ZEMŘEL ING. VLADIMÍR ZAKOPAL (14. 8. 1912 - 18. 1. 2000)
Jiří Souček
Osmnáctého ledna 2000 zemřel po delší nemoci Ing. Vladimír Zakopal, CSc., dlouholetý vědecký pracovník VÚLHM, Výzkumné stanice v Opočně. Odešel lesník, který po celý svůj život aktivně propagoval přírodě blízké způsoby hospodaření. Jako výzkumný pracovník se významně zasloužil o zhodnocení zkušenosti Hugo Koniase při převodech a přeměnách porostů.
Vladimír Zakopal se narodil 14. srpna 1912 v Hudlicích na Berounsku. Po absolvování reálného gymnázia a Lesnické fakulty v Brně v roce 1936 a vojenské prezenční službě nastoupil 1. 5. 1939 na tehdejším lesním velkostatku Colloredo-Mansfelda v Opočně. Nastoupil do taxační kanceláře, ale již v roce 1941 pracoval jako vedoucí polesí Skalka. Zde pod odborným dohledem lesního rady Hugo Koniase se z něho stal zanícený realizátor a propagátor výběrného hospodaření.
V roce 1947 odešel na Školní lesní závod v Brně vykonávat funkci přednosty lesní správy Bílovice, ale již v roce 1948 se z politických důvodů vrátil zpět do Opočna. Jako zástupce Hugo Koniase se podílel na dalším rozvoji pěstování lesů na Opočensku a spolupracoval na organizaci pěstebních kurzů pro pracovníky lesního provozu. V roce 1951 odešel jako pracovník nově založené Výzkumné stanice na pracoviště Dřevíč (Křivoklátsko), kde řešil problematiku zalesňování kalamitních holin s použitím přípravných dřevin a obnovu dubobukových porostů. V roce 1957 se vrátil do Opočna a pokračoval v řešení problematiky převodů pasečných tvarů lesa na výběrné v široké škále porostních podmínek. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1959 na Lesnické fakultě v Brně.
Ve své práci se opíral o dlouhodobé praktické zkušenosti v problematice převodů a studium literatury. Své výsledky publikoval ve 43 pracích, lesnická veřejnost ho více znala z pěstebních kurzů a z rozsáhlé poradenské činnosti v rámci celé republiky. V 70. letech byla většina jeho komplexně založených pokusů narušena odklonem lesnické politiky od tohoto hospodaření a imisními těžbami.
Po svém odchodu do výslužby v roce 1972 docházel dále na pracoviště a pokračoval v hodnocení výsledků z dlouhodobých pokusných ploch, přestože o jeho výsledky byl malý zájem. Výsledky práce Ing. Zakopala jsou velice aktuální i v současné době. Jeho výsledky se zalesňováním silně zabuřenělých holin s použitím přípravných dřevin byly příznivě přijaty naší i zahraniční lesnickou veřejností. S nárůstem zájmu o přírodě blízké hospodaření v poslední době se zvyšuje aktuálnost jeho poznatků o převodech stávajících lesních porostů. Vlastní převody doporučoval v smíšených porostech s výškovou a tloušťkovou diferenciací, u kterých lze docílit výběrné struktury snáze a v kratším období. V ostatních porostech navrhoval maloplošné podrostní formy obnovy s dlouhou obnovní dobou a využitím kombinované obnovy. Ve svých pracích zdůrazňoval nutnost účelného rozčlenění porostu pro efektivní využití jemnějších způsobů hospodaření. V osobě Ing. Vladimíra Zakopa-la, CSc. ztrácí lesnický výzkum výraznou osobnost.