SEMENNÉ SADY LESNÍCH DŘEVIN V ČESKÉ REPUBLICE

Jaroslav Rambousek, Petr Novák - VÚLHM Jíloviště-Strnady, stanice Uherské Hradiště

Semenné sady se zakládají jako sbírky vegetativně (roubováním) namnožených klonů výběrových stromů, což jsou jedinci výrazně selektovaní podle produkčních, kvalitativních (nejčastěji kombinace obou) a dalších znaků. Z hlediska kategorizace zdrojů reprodukčního materiálu podle legislativy Evropské unie a Systému OECD patří semenné sady mezi zdroje tzv. “kvalifikované” nebo též “způsobilé”.

Semenné sady produkují osivo výrazně selektované, s předpokládaným heterozním efektem (zvýšená frekvence výskytu znaků, podle nichž byl výchozí materiál, tj. výběrové stromy, selektovány). Význam osiva ze semenných sadů proto není primárně v oblasti zachování genofondu, ale v zakládání produkčně a kvalitativně výkonných lesních porostů. Především z tohoto důvodu se počítá s určitým omezeným podílem tohoto osiva v obnově lesních porostů. Současná legislativa žádné takovéto omezení neuvádí. Jedná se však spíše o opomenutí této otázky než o záměr. Dříve platná Směrnice pro uznávání z r. 1988 uváděla jako přípustný podíl osiva ze semenných sadů 30 % z celkového objemu osiva v obnově lesa. Legislativa platná v tomto směru v okolních evropských státech také uvádí omezení podílu tohoto osiva v řádu 30 %.

V ČR je v současné době založeno 129 semenných sadů, o celkové výměře 349,96 ha. Je v nich zastoupeno 9 jehličnatých a 13 listnatých dřevin. Jehličnany tvoří 87,4 % a listnáče 12,6 % z celkové výměry. Nejvíce zastoupenou dřevinou je borovice lesní, představuje 32 sady o výměře 123,71 ha (35,3 %). Následuje modřín evropský, 30 sadů s výměrou 89,62 ha (26,1 %). Třetí v pořadí je smrk ztepilý, 26 sadů, výměra 74,71 ha (21,5 %). Borovice a modřín se také nejvíce podílí na celkové produkci osiva ze semenných sadů. Plodnost u nich nastupuje poměrně brzy, zhruba kolem 6. roku po založení. V plné plodnosti, již kolem 10. roku po založení produkují kolem tří kilogramů čistého osiva z jednoho hektaru sadu ročně. Naproti tomu smrk začíná v sadech plodit ve věku kolem 20 let. Podobně jako na ostatní zdroje reprodukčního materiálu se i na semenné sady vztahují ustanovení Zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) a Vyhlášky č. 82/1996 o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin. Zmíněná legislativní ustanovení lze shrnout takto:

1. Semenné sady se stávají zdrojem reprodukčního materiálu až po uznání. (Vyhláška č. 82/1996, § 6, odst. 5).

2. Uznán může být sad ve věku, kdy v něm roste projektovaný počet a skladba klonů a je ve věku, kdy většina zastoupených klonů plodí.

3. O uznání rozhoduje na žádost vlastníka sadu orgán státní správy, a to na základě odborného posudku pověřené osoby. Jako pověřenou osobu stanovilo ministerstvo zemědělství Výzkumný ústav lesního hospodářství, stanici Uherské Hradiště. (Zákon č. 289/1995 Sb., § 29, odst. 2).

4. Použití reprodukčního materiálu, pocházejícího z uznaných semenných sadů, se řídí zásadami uvedenými v Uznávacím listu konkrétního sadu. Pro všechny sady budou tyto zásady použití uveřejněny ve Věstníku ministerstva zemědělství (Vyhláška č.82/1996, odst.2, písmeno c).

Z praktického hlediska je tedy využití osiva ze semenného sadu limitováno dvěma faktory: zda je sad již jako zdroj osiva uznán a zda vlastní Uznávací list semenného sadu, respektive v něm uvedené údaje o použitelnosti reprodukčního materiálu z konkrétního sadu. Uznávací listy však nejsou pro většinu lesnické veřejnosti dostupné. Přitom údaje o použitelnosti jsou důležité pro producenta sazenic, aby věděl, ze kterého sadu může nebo nemůže nakoupit osivo pro oblast, kterou chce zásobovat sazenicemi. Vlastníka lesa pak tento údaj informuje, ze kterého semenného sadu jsou a ze kterého nejsou sazenice pro jeho lesní majetek vhodné. Rajonizace použití reprodukčního materiálu ze semenných sadů borovice lesní a modřínu opadavého byla publikována v LP 5/1998 (viz článek Rambousek J., Novák P.). Od té doby však došlo k vývoji situace. Nově byly uznány i sady dalších dřevin. Byla stanovena rajonizace použití osiva ze sadů smrku ztepilého a některých dalších dřevin. Proto na základě četných dotazů školkařů i vlastníků lesa, chceme aktualizované zásady použití reprodukčního materiálu všech dosud uznaných semenných sadů tímto způsobem zpřístupnit lesnické veřejnosti. Je to součást informačního servisu, který jako právnická osoba pověřená vypracováním odborných posudků a vedením republikové evidence uznaných zdrojů poskytujeme.

Při stanovení zásad použití bylo postupováno podle těchto pravidel:

- u sadů, v nichž jsou zastoupeny klony pouze z jedné semenářské oblasti, je tato semenářská oblast současně i oblastí použití reprodukčního materiálu,

- u sadů, v nichž jsou zastoupeny klony více semenářských oblastí, je nejvíce zastoupená semenářská oblast i hlavní oblastí použití reprodukčního materiálu a podle proporcí zastoupení dalších semenářských oblastí je individuálně stanovena i výjimečně přípustná oblast použití - údaj výjimečné přípustnosti uveden v závorce,

- zásady pro vertikální přenos vycházejí z převažujícího lesního vegetačního stupně v sadu zastoupených klonů a Vyhláškou č. 82/1996, § 10, odst. 1, stanoveného přípustného posunu Ī1 LVS (pouze u několika sadů MD je individuálně zohledněna klonová skladba),

- v tabulce jsou ve sloupci 7-9 uvedeny konkrétní zásady použití osiva pro všechny sady, které jsou v ČR k 1. 1. 2000 uznány.

Uvedené zásady jsme konzultovali se specialisty pro genofond s. p. LČR a dne 4. 12. 1999 jsme je poskytli Mze ČR k uveřejnění ve Věstníku. Po uveřejnění ve Věstníku Mze ČR, budou podle Vyhlášky č. 82/1996, §10, odst. 2, písm. c, aktualizovány zásady použití reprodukčního materiálu v uznávacích listech, a to i u semenných sadů uznaných podle dřívější legislativy. Za provedení těchto oprav v uznávacích listech odpovídá vlastník semenného sadu.

Kontakt: Jaroslav Rambousek, Petr Novák, VÚLHM Jíloviště Strnadystanice Uherské Hradiště - 686 04 Kunovice, tel.: 0632/549 115, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.