Prof. Ing. EMIL KLIMO, DrSc., SEDMDESÁTNÍKEM
Spolupracovníci
Na sklonku letošního roku oslaví významné jubileum 70 let dlouholetý pedagog a vědecký pracovník Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, lesnické a dřevařské fakulty v Brně Prof. Ing. Emil Klimo, DrSc.
Narodil se 23. 12. 1930 v Lubině, okr. Trenčín. Střední školu ukončil v Bratislavě v r. 1950, poté pracoval na lesním závodě Dúbrava, okr. Snina a v letech 1951-1955 studoval na lesnické fakultě VŠZ v Brně. Hned v r. 1956 započal své celoživotní působení na katedře pedologie lesnické fakulty, kde postupně pracoval jako asistent, odborný asistent, docent a profesor. V roce 1966 obhájil vědeckou hodnost CSc., v roce 1973 se habilitoval a byl jmenován docentem, v r. 1983 obhájil vědeckou hodnost DrSc. a v r. 1984 byl jmenován profesorem.
Přednášel předmět lesnická pedologie, pro který vydal několik učebních textů. Podílel se rovněž na výuce v rámci postgraduálního studia, při výuce a vedení doktorandů, přednášel jako externí přednášející na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a jako hostující profesor na Zemědělské univerzitě ve Vídni.
Vědeckou aktivitu vyvíjel jednak na ústavu pedologie a geologie, jednak v rámci projektů ústavu ekologie lesa, kde koordinoval významné vědecké programy UNESCO, a to v rámci IBP (Mezinárodní biologický program) a MAB (Člověk a biosféra). Jeho práce se týkala sorpčního komplexu lesních půd, recentních půdních procesů, zejména podzolizace, koloběhu elementů v lesních ekosystémech a postavení půdy při hodnocení ekologické stability lesů. Úspěšně koordinoval vědecký projekt Evropského lesnického ústavu (EFI) “Ekosystémy lužních lesů Evropy”, v jehož rámci zpracoval ekologickou analýzu lužních lesů jižní Moravy. Pracoval rovněž jako člen konsorcia projektu PHARE, v němž byla hodnocena úloha lužních lesů a mokřadů při retenci a odstraňování živin z povrchových vod. Významná byla i práce týkající se ochrany biodiverzity lužního lesa v povodí Moravy a Dyje, která byla řešena v rámci programu Světové banky GEF. V souvislosti se svou vlastní přímou a organizátorskou vědeckou prací uspořádal řadu mezinárodních sympozií a navázal široké odborné mezinárodní kontakty.
Díky svému věhlasu byl přizván ke spolupráci s Ústavem životního prostředí v Lipsku na projektu “Regenerace, ochrana a udržitelné obhospodařování lužních ekosystémů v regionu Lipsko”. Ve spolupráci s lesnickou fakultou v Mnichově řešil problematiku lesních půd v imisních oblastech. V rámci jiného mezinárodního projektu se podílel na zpracování prognózy možného účinku globální změny klimatu na lesní půdy.
Za dobu svého působení na lesnické fakultě VŠZ a později Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně publikoval více než 70 vědeckých sdělení v odborných časopisech a sbornících z konferencí na národní úrovni i v zahraničí, obhájil více než 20 závěrečných výzkumných úkolů a vypracoval celou řadu expertíz a doporučení pro lesnickou praxi. K jeho nejvýznamnějším přínosům vědě patří i podíl na zpracování dvoudílné knižní monografie o lužních lesích (Floodplain Forest) vydané ve spolupráci nakladatelství Academia Praha a Elsevier v Holandsku v roce 1985 a 1991 a série sborníků z mezinárodních sympozií, pořádaných v letech 1979, 1984, 1989 a 1998, týkajících se studia ekosystémů kulturních smrčin.
Ohlasy na vědeckou a odbornou činnost Prof. Ing. Emila Klima, DrSc. v české i světové vědecké komunitě jsou velmi četné a odezvou na jeho dosavadní aktivity je trvalý zájem ze zahraničí o spolupráci s ním při řešení evropských i světových problémů ekologie lesa.
Vedle široké vědecké spolupráce pracoval Prof. Klimo jako člen redakčních rad několika mezinárodních časopisů, člen rady Evropského lesnického ústavu (EFI) v Joensuu ve Finsku, člen Národního komitétu IUBS, vedoucí pracovní skupiny IUFRO 8.1 Lesní ekosystémy a řady dalších orgánů.
Prof. Klimo je stále platným členem lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně; je nesmírně aktivní a úspěšný při mezinárodní spolupráci v lesnickém výzkumu a především předává své dlouholeté zkušenosti mladším spolupracovníkům. K jeho významnému jubileu mu přejeme do dalších let hodně zdraví, pohody a elánu.