AKTUALITY ZE SVĚTA

STAV EVROPSKÝCH LESŮ A LESNICTVÍ V ROCE 1999

Stav evropských lesů a lesnictví v roce 1999 se nazývá tenká brožurka zpracovaná United Nations, Economic Commission for Europe. Odborníci z Timber Section z Ženevy v ní hodnotí stav evropského lesnictví na konci tohoto tisíciletí takto:

Asi jedna třetina suchozemského povrchu Evropy (s výjimkou Ruska, ve kterém činí lesnatost přes 50 % ) je pokryta lesy, nebo stromovou vegetací. Lesnatost jednotlivých evropských zemí má přitom rozpětí 1-74 %. Největší výměry lesů jsou koncentrovány do severských zemí a horských regionů. Naopak ve Středozemí se stále zvyšují výměry bezlesí, nebo ploch s rozptýlenou stromovou a keřovou vegetací. Průměrná výměra lesa, připadající na jednoho Evropana poklesla pod 0,5 ha. Pouze v šesti zemích (Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Norsko, Rusko, Švédsko) přesahuje výměra lesů na jednoho obyvatele 1 ha. Přitom se však výměra evropských lesů plynule zvyšuje asi o 1 mil. ha ročně, což představuje roční nárůst asi o 0,6 %. Ztráty lesní půdy, vyvolané urbanizací a výstavbou komunikační infrastruktury jsou tedy více než vyrovnávány zalesňováním zemědělských a ostatních půd. Téměř všechny evropské lesy jsou obhospodařovány podle lesních hospodářských plánů. Přitom tyto plány nejsou zaměřeny jen na dosahování optimální dřevní produkce, ale i na udržení biodiverzity, rekreační využití lesů atd. Například pro více než 10 % lesů je udávána jako primární funkce (a lesním hospodářským plánem tak řízená) ochrana půdy. Přitom má v jednotlivých zemích mezi 10-35 % celkové výměry lesů zvláštní statut, upřednostňující tzv. mimoprodukční funkce lesa a omezující výši a způsob provedení těžeb. Asi polovina lesů je klasifikována jako lesy převážně jehličnaté, jedna třetina jako převážně listnaté a asi 15 % jako lesy smíšené. Většina evropských zemí nemá lesy nedotčené lidskými aktivitami, nebo je má jen na velmi malých plochách. Významnější plochy člověkem nedotčených lesů mají jen Severské země (přes 6 mil. ha) a Rusko, u kterého jsou však pochybnosti o tom, zda jsou to opravdu lesy člověkem nedotčené, či zda se už jedná jen o lesy “přírodě blízké” (semi-natural forests). Přírodě blízkých lesů je v Evropě údajně většina, odhadovaná na 85 %. Obrat k přírodě bližšímu způsobu hospodaření v lesích dokumentuje i údaj, že téměř 40 % vytěžených ploch je obnovováno přirozeným způsobem (natural regeneration). Na druhé straně však v Evropě existuje přes 15 mil. ha plantáží introdukovaných nebo domácích dřevin, pěstovaných za účelem maximální produkce dříví. Výměry plantáží tak dosáhly přibližně 8,5 % z celkové výměry lesů. Z celkové výměry evropských lesů je 85 % označováno jako lesy vhodné pro poskytování dříví. Zbývající podíl není představován pouze rezervacemi a velkoplošnými chráněnými územími, ale také oblastmi dopravně nepřístupnými, či z jiných důvodů neatraktivními pro komerční aktivity. Celková zásoba dříví s kůrou je v Evropě asi 23 mld. m3 (v Rusku asi 81 mld. m3), při ročním přírůstu asi 760 mil. m3 s k. (v Rusku asi 920 mil. m3 s k.). Roční těžby se však pohybují jen na hladině 460 mil. m3 s k. (v Rusku na úrovni 150 mil. m3 s k.). Evropské i ruské lesy jsou tak významné i z hlediska ukládání atmosférického uhlíku. Lokálně mají velký význam i jiné produkty z lesa, než je dříví, např. zvěřina, houby, lesní ovoce, vánoční stromky, ozdobná klest, léčivé rostliny, korek, pryskyřice atd. Bohužel, pro sledování této produkce neexistuje zatím v Evropě obecně respektovaná metodika, a proto bližší údaje ve zprávě chybí. Většina evropských států zná jak soukromé, tak společenstevní a státní vlastnictví lesů. Ve většině zemí je však zachován bez ohledu na formu vlastnictví, volný vstup veřejnosti do lesů. Jen v několika státech je vstup do soukromých lesů povolen jen osobám, kterým vlastník lesa vydá, resp. prodá povolení ke vstupu. V mnoha případech je pak (zdánlivě paradoxně) rekreační zatížení takových lesů vyšší než těch, do kterých má veřejnost přístup volný.

Podle State of European Forests and Forestry 1999, Sim

ENERGIE ZE DŘEVA VE SPOLKOVÉ ZEMI BADEN-WÜRTTEMBERG

V říjnu 1999 otevřela slavnostně ministryně zemské vlády B-W již 50. teplárnu pro spalování štěpek ze dřeva, jako obnovitelného zdroje energie. Teplárna v Önsbach bei Achern je postavena z iniciativy zahradnictví, které obhospodařuje skleníky o rozloze 10 000 m2. Nahradí dřevem dosavadní roční spotřebu až 500 m3 topného oleje. Instalovaný výkon kotle je 1,1 MW. Přídavný kondenzátor kouřových plynů přináší dalších 350 kW výkonu. Zásobování palivovou štěpkou obstarává smluvně specializovaná firma (Fallert), která zpracovává dříví z lesního hospodářství, dřevní odpad vznikající při údržbě sadů, parků, stromořadí kolem silnic apod. a zásobuje štěpkami bioteplárny v celém B-W. Firma je vybavena nejmodernější technikou pro výrobu a dopravu štěpek, krytými mezisklady o kapacitě několika tisíc m3 štěpek pro průběžné zásobování odběratelů, s garancí dodávky ve lhůtě 2-3 dny. Sekundární dopravní prostředky umožní přeložení štěpek do zásobníku teplárny až do výšky 20 m a vzdálenosti 40 m. Firma vyrábí a dodává také dřevné brikety a pellety pro ostatní odběratele.

Dosud instalované bioteplárny v B-W představují celkový výkon 27 MW a produkují ročně 80 000 MWh tepla, což odpovídá kupř. otápění 5000 jednobytových rodinných domků. Náhradou dosavadních fosilních paliv dřevem se sníží nezvratná produkce skleníkových plynů (CO2) ročně o cca 21 000 tun. Zemská vláda aktivně podporuje výstavbu lokálních biotepláren a přechod z neobnovitelných fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Těžiště úsilí o omezování produkce skleníkových plynů spatřuje v energetickém využívání biomasy, kde dřevo hraje stále důležitější roli. V příštích 2 letech má být v rámci podpůrných programů “Energie ze dřeva” uvedeno do provozu dalších asi 40 biotepláren.

Podle Forstmaschinen-Profi, 12/1999, šve

DŘEVO - VÝZNAMNÝ ZDROJ ENERGIE VE FINSKU

V roce 1998 bylo 19 % (= 5,85 Mtoe; 1 Mtoe = 11,67 TWh = 0,9 JE Dukovany) celkové spotřeby energie ve Finsku kryto energií ze dřeva ve formě zbytkového dřeva z lesního hospodářství, recyklačního dřeva a odpadu průmyslu celulózy. Připočteme-li k tomu 6 % energie z rašeliny, 4 % vodní energie a 1 % ostatních obnovitelných zdrojů, pak jde o 30% podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Pro srovnání: Evropská unie si vytyčila cíl dosáhnout do roku 2010 podíl v průměru 12 % a ČR k témuž datu počítá se 3-6 %. Cílem finské vlády je dále zintenzivňovat a podporovat vyžití energie ze dřeva, tohoto hlavního domácího obnovitelného zdroje. Politika finské vlády vychází již dlouhá léta z vůle po hospodářské a strategické nezávislosti na cizích fosilních energetických zdrojích. Finsko totiž nemá vlastní zdroje nafty, zemního plynu a uhlí a hlavní složkou přírodního bohatství je les a voda. Vláda uzákonila cíl - spotřebu primární energie stabilizovat s dosažením vysoké energetické účinnosti během 10-15 let, když již v roce 1994 dosáhlo při výrobě el. energie emise 260 gCO2/kWh, zatímco průměr v EU činil 405 gCO2/kWh. Cesta ke splnění mezinárodních závazků na snižování emise SO2 se spatřuje v přechodu od fosilních paliv, zejména uhlí, k palivům s nízkými emisemi (zemní plyn) a k obnovitelným zdrojům energie, z nichž dřevo nabízí nejlepší a nejrychlejší realizační možnosti.

Pro dosažení cílů se uplatňují daňové mechanismy, státní subvence, normy, předpisy, osvěta a vzdělávání. Realizují se rozsáhlé výzkumné a vývojové programy, které hrají klíčovou roli. Mají komplexní charakter - od otázek základní povahy až po provozně použitelné technologie a techniku. Zahrnují oblast těžby dřeva, produkce paliva, jeho spalování až po redukci emisí. Současný program biomasy představuje na 200 dílčích projektů, na nichž se účastní i cca 100 privátních podnikatelů, kteří jsou na aplikovaném výzkumu silně angažovaní a podílí se na jeho financování až 50% účastí. Energetické technologie prodělaly ve Finsku v posledních letech silný rozvoj a dosáhly vysokých parametrů. Jejich export 2x převyšuje náklady na import nafty.

Energie ze dřeva je již 20 let daňově zvýhodňována. Produkce tepla z fosilních zdrojů byla v roce 1999 zdaněna 34 DM za tunu vyprodukovaného CO2. Elektrická energie pro domácnosti, služby a zemědělství je zatížena daní 1,4 Pf/kWh, pro podniky a skleníkové provozy 0,5 Pf/kWh. Energie z obnovitelných zdrojů, jako kupř. ze dřeva, není zdaněna. Protože je zájem na úsporách rašeliny, je tato polofosilní surovina rovněž mírně zdaněna. Vliv daně na cenu paliv pro výrobu tepla na úrovni roku 1998 (FIM/MWh) je uveden v tabulce. Podpora energie ze dřeva přichází dále cestou státní investiční podpory novým technologiím. V regionech s vyšší nezaměstnaností obdrží výroba energetické biomasy také další finanční podporu, zejména pro zlepšení systémů a těžby dřeva jako nosiče energie. Tím má být kupř. těžba lesní energetické štěpky oproti 1,2 mil. prm v roce 1998 zvýšena do roku 2003 na pětinásobek. Od roku 1998 je pro obnovitelné zdroje k dispozici 43 mil. DM.

Velká pozornost je věnována informatice a vzdělávání. Výzkumné centrum pro energetické technologie (VTT Energie), které završuje většinu projektů energie z biomasy, ve spolupráci s jinými sdruženími a organizacemi finského průmyslu, lesního hospodářství a výzkumu, vede a aktualizuje knihovnu a dokumentaci pro bioenergii, organizuje semináře, přednášky, školení a exkurze a vydává pravidelné informační tiskoviny o prováděných a ukončených výzkumech. Vznikly také další dvě organizace - FINBIO zaměřené obecně na energii z biomasy a WEA zaměřená na propagaci a reklamu pro energii ze dřeva. Stejně jako Rakousko, tak i Finsko, díky cílevědomé a vlastním podmínkám odpovídající energetické politice, zaujímá ve využití bioenergií v rámci EU přední pozici. Jeho zkušenosti jsou doporučením i pro ostatní země Evropy.

Tabulka: Vliv daně na cenu paliv pro výrobu tepla ve Finsku na úrovni roku 1998 (FIM/MWh)

	Rašelina	Dřevo - štěpka	Topný olej těžký	Topný olej lehký	Zemní plyn	Uhlí
Cena paliva bez daně	45,2	44,0	42,2	71,0	58,7	34,1
Daň	9,0	0,0	29,6	39,2	10,8	36,2
Cena paliva s daní	54,2	44,0	71,8	111,0	69,5	70,3

Podle Forstmaschinen-Profi, 11/1999, šve

ČERSTVÝ VÍTR (Z redakčního úvodníku)

Les roste sice tak pomalu, jako před sto lety, kdy časopis Österreichische Forstzeitung poprvé přivítal nové století, ale svět kolem lesa se nyní točí mnohem rychleji. Ještě před 15 lety by asi sotva někdo vsadil jediný šilink na to, že naše “stará Evropa” již nebude sledovat závod mezi jihovýchodní Asií, Amerikou a Japonskem jinak než jako mírně udivený divák. Ale starý kontinent i se svým ostrůvkem blaženosti, ležícím údajně v Rakousku, se poměrně rychle přizpůsobil novým pravidlům hry. Dřevozpracující průmysl vydržel nové tempo, modernizoval a globalizoval. Nové závody, nové trhy a nové kooperace jsou znamením jeho síly a optimismu. Ale také lesní hospodářství uskutečnilo podivuhodné kvadratury kruhu. Díváme-li se jen na malé Rakousko, došlo v této době ke zcela nové organizaci drobných lesních majetků na principu družstev. Státní lesy se akcionalizovaly, změnila se pronikavě struktura nákladů lesních závodů, těžební technika prošla přímo revolučními změnami. Rekreace v lese a ochrana přírody se dostala do snesitelných kolejí, s potřebnou vehemencí začala práce s veřejností.

Dnes nás tlačí bota především v oboru pěstování lesů, které s náležitou odbornou kompetencí nepřihlíží k požadavkům doby, jako je biodiversita, trvale udržitelný rozvoj, produktivita, stabilita, potřeba rekreace obyvatelstva, tvorba a ochrana krajiny. Je to také zásluha nedosti promyšlených požadavků některých eko-skupin, které nasazují obnošené klobouky - jako např. “Dauerwald” - a dogmaticky oslavují přírodě blízké hospodaření. Ale co by bylo do nové doby, kdyby nepřinášela nové výzvy?

Österreichische Forstzeitung, 1/2000, Čk

ŠVÉDSKO ZVÝŠILO DOVOZ KULATINY

Švédsko zvýšilo v r. 1999 dovoz kulatiny oproti r. 1998 více než o pětinu na 9,1 mil. m3, a to převážně z pobaltských republik a z Ruska. Import listnaté kulatiny se zvýšil z 3,6 mil. m3 na 4,1 mil. m3 - převážně jde o břízu a 326 tis. m3 buku z Německa.

Holzkurier 16/99, Proch

RAKOUŠTÍ VÝROBCI PARKET

Rakouští výrobci parket otevřeli ve Finsku na konci července 1999 továrnu na tento sortiment s roční kapacitou 300 tis. m2. Po dokončení výstavby se objem výroby zvýší na 1 mil. m2.

Holzkurier 21/99, Proch

ROČNÍ OBRAT

Roční obrat odvětví zpracování dřeva v Německu (mld. DEM/rok): nábytkářský průmysl 13, truhlářská řemesla 42,5, tesařská řemesla 16,5, pilařský průmysl 7,9, dřevěné materiály 7,1.

Holzkurier 20/99, Proch

VICHŘICE V PROSINCI 1999 ZPŮSOBILY ROZSÁHLÉ ŠKODY A MOHOU VÝZNAMNĚ OVLIVNIT TRH SE DŘEVEM
(Padlo na 150 mil. m3 kalamitního dříví - Francie 120, Německo přes 23, Švýcarsko přes 12)

Rakouský časopis Holzkurier věnuje větrné kalamitě v prvních čtyřech číslech letošního ročníku mimořádnou pozornost, a to jak souhrnně, tak podle jednotlivých zemí. Připravili jsme informativní výtah základních údajů a problémů z uveřejněných článků. Speciální pozornost jsme věnovali Francii jako nejvíce postižené zemi. V dalších číslech LP se k této katastrofě budeme vracet.

Orkán Anatol zasáhl 4. prosince území Dánska s důsledkem 3,4 mil. m kalamitního dříví (90 % smrk, zbytek buk) a Švédska - přes 35 mil. m3 (převážně smrk a borovice) v území severně od Stockholmu. To však byla jen předzvěst katastrofy, kterou způsobil ve dnech 26.-28. prosince orkán Lothar: Francie 120 mil m3 (převážně buk a dub, značné množství borovice, méně smrku), Švýcarsko 12,5 mil. m3 (mimořádný podíl jedle, tlustého dřeva a zlomů), Německo přes 23 mil. m3 (jehličnany 19,5, listnáče 3,9), zejména Bádensko-Würtembersko (20 mil. m3), Bavorsko přes 3 mil. m3. V Rakousku se odhaduje množství kalamitního dříví na 350 tis. m3. 

Zatímco před 10 lety (1990) byly nejvíce postiženy lesy Německa (dvojnásobek roční těžby), tentokrát se centrum škod posunulo do Francie (trojnásobek roční těžby). Ve Francii vítr dosahoval rychlosti až přes 200 km/hod. a vyvracel i duby a buky. Francouzský ministr zemědělství a rybolovu hovoří o největší lesní katastrofě v dějinách země. Odhady škod se během měsíce ledna postupně zvyšovaly a tak lze očekávat, že jejich celkový rozsah, jak je také obvyklé, dále poroste. Proti kalamitě z r. 1990 se uvádí rozdíl v tom, že značnou část kalamitní hmoty tvoří listnáče (dub a buk), dále borovice a jedle, kdežto smrku je poměrně méně. Významné je také zastoupení tlustších sortimentů. Může se také stát, že oblastně bude nedostatek smrkové pilařské kulatiny. Předpokládá se, že by celá kalamita měla být zpracována v tomto roce, nebo alespoň její většina. Přednostně by se měla věnovat pozornost kvalitní listnaté hmotě a borovici (aby se zabránilo modrání). Zdůrazňuje se, že významným pomocníkem ve včasném zpracování kalamity je nyní dostatek těžebních strojů, které, jak je známo, prorazily do západní a střední Evropy právě při kalamitě v r. 1990.

Očekává se, že ceny pilařské kulatiny se sníží o 15-25 %, ale že se toto snížení projeví až ve 2. čtvrtletí. Tlaky na snížení cen se však vyskytly okamžitě. Pilařské podniky si již delší dobu stěžují na vysoké ceny kulatiny a tak je logické, že teď využijí vzniklé situace. Rakouské pily se pokoušely nakoupit dřevo z kalamitních oblastí o 35 DM/m3 levněji a ve Švýcarsku nabízeli pilaři cenu 55-65 FR/m3. Zdůrazňuje se proto, že další vývoj cen bude záviset především na zdrženlivosti majitelů lesů, na tržní disciplíně, na vzájemném pochopení a na spolupráci lesních a dřevozpracujících podniků. Jde o to, aby se tak zabránilo cenovému chaosu. Nejhorší situace bude zřejmě v průmyslovém dříví, kterého byl již v minulých letech nadbytek, neboť pily pracovaly na plnou kapacitu a produkovaly velké množství štěpek a odřezků. Velkou část kalamity tvoří zlomy. Půda byla na mnoha místech zmrzlá a navíc se k větru přidal mokrý sníh. Zužitkování hmoty bude obtížné. Aby se předešlo zahlcení trhu surovinou, zastavují se výchovné těžby a počítá se s uskladněním dřeva na mokrých skladech, které se osvědčily při kalamitě před 10 lety. Dřevo se na těchto skladech udrželo v dobrém stavu 15-18 měsíců, což umožňovalo rozložit jeho dodávku na trh na delší období.

Důležitá role v celém technologickém řetězci připadne logistice. Zdůrazňuje se nutnost důkladně promyšleného systému dopravy. Kromě toho dopravci dřeva požadují, aby se znovu povolila vyšší zátěž vozidel (40-46 tun). I při snaze zpracovat maximum kalamitního dříví v postižených oblastech, bude se určité množství této suroviny exportovat do sousedních zemí. Mezi nimi se uvádí Rakousko a Česko. Soudí se, že tamní pily budou moci nabídnout vyšší ceny, neboť dovozem budou krýt jen malou část své spotřeby.

Situace ve Francii

Francie má celkem 15 mil. ha lesa, 2/3 z toho jsou lesy listnaté, celkové porostní zásoby činí 1,9 mld. m3. Na lese přímo či nepřímo závisí 550 tis. obyvatel. Kalamitou byly více či méně postiženy prakticky všechny lesy, tj. 4,4 mil. ha veřejných lesů (1,8 mil. ha lesů státních, 2,6 mil. ha lesů obecních) a 10,8 mil. ha lesů soukromých, které vlastní 3,8 mil. vlastníků; 120 mil. m3 kalamitní hmoty představuje 1,5 násobek ročního přírůstu (83 mil. m3/rok), nebo 2,5-3 násobek průměrné roční těžby. Předseda vlády L. Jospin na tiskové konferenci 12. ledna přislíbil tyto finanční prostředky: 8 mld. FRF ze státního rozpočtu na výhodné půjčky (úrok 1,5 %) na těžební práce a na dopravu dřeva; 4 mld. FRF budou poskytnuty na uskladnění hmoty (mokré sklady, chemická ochrana), na železniční dopravu a podporu energetického využití dřeva (opět na výhodné půjčky); dále přislíbil snížení daní z příjmu pro postižené majitele lesa, kteří nejsou pojištěni, a snížení pozemkové daně; pro zalesnění 500 tis. ha postižených porostů, z nichž je 300 tis. ha úplně zničeno, bude zpracován desetiletý program dotovaný 6 mld. FRF, což umožní poskytnout veřejným i soukromým majitelům přímé příspěvky. Do dubna se tento program prostřednictvím HÚL dále zpřesní. Dále bude organizována rozsáhlá poradenská činnost prostřednictvím internetu a tiskových médií. Informace se orientují na způsoby konzervování dřeva, ochranu proti lesním škůdcům a na možnosti alespoň nouzového využití přirozené obnovy. Stav odborného lesního personálu se na příští tři roky zvýší o 230 úředníků a 200 inženýrů.

Vývoj trhu se dřevem

Odpovědnému lesnímu personálu ve veřejných lesích se doporučuje, aby na kalamitních plochách nabízeli dřevní hmotu na pařezu (to je ve Francii obvyklý způsob) levněji o 20-40 % u dubu, o 30-50 % u dalších dřevin, a to podle stupně poškození. Pro kontrolu cen bude vytvořen speciální štáb.

Holzkurier 1-4/2000, Proch

POMOC ZAHRANIČNÍCH DŘEVAŘŮ PŘI LIKVIDACI NÁSLEDKŮ PROSINCOVÝCH VICHŘIC VE FRANCII

Sekce lesního hospodářství MZe nabízí informace, týkající se možného zaměstnávání zahraničních zaměstnanců při zpracování polomového dřeva ve Francii. Získáte je na internetové stránce sekce lesního hospodářství, nebo vám na vaši žádost budou zaslány (kontaktní osoba Karel Vančura, tel.: 02/2181 2357, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ; Martin Smrž, tel.: 02/2181 2127). Další, průběžně doplňované informace o uvedené problematice (požadavky a nabídky vlastníků) můžete získat na adrese: www.emploibois.com.

Větrná kalamita, která na konci prosince 1999 postihla Francii, vyvolala mj. i zájem našich podnikatelů v lesním hospodářství podílet se na jejím urychleném zpracování. Záležitost týkající se zásadním způsobem i trhu práce a nezaměstnanosti je ve Francii průběžně diskutována na vládní úrovni. Zdá se, že pro zpracování mimořádně velkého množství dřeva nemá Francie dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Lesnický provoz by pomoc uvítal, ale zatím je celá záležitost projednávána a pro možnou realizaci se očekává vydání zvláštní směrnice. Je nutné poznamenat, že až na případy náboru specializovaných odborníků v profesích, které na území státu chybí, je trvalé působení zahraničních zaměstnanců ve Francii jen výjimečné. ANPE (Agentura pro zaměstnanost) konstatuje, že eviduje ve svých materiálech 8000 uchazečů o zaměstnání v dotyčných oborech, z toho 3900 dřevařů, 2400 řidičů zemědělských a lesnických strojů a 1700 lesníků, kteří představují první mobilizační potenciál. Další kategorie uchazečů o zaměstnání se mohou také ucházet o méně nebezpečné práce. V každém případě záleží na koordinované analýze potřeb pracovních sil v daném místě.

Pokud jde o imigraci sezónních dělníků, její podmínky jsou stanoveny zákoníkem práce, který uvádí, že při udělení nebo odmítnutí pracovního pobytu prefekt departementu bere v úvahu: situaci současné a budoucí zaměstnanosti v profesi požadované zahraničním pracovníkem a v zeměpisné zóně, kde chce tuto profesi vykonávat; podmínky právní úpravy práce, kterou zaměstnavatel uplatňuje; podmínky zaměstnanosti a odměňování, které se zahraničnímu pracovníkovi nabízejí, musejí být totožné s podmínkami francouzských pracovníků; opatření zaměstnavatele na poskytnutí nebo zajištění ubytování zahraničního pracovníka v běžných podmínkách. Jelikož podobná pomoc představuje uvedení na trh práce, vláda připomíná prefektům, kteří jsou za rozhodnutí, zda pomoc přijmout či nikoli, odpovědní, že žádosti o vpuštění zahraničních sezónních dělníků (mimo Evropskou unii a Evropský hospodářský prostor) budou zkoumány teprve poté, kdy všechny možnosti náboru uchazečů o místo na místním, případně státním a společenstevním trhu práce budou vyčerpány. Prefekti budou moci udělit cizincům dočasná pracovní povolení pouze na základě místního zhodnocení dodatečných potřeb a bude zejména dbáno na to, aby se do země vpustily pouze kvalifikované osoby.

Nejobecněji uplatňovaná pravidla pro působení zahraničních podniků při provádění lesnických prací

Francouzský podnik, nakupující dřevo, svěřuje zahraničnímu podniku provedení příslušné těžby. Zahraniční podnik těžbu provede se zahraničními lesními dělníky, které bude platit. Zahraniční podnik poskytne plnění služby na účet francouzského podniku. V tomto případě se lesní dělníci přidělení k provedení této služby považují za zaměstnance zahraničního podniku.

Co je potřebné? - Doklad o provádění lesnické odborné činnosti minimálně po tři roky v domovské zemi (od organizace sociálního zabezpečení v zemi původu); doklad o zápisu do profesního rejstříku v zemi původu. Pokud nelze, je povinný zápis ve Francii do RCS (Obchodní rejstřík společností) nebo do RM (Rejstřík povolání). Zaměstnavatel musí splňovat povinnosti francouzského pracovního práva v následujících bodech: zákonné a konvenční odměňování; pracovní doba (10 hod./den a 48 hod./týdně, pro výjimky viz ITEPSA); placené volno a dovolená, hygiena a bezpečnost (u vybavení jednotlivce: helma, boty, rukavice, bezpečnostní opasek, speciální ochranné kalhoty); měsíční plat; dočasná práce; pracovník musí mít osvědčení, které potvrzuje, že zaměstnanec je sociálně pojištěn ve své zemi. S pracovníky je uzavírána sezónní pracovní smlouva s platností pracovního povolení, mj. na základě smlouvy o vstupu, opatřená vízem z odboru ředitelství práce a zaměstnanosti (D.D.T.E.), doručené odděleními O.M.I. (Úřad pro mezinárodní migraci). Dává držiteli právo vykonávat profesní činnost po dobu její platnosti uzavřenou u zaměstnavatele, který tuto smlouvu podepsal. V materiálech, které jsou zatím k dispozici je i seznam dokladů nezbytných pro založení nezbytné složky s tzv. kartou pobytu.

Karel Vančura