NÁVRH SEMENÁŘSKÝCH OBLASTÍ A PŘENOSU REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU

pro buk lesní, dub zimní a letní, lípu malolistou a velkolistou, javor mléč a klen, jasan ztepilý a úzkolistý a pro jedli bělokorou v ČR

Ing. Vladimír Hynek, CSc. - VÚLHM Jíloviště-Strnady

Zodpovědný lesní hospodář by měl svoji činnost směřovat na zvyšování odolnosti a produkčních schopností nově zakládaných lesních porostů. K tomuto cíli bude především využívat vyšlechtěný (otestovaný) nebo šlechtěný (z uznaných reprodukčních zdrojů) reprodukční materiál v druhové skladbě odpovídající podmínkám daného LHC. Jaký reprodukční materiál je možno používat pro obnovu lesních porostů určuje na základě lesního zákona příslušná prováděcí vyhláška. Pro zajištění minimálně shodné produkční schopnosti a stability nově zakládaných lesních porostů, jako je tomu u mateřských porostů, je nejvhodnější tyto porosty obnovit přirozenou cestou. Ať už bude platit jakýkoliv zákonný předpis, mělo by se při obnově lesních porostů vycházet z následující filozofie.

Reprodukční materiál lesních dřevin neznámého původu neposkytuje záruku budoucího zdárného vývoje lesních porostů. Na druhé straně jsou zdroje šlechtěného reprodukčního materiálu určitým způsobem omezené. Je proto logické, i z důvodů udržení dostatečné diverzity lesních porostů, využívat přednostně možnosti přirozené obnovy lesních porostů. Pokud není přirozená obnova možná nebo není žádoucí (mateřské porosty neodpovídají geneticky a nebo svým druhovým složením) měly by se používat pro umělou obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu, u kterých je určitá záruka kvality. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téhož LHC (pokud LHC nezasahuje do několika přírodních lesních oblastí - dále jen PLO). Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů k dispozici v dostatečném množství, doporučuje se využívat reprodukční materiál původem z téže PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem z příslušné semenářské oblasti (pokud je vyhlášena nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblastí ČR, nebo i z dovozu ze zahraničí.

Důležitou podmínkou umělé obnovy je respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, resp. používání vhodných nebo povolených přenosů reprodukčního materiálu. To, co je povolený přenos, vyplývá ze zákona a prováděcí vyhlášky. Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto klimatické ekotypy také vylišují. Ve vztahu ke stávající vyhlášce č. 82/96 se tedy jedná o doporučená zpřísnění tohoto předpisu.

Lesní zákon č. 289/1995 ukládá mimo jiné vlastníkům hospodařit tak, aby byly v lesích zachovány všechny funkce lesů a současně zachován (chráněn) i genofond lesních dřevin (§ 11, odst. 2). Proto je dovoz semen a sazenic ze zahraničí (§ 29 odst. 5) možný jen se souhlasem ministerstva zemědělství. Ze zákona o lesích dále vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (tj. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví MZe právním předpisem. V současné době se podle požadavku z odboru 520 MZe ČR připravuje zařazení buku lesního, případně jedle bělokoré mezi vybrané lesní dřeviny. Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU, resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě pravidel o používání reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná.

SEMENÁŘSKÉ OBLASTI LESNÍCH DŘEVIN

Při vyhlášení semenářských oblastí lesních dřevin na území ČR se v minulosti vycházelo více z empirických předpokladů než z výsledků ověřování vhodnosti přenosu reprodukčního materiálu. V době vyhlašování semenářských oblastí smrku (8 oblastí) a borovice (9 oblastí) bylo založeno a hodnoceno poměrně málo provenienčních ploch těchto dřevin. Provenienční plochy byly navíc založeny jen na několika málo místech dnešní ČR. Výsledky hodnocení pokusných ploch mají ale vypovídající platnost především v místech jejich založení. Počet testovaných variant (proveniencí) byl pro vyhlašování semenářských oblastí rovněž malý. V případě semenářských oblastí modřínu opadavého byla situace mnohem jednoduší. U této dřeviny jsou vylišeny pouze 2 semenářské oblastí zahrnující buď autochtonní, nebo allochtonní populace.

V současné době je založeno mnohem více testovacích výsadeb borovice lesní a smrku ztepilého ve srovnání s dobou před rokem 1988, kdy se zpracovávaly návrhy na semenářské oblasti těchto dřevin. Kromě klasických provenienčních ploch se realizuje i testování porostů kategorie A a v případě borovice i semenných sadů. V budoucnosti bude proto možné po vyhodnocení pokusných výsadeb stávající semenářské oblasti zpřesnit nebo změnit. Ve šlechtění lesních dřevin byla získána řada nových poznatků. Tak např. v části PLO č. 17 - Polabí je prokazatelně zastoupena původní populace smrku ztepilého. Přitom tato PLO není zařazena do žádné semenářské oblasti smrku. Do budoucnosti proto není vyloučeno, že zejména na základě výsledků populační genetiky budou současné semenářské oblasti upravovány.

Zpracovat návrh semenářských oblastí pro buk lesní, dub letní, dub zimní, lípu malolistou, lípu velkolistou, javor mléč, javor klen, jasan ztepilý (požadavek odboru 520 MZe ČR z r. 1995) bylo proto s ohledem na současný stav znalostí o populační genetice těchto dřevin opět logicky záležitostí především empirickou. Určitou výjimkou je buk lesní. U této dřeviny bylo do r. 1998 založeno celkem 27 provenienčních ploch včetně dvou ploch mezinárodních. V r. 1999 se navíc plánuje založení dalších pokusných ploch, na kterých se budou testovat kromě proveniencí i jednotlivá potomstva roubovanců ze semenných sadů. Jako u první dřeviny bylo v případě buku lesního v rámci celého území republiky hodnoceno celkem 13 proveniencí původem z ČR pomocí izoenzymů. Na základě tohoto testování (GÖMÖRY, HYNEK, PAULE 1998) byl zpracován rovněž návrh semenářských oblastí. Velmi rozsáhlý je počet založených jedlových ploch. Jejich rozmístění po území ČR ale není dostatečné. U ostatních dřevin (např. duby, kleny) je počet založených ploch velmi omezený, resp. nulový (viz např. lípa). Na základě požadavku odboru 520 MZe ČR byly pro ostatní dřeviny zpracovány návrhy semenářských oblasti. Uváděná doporučení v následujícím textu nejsou s pravidly EU v rozporu.

NAVRŽENÉ SEMENÁŘSKÉ OBLASTI PRO JEDNOTLIVÉ DŘEVINY

Předložené návrhy jsou prezentovány současně i ve zpracovávaných oblastních plánech rozvoje lesů (OPRL) a slouží jako doporučení pro lesní hospodáře. Je si nutno uvědomit, že v současné době platí prováděcí vyhláška 82/1996, která nezná možnost výjimky. Proto některé navrhované přenosy bude možno realizovat pouze v případě změny této vyhlášky resp. vstupem ČR do Evropské unie.

BUK LESNÍ - Fagus sylvatica L.

Pro tuto dřevinu je navrženo celkem 11 semenářských oblastí:

1. oblast krušnohorská, PLO č. 1,
2. oblast sopečných pohoří, 2 části: PLO č. 4 a 5,
3. severočeská pískovcová oblast, PLO č. 18 a 19,
4. západočeská oblast, PLO č. 2, 3, 6, 7, 8 a 9,
5. krasové oblasti:
5a Český kras, PLO č. 8b,
5b Moravský kras, PLO č. 30b,
6. oblast Šumava a Český les, PLO č. 11, 12, 13 a 14,
7. středočeská oblast, PLO č. 10 a 15,
8. oblast Polabí a moravské úvaly, PLO č. 17, 34 a 35,
9. českomoravská oblast, PLO č. 16, 30, 31 a 33,
10. sudetská oblast:
10a západní (česká) část, PLO č. 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26,
10b východní (moravská) část - PLO č. 27, 28, 29, 32,
11. karpatská oblast - PLO č. 36, 37, 38, 39, 40, 41.

Navrhované zásady přenosu

V rámci PLO není přenos reprodukčního materiálu omezen s výjimkou 7. LVS, kde je povoleno používat reprodukční materiál pouze z tohoto LVS. Přenos mezi PLO není v rámci semenářských oblastí omezen, pokud se bude respektovat povolený přesun +-1 LVS. Výjimkou jsou tzv. jádrové PLO, do kterých je používání cizího reprodukčního materiálu zakázáno, tj. PLO č. 8a (Český kras), 8b (Křivoklátsko), 13 (Šumava), 21a (Jizerské hory), 27 (Hrubý Jeseník), 30b (Moravský kras), 36 (Středomoravské Karpaty), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 40 (Moravskoslezské Besky-dy) a 41 (Hostýnsko-Vsetínská vrchovina a Javorníky).

DUB ZIMNÍ A DUB LETNÍ

V lesnické praxi se většinou ke škodě věci oba druhy našich nejvíce zastoupených dubů nerozlišují. Přitom stanovištně rozdílné nároky těchto druhů jsou často limitujícím faktorem jejich úspěšného růstu v lesních porostech. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1.-3. LVS, uměle je často vysazován až do 5. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost ve srovnání s dubem zimním. Dub zimní se přirozeně vyskytuje v 1.-4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním.

DUB LETNÍ - Quercus robur L.

M. Benedíková, I. Mařák (1990) vylišili hranice přirozeného výskytu tohoto druhu. Na tomto základě byly navrženy semenářské oblasti:

1. jihočeská oblast, PLO č. 15,
2. oblast Polabí a podkrušnohorské pánve, PLO č. 2, 17,
3. oblast moravských úvalů, PLO č. 32, 34 a 35.

Navrhované zásady přenosu

V rámci PLO není přenos reprodukčního materiálu omezen. Přenos mezi PLO není v rámci semenářských oblastí omezen, pokud se bude respektovat povolený přesun +-1 lesní vegetační stupeň. Přenos mezi semenářskými oblastmi není povolen. Je nutno respektovat druhy dubů.

DUB ZIMNÍ - Quercus petrea (Mattuschka) Liebl.

M. Benedíková, I. Mařák (1990) vylišili hranice přirozeného výskytu tohoto druhu. Na tomto základě byly navrženy následující semenářské oblasti:

1. oblast hercynská, PLO č. 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 12,
2. oblast sudetská Krušné hory, PLO č. 1, 5, 18, 19, 20, 21, 23, 24, 26, 27, 28, 29,
3. českomoravská oblast, PLO č. 16, 30, 31 a 33,
4. karpatská oblast, PLO č. 36, 37, 38, 39, 40 a 41.

Navrhované zásady přenosu

V rámci PLO není přenos reprodukčního materiálu omezen. Přenos mezi PLO není v rámci semenářských oblastí omezen, pokud se bude respektovat povolený přesun +-1 LVS. Přenos mezi semenářskými oblastmi není povolen. Je nutno respektovat druhy dubů.

Poznámka: duby přirozeně chybí na území ČR pouze v PLO č. 11, 13, 14, 22, 25 (PLÍVA a ŽLÁBEK 1986).

LÍPA MALOLISTÁ - Tilia cordata L.

Navržené semenářské oblasti (Buriánek, V. a Hynek, V., 1994, 1995):

1. západočeská oblast, PLO č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11,
2. českomoravská oblast:
2a podoblast česká, PLO č. 10, 12, 15, 16,
2b podoblast moravská, PLO č. 30, 31, 33,
3. Polabí a moravské úvaly:
3a Polabí, PLO č. 17,
3b moravské úvaly, PLO č. 34 a 35,
4. severočeská oblast, PLO č. 18, 19, 20, 23, 24, 26,
5. moravská oblast,
5a podoblast severomoravská, PLO č. 28, 29 a 32,
5b podoblast východomoravská - karpatská, PLO č. 36, 37, 38, 39, 41.

LÍPA VELKOLISTÁ - Tilia platyphyllos Scop.

Navržené semenářské oblasti (Buriánek, V. a Hynek, V., 1994, 1995):

1. česká oblast:
1a horské oblasti, PLO č. 1, 13, 14, 21, 22 a 25,
1b nižší polohy, PLO č. 2-12, 15, 16, 18, 19, 20, 23, 24,
2. oblast česko-moravského rozhraní, PLO č. 26, 30, 31, 33,
3. moravská oblast:
3a horské oblasti, PLO č. 27 a 40,
3b nižší polohy, PLO č. 28, 29, 32, 36, 37, 38, 39, 41,

Navrhované zásady přenosu

V rámci přírodní lesní oblasti není přenos reprodukčního materiálu omezen. Přenos mezi PLO není v rámci semenářských oblastí omezen, pokud se bude respektovat povolený přesun +-1 LVS. Výjimkou by měly být tzv. jádrové PLO, do kterých je používání cizího reprodukčního materiálu zakázáno, tj. PLO č. 8a (Český kras), 8b (Křivoklátsko), 13 (Šumava), 30b (Moravský kras), 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy).

JAVOR MLÉČ - Acer platanoides L.,

JAVOR KLEN - Acer pseudoplatanus L.,

JASAN ZTEPILÝ - Fraxinus excelsior L.,

Navržené semenářské oblasti (V. Buriánek, V. Hynek, 1995):

1. horské oblasti:
1a krušnohorská, PLO č. 1,
1b Šumava a Novohradské hory, PLO č. 13 a 14,
1c sudetská pohoří, PLO č. 21, 22, 25 a 27,
2. krušnohorský zlom a sopečná pohoří, PLO č. 2, 4 a 5,
3. hercynsko-sudetská pahorkatina:
3a západočeská oblast, PLO č. 3, 6, 7, 8, 9 a 11,
3b jihočeská oblast, PLO č. 10, 12 a 15,
3c českomoravská oblast, PLO č. 16, 30, 31 a 33,
4. Polabí a moravské úvaly:
4a Polabí, PLO č. 17,
4b moravské úvaly - PLO č. 34 a 35,
5. sudetská předhůří:
5a západní oblast, PLO č. 18, 19, 20, 23, 24 a 26,
5b východní oblast, PLO č. 28, 29 a 32,
6. karpatská oblast, PLO č. 36, 37, 38, 39, 40 a 41.

Navrhované zásady přenosu

V rámci PLO není přenos reprodukčního materiálu omezen. Pro javor klen platí následující omezení: v rámci přírodní lesní oblasti není přenos reprodukčního materiálu omezen s výjimkou 7. LVS, kde je povoleno používat reprodukční materiál pouze z tohoto LVS. Přenos mezi PLO není v rámci semenářských oblastí omezen, pokud se bude respektovat

povolený přesun +-1 lesní vegetační stupeň. Přenos mezi semenářskými oblastmi není nutný.

JASAN ÚZKOLISTÝ - Fraxinus angustifolia Vahl.

Navržené semenářské oblasti (V. Buriánek, V. Hynek, 1995):

1. jihomoravská oblast, PLO č. 35,
2. severomoravská oblast, PLO č. 34.

Navrhované zásady přenosu

V rámci PLO přirozeného výskytu není přenos reprodukčního materiálu omezen. Přenos mezi PLO není povolen.

JEDLE BĚLOKORÁ - Abies alba Mill.

Navržené semenářské oblasti:

1. krušnohorská, PLO č. 1,
2. šumavská, PLO č. 11, 12, 13, 14,
3. hercynská, PLO č. 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 15, 16, 30, 31, 33,
4. severočeská, PLO č. 5, 18, 19, 20,
5. sudetská, PLO č. 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 32,
6. karpatská, PLO č. 36, 37, 38, 39, 40, 41.

Navrhované zásady přenosu

V rámci PLO není přenos reprodukčního materiálu omezen. Přenos mezi PLO není v rámci semenářských oblastí omezen, pokud se bude respektovat povolený přesun +-1 LVS. Přenos jedle do semenářských oblastí 2 a 6 se navrhuje nepovolit. Ze semenářské oblasti 6 je možno používat reprodukční materiál na celém území ČR s výjimkou semenářské oblasti 2.