KONTROLA KVALITY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

Redakce

Ve dnech 7.-8. března 2000 uspořádalo ministerstvo zemědělství, odbor tvorby lesa, a VÚLHM VS Opočno ve spolupráci s Lesy ČR, s. p., a Sdružením lesních školkařů ČR odborný seminář s mezinárodní účastí na téma Kontrola kvality reprodukčního materiálu. Cílem akce, které se zúčastnilo asi 120 lesníků především z oblasti školkařství, bylo shrnout nové poznatky, informovat o připravovaných legislativních opatřeních a vznikajícím kontrolním systému na úseku produkce a užití reprodukčního materiálu lesních dřevin, zprostředkovat obdobné informace ze zahraničí, zaměřené zejména na směrnice platné v zemích EU a na praktické zkušenosti s uplatňováním systému kontroly kvality sadebního materiálu v zemích OECD.

První den účastníci vyslechli maratón přednášek, na druhý den pak organizátoři připravili exkurzi na VÚLHM VS Opočno, která byla zaměřena jednak na ukázky činnosti specializované laboratoře a nově zaváděných metod hodnocení kvality, jednak na ukázky standardů kvality sadebního materiálu a způsobů jejich posuzování. Po exkurzi se uskutečnila Valná hromada Sdružení lesních školkařů ČR. Odborné referáty, s nimiž vystoupili jednotliví řečníci, byly rozděleny do těchto bloků:

1. Kontrola kvality sadebního materiálu

A. Pondělíčková (MZe) - Současný stav legislativy Evropské unie v oblasti reprodukčního materiálu; M. Řešátko (MZe) - Návrh kontrolního systému reprodukčního materiálu v lesním hospodářství ČR zpracovaného podle systému OECD s přihlédnutím ke směrnicím EU; A. Jurásek (VS Opočno) - Návrh národního standardu kvality sadebního materiálu zpracovaného podle systému OECD s přihlédnutím ke směrnicím EU; P. Kotrla (s. p. LČR) - Kvalita reprodukčního materiálu v praxi LČR (využití normy a standardů sadebního materiálu, kontrola kvality v návaznosti na kvalitu). Zahraniční hosté v závěru tohoto bloku informovali o kontrolních systémech, hodnocení kvality sadebního materiálu ve svých zemích (Polsku, Maďarsku, Slovensku) a přípravě přijetí systému OECD, případně EU.

2. Odborné informace ze specializovaných pracovišť VÚLHM

A. Jurásek, J. Martincová - Výkon pověření kontrolou kvality sadebního materiálu (VS Opočno) v kontrolním systému; Z. Procházková, J. Rambousek - Výkon pověření kontrolou kvality osiva a jeho zdrojů (VS Uherské Hradiště); V. Hynek - Zajišťování zdrojů reprodukčního materiálu; J. Malá, O. Ivanek - Výkon pověření kontrolou genetické kvality reprodukčního materiálu (VÚLHM Jíloviště-Strnady); J. Martincová, J. Nárovcová - Informace o používaných metodách hodnocení kvality sadebního materiálu; V. Nárovec, A. Jurásek, F. Šach - Kontrola úrodnosti půd v současné školkařské praxi.

3. Poznatky výzkumu

A. Jurásek, J. Malá - Zkušenosti s kvalitou sadebního materiálu z vegetativního množení (řízkování, in vitro) při pěstování ve školce a při obnově lesa; L. Šmelková - Nové metody při inventarizaci sadebního materiálu ve školce; Z. Procházková, V. Jančařík - Aktuální poznatky v ochraně sadebního materiálu před nově se objevujícími houbovými patogeny. Na závěr prezentoval zástupce firmy Robin PépiniŹres (Francie, Polsko) praktické možnosti využití mykorrhizy při pěstování sadebního materiálu.

SMĚRNICE RADY EU č. 105/1999/ES

Ing. A. Pondělíčková informovala přítomné především o nové Směrnici Rady EU č. 105/1999/ES o obchodu s reprodukčním materiálem, kterou Rada schválila 22. 12. 1999. Jedním z cílů směrnice je spojení dosavadní roztříštěné legislativní úpravy, představované směrnicemi č. 66/404/EHS a č. 71/61/EHS (budou platit ve stávající podobě do roku 2003), a její jednotná úprava. Směrnice tak představuje významnou změnu dosavadního evropského práva v předmětné oblasti a bude mít bezprostřední dopad na harmonizaci českého lesního práva s legislativou EU. Mezi další cíle nové směrnice lze zařadit přizpůsobení se nově vznikajícím problémům, jejichž řešení se v rámci dosavadních předpisů jevilo jako nemožné nebo nepraktické (např. úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy), rozšíření seznamu druhů, podléhajících ustanovením směrnice, upřesnění postupů při uznávání zdrojů reprodukčního materiálu, podrobnější definice stávajících a zavedení nových pojmů, sjednocení používané kategorizace reprodukčního materiálu s kategorizací OECD a upřesnění podmínek pro uznání zdrojů jednotlivých kategorií reprodukčního materiálu. Směrnice je výsledkem několik let trvajícího procesu, z jehož průběhu lze pro ČR odvodit do budoucna významný závěr, že totiž proces tvorby komunitárního práva je proces živý (konečný text směrnice se významně liší od 1. navrhované verze), do kterého se spektrum zájmů zúčastněných společenských skupin promítá od počátku do konce, přičemž bez ohledu na stupeň přípravy stojí neustále za to prosazovat své představy o smyslu a obsahu chystaného právního předpisu.

Hlavní změny proti stávajícím předpisům evropského práva

Ve srovnání se stávajícími směrnicemi přináší nová směrnice v první řadě celkové zpřesnění terminologie, jedná se především o jedenáct hlavních pojmů: reprodukční materiál lesních dřevin, reprodukční materiál, zdroj reprodukčního materiálu, autochtonní a indigenní, původ, provenience, oblast provenience, produkce reprodukčního materiálu, uvádění do oběhu, dodavatel, úřední místo; a sedmnáct vedlejších pojmů: semenný materiál, části rostlin, sadební materiál, zdroje semen, porost, semenný sad, rodiče rodiny, klon, směs klonů, autochtonní porosty a zdroje semen, indigenní porosty a zdroje semen, úřad, státní úřad, kategorie identifikovaný zdroj, selektovaný, kvalifikovaný a testovaný. Tímto směrnice zamezuje vzniku výkladových nejasností a umožňuje snazší přijetí směrnice do národních právních řádů členských států.

Významnou změnou je rozšíření počtu druhů lesních dřevin, které podléhají věcné působnosti evropského práva v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin z dosavadních 13 druhů dřevin a jednoho rodu (Populus spp.) na 45 druhů a jeden rod (opět Populus spp.). Komise ovšem může na návrh zprostit členský stát povinnosti dodržovat ustanovení směrnice pro druhy uvedené v seznamu, které mají v daném členském státě omezený lesnický význam; členské státy jsou však zároveň oprávněny rozšířit práva a povinnosti vyplývající ze směrnice i na další druhy.

Pokud jde o pravidla pro uznávání zdrojů reprodukčního materiálu, které je považováno za základ pro zajištění genetické kvality reprodukčního materiálu, připouští směrnice, na rozdíl od dosavadní úpravy, aby členské státy stanovené požadavky na uznání zdrojů vlastními předpisy dále zpřísnily. Nová směrnice věnuje též více pozornosti pravidlům pro vymezení oblastí provenience včetně požadavku na zpracování mapových podkladů a upravuje též dosavadními předpisy o lesním reprodukčním materiálu nepokrytou problematiku geneticky modifikovaných organismů, když především stanoví, že zdroj reprodukčního materiálu, který je geneticky modifikován, musí být posouzen podle míry rizika, které představuje pro životní prostředí.

Směrnice v souladu s koncepcí platnou v OECD zavádí čtyřprvkovou kategorizaci reprodukčního materiálu (identifikovaný zdroj, selektovaný, kvalifikovaný, testovaný) s uvedením možných typů zdrojů pro získávání reprodukčního materiálu jednotlivých kategorií a se stanovením pravidel pro případné míchání reprodukčního materiálu. Směrnice blíže nespecifikuje požadavky na vnější kvalitu reprodukčního materiálu, když zejména v oblasti sadebního materiálu ponechává pravomoci členským státům k určení požadavků na obvyklou jakost, vyjma sadebního materiálu určeného pro odběratele v oblastech se středomořským klimatem, kde stanovuje vlastní požadavky. Novým prvkem je povinnost členských států úředně registrovat osoby, které jsou dodavateli reprodukčního materiálu ve smyslu směrnice, tj. kteří tento materiál jako podnikatelé uvádějí do oběhu nebo dovážejí.

Významným způsobem byl konečně posílen mocenský a kontrolní aspekt právní úpravy, když vedle požadavků na zajištění úřední kontroly ze strany členských států směrnice upravuje i pravidla spolupráce jednotlivých národních úřadů při kontrole a stanoví členským státům povinnost poskytovat součinnost v případě, že kontrolu na místě bude provádět sama Komise prostřednictvím svých odborníků, přičemž sama možnost takových přímých kontrol představuje další novum v této oblasti evropského práva.

Nejvýznamnější rozdíly ve srovnání s platnou českou právní úpravou

Přes zmíněné rozdíly mezi novou směrnicí a dosavadní komunitární právní úpravou zůstala základní koncepční východiska evropského práva nezměněna. Proto také zůstal zachován rozdíl mezi pohledem, se kterým k úpravě problematiky přistupuje evropské právo, a pohledem typickým pro české lesní právo (zákon 289/1995, o lesích, vyhláška 82/1996, o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin). Zde je sice společným cílem zajištění trvalosti, dobrého zdravotního stavu, zachování a zvýšení produkční schopnosti lesa, ovšem zatímco evropské právo k tomuto cíli míří stanovením požadavků na genetickou a vnější kvalitu reprodukčního materiálu uváděného do oběhu, věnuje české lesní právo prioritní pozornost stanovení podmínek pro použití odpovídajícího reprodukčního materiálu při obnově lesa na konkrétním stanovišti. Pravidla použití reprodukčního materiálu lesních dřevin na stanovišti tedy nová směrnice, stejně jako obě předchozí, neobsahuje a úpravu této problematiky v zásadě ponechává na členských státech s jedinou podmínkou - že případná vnitrostátní úprava nebude mít charakter restrikce (omezení) volného obchodu. Zmíněnou podmínku dosud české lesní právo nesplňuje. Jde zejména o § 29, odst. 5 zákona 289/1995, který jakýkoliv dovoz reprodukčního materiálu pro lesnické účely podřizuje souhlasu ministerstva zemědělství, a § 29, odst. 1 zákona 289/1995 a §§ 10-13 vyhlášky 82/1996, obsahující podrobná pravidla o přenosu reprodukčního materiálu, která nepočítají s možností použití reprodukčního materiálu z cizích států na území České republiky.

V tomto smyslu je možno považovat české lesní právo za restriktivnější a více omezující, evropské právo klade naopak přísnější požadavky na genetickou kvalitu reprodukčního materiálu uváděného do oběhu tím, že za podmínku uvedení do oběhu stanoví úřední uznání zdroje reprodukčního materiálu u všech 45 druhů a jednoho rodu dřevin uvedených v Příloze I směrnice č. 105/1999/ES. To je v ČR vyžadováno pouze u tří dřevin uvedených v § 29, odst. 1 zák. 289/1995, tj. u smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého, zatímco reprodukční materiál zbývajících druhů může být uváděn do oběhu bez nutnosti úředního uznání zdroje, i když se úřední uznání zdrojů podle vyhl. 82/1999 provádí u všech druhů dřevin. Minimální požadavky na uznání zdrojů reprodukčního materiálu, jak jsou stanoveny v Přílohách II-V směrnice 105/1999/ES, jsou v ČR závazně stanoveny vyhl. 82/1996 pouze pro lesní porosty, výběrové stromy a velmi stručně též pro semenné sady, klonové archivy a matečnice, a členěním i obsahem odpovídají směrnici pouze zčásti. České právo na rozdíl od evropského neobsahuje žádná zvláštní ustanovení pro případ, že zdroj reprodukčního materiálu byl geneticky modifikován. To bude nutné do novelizace lesního práva zapracovat. Seznam zdrojů reprodukčního materiálu, obsažený v Příloze č. 1 vyhl. 82/1996 nekoresponduje přesně s obdobným seznamem, obsaženým v čl. 2, písm. c) směrnice 105/1999/ES.

České lesní právo nepracuje se čtyřmi směrnicí zavedenými kategoriemi reprodukčního materiálu, když obdobné členění (identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný, testovaný) se však předpokládá v souvislosti se zdroji reprodukčního materiálu pro případy obchodu podle pravidel OECD.

Vnější znaky kvality semenného reprodukčního materiálu jsou v českých podmínkách upraveny v Příloze č. 6 vyhl. 82/1995, pro sadební materiál pak v § 15, odst. 3-6 a v Příloze č. 7 téže vyhl. s tím, že požadavky na vnější kvalitu semenného materiálu nejsou stanoveny jako závazné. To je rozdíl ve srovnání se směrnicí 105/1999/ES, která v Příloze VII vyžaduje druhovou čistotu semenného materiálu nejméně 99 %. České právo nikde výslovně nevyžaduje, aby byl semenný materiál dodáván pouze v uzavřených obalech, které by po otevření nebylo možné znovu použít (čl. 15 směrnice), a neobsahuje žádná pravidla pro míchání reprodukčního materiálu. Rozdílně je upraven rozsah údajů, které je nutno připojit ke každému oddílu reprodukčního materiálu uváděného do oběhu, přičemž obě právní úpravy se od sebe liší jak obsahem průvodních dokumentů, tak jejich formálním členěním. České právo konečně na rozdíl od směrnice č. 105/1999/ES neumožňuje, aby na území ČR prováděla Evropská komise jakékoliv kontroly a neobsahuje výslovnou možnost, aby od předepsaných požadavků mohlo být v odůvodněných případech ustoupeno (např. přechodné stavy nedostatku reprodukčního materiálu).

Doporučení

Z hlediska evropského práva, reprezentovaného směrnicí 105/1999/ES, je nutné v českém lesním právu do roku 2003 upravit tyto otázky: svoboda pohybu reprodukčního materiálu; počet druhů lesních dřevin, jejichž reprodukční materiál uváděný do oběhu musí pocházet z úředně uznaných zdrojů; zavedení kategorizace reprodukčního materiálu (identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný, testovaný); požadavky na uznání zdrojů reprodukčního materiálu; nakládání s reprodukčním materiálem pocházejícím z geneticky modifikovaných zdrojů; požadavky na vnější kvalitu reprodukčního materiálu; pravidla pro míchání reprodukčního materiálu; obsahové a formální náležitosti průvodní dokumentace; definice pojmů; možnost výjimek pro stavy nedostatku reprodukčního materiálu; možnost kontroly orgány Komise.

KONTROLA KVALITY REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN V ČR

Návrh kontrolního systému kvality reprodukčního materiálu lesních dřevin stručně představil Ing. M. Řešátko. Základním posláním kontrolního systému je zajistit trvalou snahu o zachování a reprodukci všech lesnicky využitelných genových zdrojů lesních dřevin a keřů. Součástí této odborné činnosti bude zjištění současného stavu a jeho průběžná aktualizace; dopracování komplexních šlechtitelských programů pro všechny lesnicky využitelné druhy dřevin a jejich realizace s cílem zajistit všemi známými postupy dostatek reprodukčního materiálu pro potřeby LH ČR, bez ohledu na vlastnictví lesů a jeho formy i pro případný vývoz. Je nutno zejména průběžně zajišťovat dostatečnou rozlohu jednotlivých prostředků zachování genových zdrojů lesních dřevin, dopracovat jejich semenářskou rajonizaci, zpracovat zásady přenosu reprodukčního materiálu, technologie dlouhodobého skladování a postupy jeho co nejefektivnějšího využití. Návrh kontrolního systému obsahuje:

- návrh vyhlášky o reprod. materiálu les. dřevin, včetně závazných tiskopisů,

- národní systém certifikace lesního reprodukčního materiálu,

- systém vymezování oblastí provenience základního materiálu,

- metody pro definování provenience reprodukčního materiálu,

- státní registr uznaných zdrojů základního materiálu lesních dřevin s uvedením charakteristik jednotlivých jednotek a jejich číselným registračním označením,

- národní seznam zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin s uvedením názvu, kategorie účelu použití, typu zdroje reprodukčního materiálu, registračního označení, označení provenience, označení polohy; pro kategorii identifikovaný zdrojselektovaný zdroj oblast provenience a zeměpisnou polohu; pro kvalifikovaný zdroj přesnou zeměpisnou polohu; pro testovaný zdroj přesnou zeměpisnou polohu; dále pro všechny kategorie nadm. výšku, plochu, původ a u geneticky modifikovaného materiálu to, že jde o takovýto materiál, oblast provenience a oblast zeměpisné délky a šířky; pro kategorii

- metodický postup uznávání zdrojů základního reprodukčního materiálu lesních dřevin,

- charakteristiky obchodovatelných standardů reprodukčního materiálu les. dřevin,

- statut banky osiva lesních dřevin,

- statut banky explantátů,

- zásady dovozu a vývozu reprodukčního materiálu lesních dřevin,

- metodiku provádění kontroly vedení průkazné evidence o sběru, balení, skladování a použití osiva a tkáňových kultur; dále pěstování, vyzvedávání, třídění, prodeje, skladování, dovozu a vývozu sadebního materiálu lesních dřevin; metodiku kontroly vedení průkazné evidence obnovy, zakládání, obhospodařování a způsobu využívání jednotlivých zdrojů reprodukčního materiálu (v této souvislosti vyvstává otázka, zda je nutné legislativně upravovat vztah k uznanému zdroji reprodukčního materiálu a ukládat jeho vlastníkovi další povinnosti).

Tabulka 1: Minimální hodnoty (standardy) sazenic podle normy 71/161/EHS

DŘEVINA	normální sazenice			statné (stocky) sazenice
	max.	výška	min.	max.	výška2)	min.
	věk1)	(cm)	průměr	věk1)	(cm)	průměr
	(roky)		v kořen.	(roky)		v kořen.
			krčku (mm)			krčku (mm)
Abies alba	4	10-15	4	4	10-15	4
	5	15-25	5	4	15-20	5
	5	25-35	5	5	20-25	6
	5	35-45	6	5	25-35	7
	5	45-60	8	5	35-40	8
	-	60+	10	-	40+	10
Larix	2	25-35	4
	3	35-50	5
	4	50-65	6
	4	65-80	7
	5	80-90	8
	5	90+	10
Picea Abies	3	15-25	4	4	15-20	4
	4	25-40	5	5	20-30	5
	5	40-55	6	5	30-40	6
	5	55-65	7	5	40-50	8
	5	65-80	9	5	50-60	9
	-	80+	10	-	60+	10
Pinus sylvestris	2	6-15	3	2	6-10	3
	3	15-25	4	3	10-20	4
	3	25-35	5	3	20-30	5
	3	35-45	6	3	30-40	6
	4	45-55	7	4	40-50	7
				-	50+	8

1) věk je vyjádřen v celých rocích; každé růstové období nebo jeho část by proto mělo být počítáno jako celý rok
2) Výška by měla být měřena s přesností Ī 1cm u sazenic menších než 30 cm a s přesností Ī 2,5 cm u sazenic vyšších než 30 cm

Součástí kontroly vedení evidence, zdravotního stavu, hospodářského stavu, množství a kvality genových zdrojů je i jejich identifikace. Je zpracován soubor charakteristik pro jejich uznávání a soubor doporučených způsobů jejich zakládání a obhospodařování. Jedná se o genové základny, porosty uznané pro sběr osiva kat. A a B, semenné porosty, semenné sady, výběrové stromy, klonové archivy, matečnice, experimentální výsadby, banku genových zdrojů, banku explantátů, reprodukční materiál z dovozu. Uvedené prostředky zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin jsou zatříděny do čtyř kategorií reprodukčního materiálu: identifikovaný zdroj, selektovaný zdroj, kvalifikovaný zdroj, testovaný zdroj. Evidenční listy těchto kategorií jsou barevně odlišeny a mohou být používány jen stanoveným způsobem.

Tabulka 2: Národní standard kvality sadebního materiálu; tabulka uvádí pro každý zmíněný rod a druh vady, které brání tomu, aby mohly být rostliny klasifikovány jako odpovídající dobré tržní kvalitě; všechna tato kritéria musí být posuzována vzhledem k danému druhu nebo klonu a vzhledem k vhodnosti reprodukčního materiálu pro účely zalesňování; pozn.: označení + vyřazuje rostlinu ze standardu

Vady vyřazující rostliny ze standardu tržní kvality		Abies Picea	Larix	Pinus	Pseudotsuga	tvrdé list.	měkké list.	Populus sp.
a)	ml. rostl. s nezaceleným poraněním1)	+	+	+	+	+	+	+
b)	deformace kmínku (silné zakřivení)	+			+			+
c)	vícekmenný sadební materiál	+	+	+	+	+	+	+
d)	kmínek s několika terminálními výhony (výhony s více terminály)	+	+	+				+
e)	kmínek a větve nedostatečně vyzrálé	+2)		+2)				+3)
f)	kmínek bez zdravého terminálního pupene	+2)	+2)	+2)	+2)
g)	chybějící nebo nedostatečné větvení	+			+
h)	silné, životnost snižující poškození jehlic nejmladšího ročníku	+		+	+
i)	poškozený kořenový krček5)	+	+	+	+	+	+	+4)
j)	poškozený kořen5) (viz ČSN 482115)	+	+	+	+	+	+	+4)
k)	hlavní kořen silně deformovaný (viz ČSN 482115)	+	+	+	+	+	+
l)	chybějící nebo silně poškozené jemné kořeny (viz ČSN 482115)	+	+	+	+	+6)	+
m)	sadební materiál vykazující vážné poškození škodlivými organismy	+	+	+	+	+	+	+
n)	fyziologické poškození v důsledku vyschnutí, přehřátí, plísní atd.	+	+	+	+	+	+	+

Poznámky
1) s výjimkou řezných ran po odstranění nadbytečných výhonů nebo dvojitých vrcholů, poranění větví a ran způsobených při odběru řízků,
2) pokud nebyly rostliny odebírány ze školky během vegetačního období
3) s výjimkou klonů Populus deltoides angulata,
4) s výjimkou topolů ořezávaných na bázi ve školce,
5) s výjimkou prýtových řízků,
6) s výjimkou Quercus rubra L.

Zajišťováním dostatečného množství a rozlohy genových zdrojů, jejich uznáváním, stanovováním pravidel jejich obhospodařování, přenosu a stanovováním oblastí původu je pověřen VÚLHM Jíloviště-Strnady, včetně zpracování návrhů na doplňování a využívání banky osiva v dispozičním právu MZe a banky explantátů. Vedením ústřední evidence genových zdrojů je pověřena výzkumná stanice VÚLHM v Uherském Hradišti. V oblasti lesního semenářství je kontrola zaměřena na dodržování doby sběru osiva a plodů, způsoby sběru, ošetření semene a semenné suroviny po sběru, stanovování hmotnosti jednotlivých oddílů, způsoby přepravy, dělení zásilek, odběru vzorků pro kvalitativní rozbory, stratifikaci a technologie výsevu, dovoz a vývoz osiva určeného pro LH. Rozbory, certifikaci a další odborné práce pro vnitrostátní i mezinárodní obchod s osivem vykonává z pověření MZe výzkumná stanice Uh. Hradiště, která má i mezinárodně akreditovanou laboratoř pro certifikaci osiva lesních dřevin a je částí své kapacity také součástí kontrolního systému.

V oblasti pěstování a hodnocení kvality sadebního materiálu má pověření pro provádění rozborů a certifikaci výzkumná stanice VÚLHM Opočno. Kontrola je zaměřena na odběr vzorků k provedení kvalitativních rozborů, posuzování fyziologického a morfologického stavu sadebního materiálu při pěstování ve školce, manipulaci před výsadbou, během přepravy, výsadby i po ní. Mezinárodní Akreditace laboratoře VS Opočno bude dokončena v letošním roce. V kontrolním systému se také počítá s částí kapacity laboratoře izoenzymových analýz a analýz DNA VÚLHM při zjišťování původu reprodukčního materiálu.

Metodický pokyn k provádění kontroly obsahuje podrobné pracovní postupy zjišťování: správnosti a úplnosti vedení průkazné evidence o původu reprodukčního materiálu, jeho kvalitě a množství; udělování licencí, jejich platnosti, kontrole činností, k nimž byly licence uděleny; správnosti a úplnosti vedení identifikačních údajů o provozu lesních školek, jejich stavu, čistotě ploch, kompostování atd.; kvalitě a původu sazenic, dodržování doporučených technologických postupů; vedení grafické evidence o rozpěstovaném sadebním materiálu.

V rámci realizace kontrolního systému bude nutno vydat a začlenit do legislativních předpisů soubor závazných tiskopisů. To proto, že v současné době si každý vlastník licence vede evidenci po svém, více či méně průkaznou, a zajistit věcnou návaznost a průkaznost jednotlivých dokladů je velmi obtížné. Předpokládá se vydání těchto dokladů: povolení ke sběru osiva a plodů, osvědčení o původu osiva, osvědčení o původu rostlinného materiálu, náležitosti grafické evidence, evidenční karta partie rozpěstovaného sadebního materiálu, průvodní štítek, písemné pověření ke kontrole, protokol o provedení kontroly.

V oblasti zakládání a obnovy lesních porostů bude kontrola zaměřena na: dodržování předpisů o evidenci, původu a kvalitě použitého sadebního materiálu; dodržování doporučených technologií a pracovních postupů při ošetření a výsadbě, pravidel přenosu, způsobů výchovy a ochrany kultur, nárostů, náletů; dodržování předpisů druhové skladby, přípravy půdy a zalesňovacích projektů.

Závěr

Funkčnost kontrolního systému by mělo zajistit 10 venkovních pracovníků - kontrolů. Dále budou využívána specializovaná pracoviště VÚLHM. Činnost celého kontrolního systému bude řízena z koordinačního a řídícího centra třemi pracovníky, kteří budou zajišťovat aktualizaci statutu kontrolního systému reprodukčního materiálu v ČR, plnění mezinárodních závazků, vést ústřední evidenci dat, zpracování pracovních postupů, přípravu tiskopisů a jejich distribuci, zpracování zpráv, uplatňování sankcí, kontrolu opatření uložených k nápravě zjištěných nedostatků včetně průběžného zajišťování chodu kontrolního systému a jeho materiálního vybavení. Plná funkčnost kontrolního systému se předpokládá od 1. ledna 2004.

Tabulka 3: Národní standard kvality sadebního materiálu - parametry standardních výsadbyschopných semenáčků, sazenic a poloodrostků

Výška nadzemní části (cm)	semenáčky								sazenice						poloodrostky
	10-14		15-25		26-50		51-80		15-25		26-35		36-50		51-80		81-120
	A	B	A	B	A	B	A	B	A	B	A	B	A	B	A	B	A	B
borovice černá	3	2	-	-	-	-	-	-	4	2	5	3	6	4	8	4	-	-
borovice kleč	-	-	-	-	-	-	-	-	-	4	-	5	-	-	-	-	-	-
borovice lesní	3	2	4	2	-	-	-	-	4	3	5	3	6	3	7	4	-	-
douglaska tisolistá	-	-	31)	2	-	-	-	-	-	-	4	3	5	3	7	4	-	-
jedle bělokorá	-	-	-	-	-	-	-	-	5	5	6	6	7	6	8	7	-	-
jedle obrovská	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	6	4	7	5	8	5	-	-
modřín opadavý	-	-	3	1	4	2	-	-	-	-	4	3	5	3	6	4	8	5
smrk ztepilý	-	-	41)	2	-	-	-	-	-	-	5	4	6	5	7	5	10	5
buk, habr	-	-	-	-	52)	2	-	-	4	2	5	4	6	4	8	5	11	6
duby, lípy	-	-	-	-	6	2	-	-	-	-	7	3	8	4	9	5	11	6
javory, jasany, jilmy	-	-	-	-	4	2	-	-	4	2	5	4	6	4	8	5	10	6
olše, břízy, jeřáb	-	-	-	-	3	2	4	3	-	-	4	2	5	3	6	3	10	4

Poznámky
A - tloušťka kořenového krčku v mm,
B - maximální věk, při pěstování sadebního materiálu v aklimatizačních školkách a u sadebního materiálu z 8. a 9. LVS lze zvýšit max. věk o jeden rok,
1) pouze krytokořenné semenáčky,
2) při výšce nadzemní části do 35 cm se připouští tloušťka kořenového krčku 4 mm.

NÁVRH NÁRODNÍHO STANDARDU KVALITY SADEBNÍHO MATERIÁLU

Návrh národního standardu kvality sadebního materiálu předložili k diskusi Ing. A. Jurásek a RNDr. J. Martincová. V současné době se uvažuje, jak mají být v kontextu s evropskou praxí vymezena kromě genetických vlastností i kritéria morfologické a fyziologické kvality sadebního materiálu. Řada kroků ke sblížení našeho dřívějšího vymezení kvality s požadavky EU již byla podniknuta. Do praxe byla uvedena norma ČSN 482115 Sadební materiál lesních dřevin, udávající standardy kvality sadebního materiálu. Norma je vodítkem pro posouzení jakosti především při obchodování se sadebním materiálem. V rámci EU jsou vymezena obecná kritéria standardů tržní kvality, vitality a zdravotního stavu sadebního materiálu. V některých státech jsou tato kritéria pro vnitřní potřebu dále upřesněna. Také u nás by bylo vhodné a účelné zachovat pro náš vnitřní trh určitá specifika vymezení standardů kvality, především v tradičním rozdělení kategorií sadebního materiálu (semenáčky, sazenice, poloodrostky), které vyžadují různé způsoby pěstování ve školce a tím i odlišné parametry kvality. Ostatní rozhodující kvalitativní znaky jsou v navrženém národním standardu totožné s praxí v zemích EU. Je samozřejmostí, že pro obchod mezi státy EU budeme muset respektovat obecně platná pravidla EU.

Hlavní zásady, které byly respektovány při tvorbě normy ČSN 482115 Sadební materiál lesních dřevin

- norma se zabývá pouze stanovením standardů kvality výsadbyschopného sadebního materiálu, neřeší kvalitu během pěstování ve školce, neomezuje vlastníka lesa stanovením velikostních tříd pro zalesňování různých typů stanovišť,

- základní kritériem morfologické kvality je tloušťka kořenového krčku, maximální věk a výšková rozpětí,

- jsou zpracována i základní kritéria kvality kořenové soustavy sadebního materiálu,

- norma má části normativní (tabulky základních parametrů kvality), doporučující (velikost obalů pro pěstování krytokořenných sazenic) a informativní (fyziologická kvalita),

- norma je konstruována tak, aby byla srovnatelná s obdobnými předpisy zemí EU a mohla se tak stát základem pro tvorbu národního standardu kvality.

Tabulka 4: Národní standard kvality sadebního materiálu - topoly a stromové vrby

dřevina	způsob pěstování		třída (výška v cm)
	vegetativní	generativní	I	II
černé a balzámové topoly	v1+0		180	150
	v2+0		240	200
bílé topoly		1+0	100	60
		1+1	50	-
		1+2	170	-
stromové vrby	v1+0		170	140
	v2+0		220	190

Návrh národního standardu je zpracován v tabulkové podobě a má tyto části:

1. Seznam vybraných druhů dřevin a umělých hybridů. Navrhuje se převzetí úplného znění Směrnice 105/1999/ES: Abies alba, A. cephalonica, A. grandis, A. pinsapo, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Alnus glutinosa, Alnus incana, Betula pubescens, Carpinus betulus, Castanea sativa, Cedrus atlantica, Cedrus libani, Fagus sylvatica, Fraxinus exelsior, Larix decidua, Larix x eurolepis, Larix kaempferi, Larix sibirica, Picea abies, Picea sitchensis, Pinus brutia, Pinus canarensis, P. cembra, P. contorta, P. halepensis, P. leucodermis, P. nigra, P. pinaster, P. pinea, P. sylvestris, Populus spp. a umělí kříženci mezi těmito druhy, Prunus avium, Pseudotsuga menziesii, Quercus cerris, Q. illex, Q. petraea, Q. robur, Q. rubra, Q. suber, Robinia pseudoacacia, Tilia cordata, Tilia platyphyllos.

2. Tabulku s obecnými charakteristikami kvality a zdravotního stavu sadebního materiálu lesních dřevin (viz tabulka 2). Použita jsou upravená kritéria podle dosud platné směrnice 71/161/EHS.

3. Tabulku s parametry standardních výsadbyschopných semenáčků, sazenic a poloodrostků lesních dřevin (viz tabulka 3) a tabulka s parametry výpěstků topolů a stromových vrb (viz tabulka 4). Tabulky jsou převzaty z normy ČSN 482115, kde byly již zpracovány ve formě použitelné pro standard kvality.

Kritéria standardů kvality neomezují vlastníky lesa ve výběru potřebných dimenzí sadebního materiálu pro různé typy zalesňovaných stanovišť. Stanovují pouze hranice biologického optima v určitém kompromisu s technickými možnostmi pěstování sadebního materiálu v lesních školkách. Proto by bylo vhodné, aby se národní standard kvality stal součástí nově upravené lesnické legislativy.

ZÁVĚR

Odborný seminář v závěru zhodnotil vrchní ředitel sekce lesního hospodářství MZe ČR Ing. Jaromír Vašíček, CSc. Ocenil zájem lesnické veřejnosti o tuto akci a upozornil, že situace na úseku reprodukčního materiálu lesních dřevin se bude rychle měnit. V souladu s pravidly EU dojde k posílení kontrolních mechanismů a naše lesní školkařství se dostane do nové situace - otevře se trhu společenství. Pěstitelé sadebního materiálu budou vystaveni konkurenci. O tom, jak bude tento konkurenční tlak silný, můžeme prozatím jen spekulovat. Pro úspěšné školkaře od nás se naopak může trh zvětšit o některé státy EU. Samozřejmostí se stane, že zákazník bude požadovat vysokou standardní kvalitu sadebního materiálu a také něco navíc, např. chemické ošetření, ochranu kořenů před vysycháním v přepravních obalech, mykorrhizaci apod. Česká republika bude muset současně ochránit trh před vstupem třetích zemí (tj. zemí mimo společenství). Proto budeme muset vybudovat i informační systém o reprodukčním materiálu a jeho zdrojích. Velký význam budou mít specializované akreditované laboratoře, které mohou vydávat certifikáty kvality reprodukčního materiálu a vstupovat do soudních sporů. Pomocí těchto laboratoří se posílí i ochrana spotřebitele, tj. odběratele sadebního materiálu. Dále bude nutné posílit financování ze strukturálních fondů EU. Bude záležet i na aktivitě zezdola formou projektů apod.

Organizátoři akce předpokládají, že informace a podněty z přednesených referátů budou využity při zřizování kontrolního systému na úseku reprodukčního materiálu lesních dřevin a s tím souvisejících úpravách naší legislativy, což je nezbytným krokem pro náš vstup do EU. Bylo by proto velmi žádoucí, aby se do věcné diskuse o této problematice zapojila širší lesnická veřejnost. Prostor pro tuto diskusi může vzniknout mimo jiné i na stránkách odborného tisku.

Podle Sborníku připravila redakce