KONCEPCE STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY NA OBDOBÍ PŘED VSTUPEM ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE

Ministerstvo zemědělství ČR sekce lesního hospodářství

OBSAH

1. LES A JEHO FUNKCE

- Dokončení restitučního procesu

- Zlepšování stavu lesních ekosystémů

- Uchování a zvyšování biodiversity v lesích

- Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa

2. ROZŠÍŘENÍ VYUŽÍVÁNÍ DŘEVA

3. PODPORA LESNICKÝCH INSTITUCÍ

- Státní správa lesů

- Obhospodařování lesů ve vlastnictví státu

- Hospodářská úprava lesů

- Lesnický výzkum

- Lesnické školství a profesní vzdělávání

- Poradenství, osvěta

- Sdružování vlastníků lesa

- Meziresortní a mezinárodní spolupráce

4. EKONOMICKÉ ASPEKTY KONCEPCE

5. NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM JAKO SOUBOR REALIZAČNÍCH PROJEKTŮ STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY

ÚVOD

Koncepce lesního hospodářství České republiky vychází z mezinárodního rámce, který je dán tzv. panevropským procesem započatým první ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě v roce 1990 ve Štrasburku. Další ministerské konference stejného zaměření, konané v Helsinkách (1993) a Lisabonu (1998), se v preambulích dokumentů již plně odvolávají mj. na závěry konference OSN o životním prostředí a rozvoji, která se uskutečnila v roce 1992 v Riu de Janeiro. Dalším východiskem jsou “Zásady státní lesnické politiky” schválené vládou 11. 5. 1994. Postupné naplňování cílů státní lesnické politiky je průběžně dokumentováno ve zprávách o stavu lesního hospodářství.

Myšlenka trvale udržitelného rozvoje, klíčové téma konference v Riu, našla v dokumentech helsinské konference svou interpretaci v principu trvale udržitelného hospodaření v lesích, definovaného jako “správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiversitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a globální úrovni a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy”.

Spektrum funkcí, jimiž les přispívá k trvale udržitelnému rozvoji společnosti, je např. v lisabonských rezolucích členěno na:

- funkce ekologické (ochrana globálního a lokálního životního prostředí - celosvětový oběh uhlíku a vody, protierozní ochrana půdy, ochrana vodních zdrojů, ochrana krajiny před živelními katastrofami, ochrana přírody apod.),

- funkce ekonomické (obnovitelný přírodní zdroj mnohostranně využitelné dřevní suroviny a dalších lesních produktů, zdroj zaměstnání a příjmů ve venkovských oblastech),

- funkce sociální a kulturní (uchování krajiny a kulturního dědictví, rekreační funkce apod.).

Probíhající civilizační procesy ovlivňují středoevropské lesy především ve dvou směrech. Dochází k vážnému oslabení ekologické stability lesních ekosystémů a na mnoha místech přestávají veřejné potřebě dostačovat samovolné environmentální efekty lesů obhospodařovaných především k produkci dříví, což ve svém důsledku vede k potřebě rozvíjet a usměrňovat rozsah a kvalitu mimoprodukčních funkcí. To však neznamená, že by se jakkoli snižoval celospolečenský význam produkce dříví jako ekologicky mimořádně cenného, obnovitelného zdroje suroviny. Je tomu právě naopak: nepřetržitá a vyrovnaná produkce dřeva a jeho rozšířené využívání pozitivně ovlivňuje např. proces globálních změn klimatu a významně přispívá k trvale udržitelnému rozvoji.

Základním legislativním rámcem, usměrňujícím obhospodařování lesů, je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), označující ve svém vstupním paragrafu lesy za národní bohatství tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí. V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je les charakterizován jako významný krajinný prvek.

Zachování tohoto bohatství pro budoucí lidská pokolení je etickým závazkem současné generace a základním cílem soudobé státní lesnické politiky, a to i při respektování skutečnosti, že lesní hospodářství je podnikatelskou činností, která je součástí otevřeného sektoru ekonomiky řízeného trhem.

Při naplňování uvedeného závazku se státní lesnická politika opírá o tyto hlavní zásady:

- dokončení restitučního procesu,

- zlepšování stavu lesních ekosystémů,

- uchování a zvyšování biodiversity v lesích,

- rozvoj mimoprodukčních funkcí lesů,

- rozšíření využívání dřeva jako přírodní obnovitelné suroviny,

- podpora lesnických institucí,

- sledování ekonomických aspektů lesnické politiky,

- využívání národního lesnického programu jako prostředku pro naplňování lesnické politiky.

1. LES A JEHO FUNKCE

1.1 Dokončení restitučního procesu

Cíl

- dořešení a stabilizace vlastnických vztahů k lesnímu majetku.

Současný stav a jeho problémy

Podíl lesů v soukromém vlastnictví se zvýšil ze 4,2 % (stav v roce 1990) na 35,6 % v roce 1997. V rámci restitucí bylo ke konci r. 1997 dořešeno téměř 90 % uplatněných nároků. Na 150 tis. vlastníků se ujalo svých práv nad cca 750 tis. ha lesů, téměř 90 % z nich však vlastní v průměru méně než dva hektary lesních pozemků, což není pro obhospodařování lesů příznivé. Restituce lesního majetku církví jsou především politickou otázkou, jejíž řešení napomůže řádnému hospodaření na cca 6 % lesní půdy.Vlivem restrukturalizace agrárního sektoru lze v příštím období předpokládat zalesňování části zemědělských půd. Privatizaci lesů v majetku státu nelze považovat za přínosnou vzhledem k ekonomickým charakteristikám lesních majetků a k mimoprodukčním a ekologickým požadavkům kladeným na lesy.

Opatření

- dořešit majetkové otázky vznikající při obnově vlastnických práv obcí,

- urychleně rozhodnout o vlastnických právech k lesnímu majetku církví,

podporovat arondace lesních pozemků nákupem, prodejem, směnou, darováním a pozemkovými úpravami.

1.2 Zlepšování stavu lesních ekosystémů

Cíle

- prosazování požadavků zaměřených na snížení imisního zatížení lesů do koncepcí průmyslové, dopravní a energetické politiky státu,

- obnovení rovnováhy mezi lesem a zvěří,

- rozšiřování vhodných, k přírodě šetrných technologií v lesním hospodářství.

Současný stav a jeho problémy

Od roku 1995 dochází k pozvolnému zlepšování zdravotního stavu lesů. Přes celkové snižování znečištění ovzduší se však stále místy vyskytují takové koncentrace škodlivin, které ohrožují lesy na velkých výměrách. I nadále je nutné počítat s poškozováním lesů zejména v imisně exponovaných oblastech a také s nárůstem škod působených exhalacemi ze silniční dopravy. Místní zhoršování stavu lesů může mít i poměrně razantní průběh, neboť lesní ekosystémy trpí dlouhodobou imisní zátěží a jejich schopnost odolávat dalšímu zatížení je v některých oblastech již značně vyčerpána. Trvalé riziko představují pro oslabené porosty povětrnostní vlivy (námraza, sníh, vítr) a ani nebezpečnost hmyzích škůdců nelze do budoucna podceňovat. Vznikem lesní ochranné služby se vyřešila značná část problémů v ochraně lesa proti hmyzím škůdcům - jejich podíl na objemu nahodilých těžeb se snižuje. Nadměrné početní stavy zvěře, zejména spárkaté, představují vážnou hrozbu pro zdravotní stav lesů. Po roce 1990 došlo k jejich snížení, z hlediska zdravotního stavu lesa však dosud nejsou optimální. Značné škody na lesních porostech, lesní půdě a vodním režimu mohou vznikat používáním nevhodných technologií a pracovních postupů. Stroje s nízkým měrným tlakem na půdu a ostatní k přírodě šetrné technologie se vzhledem k vysoké investiční náročnosti prosazují jen pomalu.

Přes uvedené problémy se rozloha lesů postupně zvětšuje - v roce 1997 dosáhla výměra lesní půdy 2,632 mil. ha a lesnatost činila 33,4 %. Pro charakterizování stavu lesů lze uvést tyto následující objemové parametry produkce dříví: Celkový průměrný přírůst v roce 1997 činil 16,6 mil. m3, celkový běžný přírůst v posledních letech z více příčin stoupá (v roce 1997 dosáhl 18,2 mil. m3). Objem těžby dřeva měl do poloviny 80. let stoupající trend, avšak ani tehdy - stejně jako dnes - nedosahoval výše celkového průměrného přírůstu (v roce 1997 dosáhla výše těžby 13,49 mil. m3). Celkové zásoby dříví v lesích v ČR se dlouhodobě zvyšují (v roce 1997 dosahovaly 608 mil. m3), průměrná zásoba dříví na 1 ha porostní půdy (235 m3) je vzhledem k přírodním poměrům a hospodářskému stavu lesů v ČR v odpovídající relaci k hektarovým zásobám ostatních evropských států. 

Opatření

- vytvořit meziresortní pracovní skupinu s cílem řešit otázky poškozování lesů,

- vytvořit Státní lesní fond, který by soustředil finanční zdroje využitelné pro krytí potřeb lesního hospodářství,

- pokračovat v monitorování zdravotního stavu lesů,

- objasnit příčinné souvislosti mezi zdravotním stavem lesů a znečišťujícími látkami,

- informovat veřejnost o problémech působených lesnímu hospodářství imisemi,

- samostatně řešit otázku myslivosti,

- pokračovat v rajonizaci jednotlivých druhů zvěře s cílem zlepšování stavu lesa,

- vypracovat metodiku objektivního určování únosných stavů zvěře,

- podpořit záchranu ohrožených druhů živočichů a rostlin,

- stimulovat používání ekologicky šetrných technologií v lesním hospodářství.

1.3 Uchování a zvyšování biodiversity v lesích

Cíle

- zlepšování druhové skladby rostlin a živočichů v lesích,

- zvyšování variability porostní struktury a odolnosti porostů,

- péče o genové zdroje lesních dřevin,

- zajišťování trvalé a vyrovnané produkce dříví.

Současný stav a jeho problémy

Nepříznivé důsledky nízké biodiversity lesů, především nedostatečná ekologická stabilita ekosystémů se všemi z toho vyplývajícími ekologickými a hospodářskými riziky, mohou být zvýrazněny eventuální změnou klimatu, kterou - už z principu předběžné opatrnosti - nemůže lesní hospodářství, pracující s porosty vyvíjejícími se po dobu 100 i více let, pouštět ze zřetele. Zvyšování biodiversity na všech úrovních dnes patří k významným úkolům lesnické politiky. Péči o druhovou skladbu, variabilitu porostní struktury a o uchování genových zdrojů celého spektra dřevin lze v této souvislosti řadit k nejdůležitějším nástrojům, jež mají lesníci k dispozici.

Druhová skladba lesů byla u nás měněna od 18. století. Byly upřednostňovány jehličnaté dřeviny na místě původních dřevin listnatých a uměle byl - většinou v podobě monokultur - rozšířen zejména smrk. Z hlediska žádoucí ekologické stability je podíl listnatých dřevin v dnešních lesích nedostatečný (současné zastoupení 22 %, doporučené zastoupení 35,6 %). Důsledkem převládajícího způsobu hospodaření (často pracujícího s holými sečemi a stejnověkými porosty) je uniformní, málo členitá porostní struktura značné části současných lesů.

Péče o záchranu a reprodukci genových zdrojů je na uspokojivé úrovni u jehličnatých dřevin (genetická klasifikace dospělých porostů, výběrové stromy, klonové archivy, zakládané semenné porosty, semenné plantáže). Zvýšenou pozornost si však v tomto ohledu zasluhují listnáče.

Věková struktura, významná jak z pohledu ekologického, tak z hlediska produkčního, vykazuje některé anomálie. Nízké je zastoupení nejmladších porostů do 50 let. Jejich nedostatečná výměra může mít do budoucna nepříznivé důsledky na vyrovnanost těžeb. Postupně se zvyšuje podíl listnáčů při obnově i při využívání podrostního způsobu hospodaření poskytujícího lepší podmínky pro přirozenou obnovu, jejíž podíl je dosud nízký. Rozsah výchovy lesních porostů patří v zákonem stanovených případech k závazným ustanovením lesního hospodářského plánu.

Opatření

- motivovat vlastníky lesů ke zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin,

- ve státních lesích zvyšovat podíl listnatých dřevin až na úroveň doporučeného zastoupení,

- upřednostňovat přirozenou obnovu lesů,

- optimalizovat vklad energií do hospodaření v lesích (např. omezováním holých sečí, podrostním způsobem hospodaření ap.),

- sladit opatření zaměřená na péči o genofond s předpisy EU,

- vymezit práva a povinnosti vlastníků a hospodářů nakládajících s lesem tak, aby byla respektována potřeba zachovat veškeré druhy živočichů, pro které je les životním prostředím.

1.4 Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesů

Cíle:

- podpora nezastupitelné funkce lesů v oblastech důležitých z hlediska ochrany přírody a krajiny, významných ekosystémů, resp. ohrožených druhů a jejich přirozeného prostředí,

- zvyšování zdravotně rekreačního potenciálu lesů v lokalitách se zvýšenou návštěvností (příměstské a rekreační oblasti, okolí lázní),

- posilování pozitivních účinků lesů ve vodohospodářsky důležitých oblastech.

Současný stav a jeho problémy

Mimoprodukční funkce lesů (vodohospodářské zájmy, ochrana půdy, ochrana přírody, zdravotně rekreační funkce) se staly oblastí zvýšeného veřejného zájmu, který vede k požadavku na účelové modifikace hospodaření v lesích, event. na specifické lesnické aktivity zaměřené na dosažení určité míry či kvality požadovaného mimoprodukčního efektu. Potřeba zabezpečit řízené mimoprodukční funkce lesa byla zjištěna u 58 % celkové plochy lesů (s respektováním překryvu funkcí).

Lesy s funkcí ochrany přírody (lesy v CHKO, národních parcích a maloplošných chráněných území) zaujímají 23,6 % celkové rozlohy lesů. Péčí o biodiversitu lesů a omezováním vlivů narušujících přírodní procesy je v územích se zvýšenými zájmy ochrany přírody podporována role lesů jako ekologicky stabilizujícího prvku v krajinném prostředí i jako biotopu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Významnou složkou jsou lesy rovněž v územních systémech ekologické stability.

Lesy se zdravotně hygienickou funkcí (lesy rekreační s údržbou prostředí, lesy rekreační se speciální úpravou, lesy parkové, příměstské, resp. lázeňské) zaujímají 22 % výměry lesů. Opatření potřebná pro posílení funkčního potenciálu mají v těchto lesích zpravidla charakter speciálních aktivit nesouvisejících s produkcí dříví a výrazně se odchylují od běžného hospodářského cíle sledovaného vlastníkem.

Lesy vodohospodářsky důležité (lesy pramenných oblastí, lesy PHO zdrojů povrchové vody, lesy PHO podzemních zdrojů vod) zabírají přes 27 % rozlohy lesů, přičemž více než třetina těchto lesů má zároveň mimořádný význam půdoochranný. Významnou veřejnou službou lesního hospodářství pro krajinné prostředí jsou lesnicko-technické meliorace a hrazení bystřin. Péčí o půdu ve vodohospodářsky důležitých lesích, resp. kombinací lesnických a technických opatření se zvyšuje akumulační schopnost krajiny, snižuje se rychlost odtoků, omezuje se přísun splavenin i organických látek z plochy povodí do vodních toků.

Zajištění požadovaných mimoprodukčních funkcí na lokalitách zvýšeného veřejného zájmu je výsledkem lesnických služeb poskytovaných krajině a zprostředkovaně celé společnosti. Výzkum a hospodářská úprava lesů již konkrétně stanovily modifikace hospodaření, resp. specifické činnosti, jež tvoří podstatu těchto služeb. V případě některých služeb bude možné usilovat o jejich “tržní zhodnocení” k tíži vybraného okruhu “odběratelů”.

Aktivní zabezpečování a rozvoj veřejně prospěšných mimoprodukčních funkcí je nutné cíleně ekonomicky motivovat. Tato motivace se musí opírat o jednoznačná zákonná ustanovení, objektivní hospodářsko-úpravnické podklady a jasně stanovená pravidla poskytování finančních podpor.

Opatření

- vytvořit předpoklady pro víceúčelové využívání hospodářských lesů s důležitými mimoprodukčními funkcemi,

- zakotvit v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny oprávněné finanční nároky vlastníka lesa při zákonem stanoveném omezení hospodaření,

- zvážit možnosti a právní aspekty výkupu lesů s významnými mimoprodukčními funkcemi státem,

- podporovat zvyšování rekreační funkce lesa, včetně usměrňování návštěvnosti,

- vypracovat racionální systém zajišťování mimoprodukčních funkcí jako součásti ekonomických aktivit vlastníků lesů.

2. ROZŠÍŘENÍ VYUŽÍVÁNÍ DŘEVA

Cíle

- podporovat spotřebu dřeva jako obnovitelné, ekologicky příznivé a mnohostranně využitelné suroviny,

- vytvářet předpoklady pro zvýšené využívání dřeva listnáčů.

Současný stav a jeho problémy

Celkový objem únosných těžeb dřeva v České republice činí dlouhodobě 13-14 mil. m3. Zvýšení spotřeby dřeva je řešitelné jen za předpokladu provázanosti lesnické politiky se státní koncepcí v dalších sektorech (životní prostředí, energetika, průmysl, stavebnictví).

Lze očekávat, že se na trhu se dřevem postupně prosadí některý důvěryhodný systém certifikace, jako dobrovolné aktivity, která poskytne odbytové preference dřevu pocházejícímu z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. V současné době však činí objem tohoto trhu v Evropě pouze 1 % obchodovaného dřeva. Mezinárodní obchod se dřevem se realizuje na základě systému automatických vývozních licencí.

Vlivem růstu kapacit pro zpracování jehličnaté (zejména smrkové) kulatiny dochází v ČR k převisu poptávky po jehličnaté pilařské kulatině. Pilařské provozy jsou technologicky zastaralé, což způsobuje ve srovnání s konkurencí nízkou produktivitu práce.

Při současné zásobě dřeva v lesních porostech je v lesích ČR vázáno na 750 mil. tun CO2. Pro dlouhodobou a co nejvyšší akumulaci uhlíku v lesních ekosystémech je potřebné uchovat a zvyšovat rozsah porostů v optimální skladbě a struktuře. Pro omezování procesů vyvolávajících skleníkový efekt je významné i dlouhodobé vázání uhlíku ve výrobcích ze dřeva.

Opatření

- iniciovat vypracování meziresortního projektu pro zvýšení využití tuzemského dříví jako zdroje energie, stavebního materiálu i průmyslové suroviny a důležitého nástroje k dlouhodobému poutání uhlíku,

- vytvořit předpoklady pro praktické zavedení systému “ekologické” certifikace dřeva, který bude respektován v zemích EU,

- podpořit průmyslovou politiku státu zaměřenou na restrukturalizaci dřevozpracujícího průmyslu (investice, zaměstnanost).

3. PODPORA LESNICKÝCH INSTITUCÍ

3.1 Státní správa lesů Mze

Cíle

- zkvalitňování odborné úrovně státní správy lesů,

- zlepšování činnosti odborných lesních hospodářů.

Současný stav a jeho problémy

Rozsah činnosti státní správy lesů ve srovnání s minulostí vzrostl. Kontrola stavu lesů a dodržování zákona je náročnější, mnohonásobně se zvýšil počet subjektů působících v lesním hospodářství. Při počtu pracovníků a technickém vybavení, které má státní správa lesů nyní k dispozici, nejsou OkÚ často schopny kvalitně zajišťovat úkoly ukládané jim lesním zákonem. V některých lokalitách jsou problémem devastační těžby a podvodné aktivity některých jednotlivců, vyžadující řešení komplikovaných případů v občansko-právním řízení.

Nedořešena zůstává otázka teoretické i praktické profesní erudice pracovníků státní správy lesů, kteří musí být schopni kvalifikovaně posuzovat složitá odborná díla (lesní hospodářské plány) a řešit konfliktní situace i střety zájmů. Nelze dostatečně účinně sankcionovat případy, kdy dochází ke zhoršení či ohrožení stavu lesů a plnění jejich funkcí v důsledku nerespektování lesního zákona. Činnost odborných lesních hospodářů placených státem není právními předpisy dostatečně specifikována.

Opatření

- stanovit profesní kvalifikační předpoklady pro výkon funkcí ve státní správě lesů,

- zabezpečit odborné vzdělávání pracovníků státní správy lesů na všech stupních,

- zvýšit postihy za neplnění povinností stanovených lesním zákonem,

- vytvořit předpoklady pro zjednodušení činnosti státní správy přenesením vybraných působností na pověřené organizace,

- podrobněji vymezit funkci odborného lesního hospodáře v případech, kdy náklady na jeho činnost hradí stát,

- zavést institut státní zkoušky pro odborné lesní hospodáře jako předpoklad pro výkon této funkce.

3.2 Obhospodařování lesů ve vlastnictví státu

Cíle

- zajištění optimálního využívání lesů ve vlastnictví státu k trvalému zabezpečování všech funkcí lesa,

- snížení nároků na státní rozpočet financováním některých veřejně prospěšných prací z vlastních zdrojů státních organizací.

Současný stav a jeho problémy

Podstatnou část lesů ve vlastnictví státu obhospodařují Lesy ČR, s. p., (1,435 mil. ha), které spravují také 19 730 km vodních toků. Lesy ČR zajišťují provádění pěstebních prací a prodej surového dříví na pni převážně formou obchodních smluv s podnikatelskými subjekty. Další lesy ve vlastnictví státu jsou obhospodařovány např. státním podnikem Vojenské lesy a statky, správami národních parků a rovněž školními lesními podniky a polesími, které musí při hospodaření v lesích více zohledňovat mimoprodukční funkce lesů a další specifické zájmy.

V souvislosti se zřizováním VÚSC se s ohledem na potřebu přerozdělovacích procesů mezi regiony nepředpokládá změna právní formy a centrálního řízení subjektu spravujícího největší část státního lesního majetku.

Opatření

- financovat náklady pěstební činnosti a výchovy lesních porostů obhospodařovaných státními podniky výhradně z vlastních zdrojů,

- volné finanční zdroje státních organizací používat přednostně k rozvoji činností, ke kterým byly tyto organizace zřízeny,

- rozšiřovat podnikatelskou činnost s majetkem státu tak, aby bylo dosaženo maximálních ekonomických efektů pro financování mimoprodukčních funkcí lesů.

3.3 Hospodářská úprava lesů

Cíle

- posilování významu oblastních plánů rozvoje lesů,

- rozvíjení hospodářského plánování orientovaného na potřeby vlastníků lesa,

- zkvalitňování informací o stavu lesů.

Současný stav a jeho problémy

Lesní zákon vymezuje čtyři hlavní úkoly hospodářské úpravy lesů a to tvorbu oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL), lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) a provádění inventarizace lesů. OPRL obsahující velké množství údajů jsou dosud pro některé účely neúplné a jsou nedostatečně provázané s územním plánováním. Předpisy o tvorbě LHP a LHO jsou formulovány velmi podrobně. Snaha upravit celostátně každý detail v případě LHP zatěžuje vlastníka lesa, případně ho může omezit v jeho oprávněných hospodářských z áměrech, a v případě LHO neúměrně zvyšuje náklady na jejich tvorbu. Současný způsob získávání informací o lese formou tvorby souhrnného LHP je neefektivní a neposkytuje aktuální ani úplné údaje o stavu lesa.

Opatření

- vymezit postavení ÚHÚL jako podpůrné organizace státní správy, metodického gestora státem financovaných hospodářsko-úpravnických aktivit a odvětvového informačního datového centra,

- upravit náplň OPRL (rozvoj mimoprodukčních funkcí, nástroj finanční politiky státu, návaznost na územní plánov ání).

3.4 Lesnický výzkum

Cíle

- udržení kontinuity a kvality strategicky důležitých směrů lesnického výzkumu,

- zlepšování koordinace výzkumných aktivit,

- podpora spolupráce lesnických výzkumných pracovišť s obdobnými zahraničními pracovišti, především v zemích EU.

Současný stav a jeho problémy

Na řešení úkolů lesnického výzkumu se podílí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti-Strnadech (VÚLHM), Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně, Lesnická fakulta ČZU v Praze i soukromé společnosti. VÚLHM vedle výzkumných úkolů zajišťuje na základě pověření MZe řadu specializovaných trvalých činností a rovněž služby pro vlastníky lesů. Ostatní subjekty se soustřeďují zejména na výzkumné projekty a úkoly řešené na základě smluvních vztahů. U všech uvedených subjektů jsou v současné době problémy zejména s financováním jejich činnosti, kritickým se stává úbytek vysoce kvalifikovaných špičkových pracovníků.

Opatření

- dopracovat koncepční materiál o lesnickém výzkumu a stanovit prioritní oblasti výzkumu (ve vazbě na usnesení vlády č. 397/1998),

- vypracovat výzkumné záměry ve vazbě na vládní usnesení,

- vypracovat konkrétní program podpory společných výzkumných úkolů našich a zahraničních pracovišť v rámci “Pátého rámcového programu pro vědu a výzkum”,

- podporovat výchovu mladých kvalifikovaných výzkumných pracovníků a vytvořit podmínky pro jejich stabilizaci,

- vymezit postavení státního lesnického výzkumu v rámci předpokládané novely zákona o lesích,

- podporovat a posílit kooperaci státních a nestátních výzkumných pracovišť a v jejich součinnosti zpracovat národní lesnický program.

3.5 Lesnické školství a profesní vzdělávání

Cíle

- zvyšování profesionální úrovně lesníků na všech stupních vzdělání,

- zajištění potřebného počtu kvalifikovaných dělníků pro potřeby lesního hospodářství.

Současný stav a jeho problémy

Nedaří se plnit nábor žáků do SOU tak, aby byl zajištěn dostatečný počet kvalifikovaných dělníků. Vzhledem k malému počtu dětí v jednotlivých populačních ročnících se snižují nároky na přijímání studentů do středních škol, současný systém financování nemotivuje školy k tomu, aby se s neprospívajícími žáky rozloučily. Vysoké, vyšší a střední školy naplňují potřebu lesního hospodářství na výchovu odborných pracovníků a výhledově lze spíše očekávat nadbytek těchto absolventů.

Opatření

- spolupracovat na optimalizaci sítě odborných lesnických škol,

- posílit výuku jazyků na odborných školách,

- podporovat systém profesního vzdělávání lesníků,

- nábor žáků středních odborných učilišť zaměřit na učební obor “Mechanizátor lesní výroby”.

3.6 Poradenství, osvěta

Cíle

- zlepšení vztahu veřejnosti k lesu a lesnímu hospodářství,

- zvyšování úrovně odborné informovanosti vlastníků lesů,

- zintenzivnění aktivní komunikace lesníků s veřejností se zaměřením na mladou generaci,

- posilování vědomí odpovědnosti za stav lesů u vlastníků i lesníků a ve veřejnosti obecně,

- posilování společenské prestiže lesníků a zaměstnanců státní správy lesů.

Současný stav a jeho problémy

Informovanost vlastníků lesů o cílech a opatřeních státní lesnické politiky a alespoň o základních odborných aspektech hospodaření v lesích je jedním z důležitých předpokladů pro zlepšování péče o nestátní lesy.

Seznamování veřejnosti s významem lesů a jejich současným stavem, s úkoly a výsledky lesního hospodářství a myslivosti, stejně tak s přednostmi dřeva jako suroviny, materiálu i energetického zdroje je zatím nedostatečné. Neinformovanosti pak mohou využívat různé lobbující skupiny, kterým se v řadě případů daří ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch svých zájmů, jež jsou mnohdy v rozporu nejen se zájmy trvale udržitelného lesního hospodářství a navazujících oborů, ale i se zájmy celospolečenskými.

Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy lesů nemá a zřejmě nebude mít v dohledné době dostatek finančních prostředků na organizování celostátní propagační kampaně, jejímž cílem by mělo být vysvětlování významu lesů, hospodaření v nich a přiblížení výsledků lesního hospodářství a myslivosti široké veřejnosti. Tyto aktivity by měly hradit stejně jako v jiných resortech podnikatelské subjekty.

Opatření

- podporovat odborné poradenství zajišťované prostřednictvím ÚO MZe, výzkumných a hospodářsko-úpravnických pracovišť, lesnických škol, stavovských organizací a zájmových sdružení vlastníků lesů,

- podpořit nabídku kursů, přednášek a seminářů,

- s podporou podnikatelských subjektů, zejména s. p. LČR, rozvíjet poradenství a osvětu formou ediční činnosti a filmové tvorby,

- aktivně se spolupodílet a podporovat nejvýznamnější lesnické výstavy jako doplňky poradenských a osvětových aktivit,

- zajistit účast lesníků při informačních besedách, zejména mezi školní mládeží,

- udržovat a rozšiřovat spolupráci s občanskými sdruženími a organizacemi zaměřenými na ochranu přírody.

3.7 Sdružování vlastníků lesů

Cíl

- zlepšování podmínek pro dobrovolné sdružování vlastníků lesů malých výměr.

Současný stav a jeho problémy

Stát poskytuje finanční příspěvky na sdružování vlastníků lesa malých výměr. Postupně dochází k vytváření sdružení, a to zejména formou sdružení bez právní subjektivity. Iniciátorem vzniku těchto sdružení bývá ve většině případů odborný lesní hospodář. V současné době je státem podporováno celkem 31 sdružení s celkovou výměrou 22 tis. ha lesa.

Problémem je zejména obecná nedůvěra ke sdružování, pramenící z rozbití vlastnických vztahů v minulosti, nedostatek informací o možnostech a výhodách, které sdružování drobným vlastníkům lesa přinese, a v neposlední řadě i legislativní bariéry při zakládání sdružení v případech, kdy se jedná o obce a právnické osoby.

Opatření

- pokračovat v podpoře sdružování vlastníků lesů malých výměr,

- informovat vlastníky lesů o výhodách sdružování.

3.8 Meziresortní a mezinárodní spolupráce

Cíle

- zlepšování komunikace, koordinace a spolupráce s resorty majícími spojitost s lesním hospodářstvím,

- zajištění souladu lesnických právních předpisů s předpisy EU,

- aktivní členství v mezinárodních vládních a nevládních organizacích a programech zejména při naplňování rezolucí panevropského procesu a při tvorbě a realizaci státní lesnické politiky.

Současný stav a jeho problémy

V současné době probíhá analýza směrnic a nařízení EK zahrnující problematiku lesního hospodářství. K nejdůležitějším se řadí směrnice Rady o obchodu s množitelským materiálem lesních dřevin a směrnice Rady o vnější kvalitě množitelského materiálu lesních dřevin, obchodovaného v rámci Společenství. Jejich zavedení do českého právního řádu zahrnuje Bílá kniha mezi tzv. opatření I. etapy, tj. mezi opatření s nejvyšší prioritou. Hodnoceny z hlediska slučitelnosti jsou dále předpisy, týkající se sjednocení norem členských států v oblasti klasifikace surového dříví, dále dokumentů, zahrnujících ochranu lesů před imisemi a lesními požáry. Významná je též novelizace nařízení Rady o zavedení evropského informačního a komunikačního systému pro lesní hospodářství (EFICS).

Problémem v současné době jsou připravované novelizace některých směrnic, neboť lze předpokládat, že vydání oficiální verze se v některých případech bude časově překrývat se závazným termínem jejich promítnutí do právních norem ČR. Ve stavu rozpracování je “Strategie regionálního rozvoje ČR”, ve které bude nutno oblast LH jednoznačně zohlednit. Následné koncipování regionálních programů musí vycházet z interdisciplinární spolupráce, která dosud téměř nefunguje, neboť jedině takto nám bude po vstupu do EU umožněno čerpání ze strukturálních fondů.

Aktivity na bilaterální úrovni se sousedními a lesnicky významnými státy jsou pouze ojediněle zastřešeny adekvátní meziresortní dohodou vymezující rámcové oblasti spolupráce.

Opatření

- promítnout směrnice EU k vybraným problematikám (např. reprodukční materiál lesních dřevin, klasifikace surového dříví, lesnický informační systém, ochrana lesů proti imisím a požárům, lesnická opatření v zemědělství) do soustavy tuzemských předpisů a směrnic,

- úzce spolupracovat s institucemi zodpovědnými za implementaci politiky životního prostředí zejména v rámci předvstupních opatření EU,

- zapojit sektor lesního hospodářství do připravované Strategie regionálního rozvoje ČR,

- zvážit účelnost uzavření meziresortních dohod se sousedními státy.

4. EKONOMICKÉ ASPEKTY KONCEPCE LESNICKÉ POLITIKY

Cíl

- zachování ekonomické efektivnosti lesního hospodářství.

Současný stav a jeho problémy

Hrubý domácí produkt (HDP) lesního hospodářství je nominálně relativně stabilní a po určitém poklesu na přelomu 90. let dosahuje nyní průměrně 9 mld. Kč ročně. Podíl HDP lesního hospodářství na HDP České republiky však postupně klesá z 0,9 % v roce 1989 na současných 0,5 %. Tento trend bude vlivem absolutního růstu celkového HDP dále pokračovat.

HDP lesního hospodářství zahrnuje pouze produkci realizovanou na trhu (především dřevní hmotu). Mimoprodukční funkce lesa (veřejně prospěšné služby) nejsou realizovány na trhu, nejsou poskytovateli služby (vlastníkovi lesa) hrazeny a proto nemohou být součástí HDP. Přesto právě tyto mimoprodukční funkce lesa, které jsou neimportovatelné a průmyslovou činností nenahraditelné, jsou společností stále více poptávané a je vyvíjen tlak na vlastníky lesů k jejich rozšiřování a zintenzivňování.

Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin v porostech, základní princip trvale udržitelného hospodaření v lesích, bude mít za následek trvalé snižování ekonomické efektivnosti lesního hospodářství. Tento princip výrazně prodlužuje obmýtí lesních porostů a zvyšuje produkci v současné době hůře zpeněžitelných sortimentů na úkor sortimentů finančně lukrativních. Přijetím (uzákoněním) tohoto principu stát na sebe nepřímo přijal povinnost zabezpečit vlastníkům lesa v budoucnu náhradu vzniklé újmy.

Průmyslová politika státu v minulých obdobích způsobila zničení lesních porostů imisemi v rozsáhlých územích pohraničních hor. S výraznou finanční podporou těchto oblastí musí stát trvale počítat, neboť zabezpečení základních mimoprodukčních funkcí lesa (půdo-ochranná, vodohospodářská, rekreační) z vlastních prostředků vlastníků lesů není možné.

Hospodářský výsledek lesního hospodářství byl v uplynulých letech vždy kladný. Stát podporoval hospodaření v lesích především právě s ohledem na zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa (1996 - 596 mil. Kč, 1997 - 383 mil. Kč). Reálná hodnota finančních prostředků státu vkládaných do lesního hospodářství se však trvale snižovala. Finanční prostředky státu, nezbytné pro zabezpečení stávajících mimoprodukčních funkcí lesa, byly pro rok 1999 kalkulovány ve výši 1,3 mld. Kč. Pokud stát deklaruje svůj zájem o rozvoj mimoprodukčních funkcí lesů, musí na tuto skutečnost pamatovat i nezbytným zvýšením této částky při tvorbě státního rozpočtu.

Finanční náročnost koncepce státní lesnické politiky

Státní lesnická politika vychází důsledně z principu trvale udržitelného hospodaření v lesích s důrazem na rozvoj ekologických funkcí lesa. Produkce dřeva, i přes znalost jeho mimořádné ekologické hodnoty, bude pod tlakem uplatňování mimotržních principů klesat. Mimoprodukční (environmentální) funkce lesa jsou veřejným statkem, kterou jsou vlastníkovi hrazeny z veřejných rozpočtů. Jiné zdroje na krytí potřeb lesního hospodářství zatím není možné využít, protože dosud není uzákoněn subjekt (fond), do kterého by případné zdroje bylo možno soustředit. Předpokládané výdaje poskytované vlastníkům lesů nutné k realizaci koncepce státní lesnické politiky ukazuje tabulka. Do těchto kalkulovaných výdajů nejsou zahrnuty náklady na školství, vědu, výzkum, státní správu lesního hospodářství, oblastní plány rozvoje lesů, které jsou součástí rozpočtů jednotlivých státních subjektů.

Jedním z opatření předkládané koncepce státní lesnické politiky je vytvoření Státního lesního fondu. Zdroji tohoto fondu se kromě prostředků státního rozpočtu předpokládají i poplatky a pokuty uložené podle lesního zákona, část daně na ochranu životního prostředí (pokud bude naplněn zákon o soustavě daní), popř. další. Celková potřeba finančních zdrojů (přímé transfery vlastníkům lesů) pro rok 1999 je stanovena na úrovni 1,2 mld. Kč, což odpovídá 0,07 % HDP.

Opatření

- pokračovat ve financování mimoprodukčních funkcí lesů státem, včetně jejich rozvoje,

- využít přírodních procesů k racionálnímu snižování nákladů na obhospodařování lesů,

- zpracovat návrh způsobu oceňování přínosů mimoprodukčních funkcí lesů.

5. NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM JAKO SOUBOR REALIZAČNÍCH PROJEKTŮ STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY

Cíl

- analyzovat vybrané problémy státní lesnické politiky a navrhnout varianty konkrétních opatření.

Současný stav a jeho problémy

Cíle státní lesnické politiky jsou v koncepci vesměs považovány za cíle dynamické (žádoucí dlouhodobé trendy). Potřebná opatření jsou formulována jako koncepční záměry, pomocí kterých budou cíle naplňovány. V návaznosti na koncepci státní lesnické politiky bude proto v rámci národního lesnického programu (NLP) průběžně probíhat koordinovaná “projektová příprava” pro realizaci koncepčních záměrů. Úkolem projektů zadaných k řešení v rámci NLP bude analyzovat vybrané problémy identifikované při zpracování koncepce státní lesnické politiky a navrhnout řešení. Podle povahy řešených problémů budou výstupem projektů NLP zcela konkrétní návrhy.

Opatření

- pověřit přípravou, koordinací národního lesnického programu a vedením dokumentačního centra NLP lesnický výzkumný ústav,

- podporovat spoluúčast všech zainteresovaných stran na rozpravě o podobě státní lesnické politiky a způsobu jejího naplňování,

- vytvářet podmínky pro kvalifikovanou diskusi, nastolit ovzduší důvěry a plné informovanosti všech zúčastněných,

- periodicky porovnávat odborné lesnické představy s postoji dalších subjektů a vyhodnocovat plnění národního lesnického programu.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČZU - Česká zemědělská univerzita

EFICS - Evropský informační a komunikační systém pro lesní hospodářství

EK - Evropská komise

EU - Evropská unie

HDP - hrubý domácí produkt

CHKO - chráněná krajinná oblast

LČR - Lesy České republiky

LH - lesní hospodářství

LHO - lesní hospodářské osnovy

LHP - lesní hospodářský plán

MZLU - Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

NLP - národní lesnický program

OkÚ - Okresní úřad

OPRL - oblastní plán rozvoje lesa

OSN - Organizace spojených národů

PHO - pásmo hygienické ochrany

SOU - střední odborné učiliště

ÚHÚL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

ÚO MZe - územní odbor Ministerstva zemědělství

VÚLHM - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

VÚSC - vyšší územně správní celek

Tabulka:

Předpokládané výdaje poskytované vlastníkům lesů nutné k realizaci koncepce státní lesnické politiky (údaje, v mil. Kč, jsou kalkulovány v cenách roku 1998 s použitím předpokládaného procenta inflace)

Zásady	Skut.	Potřeba	Rozpoč.	Potřeba v roce
	1998	1999	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005
Zlepšování stavu lesních ekosystémů	85	120	105	135	152	171	191	214	240
Uchování a zvyšování biodiversity	197	325	238	364	410	460	516	580	650
Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa	369	516	405	578	648	726	814	912	1211
Poradenství a osvěta	157	140	126	172	193	217	245	275	308
Sdružování vlastníků lesa	2	7	5	8	9	10	12	14	15
Hospodářská úprava lesů	122	130	121	146	164	184	206	231	259
Celkem	932	1238	1000	1403	1576	1768	1984	2226	2683