POUŽITÍ LANOVEK LARIX V PODROSTNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
Redakce
Dne 2. března 2000 uspořádal Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny MZLU v Brně mezinárodní seminář o možnostech využití lanovek LARIX v lesním hospodářství. Zúčastnilo se jej na 150 lesníků především z lanovkářských, horských oblastí České republiky a několik zahraničních delegací ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Ruské federace, Běloruska a Španělska. Seminář zahájil děkan Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně Doc. Ing. L. Slonek, CSc. a ředitel ŠLP Křtiny Ing. J. Martínek, CSc. Účastníci dostali Sborník, do něhož přispěli Ing. P. Mauer a Ing. J. Truhlář, CSc. (Základní informace o ŠLP Křtiny a Pěstování buku na ŠLP Křtiny), Ing. V. Krchov (Využití lanových systémů v podrostním hospodářství z pohledu LČR), Ing. J. Vašíček, CSc. (Lanovkové terény v ČR), Prof. Ing. V. Simanov, CSc. (Stav a perspektivy soustřeďování dříví lanovými dopravními zařízeními), Ing. L. Novák, CSc. (Současný stav lanovkového soustřeďování dříví v ČR, Vývoj a výroba lesních lanovek u ŠLP Křtiny) a Ing. P. Horek, CSc. (Lanovky LARIX).
S deklarovaným přechodem k přírodě bližšímu hospodaření na většině plochy lesů v ČR je nutné na řadě míst změnit v praxi široce rozšířené těžebně-dopravní technologie založené na těžbě motomanuální technikou, traktorovém přibližování kmenů v celých délkách a manipulaci na centrálních expedičních skladech. K největšímu poškození půdy a lesních porostů totiž dochází při soustřeďování a přibližování dřeva. V návaznosti na snahu změnit způsoby obhospodařování lesů také stát v základních principech své lesnické politiky požaduje mimo jiné i uplatňování k přírodě šetrných technologií v těžební činnosti a soustřeďování dříví. Někde však nelze považovat za šetrný přibližovací prostředek ani koně a v takových terénech pak zbývají k použití jen lanovky.
Verbální snaha o změnu přístupu k hospodaření v lese je sice chvályhodná, ale čísla z provozu hovoří u lanovek o opaku, jejich použití za posledních deset let pokleslo z 3,9 % (383 000 m3) v r. 1990 na současných 1,5 % z celkového množství přibližovaného dříví. Bude velmi obtížné zvrátit tento trend. Přitom Ing. J. Vašíček, CSc. ve svém příspěvku píše, že se doporučuje uvažovat s rozsahem lanovkových terénů 9 % (někteří autoři uvažují až s 30-35 %) z celkové rozlohy lesů v ČR (tj. asi 230 000 ha). Z modelově stanoveného objemu těžeb přibližovaného lanovkami je zřejmé, že v minimální variantě (6 %) by se množství dříví přibližovaného lanovkami mohlo ročně pohybovat kolem 850 000 m3 (při ročních těžbách mezi 13-14 mil. m3), při střední variantě (9 %) by to bylo asi 1,26 mil. m3. Ministerstvo zemědělství se proto snaží zvýšit používání lanovek poskytováním finančního příspěvku na přibližování lanovkami v rámci “dotačních pravidel”. Jejich čerpání vypadalo takto: r. 1997 1,251 mil. Kč (lanovkami vyklizeno 24 619 m3), r. 1998 1,132 mil. Kč (18 323 m3), r. 1999 1,374 mil. Kč (19 752 m3).
STAV A PERSPEKTIVY SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ LANOVKAMI
Prof. Ing. V. Simanov, CSc. ve svém příspěvku konstatuje, že pro optimalizaci volby technologie těžby a soustřeďování dříví potřebujeme znát zastoupení skupin terénních typů na příslušném území a podíl jednotlivých edafických kategorií, protože ty vystihují odlišnou míru rizika dopravní eroze, a tím i naléhavost požadavku na šetrnost technologie. Současná terénní klasifikace (Lesprojekt 1980) totiž nezohledňuje ekologická rizika použití jednotlivých kategorií přibližovacích prostředků, ale jen jejich technickou možnost průjezdu terénem. Ani z technického hlediska však není klasifikace dokonalá: část terénů označených jako terény únosné (únosnost nad 50 kPa) je pro dnešní techniku neprůjezdná, protože měrný tlak ve stopě traktorů je 160-200 kPa; horní mez sklonového rozpětí skupiny terénních typů B (sklon 26-40 %) je příliš vysoká, protože hranice bezpečné řiditelnosti a směrové stability traktorů při brzdění je ve sklonu cca 33 %. Do terénů nevhodných pro přibližování dříví kolovou technikou je proto nutné zahrnout i část této skupiny terénních typů, a to z důvodu vysokého sklonu terénu (sklon 33-40 %) i nedostatečné okamžité únosnosti půdy (s únosností 50-160 kPa). V další části Prof. Simanov shrnul výhody lanovkového soustřeďování dříví:
- Vzdálenost přibližování odpovídá délce svahu, u traktoru se ve svazích prodlužuje až 4x. Spotřeba PHM na 1 m3 dříví přiblíženého lanovkou je téměř poloviční oproti traktorům.
- Poměr hmotnosti traktoru (vyvážecí soupravy) a hmotnosti nákladu je obvykle 1:1, při jízdě po spádnici až 1:1,5. Hmotnost pohybujících se částí lanovky (jednoduchého vozíku a lan) ale zpravidla nepřevyšuje 1/10-1/3 nákladu.
- Výkonnost lanovek je na rozdíl od traktorů prakticky nezávislá na okamžitém stavu terénu (sníh, rozmoklý povrch).
- Není nutná hustá lesní dopravní síť, proto mohou být investice do komunikací a náklady na jejich údržbu nižší. Menší je i odnímání porostní půdy a změna vzhledu krajiny.
- Je příznivější z vodohospodářského hlediska, protože způsobuje menší uhutnění půdy a menší narušení jejího povrchu, což snižuje riziko eroze.
- Operátor je méně vystaven nepříznivým vlivům vibrací, otřesů, hluku a výfukových plynů. Z hlediska bezpečnosti práce jsou lanovky výrazně bezpečnější než traktory.
Přes všechny teoretické výhody lanovkového soustřeďování dříví přetrvává jeho stagnace, jejíž příčiny lze spatřovat především v selhání lidského činitele:
- Zavedením LKT 75 do provozu nastalo po r. 1971 “opojení terénní dostupností LKT”, vedoucí k názoru, že lanovky zůstanou jen pro pro extrémní podmínky. Tento názor byl podpořen i rozsáhlým vyřazováním terénně nepřístupných porostů z produkce a jejich zařazováním do velkoplošných chráněných území a lesů ochranných.
- Ekologická hlediska a snížení produkční schopnosti stanoviště hutněním půdy a erozí se při těžbě a dopravě dříví podceňovala a u části lesníků převládl technokratický pohled na lesnictví.
- Lanovkové soustřeďování dříví je označováno za drahé, protože jeho přímé náklady jsou 1,2-1,8x vyšší než při soustřeďování traktory. Deformovaný pohled na jeden výkon tak povýšil účetnictví na ekonomiku. Lanovky se totiž používají jen tam, kde je jiný způsob soustřeďování nemožný, a proto je nákladové srovnávání dvou nesrovnatelných technologií zavádějící.
- Lanovkové soustřeďování dříví je zatím nejobtížnější technologií z hlediska přípravy a řízení výroby, proto je lidská pohodlnost pod různými záminkami nemilosrdně likviduje. Přispívá k tomu i to, že v lesnických učilištích není soustřeďování dříví lanovkami ani v učebních osnovách a pracovišť s akreditací pro školení lanovkářů je minimum.
- Klesající zájem provozu o lanovkové soustřeďování měl za následek i dočasnou ztrátu kontaktu domácího vývoje se světovou lanovkářskou špičkou. Kvalitativní skok ve vývoji tuzemských lanovek představoval až v r. 1991 stožárový systém LS 2-500, vyvinutý v tehdejší VÚLHM-VS Křtiny.
Podmínky pro využívání lanovek se zkomplikovaly i objektivně:
Výstavba lesní dopravní sítě se téměř zastavila, čímž byl dopravní systém koncipovaný pro traktory prakticky zakonzervován. Velikost těžebních ploch se zmenšuje, před holosečnými obnovními těžbami dostávají přednost jemnější způsoby selektivních těžeb; projevuje se tlak na posun lanovkových technologií do výchovných těžeb ve starších porostech. To klade vyšší nároky na techniku práce a tím i na konstrukční řešení lanovek, ale současně to menším objemem těžby na jednu trasu a vyšším počtem staveb tras komplikuje jejich ekonomickou efektivnost. Ekonomickým problémem je i nesoulad doby leasingových splátek s odpisovou dobou.
POHLED LČR NA LANOVKOVÉ SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ
Ing. V. Krchov ve svém příspěvku konstatuje, že rámce stanovené legislativou jsou spíše šity na míru pasečnému hospodaření v lese věkových tříd a rozhodně nehrají zásadní roli pro využití soustřeďovacích technologií. Nicméně technologie dimenzované na “legislativní maximum”, které lze jen stěží zařadit mezi ekologické, se v praxi dnes již příliš neprosazují. Na základě postupného náběhu přírodě blízkého obhospodařování lesa u LČR Ing. Krchov formuluje tyto zkušenosti: Pro realizaci šetrně provedené těžby a soustřeďování dříví je zcela rozhodující lidský faktor - člověk, který těžbu zadává, a lidé, kteří těžbu a soustřeďování dříví provádějí. I při nasazení nejmodernější a nejšetrnější techniky (ale i animální síly) lze jejím neodborným použitím způsobit dalekosáhlé škody. Zásadní význam má vyznačení vyklizovacích linek, směru a způsobu soustřeďování dříví a jeho dodržení. Význam má i správné rozhodnutí o roční době realizace těžebního zásahu a následném soustřeďování dříví - vliv na použití lanovek je v této souvislosti minimální. Použití těžební technologie musí být sladěno s podmínkami stanoviště - zde lanovky vykazují největší flexibilitu.
Na základě těchto zkušeností je podle Ing. Krchova nutné: zvýšit tlak na vybavenost dodavatelů prací lanovými systémy a zvýšit jejich nasazení, zvýšit diverzifikaci a zaměnitelnost technologií, zvýšit invenci řídících pracovníků při nasazování dostupných technologií, rutinně zvládnout dobře zvolené technologie, zvýšit hmotnou odpovědnost za bezeškodný zásah, zvýšit nároky při soustřeďování dříví v celých délkách, zvýšit náročnost ze strany zadavatele.
Z toho je zřejmé, že ocenění rozdílu mezi šetrnými a méně šetrnými technologiemi je i nadále nutno vyjadřovat finančně vyššími náklady na jemnější způsoby těžby a soustřeďování dříví. Tyto vyšší náklady však musí být zdůvodněny a vykompenzovány výrazně nižšími náklady na následnou obnovu porostu. V závěru informoval Ing. Krchov přítomné, že pro své výhody budou některé lanové systémy zařazeny do seznamu rozvojových technologií, u kterých LČR garantují jejich perspektivu budoucího využití.
NÁVRH KROKŮ VEDOUCÍCH KE ZVÝŠENÍ VYUŽÍVÁNÍ LANOVEK
Ing. L. Novák, CSc. ve svém příspěvku uvádí, že v ČR je provozně využíváno přibližně 120 ks lesních lanovek (z toho některé sezónně) nejrůznějších typů, z nichž většina je technicky zastaralých, převážně typu VLU 5, které jsou nevhodné pro výběrný způsob hospodaření a specifikuje další příčiny, které brání většímu rozšíření lanovek: zásoby dřeva narůstají, proto jej není zatím nedostatek a upřednostňuje se těžba dříví v terénně dostupnějších porostech; v podmínkách časově omezených smluv mezi s. p. Lesy ČR a jejich kontraktory nelze hovořit o “investičním prostředí” (společnosti se jen nerady vybaví investičně drahou lanovkou, pokud nemají záruku hospodaření alespoň na 5 let); zainteresovanost lesních hospodářů na dosahování minimálních přímých nákladů těžby (bez ohledu na tzv. náklady druhotné) ovlivňuje volbu levnějších způsobů přibližování, tj. hranice mezi traktorovými a lanovkovými terény se posouvá ve prospěch traktorových - bez ohledu na zvyšující se pracovní rizika, poškozování půdy či stojícího porostu; rovněž přibližování koňmi se umísťuje do terénů, které již představují vysoká rizika pro koně i kočí a nelze je považovat za bezeškodné; složitější technologická příprava pracoviště (jednodušší je poslat kočího, ať si sám zvolí pracovní postup); 3/4 počtu provozně využívaných lanovek je starších 12 let (!) a nemohou pracovat výběrným způsobem a bezeškodně vyklizovat; vysoká náročnost na odbornou kvalifikaci lanovkáře, přitom chybí školící pracoviště pro výuku obsluhy a údržbu lanovkářů.
V závěru Ing. Novák navrhuje tato opatření: důsledně nasazovat lanovky na základě technologické typizace, zejména v porostech s předpoklady pro přirozenou obnovu; zlepšit osvětovou činnost; smlouvy na dobu neurčitou mezi LČR a jejich dodavateli prací podmínit důsledným uplatňováním lanovkových technologií a vybaveností vhodnou moderní lanovkou; přibližování dříví lanovkami smluvně sjednávat dlouhodobě jedině s vlastníky lanovek; upravit dotační příspěvky MZe na ekologické a k přírodě šetrné technologie ve prospěch lanovkového soustřeďování dříví.
Ing. P. Horek, CSc. v závěrečném referátu seznámil přítomné se způsoby technologického nasazení lanovek LARIX vzhledem k následujícím venkovním ukázkám.
Po přednáškové části následovala exkurze do porostů ŠLP Křtiny, kde byly demonstrovány výsledky použití lanovek LARIX v bukovém podrostním hospodářství v těžko přístupných terénech. Jednalo se o Polanského proužkové seče provedené v uplynulých 3 letech. Tyto ukázky obnovy porostu vložením systému úzkých pruhů o šířce přibližně 5 m, tzn. lanovkových tras, a s prosvětlením clonnou sečí 30 m po obou stranách přesvědčivě ukázaly výborné možnosti užití lanovek a lanových systémů v předmýtních i mýtních těžbách v podrostním hospodářství. Účastníci poté shlédli v provozu s odborným výkladem lanovky LARIX 550, LARIX KOMBI a LARIX 3T. Dále pak byli seznámeni s lanovkovými vozíky GRAVIKO, LAK-3, zástupci firem New Holland a Bohatec představili traktory vhodné pro lesní hospodářství (New Holland a Same). Ke shlédnutí byly rovněž talířová půdní fréza TPF-1 pro přípravu půdy před zalesňováním a pomůcky pro soustřeďování dříví z produkce VS ŠLP Křtiny - vysokopevnostní řetězové úvazky, textilní úvazky, směrové a otevírací kladky.
LARIX 550
Konstrukce lanovky je založena na jejím kompletním zabudování na zemědělský traktor (ZETOR 8540, 9540, 10540, nebo srovnatelný zahraniční NEW HOLLAND, SAME, STEYR, JOHN DEERE), což má výrazné přednosti při průchodu terénem a podstatně snižuje nároky na její postavení v terénu. Lanovka má univerzální použití s možností přibližování dříví po svahu (v délce 100-550 m), proti svahu i po rovině, v plném závěsu i polozávěsu. Podle terénu lze zvolit montáž s oběžným nebo tažným lanem, přibližování k věži i od věže. Svými technickými parametry (tažná síla 35 kN, dosah 550 m, nosnost 2 t, délka času stavby trasy 4-8 hod.) je srovnatelná se zahraničními typy v této třídě. Terénní dostupností, energetickou nenáročností, radiovým ovládáním a automatickým provozem zahraniční konkurenci převyšuje.
LARIX 3T
Navazuje od r. 1999 na lanovku LARIX 550, ze které je převzata koncepce s oběžným lanem, pohonným lanáčem a zavěšení na zadní a přední tříbodový závěs traktoru. Liší se v zesílení nosné konstrukce, zjednodušení konstrukce a obsluhy, zvětšení kapacit bubnů a zásobníků lan, nové konstrukci kuželových spojek a brzd, nosným lanem pro dvoukladku klku s vrátkem, protiklkovou kotvou s vrátkem, zjednodušením vzduchových rozvodů, novým kompaktním lanovkovým vozíkem, pohonem od PTO 1000, převodovkou s možností zamontování převodu pro výkon na PTO 52-75 kW atd. LARIX 3T má zvýšenou nosnost na 3 t a dosah až 850 m. Tím se rozšiřuje oblast využití i na silné dříví z přestárlých porostů a zvyšuje se předpoklad exportu stroje do zahraničí.
LARIX KOMBI
Vyrábí se od r. 1998. Jeho vývojem reagovala VS Křtiny na potřebu rychle postavitelného lanového systému, který by byl využíván během roku při soustřeďování dříví v traktorových terénech s občasným (nebo trvalým) využitím jako lanový systém s tažným a vratným lanem nebo s nosným a tažným lanem. Konstrukční řešení vychází z LARIXu 550, poslední model pak využívá některých prvků z LARIXu 3T. Navijáky, výškově nastavitelný stožár a štít, včetně ovládací elektropneumatiky jsou neseny na zadním tříbodovém závěsu traktoru. Ve standardní výbavě je traktor doplněn čelním rampovačem, ochrannou vanou a příslušenstvím pro lanový systém s tažným a vratným lanem. O úspěšném koncepčním řešení lanovek LARIX svědčí počet prodaných kusů - od r. 1995 celkem 38 ks (24 ks LARIX 550, 4 ks LARIX 3T a 10 ks LARIX KOMBI). Všechny stroje vyráběné VS ŠLP Křtiny splňují podmínky ze zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a uvádění výrobků na trh.
ZÁVĚR
Na ŠLP Křtiny dnes pracují s lanovkami LARIX po část roku dvě soukromé lanovkářské firmy, kterým podnik ročně garantuje těžby ve výši 4000 m3 dříví, za to vyžaduje profesionální přístup, kvalitu a zodpovědnost. Kromě šetrně obnovovaných porostů tak ŠLP získal provozní zázemí pro další rozvoj a zlepšení lanovek LARIX. Perspektivně zde uvažují s vývojem lanovky s hydrostatickým pohonem, umístěné na podvozku terénního nákladního automobilu.
S využitím sborníku připravila redakce