šumava porušuje svá rozhodnutí platná pro správu lesů v NP. Jedná se zejména o ta rozhodnutí státní správy, kterými si Správa NP a CHKO Šumava zakázala v roce 1997 kácet a vyklizovat odumřelé souše nebo si stanovila v roce 1998 ponechávat určité množství dřevní hmoty k rozpadu v lesních porostech či v roce 1999 asanovat stromy napadené lýkožroutem smrkovým v I. zónách NP. Dalším zjištěním je existence protikladných rozhodnutí státní správy.
DISKUSE
V diskusi se snaží autorský kolektiv zamyslet nad projevy dodržovaných praktik na Šumavě v rámci různých organizací lesního hospodářství před vznikem NP a stavem lesů přebíraných Správou NP v roce 1993. Dále zde rozděluje dosavadní vývoj lesního hospodářství na dvě periody. Obě periody v existenci NP (úvodní ochranářská a současná lesnická) se projevují navenek hlavně v případě gradace kůrovce v nejvyšších polohách Šumavy tímto způsobem:
1) Ochranářský přístup prosazovaný v letech 1991-1994 jednak formou absolutní bezzásahovosti (na třech vybraných lokalitách) nárůstem ploch se suchými dospělými stromy (kde ovšem les nemizí) a jednak formou diferencované (velmi citlivé) asanace kůrovcových stromů v ostatních lokalitách I. zón, který aktuální stav daného lesního porostu významně prodlužuje.
2) Lesnický přístup prosazovaný v letech 1995-1999 se projevuje nárůstem holin i v nejvyšších polohách Šumavy bez ohledu na zonaci, kde les jako takový zmizí na několik desetiletí.
Druhý způsob je logicky neslučitelný s principy ochrany přírody národního parku ležícího na hranici EU, neboť degraduje původní předmět ochrany přírody. Jeho zarputilé prosazování ukazuje na zaostalost v chápání základních etických principů ochrany přírody, resp. na případné upřednostňování jiných krátkodobých zájmů komerčních či mocenských.
Období výměny typu řízení lesního hospodaření, které na Správě NP a CHKO Šumava proběhlo v roce 1994, je dosud provázeno celou řadou nepřesných informací a pomluv, které se vlastně týkají, resp. týkaly znevažování práce prvního vedoucího týmu správy a obhajobou stávajícího managementu. Přesto nejdůležitějším výsledkem každého typu řízení lesního hospodářství zůstává aktuální stav svěřených lesů. Výsledky studie, jejímž úkolem bylo posoudit dopady lesního hospodářství na stav lesa, lze shrnout do těchto bodů:
1) Vývoj LH v NP Šumava od r. 1991 do r. 1994 charakterizujeme jako výrazné zmenšení jeho negativního vlivu na stav svěřených lesů dané:
a) důsledným výkonem státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství (odstranění přikacování zdravých stromů při likvidaci kůrovce, kácení zdravých stromů v porostních stěnách při tzv. zarovnávání po kalamitách, odstranění úmyslných holosečí, výrazné omezení používání ekologicky škodlivých technologií soustřeďování dříví apod.),
b) poklesem nárůstu holin v porovnání s předchozím hospodařením státních a vojenských lesů (v roce 1992 pokles o 115 ha, v roce 1994 pokles o 168 ha),
c) poklesem celkových těžeb,
d) stabilizací objemu nahodilých těžeb, vznikem ploch odumřelých stromů v I. zónách (jejich nárůst se projevil ovšem až v letech 1995-1997) a ponecháváním sterilních souší ve všech porostech NP,
e) snahou převést lesní hospodářství s řadou provozních, pro NP nevhodných návyků na moderní péči o les v intencích profesionálně vedeného environmentálního managementu spolu s rekvalifikacemi delimitovaného lesního personálu.
2) Vývoj LH v NP Šumava od r. 1995 do r. 1999 charakterizujeme jako výrazné zvětšení jeho negativního vlivu na stav svěřených lesů dané:
a) vytěžením cca: 1 039 303 m3 dřevní hmoty a její odvoz z ekosystému NP,
b) vznikem 1211,66 ha holin z těžby a tím následnou umělou obnovou se všemi negativními dopady, které oddalují možnost nástupu středoevropského smíšeného lesa, s hlavními dřevinami bukem a jedlí,
c) uměle prodloužením podmínek vhodných pro gradaci lýkožrouta smrkového proti předchozím období, tj. od vzniku NP Šumava v r. 1991 (r. 1991 - 13 200 m3, 1992 - 35 885 m3, 1993 - 58 529 m3, 1994 - 47 152 m3, 1995 - 58 414 m3, 1996 - 174 016 m3, 1997 - 94 655 m3, 1998 - 58 978 m3, 1999 - 90 063 m3),
d) uměle podmíněným zvýšením výskytu větrných polomů, kulminujících v r. 1999 v rozsahu 158 060 m3 (jako výsledek rozvracení porostů těžebními zásahy),
e) odborně nedostatečně podloženými změnami zonace a její fragmentace, zákazem diferencovaných zásahů v I. zónách proti lýkožroutu smrkovému a po jeho pětiletém nerušeném vývoji provedením celoplošných zásahů se vznikem holin,
f) nedodržováním vlastních rozhodnutí státní správy ochrany přírody, zejména týkající se zásahů v I. zónách, ponechání dřevní hmoty k rozpadu v I. a II. zónách, kácení sterilních kůrovcem opuštěných souší,
g) nezvratným poškozováním půdního fondu těžkou lesnickou technikou a následnými erozními škodami,
h) neúměrně velkým zatížením státního rozpočtu a rozpočtu Správy kompenzacemi následků nevhodných opatření LH.
ZÁVĚR
Závěrem lze jen dodat, že po devíti letech existence NP Šumava, není snadné se plně vyznat v celé problematice jeho řízení. Ani v naší studii se nám nepodařilo vyčerpat celou řadu problémů na úseku péče o lesy v NP. Šlo jen o to nastínit co nejpřesněji zásadní trendy, které se výrazně v péči o lesy podílejí na změně stavu lesa NP Šumava.
Poznámka: Zpracováno podle studie “Posouzení lesního hospodářství NP Šumava v letech 1991-1999”, vypracované společností Park servis Šumava, s. r. o. (autorský kol.: P. Ješátko, Ing. F. Krejčí, P. Mottl) pro Občanské sdružení pro rozvoj regionu Horní Otava k 6. 6. 2000.