AKTUALITY ZE SVĚTA

CHILE FORESTAL - ZÁŘÍ 1999

Na úvod této informace o lesích Jižní Ameriky musíme opravit chybu z minulého čísla LP. Aktuality z Jižní Ameriky byly v LP 1/2000 zpracovány ze srpnového čísla časopisu Chile Forestal (nikoliv zářijového, jak bylo chybně uvedeno).

V článku výroba a obchod nábytku ve světě jsou nejen porovnávány možnosti rozvoje nábytkářského průmyslu v Chile, ale jsou zde uvedeny i některé zajímavé údaje. V Evropě se v r. 1998 vyrobilo za 130 mld. USD nábytkářského zboží. Hlavními výrobci jsou Německo (25 mld. USD), Itálie (18,6 mld. USD), Španělsko (7 mld. USD). Na obou amerických kontinentech se vyprodukovalo nábytku za 100 mld. USD; nejvíce USA (36,5 mld. USD), Kanada (6 mld. USD), Brazílie (4,6 mld. USD), Mexiko (3 mld. USD). V Asii dosáhla výroba objemu 200 mld. USD. Největší producenti jsou Čína (10 mld. USD) a Japonsko (6 mld. USD). V Africe se tohoto zboží vyrobilo za 40 mld. USD; nejvíce v Jihoafrické republice. Největšími dovozci nábytku byly USA (11 mld. USD), Německo (8 mld. USD), Japonsko (2 mld. USD); největšími vývozci Itálie (10 mld. USD), USA (4 mld. USD), Německo (4 mld. USD), Čína (2 mld. USD), Švýcarsko (1,4 mld. USD) a Polsko (1,5 mld. USD).

V regionech s velkými dřevozpracujícími závody jsou problémy s využitím pilin a kůry. Průmyslová společnost pro rozvoj regionu VIII - Bío Bío využívá zkušenosti s kompostováním tohoto odpadu za použití ptačího trusu guana. V minulých letech zahájila i zkoušky nové technologie kompostování s využitím odpadních látek z rybářského zpracovatelského průmyslu. Výsledky jsou velmi dobré. Takto připravený kompost obsahuje vedle dostatečné organické hmoty i velké množství výživných látek. Současně má velkou retenční schopnost pro jímání vody s jejím následným pomalým uvolňováním. Kompost se využívá nejen pro zlepšení půd zemědělsky či lesnicky využívaných, ale i k obnově půd degradovaných a erodovaných. Tyto dobré zkušenosti vyprovokovaly velký pilařský kombinát Coelemu k tomu, aby zahrnul do projektu pro zlepšení životního prostředí likvidaci obrovské, dosud nevyužitelné skládky pilin o délce 120 m a výšce 9 m právě pro získání kompostu.

O systému Národních parků a chráněných území (SNASPE) v Chile bylo již zmíněno v minulých LP. Zajímavé je však to, že tento systém byl z iniciativy Národního výboru pro ochranu fauny a flóry (CODEFF) rozšířen v r. 1997 o síť privátních chráněných území (RAPP). V současné době představují tato území asi 300 tis. ha náležící 94 soukromým vlastníkům v regionech V-VII. Jedná se o území, ve kterých je obhospodařování orientováno na rozvoj ochrany přírody a biodiverzity.

Vývoz dřeva a dřevařských výrobků za období leden-červen 1999 zaznamenal zvýšení o 6,1 % oproti srovnatelnému období 1998. Samotný export v měsíci červnu představoval 178,6 mil. USD, což je o 11 % více než v červnu 1998. Hlavní důvod příznivého vývoje exportu je oživení asijských trhů (především v Jižní Koreji) a vývoz dřevařských výrobků do USA. Vedle celulózy, která je stále hlavní vývozní komoditou, ovlivňuje velmi příznivě obchodní bilanci vývoz hotových výrobků, tj. dveří, oken a nábytku, které se na vývozu podílejí až 30 %. Příznivý je i vývoj cen, které mají vzestupný trend. Jedna tuna borové a eukalyptové buničiny stála 400 USD a do konce roku měla stoupnout na 450 USD. Příznivá cenová politika se projevila především v obchodě s USA. Za hodnocené období bylo do této země vyvezeno za 214,9 mil. USD, což je o 16 % více než za stejné období 1998. Na druhém místě je Japonsko (126,6 mil. USD), dále pak Čína (65,9 mil. USD) a Jižní Korea (52,4 mil. USD). Celkový export za období leden-červen 1999 vypadá takto: Asie (339,8 mil. USD), Severní a Střední Amerika (234,4 mil. USD), Evropa (185,7 mil. USD), Jižní Amerika (150,9 mil. USD). Z evropských zemí vyvezla Chile nejvíce do Belgie (28 %).

Chilská palma (Jubaca chilensis), která je chilským endemitem a patří mezi nejjižněji rostoucí druh palmy na světě, je jedním z nejohroženějších rostlinných druhů v Chile. V současné době nastala "ofenzíva" v úsilí o její záchranu a znovunavrácení do přírody. Nadace na záchranu a obnovu chilské palmy, která byla založena v r. 1997, pěstuje ve speciálně založené školce v ekologické rezervaci Oasis de la Campana v V. regionu 60 tis. sazenic tohoto druhu. Sazenice rostou velmi pomalu. V šesti letech, kdy dosahují výšky cca 60 cm, se prodávají za symbolické ceny 2-4 USD pro soukromníky k zalesnění chilské krajiny. V r. 1998 Nadace věnovala 400 sazenic a 4 odrostlé exempláře 7 m vysoké (ve stáří 60 let) na Velikonoční ostrovy. Na těchto ostrovech byla vymýcena před 500 lety. Není bez zajímavosti, že zde byly nalezeny fosilní zbytky kmenů chilské palmy staré 3 tisíce let, které zde potvrzují její dávnou existenci. Pro upřesnění je uvedeno, že podle provedené inventarizace roste v Chile cca 120 tis. dospělých jedinců různého stáří, z nichž některé dosahují věku až 2 tisíce let. Výšky 30 m dosahuje ve stáří cca 600 let. Plodí poprvé v 60 letech.

Hubert Čížek

ŠKODY NAPÁCHANÉ VICHŘICÍ BUDE FRANCIE ODSTRAŇOVAT ŘADU LET

Na 60-70 mld. franků odhadují škody po dvou ničivých vichřicích (nejhorších za posledních 100 let) na konci loňského roku první propočty, které se objevují ve francouzském tisku. Rozměr škod snad nejlépe přiblíží dekret francouzské vlády, který z celkového počtu 95 departementů vyhlásil v 69 stav přírodní katastrofy. Neblahá vánoční nadílka samozřejmě vyvolala různorodé reakce. Společným jmenovatelem všech byl nesmírný úžas nad silou živlu, jenž navzdory civilizačním vymoženostem a moderním technologiím vtisknul rozlehlým oblastem patinu středověkých časů, kdy synonymem světla a tepla je sekyra s hromadou polen a celodenní program spočívá v zaopatřování základních existenčních nutností, jako je střecha nad hlavou, pitná voda a chléb. Povánoční Francie tak nabízela obrazy plné paradoxů. Zatímco část populace, která běsnění přírody unikla, se předháněla v nákupu gastronomických specialit a kvalitního šampusu na silvestrovské saturnálie, v regionech bez elektřiny a zásobování vyletěly do astronomické výše především ceny svíček, baterek a konzerv. Můžeme to vnímat jako působení neviditelné ruky trhu, anebo jako obyčejný lidský hyenismus? Naopak francouzskou výjimečnost zcela potvrdili zaměstnanci hromadné dopravy v Rouenu. V době kdy veřejné služby vykazovaly všeobecný kolaps, bez jakýchkoliv skrupulí vyhlásili stávku za zvýšení mezd.

Nejviditelnější pohromu způsobil vichr v lesích, kde jsou škody odhadovány na 6-7 mld. franků. Podle odhadů Národního lesního úřadu (ONF) leží na zemi asi 100 mil. m3 dřeva, tedy objem, který Francie vytěží asi za tři roky. Hlavním ekonomickým rizikem je nyní zhroucení ceny dřeva. Toto riziko je však zvládnutelné za předpokladu solidarity hlavních aktérů, tedy soukromých i státních lesů a zpracovatelských podniků.

Přírodní katastrofy jsou děsivé, ale zároveň fascinují svou schopností v krátkém časovém úseku vymazat, zničit nebo rozvrátit dílo mnoha generací. Hořké výroky o nicotnosti lidského lopotění tváří v tvář obnažené přírodě tak bylo slyšet ze všech stran. Před vykotlanými staletými duby či na okrajích nekonečných polomů si asi každý člověk uvědomí nelogičnost života a hranice vlastních možností. Za všechny lze citovat plačícího hajného z Alsaska, jenž mezi stovkami zpřelámaných kmenů jen zoufale šeptal: "Rostlo to tu desítky let a během hodiny to vzalo za své". V Evropě dosud nevídaný rozměr větrné kalamity komentovala francouzská média i touto otázkou: "Vnutili jsme globalizaci i počasí?

Podle Hospodářských novin 6. 1. 2000 a týdeníku Respekt 2/2000, red.

HROZÍ EVROPĚ SILNÉ OCHLAZENÍ?

Golfský proud, zajišťující severozápadní Evropě relativně teplé klima, se podle oceanologů odklání. Přestávají totiž fungovat tzv. mořské pumpy v oblasti Grónska a kanadského Labradoru, které usměrňují proud teplé povrchové vody oceánu. Vědci se ale neshodují, co je příčinou alarmujícího zjištění - zda jde o přirozené pochody nebo důsledek globálního oteplování. Skutečností zůstává, že dochází k největší hydrologické změně za posledních 100 let, jejímž důsledkem může být celkový pokles teplot v Evropě až o 5 0C. Podle časopisu New Scientist se za poslední dvě desetiletí snížila slanost a hustota hlubokých vod mezi Shetlandskými a Faerskými ostrovy. Hranice vrstev, kde se teplota vody snižuje na 0,5 0C, od r. 1988 poklesla o 60 m. Směr arktického proudění mořské vody se podle měření univerzity v Bergenu obrátil. Před 15 lety se masy chladné arktické vody v hloubce pohybovaly rychlostí 10 cm/sec na jih, zatímco nyní se pohybují rychlostí 1 cm/sec na sever. To znamená, že přestávají odklánět teplý golfský proud od severoamerických břehů k Evropě. To naznačuje konec fungování mechanismu, který vrací studenou vodu na sever. Podle expertů tak může nastat nejen konec oteplujícího vlivu Golfského proudu na severní Evropu, ale také zvýšení teploty na jihu Grónska a severovýchodě USA a Kanady, což může přinejmenším způsobit masové tání ledovců.

Zemědělský týdeník 2/2000, red.

LES, V NĚMŽ SE ZVĚŘ NELOVÍ ODSTŘELEM

Lesní správa Tarvisio v Julských Alpách (Itálie) leží v málo přístupné skalnaté oblasti, která je ze 65 % pokryta lesem. Smíšený les tvoří smrk, borovice černá, buk, habrovec, kaštanovník, dub, jasan zimnář a vrby. Hlavním posláním lesní správy je pečovat o les jako o krajinný prvek a hospodářské zájmy jsou zde druhořadé. Jde o oblast, sahající až na hranici lesa, dopravně málo přístupnou. Holoseč je zakázaná, hospodaří se skupinovitě výběrnou sečí, obmýtní doba činí 100-160 let. Nezalesňuje se, protože les se zmlazuje přirozeně. Zmlazovací doba činí 50-60 let. Oplocenky a individuální ochrana sazenic jsou věcí neznámou. Okus se projevuje málo, loupání jen jednotlivě. Od roku 1939 se zvěř neloví odstřelem, ale pouze odchytem, 50-60 kusů ročně, a to k zazvěřování. V honitbě se vyskytuje jelen, který sem pronikl teprve v 70. letech, srnec, kamzík, kozorožec a zvěř černá. Sněhová pokrývka zde leží 6 měsíců. Přikrmuje se senem a malým množstvím kukuřičných palic. Srnčí zvěř je zakázáno přikrmovat. Z dravé zvěře se v honitbě zdržuje medvěd, rys a orel. Z celkového objemu těžby činí 0,25 % rezonanční dříví, které se dodává do houslařských dílen do Cremony. Podle článku svědčí o rovnováze mezi lesem a zvěří to, že všechny dřeviny se bez problémů zmlazují. V článku bohužel nejsou uvedeny stavy jednotlivých druhů zvěře na 1000 ha.

Der Anblick 12/99, Rš

ENERGETICKÝM VYUŽITÍM DŘÍVÍ NAHRADÍ RAKOUSKO JADERNOU ELEKTRÁRNU

Rakousko patří dnes ve využívání obnovitelných zdrojů energie na přední místo v Evropě. Hlavní roli hraje biomasa, kde dominantní postavení má dřevo. Dolnorakouská zemědělská komora (Jonas, Haneder) zveřejnila zajímavé statistické údaje o vývoji této oblasti v posledních 15 letech. Sledovaným ukazatelem je růst počtu instalovaných topenišť na spalování dříví ve formě štěpek a v poslední době také pellet, reprezentující moderní, vysoce účinná a automatizovaná zařízení. Energie ze dřeva dnes v Rakousku úspěšně konkuruje tradičním zdrojům energie (uhlí, plyn, olej, elektřina).

Jako reakci na energetickou krizi na počátku 80. let lze označit nástup cílevědomého energetického využívání dříví ve formě palivové štěpky od r. 1984, kdy v r. 1991 bylo evidováno již celkem 10 607 instalovaných zařízení na spalování štěpek. V letech 1992-1995 se meziroční nárůst počtu topenišť toho typu pohyboval mezi 1600-1700 kusy. V následujících letech došlo k výraznému zvýšení meziročního nárůstu, který dosáhl v r. 1996 2528 kusů, v r. 1997 2753 kusy a v r. 1998 dokonce 3566 kusů. Nutno uvést, že od r. 1997 je využíván již také nový typ zušlechtěného paliva ze dřeva - pellety (dřevné minibrikety), a to u malých spalovacích zařízení do 100 kW instalovaného výkonu. V r. 1997 to bylo 425 zařízení na spalování pellet, v r. 1998 již dalších 1323 zařízení. Celkový stav na konci r. 1998 lze charakterizovat takto: Je instalováno 26 135 zařízení na spalování štěpek a pellet o celkovém instalovaném výkonu 2484 MW. Z toho připadá na malá zařízení (do 100 kW pro rodinné domky a menší objekty) 23 155 kusů s výkonem 964 MW, na střední zařízení (100-1000 kW pro skupiny domků a větší objekty) 2616 kusů s výkonem 754 MW a na velká zařízení (více jak 1 MW pro obecní bioteplárny s dálkovým rozvodem tepla a pro velké objekty) 364 kusy s celkovým výkonem 766 MW. Pro zajímavost lze uvést, že celkový instalovaný výkon 2484 MW představuje ekvivalent 1,4 výkonu JE Dukovany, nebo 1,27 projektovaného výkonu JE Temelín. Srovnání instalovaného výkonu nelze ovšem zaměňovat za skutečnou produkci energie. Tepelná zařízení na energetické využívání dříví mají logicky sezónní charakter, čemuž odpovídá i konečná produkce energie. Z lesnického hlediska bude zajímavý praxí prověřený poznatek, že pro instalovaný výkon 1 MW je potřeba roční dodávky 1000 plm dřeva či kůry (pro 1 kW pak 1 plm). Znamená to, že roční spotřeba dřeva a kůry pro výše vykazovaná zařízení v Rakousku představuje cca 2,5 mil. plm. Nutno přitom zdůraznit, že v této statistické evidenci není zohledněna produkce energie ze dřeva a jeho komponent, realizovaná velkými průmyslovými spalovacími zařízeními např. v průmyslu papíru a celulózy. Nezahrnuje rovněž velký objem tradiční spotřeby palivového dříví v klasické formě štípaného dříví pro klasická topeniště domácností a rodinných domků, který je v Rakousku významný a nově se rozvíjí.

Ze statistických údajů vyplývá, že meziroční nárůst počtu spalovacích zařízení pro štěpky všech kategorií v posledních letech progresivně roste. U kategorie malých zařízení dochází ke zvyšování podílu dřevných pellet na úkor štěpek. Postavení a poznatky Rakouska v oblasti energetického využívání dříví jsou velmi inspirativní a neměly by uniknout pozornosti našim vlastníkům lesa, producentům dřeva jako významného, dnes přebytkového obnovitelného zdroje energie.

Podle Nö Landwirtschaftskammer, sve

BUDE ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY RENTABILNÍ?

Plenární zasedání Svazu lesních závodů a Svazu zaměstnavatelů v Korutanech (Rakousko) se zabývalo 2. 11. 1999 mj. důsledky zákona o hospodaření s elektrickou energií, známým pod zkratkou ELWOG. V něm je výslovně stanoveno, že se musí zvyšovat podíl energie získané z obnovitelných zdrojů (tj. biomasy, větrné a sluneční energie, ale bez vodních zdrojů). Do r. 2005 musí být takto využito výrobcem nebo smluvním odběratelem, popř. odvedeno do veřejné sítě 3 % celkové potřeby, tj. 110 mil. kWh ročně. Vadou zákona je skutečnost, že nejsou stanoveny sankce při nesplnění tohoto úkolu. Lesní hospodářství nicméně tento zákon vítá, ovšem za předpokladu, že budou stanoveny rozumné cenové tarify za "zelený proud" dodaný do veřejné sítě, za jejíž použití musí výrobce také zaplatit. Na tom totiž závisí i kalkulace návratnosti investic. Tyto tarify mají stanovit samostatně jednotlivé spolkové země. Pro Korutany se zdají být přijatelné, jsou diferencovány podle velikosti energetických zdrojů: zařízení o výkonu do 150 kW dostane 2,1 ATS/kWh, zařízení o výkonu 150-2000 kW jen 1,5 ATS/kWh. Našel se i výrobce těchto generátorů, Oekostrom AG, Kötschach-Mauthen.

Österreichische Forstzeitung, 12/99, Čk

VÁNOČNÍ STROMKY V RAKOUSKU

O Vánocích se rozsvítily stromky v 2,2 mil. rakouských domácností, z celkového počtu 3,1 mil. Ve Vídní a Dolním Rakousku je to 875 tis. Podíl importu činí 20 %; převážně jde o jedli kavkazskou (Abies nordmanniana); 70 % stromků, které přicházejí na trh, je ze speciálních kultur (plantáží), zbytek je z výchovných zásahů; 37 % tvoří jedle kavkazská, 32 % smrk a jedle, 15 % smrk pichlavý. Běžný metr smrku stojí průměrně 60 ATS, smrku pichlavého 150 ATS, jedle 250 ATS; kvalita stromku může ovlivnit cenu v rozsahu I50 %.

Holzkurier 50/99, Proch

ČÍNSKÝ NÁBYTKÁŘSKÝ PRŮMYSL

Čínský nábytkářský průmysl má ve střednědobém horizontu růst o 10 % ročně. Export stoupl v r. 1998 proti předchozímu roku o 17 % na 1,4 mld. USD. Z roční spotřeby dřeva 64 mil. m3 musí být 7 mil. m3 importováno. Export bukového dříví ze střední, jižní a východní Evropy do Číny, zčásti přes rakouské obchodníky, je velmi úspěšný.

Holzkurier 23/99, Proch

LEXIKON EKOLOGICKÝCH OMYLŮ (Lexikon Ökoirrtümer)

Vydalo nakladatelství Eichborn, Frankfurt nad Mohanem, 6. vydání, listopad 1998, počet stran 415, ISBN 3-8218-0586-2, autoři: Dirk Maxeiner a Michael Miersch (oba jsou žurnalisté a spisovatelé, kteří se zabývají ekologií a životním prostředím).

Kniha obsahuje překvapující data a fakta o energii, genové technice, zdraví, klimatu, ozónu, lesích a dalších aspektech životního prostředí. Je členěna do následujících kapitol: Energie, Genová technika, Zdraví, Klima, Spotřeba a všední den, Zemědělství, Vzduch a voda, Doprava a pohyblivost, Odpady, Ochrana přírody, Ozón, Ochrana zvířat, Les, Světové obyvatelstvo, Hospodářství. Pro lepší orientaci je opatřena seznamem hesel, seřazených podle abecedy, a odkazem na stránku v textu.

Autoři chtějí poukázat na to, že je nejvyšší čas rozloučit se, či se zřeknout předsudků, ideologických blokád a polopravd. Seznamují čtenáře se současnými eko-tezemi a kladou otázku: lze s tím vůbec souhlasit? přinášejí obsáhlé množství dat, diagramů a tabulkových přehledů, dávají slovo kritickým vědcům a odhalují předsudky, zájmovou politiku a holý nesmysl. Odsuzují "katastrofický" scénář světového vývoje a zpochybňují jej. Přimlouvají se za nové pojetí ekologického hnutí a politiky životního prostředí. Je to kniha pro všechny, kteří chtějí o této problematice více vědět a vytvořit si vlastní úsudek na základě faktů a čísel, která umožní získat značně diferencovaný obraz o situaci naší planety. "Lexikon ekologických omylů" staví do popředí konkrétní cíle v ochraně životního prostředí a ukazuje cesty k praktickému zlepšení, které je nanejvýš potřebné, neboť permanentní přehánění některých otázek v problematice životního prostředí otupilo obyvatelstvo natolik, že jej dlouhodobě učinilo hluchým ke skutečně důležitým problémům životního prostředí

Kliment Navrátil