SEMINÁŘ SVOL V JIHOČESKÝCH LESÍCH
Ing. Ctibor Záruba
Výkonný výbor SVOL uspořádal ve spolupráci s Lesy města Písku a Lesní správou Orlík nad Vltavou ve dnech 29.-30. 8. 2000 odborný seminář pro vlastníky lesů a odborné lesní hospodáře tematicky zaměřený na výměnu praktických zkušeností v ekonomice, správě a hospodaření v obecních a soukromých lesích. Semináře se zúčastnilo celkem 50 osob ze 40 obecních a soukromých lesních správ, a to 36 odborných lesních hospodářů, 4 vlastníci lesů a 10 zastupitelů a starostů obcí. Jelikož zájem byl značný a překročil kapacitní možnosti ubytování, bylo nutné části přihlášených nabídnout účast na příštím semináři v Olomouci.
EKONOMIKA NESTÁTNÍCH LESNÍCH MAJETKŮ
Program byl rozvržen do dvou dopoledních přednáškových a diskusních bloků a dvou odpoledních exkurzí v terénu. Po zahájení semináře se ujal slova Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc. (Lesy města Rokycany, s. r. o.), zamýšlející se ve svém projevu nad hlavními problémy ekonomiky hospodaření v nestátních lesích. Úvodem uvedl, že ekonomika lesních majetků různých vlastnických kategorií má mnoho shodných, ale rovněž řadu rozdílných rysů a vždy musí být brán zřetel na specifika lesnického odvětví a musí být respektován hlavní cíl, kterým je zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů. Pro správu soukromých a obecních lesů jsou využívány hospodářské jednotky různého typu: přímé řízení vlastníkem, sdružení malolesů, zřízení příspěvkové organizace, obchodní společnosti (s. r. o., a. s.), pronájem lesa. Připomněl určitá rizika související s některými typy podnikového uspořádání, při jehož volbě má zásadní vliv názor vlastníka, velikost, struktura a hospodářské prostředí lesního majetku. Doc. Bluďovský se dále zabýval rozdílností názorů panujících v přístupu k systému vnitřního řízení, vztahy mezi vlastníkem a lesnickým managementem, vztahy mezi jednotlivými stupni řídící hierarchie, stanovením a využíváním ročních hospodářských programů a rozpočtů, vazbou ročních programů na střednědobé cíle, podnikovou evidencí nákladů, výnosů, LHE a systémovým přístupem k dotacím. Nato se věnoval otázkám daně z příjmů, DPH a daně z nemovitostí, zaměřeným aktuálně na podmínky lesního hospodářství, a závěrem se zmínil o využívání některých významných nástrojů moderní ekonomiky jako jsou controling, logistika, cash flow aj.
NAVRACENÍ MAJETKU
Po krátké diskusi orientované především na daňovou problematiku pokračoval dopolední program vystoupením Ing. Romana Šimka (Správa lesů města Olomouce). Přítomní byli seznámeni se zkušenostmi s aplikací zákona č. 114/2000 ze dne 5. 4. 2000, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Dosavadní praxe ukazuje, že mnohé požadavky obcí na vydání zejména přídělového majetku se daří úspěšně řešit. Ing. Šimek sdělil, že v případech, kdy obce nemohou získat potřebné dokumenty, neboť se tyto nedochovaly, nebo jsou neúplné či nejednoznačné, budou postižené obce (asi 10 %) nuceny uplatnit své nároky prostřednictvím příslušných soudů. Vydávání majetku obcím na území národních parků proběhlo pouze u NP Šumava, a to u největších majetků na ploše asi 6000 ha. Poté bylo navracení majetku správou parku přerušeno na pokyn ministerstva životního prostředí, které začátkem září obdrželo písemný názor místopředsedy vlády Dr. Rychetského, který platnost výše uvedeného zákona pro obce v národním parku zpochybnil. Závěrem Ing. Šimek seznámil přítomné zástupce lesních majetků s projednávanou novelou energetického zákona a připomínkami výkonného výboru SVOL k předloženému návrhu a se změnou týkající se daně z nemovitostí, která nabude platnosti k 1. 1. 2001.
ZMĚNY LEGISLATIVY
Na toto téma připravil sdělení Ing. Ctibor Záruba (tajemník SVOL) o současném stavu prací na novelizaci zákona č. 289/1995, o lesích a navazujících prováděcích vyhláškách, zákona č. 23/1962, o myslivosti (ve znění zák. ČNR č. 270/1992 Sb.), a zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Konstatoval, že tlak na novelizaci zákona o lesích přichází především od orgánů státní správy, které postrádají své bývalé pravomoci a považují za nutné rozšířit oprávnění sankcionovat i nepodstatné prohřešky oproti ustanovení lesního zákona. Výkonný výbor SVOL jako zástupce vlastníků obecních a soukromých lesů a lesních družstev opakovaně zdůrazňoval, že novelizaci lesního zákona již v pátém roce platnosti nepovažuje za potřebnou ani účelnou. S jistým zadostiučiněním přivítal návrh na omezení počtu závazných ukazatelů LHP a výrazné zjednodušení lesních hospodářských osnov, což jsou změny, které před šesti lety marně prosazoval na jednáních na MZe i v Parlamentu ČR. V současné době je očekávána další verze návrhu novely. Bohužel nabídka SVOL ke spolupráci nebyla kladně přijata a nebyly s ním projednány ani jeho připomínky ke zveřejněnému návrhu.
Pokud jde o novelu zákona o myslivosti, informoval Ing. Záruba přítomné, že již od roku 1995 se představitel výkonného výboru SVOL účastní každoročně svolávaného pracovního týmu pro formování názoru na nový zákon o myslivosti. Jelikož stanoviska vlastníků lesů i zemědělců na budoucí znění tohoto zákona jsou příliš odlišná od názorů “pravodatných myslivců”, zastoupených především pedagogy z lesnických škol, činnost tohoto týmu nedosáhla ani po pěti letech prakticky žádného výsledku. Poslední zprávou, kterou SVOL obdržel, je rozhodnutí, že zákon č. 270/1992 Sb. již nelze novelizovat a musí být zpracován návrh zákona nového, jehož teze jsou snad již na MZe připravovány. Ing. Záruba připomněl snahu VV SVOL o přípravu a schválení nového zákona o myslivosti nejpozději do konce tohoto mysliveckého období, tj. do 31. 3. 2003.
Ing. Záruba dále sdělil, že se na ministerstvu životního prostředí připravuje novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jejíž obsah není SVOLu znám, a vyjádřil naději, že se SVOL bude moci s novými návrhy seznámit včas a zaujmout k nim stanovisko dříve, než budou předloženy parlamentu.
LESY MĚSTA PÍSKU
Odpolední program pokračoval exkurzí v píseckých městských lesích pod vedením Ing. J. Procházky, ředitele zdejší správy. Účastníci navštívili celkem 12 vybraných exkurzních objektů a diskutovali nad velmi zajímavými ukázkami výchovy a přirozené obnovy smíšených porostů. K nejzajímavějším patřily ukázky výchovných zásahů ve smíšených porostech smrku, buku a jedle obrovské a smrku s bukem a douglaskou, kde obě introdukované dřeviny smrk i přimíšené listnáče výrazně předrůstají, a výchova věkově i výškově diferencovaných bukových mlazin z přirozeného zmlazení. Účastníci shlédli spontánní přirozenou obnovu douglasky v porostu středního stáří, prolomeném v roce 1979 sněhovým polomem, a ukázkový 115 letý porost douglasky, jehož historii a vývoj od r. 1884, kdy byl založen jako smrkový porost, Ing. Procházka nastínil. Na ploše 1,34 ha stojí nyní 139 douglasek s celkovou zásobou 886 m3. Nejvyšší douglaska je 50 m vysoká s objemem 14,5 m3. V diskusi se přítomní shodli na názoru, že na vhodných stanovištích je zastoupení douglasky i jedle obrovské pro les jednoznačně přínosem, a to nejen z hlediska hmotové produkce.
Druhý den semináře zahájil Ing. Procházka přednáškou o historii píseckých lesů, které přešly do správy města již v roce 1509 a s krátkým, 32 letým přerušením v letech 1959-1991, byly trvale v jeho držení. V současné době správa městských lesů obhospodařuje 6500 ha lesů a 250 ha rybníků. Z dlouhé historie městských lesů stojí za zmínku především rok 1816, kdy došlo ke geodetickému zaměření a rozdělení lesů.
Původní porosty zde byly tvořeny bukem, jedlí a dubem. Zatímco počátkem 19. století bylo přikročeno k holosečnému hospodářství a byla hromadně vysazována borovice, koncem 19. století nastoupila éra smrku. Tyto monokultury smrku i borovice byly téměř pravidelně silně poškozovány větrem a sněhem. Největší kalamitou byl sněhový polom v roce 1939, kdy bylo zpracováno v Píseckých horách 680 000 m3 kalamitní hmoty a následně zalesněno více než 1000 ha holin. V současné porostní skladbě převažuje smrk s 52 %, dále borovice 14 %, buk 10 %, dub 7 %, modřín a lípa 4 %, jedle a douglaska po 2 %. Výrazný přebytek je pouze v 6. věkovém stupni (důsledek zmíněné sněhové kalamity). Poslední LHP zde stanovil maximální výši celkové těžby na 377 000 m3, což je 5,8 m3/ha - mírně nad průměrem ČR.
V druhé části své přednášky Ing. Procházka zdůraznil dlouholetou tradici pěstování lesa, spjatou se založením zdejší lesnické školy, a zabýval se praktickými dopady některých ustanovení vyhlášky MZe č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin. Připomněl, že jen geneticky hodnotné osivo známého původu je zárukou vzniku kvalitního porostu. Evidence sběru a výsevu semen je důležitá pro zajištění původu sazenic, ale vedení další evidence, předepsané vyhláškou na 20 let, považuje za zcela neprůkazné.
Problematická je také otázka doby zajištění kultur do pěti resp. do sedmi let od vzniku holiny. Je převzata z minulého zákona a je jednoznačně spojena s hospodářskými funkcemi lesa, není však zcela v souladu se zásadami přírodě blízkého hospodaření. Pokud jde o problémy ochrany lesa - současný stav lesních porostů je ovlivněn působením řady nepříznivých vlivů, které vedou k postupnému oslabování dřevin. Tito oslabení jedinci následně snáze podléhají škodlivým činitelům. Například pokles ročních srážek ve zdejší oblasti z dlouhodobého průměru 609 mm na 377 mm v roce 1999 výrazně zvýšil ztráty na kulturách, nepříznivě ovlivnil přirozenou obnovu a podpořil rozvoj dřevokazného hmyzu. Je otázkou, jakým způsobem hospodařit a jak les pěstovat, aby lesní porosty zakládané v současných podmínkách obstály i v případně změněných poměrech budoucích časů.
ÚKOLY LESNÍHO HOSPODÁŘE PŘI TVORBĚ LHP
Přednáškový cyklus uzavřel ředitel Schvarzenberské lesní správy Orlík nad Vltavou Ing. J. Vovesný velmi zajímavou a fundovanou přednáškou o úkolech odborného lesního hospodáře při tvorbě nového LHP. Zdůraznil, že na obnovu LHP je třeba se připravovat dlouhodobě, velmi intenzivně pak v předposledním roce platnosti plánu končícího. Vlastník lesa resp. jeho odborný hospodář revidují stávající podklady a připravují vlastní návrhy především z hlediska pozemkové evidence, doporučení oblastních plánů rozvoje lesů, kategorizace lesů, uznaných porostů i územních systémů ekologické stability. Zásadním krokem před obnovou LHP je včas a zcela věcně formulovat hospodářský záměr vlastníka lesa jako základ pro komunikaci se zhotovitelem LHP a schvalujícím orgánem státní správy, a to z technického (technologie zakládání lesa, přibližování a odvoz dřeva, rekonstrukce lesních cest atd.) a pěstebního pohledu (podíl přirozené obnovy, druhová skladba, smíšení dřevin, zpevnění porostů, intenzita a frekvence výchovných zásahů, stanovení hospodářských způsobů, obmýtí, obnovní doby a umístění těžeb).
Ing. Vovesný zdůraznil, že zásady budoucího hospodaření je potřebné diferencovat podle lesního stanoviště, nejlépe v rámci vlastního návrhu hospodářských souborů, a nelze rovněž opomenout výpočet výhledů těžeb na příští asi tři desetiletí. Závěrem připomněl, že veškeré úvahy o hospodářském záměru směřují především k předběžné ekonomické kalkulaci nákladů a výnosů jako základu samostatného hospodaření obce nebo soukromého vlastníka lesa.
LESNÍ SPRÁVA ORLÍK
Odpoledne zahájil Ing. Vovesný seznámením s přírodními a porostními poměry a organizační strukturou Lesní správy Orlík nad Vltavou, která se nachází ve Středočeské pahorkatině v nadmořské výšce 350-570 m n. m. Průměrné srážky dosahují 590 mm. Výměra celého majetku činí 11 572 ha, z toho je 10 038 ha lesa, 30 ha tvoří rybníky a zbytek připadá na zemědělskou půdu a ostatní plochy. Lesy zvláštního určení (obora a bažantnice) představují 1010 ha. V původní dřevinné skladbě převažovaly i zde listnáče, avšak v roce 1877 již dosahuje zastoupení smrku a borovice plných 95 %! Tento stav se podařilo v posledních 50 letech zlepšit a zastoupení listnáčů vzrostlo na 17 %. V letech 1994 až 1998 bylo zalesněno listnatými dřevinami již 40 % obnovované plochy. Podle platného LHP činí celková zásoba 2,2 mil. m3, maximální těžba je stanovena na 570 000 m3 na decenium, tj. 5,7 m3/ha. Lesní správa je rozdělena na 3 revíry a 13 hájemství o průměrné velikosti 772 ha, zaměstnává celkem 119 pracovníků.
V orlických lesích byly předvedeny modelové ukázky obnovy smrkových monokultur na skupinovitě smíšené porosty cílové skladby a obnova porostů cílové druhové skladby, převážně přirozená. Monokultury smrku (příp. borovice) se rozpracovávají v clonných skupinách, nejlépe v pruzích, pro podsadby melioračních a zpevňujících dřevin (listnáčů a jedle) s pokračující obnovou kombinovanou pro další dřeviny cílové skladby. Obnovní doba se volí delší (30-40 let) i z důvodů využití případné přirozené obnovy dřevin stávajícího matečného porostu. Bukové porosty se obnovují přirozeně na dominující buk s menší příměsí smrku a modřínu. Rovněž smíšené porosty smrku, modřínu, douglasky, buku a jedle se obnovují přirozenou obnovou. Převládá maloplošný, skupinovitý až jednotlivý výběr, mezery se zabuřeněním se doplňují uměle.
Dalším tématem venkovní exkurze byla výchova mladých smrkových porostů, na Orlicku nazývána “podle Bohdaneckého”, místního lesmistra, který tyto zásady formuloval před více než 100 lety a jsou dosud platné. Ve smrkových porostech I. věkové třídy, založených nejčastěji řadovou výsadbou, se provádějí zpravidla 2 prořezávky: první při střední porostní výšce 2,5-4,0 m (věk 8-12 let podle stanoviště), druhý zásah při porostní výšce 8,00-11,0 m (věk 18-25 let). Po těchto dvou zásazích klesne počet jedinců o 40-50 % výchozího počtu. Do 40 let věku následují dále dva probírkové zásahy, na chudých stanovištích výjimečně jedna probírka. V mládí je výchova smrkových porostů intenzivní, soustředěna na tvorbu koruny a zpevnění v kořenech. Později (asi 50+ let) jsou výchovné zásahy mírnější a dbá se na udržení plného zápoje porostů.
ZÁVĚR
Seminář s obdobnou tématikou a zaměřením, především pro zájemce z Moravy, byl uspořádán v posledním týdnu měsíce října v lesích města Olomouce. Rovněž tato akce byla účastníky kladně hodnocena a výkonný výbor SVOL byl požádán, aby v organizování odborně a prakticky zaměřených setkáních pokračoval i v příštím roce.