LESNÍ ŠKOLKAŘSTVÍ VE FINSKU
Prom. biol. Zdeňka Procházková - VÚLHM VS Uherské Hradiště
Ing. Josef Cafourek - LS Jaroměřice, a. s.
Finsko, známé především jako země tisíce jezer, je ovšem také zemí lesů, které pokrývají více než 2/3 jeho rozlohy. Finské lesní hospodářství je založeno na soukromém rodinném vlastnictví: téměř 0,5 mil. Finů, z nichž asi polovina žije ve městech, vlastní 61 % lesů o průměrné rozloze 30 ha. Tyto soukromé lesy se více než 80 % podílejí na dodávkách dříví pro dřevařský průmysl. Stát vlastní 25 % a lesní průmyslové společnosti asi 10 % lesní půdy. Od poloviny 70. let roční přírůst finských lesů přesahuje jejich těžbu. Lesní a dřevařský průmysl, který zaměstnává 180 tis. lidí z celkového počtu 5 mil. Finů, se podílí na ziscích z exportu celou třetinou. V celosvětovém měřítku finské lesy představují pouze 0,5 % světových lesů, ale přitom jejich podíl na světovém exportu papíru a lepenky je 15 % a u kancelářského papíru dokonce 25 %.
Jednu pětinu lesů tvoří porosty starší než 100 let a třetina porostů má přes 80 let. Dominujícími dřevinami jsou borovice lesní (65 %), smrk ztepilý (26 %) a listnáče, z nichž je nejvýznamnější bříza (7 %). Monokultury ale pokrývají pouze 47 % lesní půdy. Ročně se těží asi na 2 % lesní půdy, z toho holoseče představují zhruba polovinu této plochy. Před r. 1960 ve Finsku převládala přirozená obnova, ale během 60. let rychle vzrostl podíl umělé obnovy. Zatímco v r. 1960 to bylo 30 tis. ha, v r. 1995 už 113 tis. ha: z toho přímé síje tvořily 32 tis. ha (19 %), na 81 tis. ha (48 %) plochy byly vysazeny sazenice. Přirozeně bylo v r. 1995 obnoveno 57 100 ha (33 %). Stejný trend pokračuje v dalších letech. V r. 1997 bylo zalesněno celkem 178 tis. ha, z toho 108 tis. ha (61 %) tvořila umělá obnova (76 tis. ha výsadbou a 32 tis. ha síjemi) a 65 tis. ha (37 %) přirozená obnova. Od 60. let tak bylo uměle obnoveno (přímé síje a výsadba) přes 5 mil. ha lesa.
Vývoj obnovy se pochopitelně odrazil i v lesním školkařství. Během 80. let se roční produkce finských školek pohybovala mezi 210-250 mil. sazenic, ale v 90. letech došlo k poklesu na 150-180 mil. Podíl dřevin na produkci školek v r. 1995: 44,3 % borovice lesní, 45,3 % smrk ztepilý, 7,9 % bříza bradavičnatá, 0,8 % bříza pýřitá a 1,7 % ostatní dřeviny - z nich jsou nejvýznamnější modřín sibiřský (Larix sibirica), borovice pokroucená (Pinus contorta), bříza karelská (Betula pendula var. carelica) a smrk černý (Picea mariana). Roční produkce se z 88 % se pěstuje v asi 30 velkoškolkách a 12 % v 70 malých, rodinných školkách. Celková produkční plocha přibližně 100 lesních školek v r. 1995 byla 675 ha, z toho 37 ha tvořily fóliovníky.
PĚSTOVÁNÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU
Technologie pěstování ve školkách doznala v posledních 20 letech zásadních změn. V 70. letech se přešlo od pěstování na nevyužívaných zemědělských pozemcích a aplikace živin formou zemědělské mrvy, kompostu a zeleného hnojení k lehkým písčitým půdám (prostokořenná sadba), rašelině (krytokořenná sadba) a používání rozpustných anorganických hnojiv. Prostokořenné sazenice na venkovních záhonech se obvykle přihnojují granulovanými hnojivy, zatímco pro krytokořennou sadbu se používá tekuté hnojení aplikované závlahami. Potřeba a koncentrace hnojiv pro krytokořennou sadbu se určuje na základě měření elektrické vodivosti výluhů z rašeliny. Pro venkovní závlahy prostokořenné sadby se používají mobilní závlahové systémy, závlahy kontejnerů ve skleníku (fóliovníku) se řeší buď pohyblivými, nebo pevnými rozprašovači. Množství vody potřebné pro závlahu krytokořenných rostlin se exaktně určuje vážením plat s kontejnerovanými rostlinami, zatímco venku se dodržuje tradiční postup založený za vizuální kontrole jednotlivých záhonů a zkušenostech. V letech 1980-1995 vzrostl celkový podíl krytokořenné sadby z 29 % na 86 % a školky, kde se stále pěstují prostokořenné sazenice jsou lokalizovány převážně v jižní části Finska.
Semeno pro pěstování břízy pochází pouze ze semenných sadů, pro smrk a borovice se používá osivo jak ze sadů, tak i z porostů. Borovice lesní se pěstuje buď jako prostokořenná 2/1, nebo “plug+1” - síje semen do malých “kontejnerů” a přeškolkování na volné záhony. Smrk ztepilý se na venkovních záhonech pěstuje jako 2/2 nebo rok roste v obalech ve fóliovníku a potom se školkuje na 2 roky na volnou plochu. Bříza bradavičnatá se nejčastěji pěstuje rok ve fóliovníku v obalu a potom jako školkovaná další rok na venkovních záhonech, a nebo jako “plug+1” - podobně jako u smrku. Pro síje jehličnanů se dříve používaly “ECO/Paper pots”, “styrofoam pots” (TAKO), ale v posledních několika letech se přechází k obalům z tvrdých plastů značky Plantek, které se používaly a používají nejvíce pro břízu.
Jak krytokořenná, tak prostokořenná sadba se většinou po vyzvednutí na podzim zakládá do písčité půdy a přezimuje venku na plochách pod sněhovou přikrývkou. Pouze několik školek disponuje chladírnami, ve kterých se rostliny zabalené v plastových nebo papírových pytlích uskladňují při -4 až -2 0C od října na 6-8 měsíců.
Krytokořenná sadba tvoří v současnosti 90 % veškeré produkce a její podíl se stále zvyšuje. Smlouvy s odběrateli jsou uzavírány pouze pro část výpěstků, větší podíl produkce se prodává bez předběžně uzavřených kontraktů. Stoupá nejen vnitrostátní konkurence jiných školek, ale také se zvyšuje konkurence díky exportovaným sazenicím ze Švédska a Německa. Stoupající konkurence, zvýšená poptávka po kvalitnějším reprodukčním materiálu, větší schopnost rychleji se přizpůsobit požadavkům zákazníků a drahá pracovní síla jsou důvody, proč se ruší málo produktivní školky, kde se pěstuje prostokořenná sadba a přechází se na školky kontejnerové. Technologie pěstování v jednotlivých školkách se ale liší podle regionu, pro který školka produkuje - takže v některých školkách je stále dosti vysoký podíl lidské práce, i když by byla možnost ušetřit na drahé pracovní síle používáním mechanizace. Zde vstupuje do hry i sociální aspekt - zaměstnanost.
KONTROLA KVALITY SADEBNÍHO MATERIÁLU
Kvalitu sadebního materiálu kontroluje ve Finsku Ministerstvo zemědělství a lesnictví v souladu se zákonem o obchodování s lesním reprodukčním materiálu z r. 1979 a navazující vyhláškou z r. 1992. Podle této vyhlášky obchodované sazenice musejí být zdravé, vitální a také v dalších aspektech vhodné pro účel, pro který jsou určeny. Sazenice napadená chorobou nebo škůdcem, nebo poškozená jiným způsobem, snižujícím její vitalitu, nesplňuje dané požadavky. Navíc musí morfologické parametry sazenice odpovídat velikostním standardům pro jednotlivé dřeviny a typ sadby (prostokořenná a krytokořenná). Kvalitu reprodukčního materiálu kontrolují na jaře a na podzim tři regionální inspektoři, jmenovaní ministerstvem. Smyslem této inspekce je preventivně zabránit výsadbě nemocných nebo málo kvalitních rostlin. Pro zajímavost uvádíme stručné informace o některých lesních školkách, které jsme v rámci služební cesty navštívili. Všechny navštívené školky se nacházejí v jižní části Finska.
LESNÍ ŠKOLKA PIEKSÄMÄKI
Roční produkce 4 mil. kontejnerovaných rostlin (1 mil. bříza, 2,5 mil. smrk a další konifery, 0,5 mil. olše lepkavá a další listnáče). Zajímavostí je semenný sad břízy ve fóliovníku, který zahrnuje 48 klonů. Pro pěstování břízy se ve školce používá březové semeno pouze z tohoto sadu, který za posledních 5 let vyprodukoval 87 kg semene s průměrně 2,5 mil. klíčivých semen/kg, což představuje výtěžnost asi 1 mil. semenáčků z kg.
LESNÍ ŠKOLKA RÖYKKÄ
Patří společnosti Taimikolmio Öy, stejně jako výše uvedená školka v Pieksämäki. Celková roční produkce všech 6 školek společnosti je 45 mil. rostlin. Z tohoto množství se zde na ploše 38 ha s téměř 1 ha fóliovníků vyprodukuje ročně kolem 7-8 mil. sazenic (2,5 mil. smrku, 1 mil. břízy, 1 mil. osiky a 2,5-3 mil. okrasných sazenic). I zde se používá osivo pouze ze semenných sadů. V současnosti se přechází od tradičního systému produkce prostokořenného materiálu ke krytokořenné sadbě, což představuje celkovou investici 5 mil. FIM v příštích 3 letech - stavby nových fóliovníků, závlah apod. Podobně jako v ostatních finských školkách se výhradně používá technologie finské výroby.
LESNÍ ŠKOLKA LAPINLAHTI
Je jednou z 5 lesních školek společnosti Itä-Suomen Taimi, založené v roce 1992. Tuto společnost vlastní tři Forest Centres v severním (Northern) a jižním (Southern) Savo a severní (Northern) Karélii. Školka má produkční plochu 47 ha (5 ha pronajato od města, zbytek patří Northern Savo Forest Centre), z toho skleníky zabírají 10,8 ha (3 ha vyhřívaných skleníků). V r. 1998 dosáhla celková produkce 6,7 mil. semenáčků a sazenic; z toho 5,2 mil. smrku ztepilého (44 % produkce krytokořenná sadba), 0,8 mil. borovice lesní (68 % obaly), 0,5 mil. břízy (53 % obaly) a 0,15 mil. sibiřský modřín (100 % obaly). Celková roční produkce dosahovala vrcholu v r. 1982, kdy bylo pro zalesnění prodáno 14 mil. sazenic. V té době tvořila krytokořenná sadba pouze 9 % produkce, zatímco v současnosti je to téměř 50 % a do budoucna se počítá s ještě vyšším podílem. V r. 1981 množství sazenic pěstovaných na venkovních plochách dosahovalo 17,6 mil. rostlin proti 2,7 mil. v r. 1998. Pro blízkou budoucnost se výhledově počítá s roční produkcí mezi 6-7 mil. při zvyšujícím se podílu krytokořenné sadby.
Pro pěstování semenáčků a sazenic borovice lesní se uvažuje s tzv. “plug-to-plug” systémem. Smrk ztepilý se pěstuje převážně jako 2/0 semenáčky buď v tzv. eco-plug, nebo v Plantek 81F obalech, které postupně eco-plug obaly nahrazují. Bříza se nejčastěji pěstuje v obalu Plantek-25-plug. U jehličnanů se postupně přechází k používání tvrdých plastových obalů PLF (Lännen Plant System). Převážně jsou používány obaly finské produkce. Smrk se také pěstuje jako prostokořenný, do stáří 2/0. Při školkování se používají 3 školkovací stroje, z nichž každý při jednom pojezdu zaškolkuje 15 řádků vedle sebe. Ve školce pracuje 5 dělníků a 4 technici, ale v sezóně se najímá dalších 25-60 dělnic.
Pokud se týká zdravotního stavu sadebního materiálu, jsou problémy u borovic se sypavkou (Lophodermium seditiosum), rakovinou způsobenou patogenem Gremmeniella abietina, rzí Melampsora pinitorqua a sněžnou plísní (Phacidium infestans). U smrku se vyskytuje poškození plísní šedou (Botrytis cinerea), rzí Thecopsora areolata, dále druhy Herpotrichia juniperi a Lophophacidium hyperboreum. Bříza musí být chráněna zejména proti listové skvrnitosti, rzi (Melampsoridium betulinum) a merii (Meria laricis). Pokud jde o hmyzí škůdce, největším problémem nikoli ve školce, ale po výsadbě v lese, jsou škody způsobené druhem Hylobius abietis, proti kterému jsou rostliny před expedicí ošetřovány permethrinem.
LESNÍ ŠKOLKA VE VIERUMÄKI
Celková produkce 10 mil. sazenic zahrnuje 9 mil. smrku (z toho pouze 1 mil. prostokořenné a 8 mil. krytokořenné sadby) a 1 mil. břízy. Školka disponuje velkými fóliovníky (100x60 nebo 100x20 m), které v porovnání např. se Švédskem nebo Britskou Kolumbií jsou i daleko vyšší. Důvodem je sníh, možnost používání mechanizace a lepší ventilace při letních vedrech. Automatické větrání a závlaha včetně přihnojování jsou samozřejmostí. Síje do obalů v závislosti na počasí se provádějí až do poloviny června, v případě, že není k dispozici vytápění. Semena se sejí do čisté rašeliny a jako zásypka se používají piliny.