AKTUALITY ZE SVĚTA

NOVÁ FAKTA O NÁSLEDCÍCH PROSINCOVÉ VĚTRNÉ KALAMITY

(Odhad škod se nyní pohybuje okolo 200 mil. m3)

V březnovém čísle LP jsme uveřejnili několik základních údajů o následcích rozsáhlé větrné kalamity v zemích severní, západní a střední Evropy. V dubnu jsme tyto zprávy dále doplnili. Pro květnové číslo LP, které máte právě v rukou, jsme připravili souhrn informací jednak o nových odhadech rozsahu škod, jednak o poznatcích a problémech zpracování kalamitního dřeva, ze zajištění jeho dopravy a z vývoje cen.

Francie: 144, tj. 3,5 násobek roční těžby, z toho Alsasko 6, Lotrinsko 26, západní Francie 51, centrální Francie 37; 50 % jehličnany, velké množství zlomů, u listnáčů převaha vývratů; 60 % hmoty vhodné k pořezu. Německo: 30, z toho Bádensko-Württembersko 25 (z toho listnáče 4, 75 % buk s podílem zlomů 15-17 %), Bavorsko 4,3, Porýní-Falc 0,25. Švýcarsko: 12, minimálně trojnásobek roční těžby (vyskytuje se i odhad 20 mil. m3), z toho kantony Bern 4,9, Curych 1,1, Aargau 1,26 (45 % hmoty způsobilé k pořezu, 25 % listnáče - především buk, podíl zlomů 50 %). Severní Evropa: Dánsko 4, Švédsko 5, Pobaltí 0,6. Rakousko: 0,56, z toho Dolní Rakousko 0,3, Horní Rakousko 0,1, Vorarlberk 0,11, Štýrsko 0,02, Salzburk 0,01.

Zprávy z některých postižených zemí

Francie

Kapacita železniční dopravy ve Francii je naprosto vyčerpána. Požadavky jsou přitom kryty jen z poloviny. Speciální vagóny na pilařskou kulatinu se nahrazují uhláky, u nichž jsou potíže zejména s vykládáním a zvyšují se výlohy o 5 ATS/m3. Výhodná jsou místa, kde lze využít vodní dopravy. Snaha o využití vodní dopravy se vyskytuje ve všech postižených zemích, kde tato možnost je.

Švýcarsko

Tlak na trh se dřevem je velmi silný, což souvisí s mimořádným rozsahem kalamity zejména v některých kantonech, které se odhaduje na trojnásobek (ale i pětinásobek) roční těžby. V kantonech Bern, Aargau a Solothurn je soustředěna polovina tohoto množství, tj. 6 mil. m3. Hledají se podnikatelé, kteří polomy zpracují, odeberou a sami prodají. Počítá se s tím, že se do dubna zpracují rozptýlené polomy, aby se minimalizovaly následné škody. Kvalitní dřevo přijde na mokré sklady (předpokládá se, že to bude min. 15 % z celkového množství), nebo se hned pořeže. Od dubna do června se budou zpracovávat plošné polomy. Od srpna do září se budou zpracovávat živé konzervované buky (tj. takové, kde kmeny zůstaly v kontaktu s kořeny). Zároveň se bude věnovat pozornost útlumu výskytu kůrovců. V centrálním Švýcarsku, které je nejvíce postiženo kalamitou, jsou stanoveny tyto zásady: kmeny, které zůstaly v kontaktu s kořeny, ponechat jako živé uskladnění; nakupené stromy zpracovávat jen v případě, že jejich těžba nebude finančně příliš nákladná. Podíl dřeva, které není způsobilé k pořezu, je velmi vysoký a bude jej možno použít pouze jako paliva. V soukromých lesích leží 5 mil. m3, což si vyžádá nesporně masivní podporu. Svaz rolníků navrhuje, v zájmu uklidnění trhu, aby finanční prostředky z veřejných zdrojů byly poskytovány podle velikosti plochy a nikoli podle zpracované hmoty. Federace poskytne 100 mil. CHF k ochraně zůstalých porostů a snížení zatížení trhu (náklady na uskladnění) a také na dopravu a podporu odbytu. Pily hodlají zvýšit pořez o 30 % a také další obory zpracování dřeva podniknou opatření ke zvýšení odběru kalamitní hmoty (celulózky, výrobci aglomerovaných desek, výrobci dřevité vlny atd.). Velkým problémem je doprava, neboť jde o mimořádný rozsah dřeva, které navíc směřuje jinam, než je obvyklé. Švýcarské dráhy zřídily speciální středisko pro koordinaci dopravy dřeva mezi Francií, Německem a Švýcarskem. Za závažnou překážku se považuje to, že se zřejmě nepodaří získat povolení ke zvýšení tonáže u silniční dopravy nad 40 t. V Bavorsku a Bádensko-Württembersku se počítá se 46 t a ve Francii s 50 t. Tři velké rakouské pilařské podniky koupily 1/3 kalamitní hmoty (300 tis. m3) v kantonu Curych. Celkově Rakousko nakoupí 1 mil. m3 kalamitního dřeva.

Německo

Nejvíce postiženou zemí je Bádensko-Württembersko. Aby si zdejší pilaři zajistili v příštích letech pravidelné zásobování dřevem, uzavřeli na konci února smlouvu se státními lesy. Do konce června 2004 budou 104 pilařské závody odebírat kalamitní hmotu za garantovanou cenu 110-120 DEM/m3. Smlouva má platit pro celkové množství 5-6 mil. m3, což odpovídá přibližně pětinásobku roční spotřeby uvedených pilařských závodů. Většinu uvedené hmoty budou státní lesy skladovat na mokrých skladech. Na jednom velkokapacitním skladu by mělo být uloženo až 300 tis. m3. Uvažuje se též o uskladnění dřeva pod fólií. Tento pokus se bude realizovat pod vědeckou péčí univerzity ve Freiburgu a má zároveň poskytnout poznatky, zda takové skladování může být ekonomickou alternativou pro léta bez kalamity. Očekávání je značně vysoké - pět let uskladnění bez snížení kvality.

V rychlosti zpracování kalamitního dřeva jsou značné rozdíly. Soukromí majitelé lesů a komunální lesy mají obavy z kůrovců a tak postupují ve zpracování rychleji. Státní lesy dávají přednost listnáčům, a to i s ohledem na možnost mokrého uskladnění jehličnanů a na uklidnění trhu se dřevem. Mokré sklady na cenné sortimenty mají být vybudovány do konce května. Měsíčně by se pak měl zpracovávat 1 mil. m3 jehličnaté hmoty. Další mokré a foliové sklady budou budovány podle konkrétních dohod o odběru dřeva. Ceny dřeva poklesly proti prosinci minulého roku u jehličnanů až o 30 %. Malý zájem je zejména o jedli. Ceny listnatého dřeva jsou poměrně stabilní - pokles o 10 %. V důsledku vysoké nabídky zaznamenávají pokles ceny tlusté sortimenty. Zemská vláda Bádenska-Württemberska poskytnula majitelům lesů pod 200 ha celkem 100 mil. DEM, a to především na mokré uskladnění dřeva (do 10 DEM/m3/rok), na údržbu cest (do 40 % celkových nákladů), na nové zalesnění 8 tis. DEM/ha a na odkornění 5 DEM/m3. Koncentrované a účinné nasazení lesních podnikatelů s harvestory a vyvážecími soupravami zanechá po sobě stopy více z ekonomického než ekologického hlediska. Lze očekávat, že majitelé lesů budou napříště pro těžební práce více využívat těchto podnikatelů a dále sníží počet svých zaměstnanců. Zdůrazňuje se, že rychlost zpracování kalamity musí odpovídat odbytovým možnostem. Je nezbytné, aby trh, logistika a skladová kapacita byly v souladu, jinak vznikají pro lesnictví značná rizika.

Reakce některých zemí a organizací na vzniklou situaci

• Rakouské spolkové lesy, a. s., sníží pro letošní rok plánovanou těžbu1,87 mil. m3) minimálně o 300 tis. m3. Pokud budou cenové problémy trvat i na podzim, upraví snížení až na 20 % (tj. na 370 tis. m3). Počítají však s tím, že nejpozději v září se projeví poptávka po čerstvém pomalu rostoucím horském dřevě. Od poloviny února t. r. jsou jejich stroje (nejvhodnější pro zpracování kalamity) a pracovníci na základě smlouvy s majiteli lesů v Bádensku-Württembersku nasazeni na zpracování 200 tis. m3 obtížně zpracovatelného dřeva. Objednavatelé musí počítat s nákladem 300 ATS/m3. (
• Itálie zvýšila svou poptávku po dřevě v takovém rozsahu, že u některých sortimentů nemůže být včas kryta. Velká poptávka je rovněž v Asii, především v Japonsku.
• Optimistické jednání Evropské organizace pilařských svazů (31. leden t. r.). Bleskové setkání jednalo o situaci po orkánu Lothar. Optimismus tohoto jednání pramenil z několika důležitých skutečností: Po řadu měsíců zaznamenává trh s řezivem vzestupný trend. Po mnoha letech roste objem stavebních prací, zejména ve velkých státech a významně roste i celé hospodářství. Asijské státy obnovily boom - především Japonsko. Středoevropské pily jsou zásobeny surovinou nakoupenou za normální ceny a nyní se jim bude nabízet množství kalamitního dřeva za příznivější ceny. To vše povede ke zvyšování produkce, ale současný trh s řezivem v Evropě i zámoří je schopen to zvládnout. Odhaduje se, že do pil přijde 55 mil. m3 jehličnaté kulatiny a 30 mil. m3 listnaté, což je v relacích k normálnímu ročnímu pořezu okolo 200 mil. m3. Více než čtvrtina kalamitního dřeva bude skladována, při zachování kvality, a později postupně dodávána na trh. Počítá se také s tím, že se omezí normální těžby a postižené státy poskytnou majitelům lesů podpory ke zvládnutí kalamity (skladování, logistika). Rovněž obyvatelstvo by mohlo přispět svým dílem, a to vyšší spotřebou dřeva.
• Za významného činitele se považuje rovněž pokles kurzu EURa vůči USD (od začátku letošního roku o 19 %). Vznikají tak příznivé podmínky pro export dřeva do dolarových oblastí, kde je značná poptávka po dřevní surovině - Asie, Amerika, Austrálie, Čína. Podobně je tomu i s japonským jenem.

Holzkurier 5-9/2000, Proch

SELSKÉ LESY MOHOU POMOCI PŘI KALAMITÁCH

Předseda Spolkového svazu lesozemědělců Herbert Pretterhofer poskytl rozhovor rakouskému časopisu Holzkurier, v němž vyložil nejen možnosti zemědělců - majitelů lesů (lesozemědělců) při likvidaci kalamit, ale i záměry svazu do budoucnosti. Svaz hodlá v nejbližších 10 letech výrazně zlepšit využití těžebních možností v selských lesích a vytvářením lesních sdružení a dobře organizovaných zemských svazů zajistit, že selské lesy budou technicky a organizačně na úrovni a stanou se spolehlivými partnery pro průmysl zpracování dřeva.

H. Pretterhofer je toho názoru, že v extrémní situaci, která vznikla na trhu s dřívím po větrné kalamitě, mohou sehrát lesozemědělci významnou úlohu, neboť jsou schopni pružně reagovat na rychlé změny na trhu s dřívím a omezit těžební činnost. Je tomu také proto, že nemají žádný personál, nemusí ho tedy financovat. Lesozemědělci mají nyní ve všech spolkových zemích akceschopné zemské organizace a jednotný celostátní svaz, takže jsou pro dřevařský a celulózopapírenský průmysl vypočitatelným a spolehlivým partnerem. Mohou tedy nyní odlehčit trhu s pilařskou kulatinou, aniž by zanedbávali místní odběratele. Lesozemědělci a zástupci větších lesních majetků pochopili, že jejich budoucnost záleží na kooperaci.

Ve svém strategickém programu do roku 2010 počítá svaz se zvýšením dodávky kulatiny z 800 tis. m3 na 2,5 mil. m3, což je více než na trojnásobek. Považuje se to za reálný cíl, jehož lze za příznivých okolností dosáhnout i dříve. Bude proto nezbytné efektivně využít pracovních sil a tak dosáhnout nejen příznivých hospodářských výsledků, ale i optimálního obhospodařování lesů.

Svazové organizace jsou otevřeny všem majitelům lesů bez ohledu na velikost majetku. Dřevozpracující průmysl by měl reagovat na probíhající proces, který již přináší první výsledky, a měl by jej využít a podpořit. Svazy chtějí uzavírat s průmyslem smlouvy, v nichž by se stanovilo množství dodávané suroviny, její kvalita a termíny dodávek. Pokládá se proto za nezbytné postupně posílit místní a okresní organizace svazu. Ty by měly kromě jiného realizovat vzorové projekty směřující k přírodě šetrnému a nákladově příznivému nasazení strojů, jichž bude přibývat.

Očekává se, že vzniknou svépomocná sdružení, která budou schopna sama zásobovat odběratele potřebnými produkty. Nejdále je v tomto ohledu Štýrsko, kde se vedou pravidelná jednání mezi lesozemědělci a pilaři. Taková jednání by se měla konat 2-3x za rok, aby se partneři vzájemně lépe poznali. Bude také nezbytné udělat vše pro to, aby se do sdružení zapojili i majitelé lesů, kteří zatím stojí stranou. Ti se jinak musí smířit s nižšími cenami. Zdůrazňuje se také, že jen větší organizace jsou schopny zajistit plynulé zásobování průmyslových podniků a dosáhnout vyšších výnosů.

Holzkurier 3/2000, Proch

OCHRÁNCI VE ŠVÝCARSKU CHTĚJÍ BLOKOVAT ZPRACOVÁNÍ POLOMOVÉHO DŘÍVÍ

Po škodách způsobených orkánem na konci loňského roku dochází ve Švýcarsku ke sporům s ekologickou organizací Pro-Natura, která prosazuje, aby se polomové dřevo nechávalo ležet v lese a hodlá s podporou veřejnosti zpracování hmoty blokovat. Na odpor rovněž naráží požadavek dopravců dříví na zvýšení tonáže minimálně na 40 tun. V Německu se očekává povolení 46 tun - obdobně jako v roce 1990.

Holzkurier 4/2000, Proch

SETKÁNÍ PŘEDSTAVITELŮ RAKOUSKÝCH SPOLKOVÝCH LESŮ, a. s., S OBCHODNÍMI PARTNERY

Představitelé Rakouských spolkových lesů, a. s. (R. Ramsauer a T. Uher) pozvali na 9. prosince 1999 do Vídně k prvnímu odvětvovému setkání obchodní partnery z pilařského a celulózopapírenského průmyslu. Setkání se zúčastnilo na 130 osob (včetně lesmistrů Spolkových lesů jako diskusních partnerů).

V roce 2000 oslaví Rakouské spolkové lesy (ÖBF) 75 let své úspěšné činnosti. Vznikly v roce 1925 z tehdejších C. a k. lesů. V úvodním slově R. Ramsauer připomenul, že při založení ÖBF a ještě mnoho let potom bylo v každém údolí 10 pil, kdežto nyní 10 pil je schopno zpracovat všechnu kulatinu Rakouska. Mnohé závody se proto nyní orientují na vyšší zhodnocení a další zpracování dřeva, nebo poskytují zákazníkům různé druhy speciálního pořezu. Jako součást své nabídky považují ÖBF také dopravu dříví. Zdůraznil, že chtějí se svými zákazníky jednat velmi odpovědně a snaží se o to, aby odběratelům malého množství suroviny vyplnili co nejlépe jejich individuální přání a u velkoodběratelů usilují o plynulý přísun dřeva v potřebném množství a kvalitě. ÖBF mají zájem na dlouhodobých smlouvách s dodávkou nad 1000 m3, nikoli na prodeji po troškách. Za ideálního partnera považují: dlouhodobě jisté zákazníky, průhledné a otevřené obchodní přátele, partnery, s nimiž lze dosáhnout minimálních nákladů na kontrolu a nízké tržní náklady.

Za malé i velké odběratele promluvil J. Schaffer (Eppenstein, Tyrolsko), jehož podnik představuje střed mezi malými a velkými pilaři. Zmínil se o tom, že jejich nejdůležitějším partnerem bude odborná vysoká škola ve městě Kuchl, která jim zajistí zvýšení konkurenceschopnosti. Podle jeho názoru má Rakousko z celosvětového hlediska nejlepší pilařský průmysl s nejmodernějšími technologiemi pro další zpracování dřeva. Za optimální strukturu pilařského průmyslu pokládá velké podniky s vysokým výkonem a s minimálními náklady, které jsou s to vyrábět masovou produkci a kooperují s pružnými podniky střední velikosti, které zpracují tlusté dříví, vyrobí řezivo zvláštních délek a pořežou také jedli a modřín. Tato forma kooperace však naráží na přecitlivělost a ješitnost. “Každý dnes musí uvážit, kolik má slevit ze své samostatnosti, aby si tuto samostatnost uchoval.” Pro budoucnost pokládá za optimální toto členění odvětví: malé podniky s pořezem do 25 tis. m3/rok, které u tohoto množství zůstanou a zpracují všechny dřeviny, které jsou nezbytné pro drobné výrobky; střední podniky s pořezem 100 tis. m3/rok; velké podniky s pořezem přes 500 tis. m3, které vyrobí nejmodernějšími technologiemi masové zboží, schopné obstát v mezinárodní konkurenci. Pro hlavní výrobky předpokládá J. Schaffer tyto ceny: 2500-3000 ATS/m3 za tradiční stavební dříví; 3500-5000 ATS/m33 za lepené dříví. Svoje vystoupení uzavřel myšlenkou směřující do budoucnosti: “Dřevo a dřevěné materiály budou stavebními materiály 21. století. Pojem dřevo má nezaměmitelný zvuk přírodního produktu, který není zatížen ničím negativním.” za konstrukční dříví; přes 5000 ATS/m

Holzkurier 50/99, Proch

TECHNICKÝ A TECHNOLOGICKÝ LESNICKÝ VÝZKUM JE STÁLE AKTUÁLNÍ

V březnu 1999 se poprvé setkali specialisté sekce “Lesní technika” Svazu německých lesnických výzkumných ústavů, který byl založen v r. 1996. Setkání se účastnili zástupci 15 ústavů z “oblasti německého jazyka”. Setkání se zabývalo problémy lesního provozu a z nich vyplývající náplně práce lesnického výzkumu i problémy kooperace mezi ústavy, nutné pro posílení postavení lesnického výzkumu střední Evropy. Z vystoupení a prezentace aktivit ústavů vyplynuly pro oblast Lesní techniky klíčové otázky: důsledky přírodě blízkého LH pro práci v lese, integrované hodnototvorné a logistické řetězce, plně mechanizovaná těžba dříví na svazích, informační technologie lesního provozu, hodnocení následků lesní techniky. Pro oblast Nauky o práci to byly otázky: stroj pro lesní hospodářství jako pracoviště, management kvality a prostředí, typické lesnické nemoci. Zvláštní význam se přikládá oblasti zpřístupňování lesa optimalizací sítě lesních cest. Přednesené referáty, v rámci nichž byl prezentován např. model hodnocení lesnických pracovních postupů, byly orientovány do tematických bloků: konstrukce pracovních postupů, lesní technika a energie ze dřeva, lesní technika a GIS, nauka o práci. Na závěr byly formulovány cíle další spolupráce mezi ústavy: výměna informací, strategické koncepty pro lesní techniku, prezentace práce mladých výzkumníků. Hostitelem Sekce lesní techniky v roce 2000 bude katedra Lesnické nauky o práci a aplikované informatiky Technické Univerzity Mnichov. Blízkost přírodně výrobních podmínek i provozně technických problémů a z toho plynoucí i historické vazby mezi LH ČR a LH středozápadní Evropy vybízí k tomu, abychom v zájmu rozvoje našeho LH pečlivě sledovali aktivity výše citovaného charakteru a také se do nich aktivně zapojovali. Tomu zatím brání skutečnost, že náš rezortní výzkum lesnické techniky a technologií byl pod vlivem neobjektivní a jednostranné euforie z počátku 90. let zrušen a na lesnických fakultách výrazně omezen, zatímco v jiných zemích je v zájmu komplexního pojetí LH cílevědomě rozvíjen. Určitá překážka se vytváří také lesnicky neprozíravým a módním odklonem od německého jazyka.

Podle Forst & Technik 11/1999, sve

PROPOJENÍ LESNICKÝCH VELETRHŮ

V listopadu mr. se sešli v Bordeaux zástupci pěti největších lesnických veletrhů: Elmia (Švédsko), KWF (Německo), Austrofoma (Rakousko), Forexpo (Francie) a Canadian Demo, aby projednali budoucí vzájemné propojení všech svých aktivit pod názvem “Forestry Demo Fairs”, které budou mít své vlastní logo. Podrobný způsob spolupráce bude schválen na další schůzce ve Velké Británii v říjnu 2000, ale první společnou akcí bude již v červnu 2000 veletrh ve Francii. Předpokládá se také společná stránka na internetu (www.forestryfairs.com), vydávání informačních brožur, reklamních tisků, čtyřjazyčného slovníku a jiných publikací.

Z drobných zpráv Österreichische Forstzeitung 3/2000, Čk

ŠKODY ZVĚŘÍ V RAKOUSKU

Rakouské ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství uveřejnilo statistiku o škodách zvěří v r. 1998. Vyplývá z ní, že jen na 35 % celkové rozlohy lesů se podařilo zachovat rovnováhu mezi lesem a zvěří, popř. pastvou dobytka. Na 45 % celkové plochy však zcela ztroskotaly pokusy o založení smíšených porostů, což bylo důsledkem selektivního okusu dřevin v kulturách. Na 20 % plochy není prakticky možné obnovit porost bez účinných ochranných opatření. Daleko menší škody vznikly loupáním: považujeme-li za masivní poškození, postihne-li loupání podíl porostu nad 30 %, byly v r. 1998 takto poškozeny tyčkoviny a tyčoviny na 6 % plochy hospodářského lesa a na 4 % plochy ochranného lesa. Jednotlivé škody loupáním byly zjištěny asi na 15 % celkové plochy lesů.

Österreichische Forstzeitung 2/2000, Čk

LOTYŠSKO CHCE PRIVATIZOVAT A INVESTOVAT DO DŘEVAŘSTVÍ

V Lotyšsku lesy pokrývají 42 % rozlohy země. Z celkové lesní plochy tvoří 13 % chráněné lesy, 38 % lesy s omezenou využitelností a 49 % lesy plně hospodářské. K nejhojněji zastoupeným druhům patří borovice, jedle a bříza. Ačkoli těžba dřeva se každým rokem zvyšuje, rozloha lesů roste v důsledku zalesňování nevyužité zemědělské půdy s cílem jejího efektivnějšího využití pro národní hospodářství. S nárůstem těžby se počítá i v příštích letech, avšak těžební možnosti jsou zde omezené vzhledem k vysokému podílu mokřin v lesích, nedostatečné síti lesních cest a vysokým nákladům na jejich budování. V letech 1991-1998 představoval tento sektor 5 % HDP Lotyšska, nyní dosahuje téměř 10 %. všeobecnou tendencí v lotyšském dřevozpracujícím průmyslu v posledních 10 letech je pokles výroby primárních produktů, jako je řezivo, překližka, dřevotříska, dřevovláknité desky, ve prospěch rozšiřování výrob s vyšším podílem přidané hodnoty. To se projevilo téměř dvojnásobným nárůstem výroby nábytku od r. 1993. Cílem současné vládní politiky je dosáhnout stejného zapojení státu a soukromých subjektů do vlastnictví lesů, ovšem jejich management má být ze 75-80 % v rukou privátních podniků. V těžbě dřeva a dřevozpracujícím průmyslu se počítá s nejvýše 10% podílem státu, k čemuž přispěje proces rozsáhlé privatizace tohoto sektoru. Předpokládá se, že se jí zúčastní také zahraniční subjekty. Obrovské zásoby dřeva, nízká cena výrobků a očekávané příznivé podmínky na světovém trhu této komodity v blízké budoucnosti se stanou motorem rozvoje lesnictví a celého dřevozpracujícího průmyslu v Lotyšsku. To bude rovněž vyžadovat velké investice do lesní infrastruktury, odvodňování lesů, modernizace strojů a metod lesní těžby, dopravy a zpracování dřeva. Pozornost se soustředí konkrétně na výrobu nábytku, celulózopapírenský a dřevařský průmysl, ovšem při dodržování stále přísnějších ekologických norem.

Hospodářské noviny 7. 3. 2000, red

CERTIFIKACE LESŮ

Když na počátku 90. let započala certifikace lesů a dříví z nich, považovali to evropští lesníci a majitelé lesů za nadbytečné opatření, protože principy trvale udržitelné produkce jim byly známy dávno předtím. Přes počáteční odpor k certifikaci je však zřejmé, že se právě Evropa postupně stala vlivem obchodních řetězců, preferujících výrobky s certifikací Forest Stewardship Council (FSC), centrem trhu s certifikovanými lesními produkty. Obchodní tlak tak doslova přinutil lesníky k přehodnocení jejich postoje k certifikaci, a také státy, které původně certifikaci striktně odmítaly, hledají řešení v “národních certifikačních programech” jako protiváze systému FSC. Sjednotit tyto snahy na území Evropy, Severní Ameriky a Společenství nezávislých států si klade za cíl Pan-European Forest Certification (PEFC) systém, jehož principy byly zveřejněny v červnu 1999 v Paříži. Status PEFC podepsalo do současné doby 11 států, a dalších 6 ohlásilo, že k úmluvě přistoupí v nejbližší době. Pracovní výbor PEFC v současné době mapuje jednotlivé národní certifikační programy. PEFC má být zastřešující systém, zajišťující vzájemné uznávání certifikace podle národních kritérií, a udělující chráněnou obchodní značku (logo) pro labelling. Současný stav lze charakterizovat jako období, ve kterém vytvoření jednotného certifikačního systému jednoznačně podporují vlastníci lesů, protože PEFC má být vysloveně záležitostí lesnických odborníků a má minimalizovat finanční náklady na certifikaci, protože má vycházet z prokazatelného plnění lesních hospodářských plánů a příslušné legislativy. Ostře proti PEFC jsou naopak nevládní organizace ochránců přírody, namítající absurditu stavu, kdy si budou moci lesníci sami sobě vystavit certifikát o ekologicky přijatelném hospodaření v lesích. Zpracovatelé dříví a obchodní řetězce reagují různě. Od odmítání PEFC při současném preferování systému FSC (za kterým však lze vidět i dřívější vztahy mezi nimi a certifikující organizací), přes vyčkávací stanoviska, až po podporu systému PEFC, od kterého si slibují větší objektivitu než od volně pojatého systému FSC. V celosvětovém měřítku má zatím certifikace spíše anekdotický význam, vezmeme-li v úvahu, že objem prodeje certifikovaných produktů na objemu dovozů u největších světových importérů je méně než 1 %! Bohužel, v lokálních poměrech může být certifikace rozhodující mimocelní bariérou při vstupu do významných obchodních řetězců. Jako příklad mohou sloužit obchodní řetězce ve Velké Británii, ve které již téměř 20 % obchodu se dřívím a papírem představují certifikované produkty. Lze tedy konstatovat, že rozhodující vliv na další osud certifikace budou mít právě významné obchodní řetězce, jejichž obchodní politice se budou muset producenti dříví a výrobků z něj, i když neradi, podřídit.

Podle United Nations, Economic Commission for Europe, Sim

VYUŽITÍ INTERNETU V LESNICTVÍ

V oboru lesnictví a zpracování dřeva působí v Evropě řada mezinárodních a národních vzdělávacích, výzkumných a profesních organizací (FAO, IUFRO, ILO, EFI, Economic Commission for Europe, Timber Committee, European Forestry Commission, Silva Mediterranea, Forest Engineering Group, Swiss Federal Forest Agency, Kuratorium für Waldarbeit und Forsttechnik), a další organizace nevládní, jejichž výzkumné a vzdělávací aktivity se vzhledem k existujícímu nedůslednému informačnímu systému často překrývají. Naopak se řada zájemců nedozví včas o některých pořádaných akcích. Proto se Společný řídící výbor ECE/ILO/TC/EFC, který se sešel v září 1999 v Bordeaux, zabýval mimo jiné možnostmi zlepšení vzájemné koordinace a komunikace, včetně intenzivnějšího využití Internetu. Nejbližším cílem je, aby prostřednictvím website byly nejméně jedenkrát za čtvrtletí zveřejňovány všechny chystané akce Společného řídícího výboru, a ve stejné periodicitě by měly být zveřejňovány i sborníky ze seminářů a konferencí. Pracovní verze (za kterou odpovídá J. Najera z ECE) je již přístupná na adrese: www.unece.org/trade/timber/joint-co.htm. Definitivní verze by se pak měla objevit v květnu 2000. Rovněž by měly být zveřejňovány údaje o nových publikacích a časopisech. Z nejbližších chystaných akcí bude pro nás zajímavý zejména workshop “Nové trendy v používání lanových dopravních zařízení při těžbě dříví”, který by se měl konat v Ossiachu v Rakousku v roce 2000, ale je možné jeho posunutí až na červen roku 2001. Pravděpodobně dříve proběhne “Veletrh lesnické techniky” v Celle v Německu, a to v září 2000. Pořadatelem této akce bude tradičně Kuratorium für Waldarbeit und Forsttechnik.

Podle materiálů Steering Committee TIM/EFC, Sim