ZÁKLADNÍ PRINCIPY LESNÍHO PRÁVAV SOUSEDNÍCH ZEMÍCH - XIV.
(Spolkové republice Německo, Rakousku, Polsku, Slovensku)
14. část - Odpovědnost za protiprávní chování
Mgr. Dr. Ing. Martin Flora - FLD MZLU Brno
Porušení právních norem (delikty) je možno v lesním právu zjednodušeně rozdělit do tří skupin, a to na delikty soukromoprávní (při porušení norem soukromoprávního charakteru), delikty správní (při porušení norem správního charakteru) a delikty trestněprávní. V rámci správních deliktů pak lze ještě dále rozlišit skupinu přestupků a tzv. jiných správních deliktů.
Protiprávní chování je většinou následováno sankcemi, kterých je v lesním právu co do druhů celá řada. V případě soukromoprávních deliktů bývají sankcí povinnost obnovit původní stav, povinnost nahradit škodu nebo neplatnost právního úkonu. V případě správních deliktů jde nejčastěji o napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, odebrání oprávnění k výkonu činnosti, odebrání věci, povinnost obnovit původní stav atd. Sankcí za trestněprávní delikty (trestné činy) pak v lesním právu bývají pravidelně tresty odnětí svobody, propadnutí věci či tresty peněžité.
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
Právní úprava odpovědnosti za delikty je v jednotlivých spolkových zemích velmi podobná příslušným ustanovením LesZ. Nejzávažnějším správním deliktem je nedovolené odnětí lesa jeho účelu, v Bavorsku též provádění holé seče v lese ochranném. Za ně je možné uložit pokutu až 50 000 DM. Lesní zákony nerozlišují přestupky a jiné správní delikty. Dalšími závažnými delikty jsou zejména těžba nad povolený rozsah, nepovolené omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nepovolená manipulace s ohněm, nepovolený vjezd motorovým vozidlem do lesa, porušení povinnosti sdělit požadované údaje atd. Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za protiprávní chování obsahuje spolkový zákon o lesním semenném a sadebním materiálu. Za porušení jeho ustanovení (např. uvádění do oběhu takového reprodukčního materiálu, který neodpovídá požadavkům zákona, není řádně zabalen, nelegální dovoz reprodukčního materiálu ap.) je možno uložit pokutu až 50 000 DM. U deliktů soukromoprávních nalezneme v německých lesních zákonech obdobu českého institutu náhrad za poškozování lesa, a to pod názvem odškodnění. V saském a bádensko-würtemberském lesním zákoně lze najít navíc speciální úpravu náhrady škod způsobených jízdou na koni. Tyto škody uhrazuje příslušná spolková země z prostředků, které získává vybíráním poplatku za jízdu na koni po vyznačených cestách. V případech jiných škod se uplatní předpisy upravující náhradu škody obecně.
RAKOUSKÁ REPUBLIKA
Rakouský spolkový zákon se problematice odpovědnosti za protiprávní chování (v oblasti správních deliktů) věnuje v závěrečném XII. oddíle, kde je podán taxativní výčet skutkových podstat správních deliktů a sankcí za ně. Ačkoliv rakouské právo používá jinou terminologii, je možné i zde rozlišit mezi přestupky (delikty způsobené fyzickými osobami při obecném užívání lesa) a jinými správními delikty (delikty způsobené fyzickými i právnickými osobami - zejména vlastníky nebo uživateli lesa a jejich zaměstnanci - při hospodaření v lese nebo ve vztahu k němu).
Skutkové podstaty jiných správních deliktů jsou rozděleny do tří skupin podle závažnosti. Ve třetí skupině, zahrnující nejméně závažné delikty, je uvedeno 15 skutkových podstat, které mohou být potrestány pokutou do výše 5000 ATS nebo vězením do jednoho týdne. Jde např. o neoprávněné používání služebního označení, těžbu bez předchozího složení peněžní jistoty, poškozování stojících stromů při těžbě a manipulaci dřeva a další. Ve druhé skupině je uvedeno 35 skutkových podstat závažnějších deliktů, které mohou být potrestány pokutou do výše 50000 ATS nebo vězením do dvou týdnů. Jde např. o nesplnění oznamovací povinnosti při výskytu lesních škůdců, neoprávněné vyhotovování těžebních plánů, bránění nebo ztěžování výkonu lesního dohledu a další.
První skupina obsahuje výčet 41 nejzávažnějších skutkových podstat správních deliktů s možností sankcionování pokutou do výše 100 000 ATS nebo vězením do čtyř týdnů. Uvedeného deliktu se dopouští např. ten, kdo neprovede povinné znovuzalesnění nebo vylepšení obnovy, neuposlechne zákazu pustošení a klučení lesa, proti úřednímu příkazu neodstraní z lesa odpad, hospodaří v lese ochranném nebo chráněném v rozporu se zákonem, zasahuje do porostu v bojové zóně lesa, zanedbá ochranná opatření proti škůdcům, v rozporu se zákonem provozuje zařízení produkující nebezpečné emise, provádí dopravu dřeva způsobem poškozujícím půdu i les, buduje dopravní zařízení bez potřebného povolení (např. železnice, stabilní lanovky), nedodrží včas povinnost znovuzalesnění po dočasném odnětí, používá odlesněné plochy k nelesnickým účelům, těží mýtně nezralé porosty nebo snižuje zakmenění pod stanovenou mez, provádí holoseče nezákonným způsobem nebo bez povolení nebo nesplní povinnost ustanovení odborných lesních zaměstnanců. Vedle pokut či trestu vězení může být sankcí za jiný správní delikt též propadnutí věcí (např. nářadí, dopravních prostředků) nebo výnosu z prodeje.
Přestupku se podle spolkového lesního zákona dopouští např. ten, kdo přes zákaz užívá les k rekreaci (např. školky, provozní budovy, zalesněné plochy do 3 m výšky porostu), neoprávněně vjíždí na uzavřené silnice, neoprávněně si přivlastňuje lesní ovoce, plody nebo houby k výdělečné činnosti, přivlastňuje si stojící nebo poražené dříví, poškozuje stojící stromy, zalesněné nebo jinak obnovené plochy, odvádí nebo přivádí vodní toky nebo zakládá a udržuje ohniště, odhazuje v lese odpadky nebo uskladňuje odpad. Přestupky je možno podle stupně závažnosti, který je v zákoně stanoven, potrestat pokutou 2000-50000 ATS nebo vězením od jednoho do dvou týdnů. Výnosy všech pokut uložených podle lesního zákona náleží podle skutkové podstaty buď obci, nebo územní korporaci, která hradí činnost okresního úřadu.
Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za protiprávní chování obsahuje spolkový zákon o lesním reprodukčním materiálu BGBl. 1996/419. Podle něj se správního přestupku dopustí např. osoba, která uvádí do oběhu lesní reprodukční materiál, který neodpovídá zákonným požadavkům, není vybaven příslušnými doklady nebo není řádným způsobem zabalen. Sankcí je pokuta až do výše 100 000 ATS.
Spolkový lesní zákon obsahuje také ustanovení o některých deliktech a sankcích soukromoprávních. V první řadě může úřad v trestním nálezu, kterým je někdo uznán vinným spácháním správního deliktu podle lesního zákona, rozhodnout na žádost poškozeného i o soukromoprávních nárocích poškozeného vůči viníkovi, pokud vyplývají ze spáchaného deliktu. Dále jsou vlastník lesa nebo jiná oprávněná osoba povinni nahradit škodu v případě, že v souvislosti s hospodářskou činností dojde k usmrcení poranění nebo poškození věcí člověka, který se prací nezúčastňuje, pokud byla škoda způsobena úmyslně nebo vznikla hrubou nedbalostí. Vlastník lesní cesty je rovněž povinen hradit škody vzniklé důsledkem jejího špatného stavu, pokud cestu určil i k používání veřejnosti a odpovídajícím způsobem ji označil.
SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Problematika právní odpovědnosti je na Slovensku upravena zejména v zákoně číslo 61/1977 Zb. a zákoně č. 100/1977 Zb. Oba upravují jak oblast správních deliktů, tak některých deliktů soukromoprávních. Podle zákona číslo 61/1977 Zb. uloží lesní úřad pokutu až do výše 1 mil. Sk (výjimečně až 2 mil. Sk) tomu, kdo bez rozhodnutí o vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu nebo bez rozhodnutí o omezení v jejich využívání lesní pozemky z tohoto fondu odnímá nebo omezuje jejich využívání, neoprávněně užívá lesní půdní fond, užívá ho k jiným účelům nebo znemožňuje jeho řádné využití, svým zaviněním způsobí poškození lesních pozemků, lesních porostů, staveb, cest, strojů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství nebo jinak ztíží provoz lesního hospodářství, např. neoprávněným zrušením přístupových cest k lesům nebo neplní jiné právní povinnosti podle zákona.
Zákon č. 100/1977 Zb. dále stanoví, že lesní úřad ukládá pokutu až do výše 0,5 mil. Sk (výjimečně 1 mil. Sk) fyzickým osobám, které jsou vlastníky nebo uživateli lesa, fyzickým osobám, které zpracovávají dřevo nebo právnickým osobám, které nedodrží závazný ukazatel nebo údaj LHP, nezajistí přednostní zpracování těžby nahodilé, provádějí činnosti v lesích nepovolené nebo zakázané nebo neplní opatření k ochraně lesů nebo jiné povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě uložené. Oba druhy pokut jsou příjmem Státního fondu zvelebování lesa.
Novelou z r. 1995 se do zákona č. 100/1977 Zb. dostala i úprava problematiky přestupků, která byla do té doby obsažena v příslušných ustanoveních zákona o přestupcích. Skutkové podstaty přestupků jsou téměř shodné jako v našem lesním zákoně. Sankcí za přestupek může být pokuta až do výše 20 000 Sk, výjimečně 40 000 Sk.
Zvláštní ustanovení o jiných správních deliktech v lesním hospodářství a sankcích za ně obsahuje vedle uvedených též zákon č. 291/1996 Z.z., o odrůdách a osivu. Ministerstvo pro obhospodařování půdy může při porušení zákona na návrh Lesnického ústavu uložit pokutu až do výše 1 mil. Sk (výjimečně 2 mil. Sk) např. tomu, kdo nedodrží povinnosti při ochraně porostů určených k produkci reprodukčního materiálu, použije při obnově lesa reprodukční materiál nesplňující zákonem stanovené podmínky, nedodrží podmínky stanovené pro sběr a uvádění semen a sazenic lesních dřevin do oběhu, doveze nebo vyveze osivo a sazenice lesních dřevin bez souhlasu Lesnického ústavu, nevede zákonem předepsanou evidenci nebo maří výkon kontroly. Sankcí může být vedle pokuty rovněž pozastavení nebo zákaz uvádění osiva do oběhu, zákaz sběru semen nebo plodů lesních dřevin a dokonce likvidace osiva na základě rozhodnutí Lesnického ústavu.
Zákon č. 61/1977 Zb. obsahuje i úpravu některých soukromoprávních deliktů. Týká se to zejména porušení obecné povinnosti dbát na to, aby nedocházelo k poškozování lesního fondu a objektů a zařízení na lesních pozemcích sloužících lesnímu hospodářství, kdy je sankcí povinnost obnovit původní stav nebo nahradit způsobenou škodu a ušlý zisk v případě, že obnovení je nemožné nebo neúčelné.
Slovenské lesní právo zná nadále institut náhrad za poškozování lesů. Došlo-li v souvislosti s prováděním investiční výstavby k přerušení souvislosti ucelených lesních částí, lesních cest nebo jiných objektů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství, je ten, kdo je způsobil, povinen hradit poškozenému i vzniklé zvýšené provozní náklady. Za lesní porost likvidovaný v souvislosti s prováděním výstavby je původce povinen zaplatit to, čeho by bylo při řádném hospodaření dosaženo, kdyby k předčasnému smýcení lesního porostu nedošlo, po odečtení částky získané prodejem dřeva.
POLSKÁ REPUBLIKA
Lesní zákon v Polské republice se problematice deliktů věnuje velmi okrajově, a to ať jde o delikty správní a trestněprávní, tak delikty soukromoprávní. Jedinými ustanoveními o správních a trestněprávních deliktech jsou ustanovení lesního zákona o lesní stráži, která je oprávněna takové delikty stíhat a v některých případech i ukládat sankci pokuty. Úpravu deliktů je tak nutno hledat nikoliv v lesním zákoně, nýbrž v předpisech upravujících obecným způsobem problematiku trestných činů a přestupků a příslušných sankcí. V oblasti soukromoprávních deliktů je polský lesní zákon stejně stručný. V čl. 11 pouze stanoví, že "organizační jednotka nebo fyzická či právnická osoba odpovědná za vznik škody v lese je povinna tuto škodu nahradit podle zásad stanovených v občanském zákoníku".
SHRNUTÍ
Lesní zákony všech sousedních států s výjimkou Polska obsahují ustanovení upravující odpovědnost za protiprávní chování. Jde většinou o úpravu přestupků a zejména tzv. jiných správních deliktů. Sankcí jsou většinou pokuty, jejichž výše se příliš neliší od výše pokut ukládaných podle českého lesního práva - pokuty v okolních státech jsou spíše nižší, a to nejen vzhledem k prostému kursovému přepočtu, ale i vzhledem k příjmovým poměrům v daných státech. V Rakousku upravuje lesní zákon navíc i problematiku trestně právních sankcí.