AKTUALITY Z DOMOVA
NA ŠUMAVĚ SEČETLI ŠKODY PO VICHŘICI
Vichřice, která se přehnala Šumavou loni 26. prosince místy až stotřicetikilometrovou rychlostí, po sobě zanechala zhruba 85 tis. m3 dřeva polomů a vývratů. V 1. zónách NP padlo 3,5 tis. m3 dřeva, zbytek v 2. zónách. Celková zásoba dřeva v lesích na území CHKO a NP Šumava představuje asi 27 mil. m3. Na lesní správě Plešný zanechala 19 tis. m3 polomů, na Stožci 16 tis. m3 a třetí nejvíce postiženou oblastí jsou s 11,5 tis. m3 České Žleby. Po 8 tis. m3 popadalo ve Strážném a na Modravě. Lesníci a ochránci přírody zjistili zvláštnost v tom, že vítr nevanul jedním směrem, ale v turbulencích. Proto také polomy neleží v pásech. Větší škody přitom napáchala vichřice v údolích než na kopcích, např. na Kvildě, kde popadaly asi 3 tis. m3 dřeva, leží 90 % v údolí Vltavy mezi Kvildou a Františkovem.
Zemské noviny, 11. 1. 2000, red.
DŘEVO SLAVÍ ÚSPĚCH
V tradiční anketě časopisu Můj dům, která je největší svého typu u nás, rozhodlo více než pět tisíc čtenářů o tom, že titulem "Dům roku 2000" se může honosit dům firmy Fine Wood, který je postaven z dřevěné rámové konstrukce doplněné obvodovými stěnami izolovanými ovčí vlnou. Stavba je typická kombinací dřeva a skla. Dům tak bude vyhovovat těm, kteří o návratu k přírodě nejen mluví, ale rozhodli se tento trend uplatnit i ve svém životě. Dřevo jako nejužívanější stavební materiál však figurovalo i u ostatních domů oceněných v dalších kategoriích.
MF Dnes, příloha Dům a byt, 7. 1. 2000 red.
VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY DŘEVA V REGIONU JIŽNÍ ČECHY
Sdružení pro ochranu životního prostředí CALLA v Č. Budějovicích vydalo za podpory Nadace partnerství, Fondu malých projektů CBC Phare a Nadace Sluníčko zajímavý "Atlas instalací obnovitelných zdrojů energií regionu Jižní Čechy" (stav koncem roku 1998, autoři Ing. Edvard Sequens a Ing. Martin Halama). Jde o informativní přehled těchto zdrojů, dělený na malé vodní elektrárny, vytápění biomasou, využití bioplynů i solární energie včetně větrných elektráren. Po vodních elektrárnách, tradičních pro toto území s dostatkem vodních toků i nádrží, je na druhém místě přes 70 zdrojů na vytápění biomasou, celkový instalovaný jejich výkon se udává přes 82 MW. Seznam však není zcela úplný, protože majitelé některých zdrojů odmítli uvést technické parametry a někteří nakonec odmítli i jejich zveřejnění v uvedeném Atlasu. Do seznamu autoři zahrnuli zdroje k vytápění objektů nebo k výrobě technologického tepla od výkonu zhruba 200 kW a výše, přitom odhadují, že v oblasti je v provozu zhruba 2500-3000 kotlů do instalovaného tepelného výkonu 50 kW především v domácnostech, kde současně s biomasou se využívají i paliva fosilní, především uhlí. Je jistě potěšitelné, že většina kotlů byla instalována po r. 1989 a jedná se o moderní zařízení, umožňující ekologickou výrobu potřebného tepla i teplé vody.
Nejvíce zdrojů bylo evidováno v okrese Český Krumlov (18), dále v okresech Jindřichův Hradec, České Budějovice a Prachatice, nejméně pak v okrese Tábor a Strakonice. Podobně je rozložen instalovaný tepelný výkon kotlů. Starší kotle tuzemské výroby nesou zn. Klemsa, Slatina, VSBIV, novější kotle zn. Šamata, Agrametal, Verner nebo Slatina-Sigma, Fiedler, zahraniční pak zn. Volund, Vynck a další. Unikátem je jistě v ZD Vimperk instalovaná stará lokomobila, která je přestavěna z původní železniční lokomotivy havarované v r. 1945 u Malenic. V Nové Peci na okr. Prachatice je pak zvláštností centrální výtopna na biomasu pro celou obec. Některé obce používají kotle na biomasu k vytápění obecních úřadů i škol. Nejčastěji se pro tyto účely využívají odpady ze zpracování dřeva (piliny, hobliny, štěpky apod.), ve dvou případech dokonce polena dříví. Na spalování jen pilin (s příměsí odpadů dříví) je v oblasti v provozu 35 kotlů, zvláštností je i 10 kotlů umožňujících spalování kůry. Zajímavostí je také zemní pec v Nové Vsi na okr. Č. Budějovice, kde pomocí dříví vypalují v hrnčířské dílně typickou jihočeskou keramiku - je také nejstarší ze všech zdrojů, pochází z r. 1910.
Celkový přehled o spotřebě biomasy v uvedených zdrojích nelze přesně sestavit, část uvedli majitelé v m3 a část v tunách, někdy tento údaj chybí. Dva kotle jsou jen na kůru s tepelným výkonem 2700 kW a uváděnou spotřebou 3000 m3 a 700 tun kůry. V Dešné na okr. Jindřichův Hradec využívají v kotli z r. 1997 spolu s dřevním odpadem i slámu. Na centrální zdroj je zde připojeno 90 % domácností a obec začala pěstovat vlastní biomasu ve formě rychlerostoucích dřevin na ploše 0,30 ha. Druhým takovým subjektem je Zemědělské a obchodní družstvo v Olešníku na okr. Č. Budějovice, kde na 11 ha svých pozemků pěstují různé klony topolů a vrb pro energetické účely (plantáž založili v letech 1996-97). Podobně pro zajištění vlastních potřeb paliva (biomasy) pěstují energetické dřeviny i v Neznašově na okr. Č. Budějovice na výměře 15 ha. Jsou to skutečně první vlaštovky v tomto podnikání.
Vyššímu využívání biomasy pro získávání energií brání podle CALLy deformované ceny energií, které upřednostňují fosilní tradiční paliva, ale i nedostatek financí na nové projekty s delší návratností. U obcí, ale i řady podnikatelů v dřevozpracujícím průmyslu, k tomu přistupuje i neznalost možností, které biomasa nabízí. Zatím došlo jen k částečné záměně fosilních paliv za biomasu. Právě v lesnatých oblastech se nabízejí možnosti rozšíření ekologické výroby tepla využíváním biomasy. Jsou to sice někdy investice nákladné, podle druhu kotle, s delší dobou návratnosti, ale skutečně perspektivní, jak je zřejmé na řadě příkladů ze zahraničí.
Jiří Neumann
I LOŇSKÝ ROK PŘINESL PODPRŮMĚRNÉ SRÁŽKY
Z výsledků pravidelného měření srážek v jednotlivých měsících a rozborů za každý rok i delší již devatenáctileté období je možné zjistit, že jak právě skončený r. 1999, tak celé zmíněné období nám přinesly v oblasti okresu Č. Krumlov (vymezené třemi srážkoměrnými stanicemi ČHÚ v Přídolí, Č. Dvoře a H. Plané) objem srážek, který je podnormální. Protože evidence srážek a jejich rozbory se osvědčily v lesnickém provozu, např. při vyhodnocování ztrát na kulturách, vývoji kůrovce, zveřejňujeme i letos informaci o vývoji srážek za rok 1999.
PŘÍDOLÍ
Ve stanici Přídolí poblíž Č. Krumlova (670 m n. m.) evidovali celkem 519,2 mm srážek. To je sice o 10,7 mm více než v r. 1998, ale jen 80 % normálního ročního průměru srážek v tomto místě (dále N). Bylo zde 198 dní se srážkami (o 6 více než v r. 1998), z nich pak bylo 30 dní s celodenními srážkami (o 9 méně než v r. 1998). Měsíční maximum naměřili v srpnu (85,8 mm), naopak měsíční minimum v říjnu (10,9 mm). Podíl dní se srážkami z celkového fondu kalendářních dní v r. 1999 je 54 %. Ve vegetačním období (od dubna do srpna) zde spadlo jen 87 % N.
ČERVENÝ DVŮR
Ve stanici Č. Dvůr u Chvalšin (580 m n. m.) na jižním úpatí komplexu Blanský les naměřili celkem 505,1 mm srážek (o 52,2 mm méně než v r. 1998), což představuje jen 75 % N pro tuto stanici. Bylo zde 177 dní se srážkami (o 10 více než v r. 1998), z nich bylo jen 6 dní se srážkami (o 1 méně než v r. 1998). Měsíční maximum zde bylo v červenci (94,3 mm), minimum v říjnu (13,3 mm). Podíl dní se srážkami ze všech dní v roce je 48 %. Ve vegetačním období zde spadlo jen 89 % N pro tuto stanici.
HORNÍ PLANÁ
Ve stanici H. Planá (780 m n. m.) na břehu Lipna evidovali celkem 590,7 mm srážek (o 111,5 mm méně než v r. 1998), celkový objem srážek tak činí jen 75 % N. Bylo zde 183 dní se srážkami (o 10 více než v r. 1998). Stanice dny s celodenními srážkami neeviduje. Měsíční maximum naměřili v prosinci (93,4 mm) a v červenci (93,1 mm), naopak minimum v říjnu (17,8 mm) a březnu (21,2 mm). Podíl dní se srážkami v roce je 51 %. Ve vegetačním období zde evidují pouze 69 % N pro tuto stanici.
CELÁ OBLAST
Po prostém zprůměrování pak v celé oblasti spadlo v r. 1999 celkem 538,3 mm srážek (o 51,0 mm méně než v r. 1998), což je pouze 76 % N za celý rok.
Bylo zde 186 dní se srážkami (o 5 více než v r. 1998), z nich bylo 18 dní se srážkami celodenními (o 5 méně než v r. 1998). Měsíční maxima přinesl červenec (87,1 mm), srpen (61,7 mm) a květen (61,5 mm), naopak minimum bylo v říjnu (14,0 mm) a březnu (18,3 mm). Podíl dní se srážkami byl 51 % ze dní v roce. Ve vegetačním období v oblasti spadlo jen 81 % N.
Za sledované období 1981-1999 (19 let) z podrobných ročních evidencí srážek vyplývá, že v Přídolí spadlo 91 % N, proto zde "chybí" srážky za 20 měsíců. V Č. Dvoře spadlo 87 % N a chybí zde srážky za 30 měsíců. Konečně v H. Plané spadlo 87 % N a chybějí zde srážky za 29 měsíců. Po zprůměrování v celé oblasti spadlo jen 88 % N a příroda zde má "manko" srážek za 27 měsíců, což jsou hrozivé 2 roky a 3 měsíce! Z dlouhé řady je pak zřejmé, že nadnormální srážky v uvedeném období byly jen v r. 1981 (105,8 %) a v r. 1995 (110,8 %). Naopak nejméně srážek přinesly roky 1984 (61,3 %), 1983 (64,9 %) a 1994 (77,0 %)
Jiří Neumann
SEMINÁŘ O LESNICKÉ TYPOLOGII
Ve dnech 11.-12. ledna se uskutečnil v Kostelci n. Č. l. na pozvání katedry dendrologie a šlechtění lesních dřevin Lesnické fakulty ČZU v Praze seminář "Problematika lesnické typologie II". Seminář měl pracovní charakter a volně navazoval na obdobný seminář, který se uskutečnil v r. 1998. Semináře se zúčastnili typologové ÚHÚL v Brandýse n. L., učitelé fytocenologie a typologie na vysokých školách v Praze, Brně a ve Zvolenu i pracovníci ochrany přírody. Celým seminářem se nesla snaha typologický průzkum a typologické mapování co nejvíce objektivizovat a reagovat na současné problémy a potřeby. Cesty k tomu jsou ve vyhodnocování množství informací, které ÚHÚL pořídil, ale i v publikační činnosti.
Ing. Danihelka informoval o programu TURBOWEG, který je mezinárodně používaným programem k vyhodnocování fytocenologických snímků a který slouží k vytvoření celoevropské databáze. Předpokládá se, že ÚHÚL zpracuje v tomto programu 40 000 typologických zápisů, které v průběhu typologického průzkumu pořídil. Dr. Macků vyhodnocoval databázi LHP celé ČR a získal velmi cenné materiály. Je tak možno vyhodnotit rozložení bonit hlavních lesních dřevin v souborech lesních typů a přesněji tak charakterizovat SLT. Tímto způsobem se ukáží i některé abnormality v rozložení bonit, které po podrobnější analýze bude možné využít ke zpřesnění a objektivizaci charakteristik souborů lesních typů. Byla předvedena ukázka, kdy propojením databáze a digitalizované mapy je možno vytvořit podrobnou mapu dřevin. Dále byla předvedena ukázka mapy ekologicko-stabilizačního potenciálu, která vznikla syntetickým zpracováním databáze LHP - srovnáním přirozené a aktuální dřevinné skladby.
Ing. Kusbach podal informaci o vylišování lesních vegetačních stupňů (LVS) v karpatské oblasti, ale i ze zkušenosti z vojenských lesů v prostoru Brd. K charakteristikám LVS na Slovensku učinila připomínku Ing. Križová ze Zvolena, která jinak podala zevrubnou informaci o typologickém mapování na Slovensku, jež vychází z původních prací prof. Zlatníka. O přesnější klimatickou charakteristiku LVS v horských oblastech severních Čech se pokusil
Ing. Smejkal. Vycházel při tom z vymapovaných LVS v jednotlivých oblastech a rozložení nadmořských výšek a lesnatosti v nich. Problematika LVS je natolik významná, že bylo navrženo se jí věnovat v monotematickém bloku příští rok.
Ing. Vokoun informoval o možnosti zpřesnění Typologického systému ÚHÚL vytvořením podsouborů lesních typů. Ing. Vokoun a Dr. Macků podali informaci k další fázi návrhu jednotné klasifikace půd ČR, který připravuje prof. Němeček. Tato práce zahrnuje definice diagnostických horizontů a znaků, půdních jednotek až do úrovně subtypů. K dopracování konečné verze tohoto kolektivního díla českých půdoznalců si vyžádal od ÚHÚLu připomínky a dokumentační materiál, tj. laboratorní a popisné údaje a fotodokumentaci. Tato práce by měla být přístupná v digitalizované verzi na Internetu. O pedologické problematice referovali Ing. Nikl a Ing. Krobot, když informovali o půdách na vápencích a o půdách na hadcích v Moravském Krasu a v Předhoří Českomoravské vrchoviny. Dr. Macků se zmínil o absenci půdní mapy, jako podkladu pro oceňování - potřeba této mapy se jeví jako velmi naléhavá. ÚHÚL dosud spolupracoval s Ústředním ústavem geologickým na souboru geologických a účelových map, v rámci nichž se zpracovávala i pedologická mapa v měřítku 1:50000. Toto měřítko je vhodné pro krajinné plánování, pro oceňování je však nepoužitelné.
Ing. Zatloukal z NP Šumava informoval o programu záchrany genofondu tisu červeného a požádal o spolupráci na evidenci výskytu tisu v ČR ve vazbě na lesní typy. V průběhu semináře prezentoval Ing. Buček (MZLU Brno) skripta Geobiocenologie II, ve kterých spolu s Ing. Lacinou podali charakteristiky skupin typů geobiocénů, jak je vymezil v r. 1976 prof. Zlatník. Skupiny typů geobiocénů se používají při geobiocenologické typizaci krajiny v krajinném plánování, zejména v projektech územních systémů ekologické stability.
Ing. Viewegh informoval o připravované publikaci "Klasifikace lesních rostlinných společenstev". Tato práce podává přehled klasifikačních systémů používaných v Evropě i Severní Americe, ale její těžiště je zaměřeno na typologický systém, ve kterém jsou zmapovány veškeré lesy ČR, tj. na typologický systém ÚHÚL. Jsou zde podrobně charakterizovány soubory lesních typů. Nestor typologů Ing. Eduard Průša předvedl ukázky ze svého digitálního archivu fotografií, na nichž má podchyceny všechny lesní oblasti ČR, lesní porosty, půdní typy i stanovištně významné rostliny. Z dokumentačního hlediska se nejcennější část archivu, který byl pořizován v 60.-70. letech, týká podrostního způsobu hospodaření, ale i horských oblastí, které byly koncem 70. a v 80. letech zničeny imisní kalamitou.
Jiří Smejkal
SPOR MINISTRŮ O KOMPETENCE V LESNÍM A VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ POKRAČUJE
Ministerstvo životního prostředí ani po roce a půl sporů neubralo na tlaku na Ministerstvo zemědělství, aby od něj převzalo rozhodující kompetence v lesním a vodním hospodářství. Ministr M. Kužvart totiž v tomto směru chystá změnu kompetenčního zákona. Ministerstvo zemědělství se těmto neustálým snahám brání a bude bránit i nadále. Spor o hospodářské kompetence trvá již od července 1998, kdy vláda ve svém programovém prohlášení přislíbila, že se ještě rozdělením těchto působností bude v budoucnu zabývat. Po několika pokusech, kdy vláda nerozhodla, se má tímto problémem zabývat na jednom z nejbližších zasedání.
Ministr M. Kužvart si často stěžoval na způsob hospodaření v lesích. Vadí mu, že kontroloři ČIŽP nemají dostatek možností, aby nebezpečí hrozící lesům ze strany člověka lépe omezovali. Kužvartovi se nezamlouvá ani celkový stav našich lesů, které považuje za jedny z nejpoškozenějších v Evropě. Ostře se také ohradil proti reklamě v televizi zadané státním podnikem Lesy ČR, která byla namířena na zvýšení spotřeby dřeva. "Zvýšená spotřeba papíru lesům škodí", prohlásil s tím, že reklama LČR je tudíž nepravdivá. Je prý nutné, aby stát co nejdříve posílil dohled nad hospodařením v lesích, kde prý převládají komerční zájmy a těžby dřeva se často vykonávají v rozporu se zákonem. Pokuty, které za neoprávněnou těžbu uděluje ČIŽP, jsou podle něho směšné.
Do jisté míry mu skutečnost dává za pravdu, což dokladují i lesníci. V reakci na masové rozšíření neoprávněných těžeb již MZe předložilo novelu lesního zákona, která nekalým těžbám má zabránit. Jak MZe, tak lesníci jsou však proti tomu, aby zásadní vliv na hospodaření v lesích a na vodních tocích mělo MŽP. "Je naprosto nelogické, aby MŽP, které na hospodaření v lesích dozírá, v nich zároveň hospodařilo", řekl výrobní ředitel LČR Ing. F. Morávek. Podle jeho slov má MŽP již nyní velkou pravomoc nad působením člověka v lesích, když vykonává vrchní státní dozor.
Hospodářské noviny 13. 1. 2000, red.