AKTUALITY Z DOMOVA

OBNOVA A STABILIZACE HORSKÝCH LESŮ

Ve dnech 12.-13. října 1999 uspořádalo Ministerstvo zemědělství ČR, VÚLHM Výzkumná stanice Opočno a Správa chráněných krajinných oblastí ČR v Bedřichově v Jizerských horách celostátní konferenci na téma “Obnova a stabilizace horských lesů”. Cílem konference bylo shrnout poznatky výzkumných týmů, zainteresovaných pracovišť a institucí o problematice obnovy a stabilizace lesů především v oblasti Jizerských hor a Krkonoš. První den si účastníci vyslechli řadu referátů a druhý den pro ně byla připravena exkurze na hřebeny Jizerských hor. Přednesené referáty byly rozděleny do několika bloků.

I. blok - Revitalizace lesních ekosystémů: Program revitalizace imisně zatížených lesních ekosystémů Jizerských hor (František Pelc); Program záchrany genofondu lesních dřevin Jizerských hor (Jiří Hušek); Revitalizační zásahy a jejich vliv na výživu a zdravotní stav smrkových porostů (Bohumír Lomský, Vít Šrámek); Chemismus dešťové vody pod borovým porostem (Kazimierz Sporek, Monika Ebiš); Význam vápnění a přirozené sukcese pro obnovu jizerskohorských lesů (Vilém Podrázský); Hraboš mokřadní a lesní hospodářství v Krkonoších (Jiří Flousek);

II. blok - Obnova lesů v Jizerských horách: Obnova a revitalizace komplexu jizerskohorských bučin (Stanislav Vacek, Jiří Souček); K použití autochtonních dřevin pro výsadbu na imisních holinách Jizerských hor (Vratislav Balcar, Dušan Kacálek); Využití podsadeb pro obnovu horských lesů (Stanislav Vacek, Jiří Souček, Theodor Lokvenc); Horizontální rozdělení individuálních kvalitativních znaků v bučinách Krušných hor a předběžné závěry pro jejich pěstování (Dirk-Roger Eisenhauer);

III. blok - Stabilizace lesních ekosystémů na lokalitách náchylných k introskeletové erozi: Problematika introskeletové eroze v Jizerských horách ve vazbě na poznatky z Krkonoš (František Šach); Technologie obnovy lesa na půdách náchylných k introskeletové erozi (Horst Kriegel); Pedologické charakteristiky na půdách náchylných k introskeletové erozi (Vilém Podrázský); Vegetační změny na půdách náchylných k introskeletové erozi (Stanislav Vacek, Karel Matějka, František Šach);

IV. blok - Stabilizace lesa porostní výchovou a rekonstrukce porostů náhradních dřevin: Zdravotní stav smrkových porostů Jizerských hor s různým režimem výchovy (Marian Slodičák, Jiří Novák); Zvyšování odolnosti smrkových porostů Jizerských hor vůči abiotickým škodlivým činitelům (Jiří Novák, Marian Slodičák); Rekonstrukce porostů náhradních dřevin prosadbami buku lesního (Vratislav Balcar, Dušan Kacálek, Stanislav Vacek); Využití vegetativně množeného sadebního materiálu smrku a buku při obnově lesa (Antonín Jurásek).

Redakce

MONITORING, VÝZKUM A MANAGEMENT EKOSYSTÉMŮ NP ŠUMAVA

Pod uvedeným názvem se ve dnech 1.-2. 12. 1999 uskutečnila v Kostelci n. Č. l. konference věnovaná problematice ochrany přírody na území Národního parku Šumava (NPŠ) a problémům péče o lesní i nelesní ekosystémy tohoto regionu. Organizaci zajistila lesnická fakulta ČZU v Praze, participujícími institucemi byly: VÚLHM VS Opočno, správa NPŠ a MŽP ČR. Vlastní jednání sestávalo ze dvou oddělených částí, třebaže vzájemně souvisejících. V první řadě byly představeny příspěvky vzniklé v rámci řešení grantu VaV 620/6/97, financovaného MŽP, Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava. Výsledky získané při řešení tohoto projektu již není pro velký objem možno prezentovat obvyklou formou výroční zprávy a tento způsob tak byl zvolen jako alternativní. Ve druhé části pak byly uvedeny příspěvky dalších účastníků konference.

Vlastní projekt byl již v časopise Lesnická práce představen (č. 3/1999, s. 107-109)0, a proto jsou dále uvedeny pouze příspěvky, které odezněly na konferenci a které budou publikovány ve sborníku. Úvodní referát Souvislosti, příčiny a průběh kůrovcové kalamity na území NP Šumava (Podrázský, Vacek) stručně rekapituloval dosavadní vývoj a přístupy k řešení hlavního (byť spíše mediálně nejvděčnějšího) problému dané oblasti. Souhrn nepříznivých podmínek a neodpovídajícího managementu přispěl k současnému nežádoucímu stavu, jakkoli je tato situace na území NP legitimní a diskutabilní. Další příspěvek Přirozené zmlazení lesních porostů v NP Šumava (Ulbrichová, Podrázský) shrnul výsledky výzkumu regeneračního potenciálu lesů přírodě blízkých i značně pozměněných lesních ekosystémů. Ve většině případů bylo konstatováno, že schopnost obnovy smrkových lesů je dosti značná a i v dosti nepůvodních smrkových monokulturách dostatečná pro odpovídající zajištění smrku na sledovaných lokalitách. Tento příspěvek byl doplněn rozborem stavu přízemní vegetace (Bylinná vegetace na trvalých zkusných plochách, Viewegh). Ve větším měřítku byl stav přízemní vegetace sledován a vyhodnocován v porostech s různým stupněm rozpadu i v dalším výzkumném úkolu (Vliv rozpadu smrkových porostů na společenstva rostlin, Linhart). Bylo konstatováno, že k většímu posunu ve stavu vegetace dosud nedošlo a změny jsou spíše kvantitativního než kvalitativního charakteru. Podobného typu jsou i změny avifauny (Změny avifauny v narušených lesních ekosystémech NP Šumava, Bejček, Šťastný, Jarský).

Závažná jsou předběžná zjištění vlivu odumírání porostů a těžby odumřelých stromů na hydrický režim sledovaných malých povodí (Vliv změněných podmínek prostředí na hydrický režim krajiny, Kuřík, Pánková, Křovák, Korytář). Již odumření porostu přináší výrazné změny odtokových poměrů, které na holině gradují. Přesto se odumřelý les chová z hlediska vyhodnocovaných parametrů spíše jako holina než lesní porost, a to jak z hlediska kvantity, tak i kvality a chemického složení odtoku. Kamenitá území jsou přitom značně ohrožena degradací organické vrstvy (Potenciál introskeletové eroze v podmínkách NP Šumava, Podrázský).

Příspěvek Doc. Kaliny o významu abiotických a biotických faktorů obecně a významu parazitace kůrovce na jeho gradaci zvlášť sice odezněl, není však z technických důvodů zařazen do sborníku. Technickou stránkou managementu lesních porostů se zabýval příspěvek Technologické a ekonomické parametry obnovy lesních ekosystémů (Gross, Malkovský).

V reprezentativní síti ploch je sledována dynamika lesních ekosystému v maximální šíři (Struktura a zdravotní stav vybraných lesních ekosystémů v NP Šumava, Vacek, Souček, Mayová). Velice specifickými a okrajovými problémy obnovy lesa na devastovaných lokalitách (zemník) se zabýval příspěvek Výsledky vlivu aplikace hnojiv vybraných typů řady SILVAMIX na růst a vývoj kultur na degradovaných stanovištích NP Šumava, Remeš, Podrázský). V práci Přirozená, cílová a aktuální druhová skladba lesních porostů na území NP Šumava (Kupka) byly sumárně uvedeny změny druhového složení, ke kterým v minulosti došlo a které jsou v budoucnosti žádoucí. Příspěvek by měl být základem k dalším úvahám o vývoji druhové skladby, jeho dopadech, potřebě sadebního materiálu v budoucnu a k detailnějším pracím podobného typu. Ty byly pro vybrané části I. zón již zahájeny.

Další referáty již byly prezentovány externími pracovníky. Příspěvky Retrospektivní sledování stavu smrkových ekosystémů v NP Šumava (Cudlín, Moravec, Havlíček, Novotný, Chmelíková) a Vliv zdravotního stavu smrku ztepilého na první sezónní nálet lýkožrouta smrkového (Havlíček, Moravec, Cudlín) se z různých aspektů zabývaly stabilitou horských smrčin. V práci Výskyt tisu červeného na Šumavě z hlediska možností záchrany jeho genofondu (Zatloukal) bylo pojednáno o výsledcích inventarizace tisu a možnostech záchrany, eventuálně reintrodukce na vhodná stanoviště. Tentýž autor prezentoval na dalším souboru výzkumných ploch regenerační potenciál horských smrkových lesů Šumavy (Dynamika přirozeného zmlazení a umělých podsadeb v závislosti na stanovištních poměrech v horských lesích Šumavy). 

Problematikou šíření kůrovce se zabýval příspěvek Napadení smrku lýkožroutem smrkovým v okolí Modravy na Šumavě (Boháč), práce Mrtvá dřevní hmota a její význam pro obnovu lesa dokládala význam mykologických výzkumů pro pochopení dynamiky přírodních lesů. Další dvě práce: Záchrana a péče o genofond smrku ztepilého na území NP Šumava - semenný sad šumavského smrku (Mánek) a Genetická diverzita čtyř smrkových populací Šumavy sledovaná izoenzymovou analýzou (Mánek) dokumentují aktivity správy NP v oblasti zachování genofondu smrku na ohrožených lokalitách. Hydrobiologická problematika pak byla představena v příspěvku Monitoring makrozoobentosu a ichtyofauny v tocích na území NP Šumava (Růžičková, Švátora, Čihař). Závěrečný souhrnný příspěvek Přírodě blízké lesy - cíle a prostředky lesnického managementu v NP Šumava (Vacek, Podrázský) pak shrnul lesnickou problematiku managementu pro NP. Přírodě blízké lesní hospodaření představuje podle diferencovaných podmínek prostředek, jímž lze lesní porosty (ekosystémy) připravit na bezzásahovost (I. zóny) a nebo představuje trvalý způsob péče o lesy (II. zóny).

Šíře problematiky byla tak rozsáhlá, že stranou zájmu zůstaly jinak časté spory (dnes již není možno říci diskuse či polemiky), týkající se situace v kůrovcem devastovaných lesních porostech. A to při poměrně vyrovnaném zastoupení zastánců obou hlavních názorových směrů, tj. aktivních zásahů i v oblasti I. zón na jedné a absolutního nezasahování pokud možno nikde na druhé straně. Zájem diskutujících se soustředil na výzkumné a odborné problémy. Sborník příspěvků z uvedené konference právě vychází díky péči nakladatelství Lesnická práce. Další konference se stejným tématem a v témže prostředí je plánována na 27. a. 28. listopadu 2000

Vilém Podrázský

FYTOENERGETIKA V PEKLOVĚ

Evropská Unie se v Kjótském protokolu zavázala ke snížení emisí do období let 2008-2012 o 8 % ve srovnání s rokem 1990. Avšak v současné době se tyto emise opět zvyšují. Pokud se EU nechce před mezinárodním společenstvím zdiskreditovat musí zintenzivnit své iniciativy v oblasti energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). EU se rovněž zavázala ke zdvojnásobení využívání OZE z cca 6 % celkové energetické spotřeby na 12 % do roku 2010.

Česká republika se připojila k závazkům EU o snižování emisí skleníkových plynů, stejně jako se snaží i o zvyšování podílu OZE. V současnosti pochází 1,5 % z celkové energetické spotřeby ČR z OZE, to by se mělo do roku 2010 zvýšit na 3,5 %. Hlavním OZE je v ČR i EU biomasa (správněji však fytomasa, jelikož předpona bio se vztahuje k veškeré organické hmotě vytvořené biologickými procesy, zatímco fytotechnika využívá v současné době pouze rostlinnou biomasu, tedy fytomasu; běžně užívaným termínem je však biomasa - angl. biomass, něm. die Biomasse), jejíž podíl v rámci OZE činí zhruba 2/3 (v EU i ČR).

Teoretický potenciál v ČR je odhadován na 10 % z celkové energetické spotřeby, z čehož 6 % činí odpadní fytomasa (dřevo, sláma, bioodpad apod.) a 4 % cíleně pěstované rostliny (energetické byliny - krmný šťovík, některé slézy, topolovka, technické konopí atd. a rychlerostoucí dřeviny - zejména topoly a vrby). Pěstování rostlin pro energii řeší rovněž problémy nevyužívaných zemědělských půd, kterých je v současné době kolem 1 mil. ha, zvyšuje počet pracovních příležitostí v regionech, snižuje energetickou závislost státu i obcí a při citlivém včlenění plantáží do krajiny má jen nepatrný negativní vliv na životní prostředí.

Pěstování energetických bylin je v ČR zatím v počátcích, využívají se k tomu rekultivované plochy důlních výsypek, experimentují s nimi některé výzkumné ústavy apod. Rychlerostoucí dřeviny se prosazují o něco rychleji. První zralá plantáž v ČR se sklidila 22. února tohoto roku. Při této příležitosti uspořádala Pěstitelská sekce tématický den, na němž byly předvedeny různé metody sklizně, zpracování i využití fytomasy. Informace o průběhu této akce můžete získat na: Internetu: http://peklov.zde.cz; e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ; adrese: Drnovská 507, Praha 6 - Ruzyně, 161 06; telefonech: 02/330 22 linky: 222, 491, 354, faxu: 02/333 10 636

Antonín Slejška

ASSIDOMÄN SEPAP KUPUJÍ RAKUŠANÉ

Po spekulacích z druhé poloviny ledna ohlásil začátkem února švédský papírenský koncern AssiDomän, že podepsal předběžnou dohodu o prodeji některých svých divizí na výrobu papíru rakouské skupině Frantschach. Mezi prodávané závody patří i tuzemský Sepap Štětí. Konečná kupní smlouva by měla být podepsána na jaře. Kromě Sepapu prodá AssiDomän společnosti Frantschach švédský závod Dynäs, celou divizi Barrier Coating a divizi Sacks & Kraft Products s výjimkou papíren Karlsborg a Skärblacka. Prodávané aktivity mají obrat okolo 650 mil. EUR (23,3 mld. korun) z celkového ročního obratu koncernu 2,8 mld EUR (100 mld korun).

Frantschach je jednou z největších firem v Rakousku s celkovým obratem 19,2 mld. šilinků (50 mld. korun). Hlavními obory podnikání jsou výroba obalů, kvalitního kancelářského papíru a celulózy. Společnost je také nejvýznamnějším obchodníkem s papírem ve střední Evropě. Podle mluvčího firmy Frantschach zapadá koupě Sepapu do expanze společnosti ve střední a východní Evropě, neboť Frantschach již vlastní papírny v Polsku, Maďarsku a Rusku. Podle generálního ředitele Sepapu Štětí Tomáše Šabatky se od vstupu Frantschachu neočekávají žádné zásadní změny v zaměření společnosti Sepap

MF Dnes 4. 2. 2000, red.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY STÁTU NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH

Dne 27. ledna uspořádala firma INPROF (MVDr. Václav Prokop) seminář, na němž pracovnice ministerstva zemědělství Ing. Jindřiška Losmanová a Ing. Andrea Pondělíčková seznámily vlastníky lesů s možnostmi čerpat finanční příspěvky státu na hospodaření v lesích v roce 2000. Hned v úvodu Ing. Losmanová konstatovala, že dosud nebyl schválen Parlamentem zákon o státním rozpočtu na rok 2000, proto se finance státu řídí rozpočtovým provizoriem. Ministerstvo zemědělství proto zatím vypracovalo návrh “Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsob kontroly jejich využití”, který je platný do schválení státního rozpočtu. Součástí návrhu jsou i “Žádosti”, jež je nutno vyplňovat bez čísla zákona o státním rozpočtu, tj. nelze použít loňské “Žádosti”. Očekává se, že Parlament neprovede v návrhu žádné podstatné změny. Pro rok 2000 je na finanční příspěvky státu na hospodaření v lesích vyčleněno 900 mil. Kč. Novým prvkem “Pravidel” jsou mimo jiné programy spolufinancované s fondy Evropské unie. Předpokládáme, že zákon o státním rozpočtu bude v nejbližší době schválen a v LP 4/2000 budeme moci přinést podrobnější informace. Druhá část semináře byla věnována programu SAPARD, o němž jsme informovali na podzim loňského roku. Od té doby nedošlo k výraznějšímu posunu, protože nebyl schválen klíčový dokument, tj. Plán rozvoje venkova, jeho přijetí se očekává do konce června letošního roku. Pak teprve budou stanoveny priority, na něž bude možné zpracovávat projekty. Česká republika by měla v rámci programu SAPARD získat ročně 800 mil. Kč, z toho ministerstvo zemědělství bude disponovat 540 mil. Kč, zbytek půjde na ministerstvo pro místní rozvoj. Všechny podstatné informace o programu SAPARD se můžete dozvědět na internetových adresách: www.mze.cz, www.mmr.cz; nebo na ministerstvu zemědělství u Ing. Pondělíčkové (tel.: 02/2181 2261) a Ing. Ryškové (tel.: 02/2181 2364).

Redakce