VYUŽITÍ HNOJIV SILVAMIXR V LESNÍCH ŠKOLKÁCH
Dr. Ing. Petr Salaš, Doc. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc.
- MZLU Brno, Zahradnická fakulta Lednice, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
Zdeněk Čáp - Foresta, o. s. II, Brumov-Bylnice, lesní školka Kladíkov, Moravský Písek
V roce 1997 byly na stránkách tohoto odborného časopisu publikovány výsledky několikaleté výzkumné práce z oblasti hnojení a dohnojování trvalých kultur pomalu rozpustnými hnojivy řady SilvamixR (Salaš, P.: Využití ekologicky šetrných tabletovaných hnojiv řady Silvamix v lesnictví, LP, roč. 75, č. 4, 1997, s. 146-147). Výzkumná práce v této oblasti však zveřejněním získaných poznatků neskončila a proto můžeme dnes, po třech letech nových experimentů, nabídnout odborné veřejnosti další výsledky testování.
V tomto období jsme se zaměřili na využití hnojiv ve formě lehce aplikovatelné drti (prášková forma). Experimenty byly rozvrženy do dvouletých dílčích etap s termíny založení v roce 1997 a 1999 v provozních podmínkách lesní školky v Kladíkově, nedaleko obce Moravský Písek, okres Hodonín; nadm. výška 200 m n. m., průměrné roční srážky 570 mm (za vegetační období 353 mm), průměrná roční teplota 9,0 0C, délka vegetačního období 166 dnů, klimatická oblast aridní, středně suchá. Půda ve školce je písčitá, velmi propustná, s velmi malým obsahem humusu (0,3 %). Závlahy, využívající vlastní studny, jsou nezbytností. Charakteristika hnojiv řady SilvamixR byla uvedena ve výše citovaném článku z roku 1997, proto se omezíme pouze na konstatování obsahu živin v testovaných hnojivech (viz tabulka 1).
Pro vyhodnocení pokusných dřevin školky byly sledovány tři růstové parametry dřevin: Výška rostlin (resp. délka nadzemních částí rostlin) byla měřena od kořenového krčku po vrchol pupenu terminálního výhonu. Průměr kořenového krčku byl měřen v místě jeho styku s půdou (v souladu s ON 482211). Parametr “Počet bočních výhonů” je doplňkový, při měření byly zaznamenány všechny boční výhony na rostlině bez ohledu na délku či stupeň větvení. Pro rychlou orientaci byly naměřené průměrné hodnoty vyjádřeny i procenticky ve vztahu k naměřeným hodnotám kontrolní varianty.
ETAPA A (1997-1998)
Experimenty byly založeny v červnu 1997 s použitím hnojiva SilvamixR Mg a SilvamixR W u dřevin, pěstovaných ve volné půdě. Hnojiva byla aplikována v dávce 100 g/m2 rozhozem na pokusnou plochu. Vlastní aplikace hnojiv ke dřevinám byla provedena až na jaře, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám živin vyplavením v zimě. Jednalo se zejména o možnost ztráty startovacího, snadno rozpustného dusíku, určeného pro spotřebu v prvním období po aplikaci. Optimální doba aplikace by byla v měsících dubnu - květnu. Dřeviny v kontrolní variantě nebyly přihnojeny. Po aplikaci hnojiv ani v průběhu celého dvouletého experimentu nebylo zaznamenáno žádné fytotoxické poškození pokusných rostlin. Ošetřování dřevin probíhalo v rámci normálního provozu lesní školky. Sklizeň školkařských výpěstků a měření sledovaných parametrů bylo provedeno v říjnu 1998. Hodnocené dřeviny nebyly tříděné. Naměřené hodnoty jsou soustředěny do tabulek 2-8. V tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty naměřených údajů. Z pohledu zvolené technologie pěstování byly experimenty založeny u dvou pěstitelských kategorií dřevin:
- Aplikace na dřeviny, zaškolkované v srpnu 1996 ve stáří 2/0. Pokusy byly založeny na ploše 15 m2 (každá varianta) s druhy Picea abies, Picea omorika, Abies alba, Pinus sylvestris, Pseudotsuga menziesii.
- Aplikace na semenáčky dřevin, vyseté v srpnu 1996 přímo na stanoviště do volné půdy. Pokusy byly založeny na ploše 15 m2 (každá varianta) s druhy Tilia cordata, Fagus sylvatica.
Při vyhodnocení všech naměřených číselných údajů u jehličnatých dřevin můžeme konstatovat, že hnojiva SilvamixR měla kladný vliv na sledované růstové parametry u většiny pokusných dřevin. Projevilo se to zejména u v praxi velmi sledovaného parametru “Průměr kořenového krčku”, kde jsou získané výsledky zvláště zajímavé. U žádného ze tří posuzovaných parametrů nebyly naměřeny nižší průměrné hodnoty než u kontrolní varianty. Velmi dobré dosažené výsledky u obou druhů hnojiv ukazují opodstatněnost aplikace zvolených hnojiv. Kořenová soustava dřevin ve všech variantách pokusů (včetně kontroly) byla velmi kvalitní, odpovídající nadzemní části dřevin. Vzhledem k mechanizované sklizni se délka kořenové soustavy neměřila. U hodnocených dřevin nebylo zaznamenáno žádné mechanické poškození, ani poškození chorobami či škůdci.
Také při hodnocení variant pokusů s opadavými listnatými dřevinami byl zaznamenán pozitivní vliv aplikovaných hnojiv ve srovnání s kontrolními rostlinami. To se ovšem projevilo především výrazným nárůstem založených bočních výhonů. Při srovnání obou aplikovaných hnojiv se jeví jako účinnější hnojivo SilvamixR Mg, SilvamixR W byl dokonce v jednom parametru hodnocen hůře než kontrolní varianta (parametr “Výška rostlin” - Fagus sylvatica). Kořenová soustava dřevin ve všech variantách pokusů (včetně kontroly) byla taktéž odpovídající charakteru kořenové soustavy dané dřeviny a dávala předpoklad velmi dobré využitelnosti pro zalesňování či další přeškolkování. Ani v tomto případě nebyla vzhledem k mechanizované sklizni délka kořenové soustavy měřena, nebylo zaznamenáno žádné mechanické poškození nadzemních částí, ani poškození chorobami či škůdci.
ETAPA B (1999-2000)
Na základě získaných výsledků z předchozích experimentů bylo přistoupeno k testování širšího sortimentu hnojiv formou poloprovozních velkoplošných pokusů s cílem stanovení nejvhodnějšího druhu hnojiva a doporučeného dávkování pro pokusné druhy dřevin. Experimenty byly založeny v květnu 1999 u dřevin, pěstovaných ve volné půdě, s použitím čtyř druhů hnojiv řady SilvamixR ve formě drti (SilvamixR Mg, SilvamixR W, SilvamixR R, SilvamixR J) a standardního hnojiva Cererit Z (aplikační dávka 100 g/m2). Hnojiva SilvamixR2 byla aplikována v dávkách: 50 g/m , 150 g/m2, 300 g/m2 rozhozem na pokusnou plochu - pěstební záhony se semenáčky, vysetými na jaře (4.-5. měsíc) 1998 přímo na stanoviště do volné půdy (semenáčky 1/0). Pokusy byly založeny s druhy Tilia cordata, Carpinus betulus, Pinus sylvestris, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior.
Ucelené pokusné plochy (pěstební záhony) mají rozměry 1,5x166 m (Pinus sylvestris), tj. plocha každého záhonu je cca 250 m2, nebo rozměry 1,5x180 m, (Tilia cordata, Carpinus betulus, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior), tj. plocha každého záhonu je cca 270 m2. Počet záhonů ve školce je u jednotlivých druhů různý, proto musela být metodika těmto skutečnostem přizpůsobena. Dřeviny v kontrolní variantě nebyly přihnojeny. Jako srovnávací lze ovšem také využít variantu s aplikací standardního hnojiva Cererit Z.
Hnojiva se aplikovala za velmi teplého počasí na již rostoucí rostliny. Přesto nedošlo k poškození listů. Tím se potvrdila vynikající vlastnost hnojiv SilvamixR, oceňovaná zejména v případě nutnosti dohnojování dřevin ve školce - hnojiva je možno aplikovat volným rozhozem do porostu bez nebezpečí popálení listů. Ošetřování dřevin za vegetace probíhalo v rámci normálního provozu lesní školky. Sklizeň školkařských výpěstků a měření sledovaných parametrů bylo na podzim provedeno pouze u Fagus sylvatica. Ostatní dřeviny budou sklizeny v průběhu roku 2000. Sklizeň proběhla velkoplošně za pomoci mechanizace (vyorávač Fobro), dřeviny byly obvyklým způsobem vytříděny do I. a II. výškové třídy a nasvazkovány po 50 kusech. K měření byly použity náhodně vybrané svazky dřevin z obou tříd vždy z dané pokusné plochy. Naměřené hodnoty jsou soustředěny do tabulek 9-10. V tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty naměřených údajů.
Již při vizuálním hodnocení výšky rostlin ještě před vyzvednutím byly velmi dobře viditelné rozdíly mezi jednotlivými variantami, popř. i mezi různými aplikačními dávkami v rámci jedné varianty (druhu hnojiva). Při celkovém zhodnocení produkce semenáčků 2/0 z celé pokusné plochy (tedy včetně kontroly a aplikace hnojiva Cererit) byl konstatován výrazný procentický nárůst dřevin, zařazených do II. výškové (tedy vyšší cenové) třídy. Při vyzvednutí a vytřídění více než 53 000 kusů dřevin byl zaznamenán poměr I. a II. výškové třídy 18,6 % ku 81,4 % ve prospěch II. třídy, zatímco dlouhodobý průměrný poměr v této lesní školce je cca 50 % ku 50 %. Při vyhodnocení tabulek 9-10 je zřejmé, že nejlepších výsledků dosáhlo hnojivo SilvamixR R, poté následuje s určitým odstupem SilvamixR W a SilvamixR J. Z pohledu dávkování se jako optimální a ekonomická jeví aplikační dávka 0,15 kg/m2, tj. 1500 kg/ha.
ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ
Cílem experimentů bylo zhodnocení vhodnosti speciálních plných hnojiv řady SilvamixR (s pozvolným dlouhodobým uvolňováním živin) pro lesnickou školkařskou produkci. Experimenty byly založeny v rámci provozních podmínek lesní školky Kladíkov. Tato školka disponuje velmi propustnými, vysýchavými písčitými půdami, které se v letním období silně přehřívají. Je zde mnoho stresových faktorů. Obsah humusu a živin v půdě školky je velmi nízký, problematické je i přihnojování dřevin (vzhledem ke snadnosti vyplavení a nižší poutací schopnosti půdy). Proto je i reakce dřevin na přihnojení výraznější než v půdách lépe zásobených živinami. Hnojiva řady SilvamixR mají vysoký obsah základních živin - dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku, přičemž všechny živiny jsou v málo rozpustných formách. To umožňuje i jejich snadnou aplikaci ve formě drti rozhozem na zaškolkovanou plochu bez většího rizika poškození mladých dřevin. Malá rozpustnost živin zabraňuje také jejich nadměrnému vyplavování do půdy a povrchových vod. Současně umožňuje optimální využití živin rostlinami po celou dobu vegetace.
Obecně lze říci, že hnojiva řady SilvamixR mají tím vyšší účinnost, čím menší je obsah živin v půdě, do které jsou aplikovány - oproti běžným hnojivům dřeviny velmi dobře zhodnotí jejich dlouhodobou účinnost (živiny z pomalu rozpustných sloučenin se uvolňují minimálně dvě vegetační období). Jak ukazují získané výsledky (tabulky 2-10), aplikovaná hnojiva kladně ovlivnila vývoj pokusných dřevin. Na základě těchto, ale i dříve získaných výsledků je možné doporučit hnojiva řady SilvamixR pro hnojení a dohnojování dřevin v lesních školkách.
Tabulka č. 1: Charakteristika použitých hnojiv
| Název | N (%) | P2O5 (%) | K2O (%) | MgO (%) | Celkem (%) |
| SilvamixR Mg | 8,0 | 12,0 | 5,0 | 15,0 | 40,0 |
| SilvamixR W | 10,0 | 13,0 | 16,0 | 14,5 | 53,5 |
| SilvamixR R | 10,0 | 6,0 | 16,0 | 6,0 | 38,0 |
| SilvamixR J | 4,5 | 5,5 | 20,0 | 5,5 | 35,5 |
| Cererit Z | 10,0 | 9,0 | 14,0 | 3,0 | 36,0 |
Tabulka č. 2: Základní růstové charakteristiky - Picea abies
| Varianta pokusu | Výška rostlin | Průměr kořen. krčku | Počet bočních výhonů | |||
| mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 312 | 100,0 | 7,5 | 100,0 | 13,2 | 100,0 |
| SilvamixR Mg | 333 | 106,7 | 8,7 | 116,0 | 16,4 | 124,2 |
| SilvamixR W | 381 | 122,1 | 8,7 | 116,0 | 15,7 | 118,9 |
Tabulka č. 3: Základní růstové charakteristiky - Abies alba
| Varianta pokusu | Výška rostlin | Průměr kořen. krčku | Počet bočních výhonů | |||
| mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 225 | 100,0 | 7,8 | 100,0 | 8,1 | 100,0 |
| SilvamixR Mg | 251 | 111,6 | 9,1 | 116,7 | 8,9 | 109,9 |
| SilvamixR W | 249 | 110,7 | 9,3 | 119,2 | 8,8 | 108,6 |
Tabulka č. 4: Základní růstové charakteristiky - Pinus sylvestris
| Varianta pokusu | Výška rostlin | Průměr kořen. krčku | Počet bočních výhonů | |||
| mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 305 | 100,0 | 5,7 | 100,0 | 3,7 | 100,0 |
| SilvamixR Mg | 307 | 100,7 | 6,0 | 105,3 | 4,3 | 116,2 |
| SilvamixR W | 365 | 119,7 | 7,6 | 133,3 | 6,0 | 162,2 |
Tabulka č. 5: Základní růstové charakteristiky - Pseudotsuga menziesii
| Varianta pokusu | Výška rostlin | Průměr kořen. krčku | Počet bočních výhonů | |||
| mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 325 | 100,0 | 6,8 | 100,0 | 8,5 | 100,0 |
| SilvamixR Mg | 434 | 133,5 | 8,6 | 126,5 | 12,5 | 147,1 |
| SilvamixR W | 415 | 127,7 | 8,7 | 127,9 | 10,1 | 118,8 |
Tabulka č. 6: Základní růstové charakteristiky - Picea omorika
| Varianta pokusu | Výška rostlin | Průměr kořen. krčku | Počet bočních výhonů | |||
| mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 229 | 100,0 | 5,7 | 100,0 | 11,9 | 100,0 |
| SilvamixR Mg | 250 | 109,2 | 7,2 | 126,3 | 16,3 | 137,0 |
| SilvamixR W | 233 | 101,8 | 7,9 | 138,6 | 16,2 | 136,1 |
Tabulka č. 7: Základní růstové charakteristiky - Tilia cordata
| Varianta pokusu | Výška rostlin | Průměr kořen. krčku | Počet bočních výhonů | |||
| mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 217 | 100,0 | 3,9 | 100,0 | 0,4 | 100,0 |
| SilvamixR Mg | 322 | 148,4 | 7,4 | 189,7 | 2,8 | 700,0 |
| SilvamixR W | 223 | 102,8 | 6,1 | 156,4 | 1,7 | 425,0 |
Tabulka č. 8: Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica
| Varianta pokusu | Výška rostlin | Průměr kořen. krčku | Počet bočních výhonů | |||
| mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 327 | 100,0 | 5,6 | 100,0 | 3,0 | 100,0 |
| SilvamixR Mg | 329 | 100,6 | 7,9 | 141,1 | 7,4 | 246,7 |
| SilvamixR W | 299 | 91,4 | 6,0 | 107,1 | 4,7 | 156,7 |
Tabulka č. 9: Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica (2/0), rok 1999, II. výšková třída (2/0)
| Varianta pokusu | Dávka hnojiva | Výška rostlin | Průměr kořenového krčku | Počet bočních výhonů | |||
| kg/m2 | mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 0,00 | 371 | 100,0 | 5,8 | 100,0 | 5,8 | 100,0 |
| Cererit | 0,10 | 386 | 104,0 | 6,1 | 105,2 | 7,6 | 131,0 |
| SilvamixR J | 0,05 | 368 | 99,2 | 8,2 | 141,4 | 6,7 | 115,5 |
| 0,15 | 507 | 136,7 | 8,6 | 148,3 | 7,7 | 132,8 | |
| 0,30 | 489 | 131,8 | 9,1 | 156,9 | 8,2 | 141,4 | |
| SilvamixR W | 0,05 | 354 | 95,4 | 8,9 | 153,5 | 6,6 | 113,8 |
| 0,15 | 539 | 145,3 | 9,0 | 155,2 | 7,7 | 132,8 | |
| 0,30 | 513 | 138,3 | 9,2 | 158,6 | 8,0 | 137,9 | |
| SilvamixR R | 0,05 | 356 | 96,0 | 9,4 | 162,1 | 8,5 | 146,6 |
| 0,15 | 565 | 152,3 | 10,1 | 174,1 | 12,2 | 210,4 | |
| 0,30 | 633 | 170,6 | 11,1 | 191,4 | 12,7 | 219,0 | |
| SilvamixR Mg | 0,05 | 343 | 93,0 | 5,8 | 100,0 | 6,0 | 103,5 |
| 0,15 | 485 | 130,7 | 7,2 | 124,1 | 6,9 | 119,0 | |
| 0,30 | 484 | 130,5 | 6,8 | 117,2 | 6,4 | 110,4 | |
Tabulka č. 10: Základní růstové charakteristiky - Fagus sylvatica (2/0), rok 1999, I. výšková třída
| Varianta pokusu | Dávka hnojiva | Výška rostlin | Průměr kořenového krčku | Počet bočních výhonů | |||
| kg/m2 | mm | % | mm | % | ks | % | |
| Kontrola | 0,00 | 225,0 | 100,0 | 4,3 | 100,0 | 4,3 | 100,0 |
| Cererit | 0,10 | 238,0 | 105,8 | 5,0 | 116,3 | 4,5 | 104,7 |
| SilvamixR J | 0,05 | 258,0 | 114,7 | 6,2 | 144,2 | 4,4 | 102,3 |
| 0,15 | 257,0 | 114,2 | 6,1 | 141,9 | 4,8 | 111,6 | |
| 0,30 | 274,0 | 121,8 | 5,6 | 130,2 | 3,7 | 86,1 | |
| SilvamixR W | 0,05 | 104,4 | 104,4 | 7,0 | 162,8 | 5,1 | 118,6 |
| 0,15 | 116,4 | 116,4 | 5,4 | 125,6 | 3,4 | 79,1 | |
| 0,30 | 116,4 | 116,4 | 6,1 | 141,9 | 5,1 | 118,6 | |
| SilvamixR R | 0,05 | 108,4 | 108,4 | 7,6 | 176,7 | 5,1 | 118,6 |
| 0,15 | 121,8 | 121,8 | 5,7 | 132,6 | 5,3 | 123,3 | |
| 0,30 | 115,1 | 115,1 | 7,2 | 167,4 | 4,7 | 109,3 | |
| SilvamixR Mg | 0,05 | 105,3 | 105,3 | 4,9 | 114,0 | 5,3 | 123,3 |
| 0,15 | 104,4 | 104,4 | 5,0 | 116,3 | 4,0 | 93,0 | |
| 0,30 | 120,0 | 120,0 | 5,0 | 116,3 | 4,0 | 93,0 | |