HOSPODAŘENÍ V MALÉM LESE A VÝKON ODBORNÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘE
Ing. Ladislav Šimerda - s. p. Lesy ČR, Hradec Králové
Tradice hospodaření v malém lese, kterým označujeme hospodaření v drobných lesních majetcích, má v České republice dlouhodobé historické kořeny. Jeho rozmach lze zaznamenat zejména po r. 1918, a to po I. pozemkové reformě r. 1919 a přídělovém zákoně r. 1920. V r. 1930 je v Čechách a na Moravě evidováno celkem již 219 470 soukromých vlastníků lesa, v r. 1940 při povinném sdružování vlastníků lesa s výměrou do 575 ha do lesních společenstev se toto ustanovení týkalo 161 460 vlastníků s celkovou výměrou 478 151 ha lesa (průměr do 3 ha).
SOUČASNÝ ROZSAH SOUKROMÉHO VLASTNICTVÍ LESŮ
Po násilném přerušení institutu soukromého vlastnictví socializací v 50.-80. letech, kdy tato forma klesla až na pouhých 0,4 % rozlohy lesů, byla vlastnická a uživatelská práva i drobných soukromých majitelů lesa obnovena opět v r. 1991 Zákonem o půdě č. 229/91 Sb. Současný stav navrácení lesů ze státního vlastnictví v restitučním procesu k 1. 1. 2000 představuje jen u LČR, s. p., přes 90 % vyřízených žádostí fyzických osob. Navráceno bylo celkem 435 000 ha lesní půdy více jak 155 000 soukromých vlastníků, z toho 260 000 ha 153 000 vlastníků u majetků do 200 ha. Kromě toho nemalá část drobných lesních majetků byla navrácena fyzickým osobám i od bývalých zemědělských družstev.
Pro praktické účely malým lesem rozumíme drobné lesní majetky s výměrou do 50 ha z pohledu současného zákona o lesích, v návrhu jeho novely by to měla být výměra do 200 ha (v návaznosti na historické vymezení drobných lesů do 250 ha). Z celkové výměry 2,634 mil. ha půdy určené pro plnění funkcí lesa v ČR zaujímá lesní majetek soukromých vlastníků 21,8 % , tj. 574 000 ha. Registrováno je celkem 280 600 vlastníků - fyzických osob s průměrnou výměrou lesa 2,04 ha. Naprostou většinu majetku, 77 %, představují výměry do 1 ha. Významný podíl soukromých vlastníků lesa má svá specifika, pro které je charakteristická zejména malá výměra lesa a roztříštěnost jeho držby. K těmto základním nepříznivým podmínkám pro kvalitní, odborné a efektivní lesnické obhospodařování malých lesů přistupují ještě další negativní faktory:
- obecně nízká rentabilita lesního majetku, u malých drobných majetků nemožnost dosažení ekonomické výnosovosti ani v dlouhodobém časovém horizontu,
- dosahování pouze periodických příjmů z lesa v nepravidelných víceletých časových odstupech, tj. funkce lesa jako spořitelny,
- značný zájem vlastníků lesa po restitucích uspokojit co nejrychleji svou příjmovou stránku provedením těžby dřeva, obnovu a následné pěstební práce řešit formou státního příspěvku z dotačních titulů,
- generační změna původních vlastníků, u mnoha pak bez vztahu k lesu a půdě,
- velmi nízké právní a odborné vědomí drobných vlastníků o lesním majetku, jeho hodnotě a odborném hospodaření v lese,
- legislativní změny a často i neznalost zákonných povinností vlastníků lesa,
- nízká účinnost pravomocí a kompetencí orgánů státní správy lesů při porušování lesního zákona, nejednotnost při posuzování výkonu činnosti odborného lesního hospodáře,
- dosud vzmáhající se nepovolené a kořistnické těžby v lesích drobných majitelů,
- nevůle a neochota drobných vlastníků sdružovat svůj majetek do větších lesních celků.
Celý komplex těchto nepříznivých faktorů tak nevytváří dobrou výchozí základnu pro kvalitní obhospodařování malých lesů a výkon činnosti odborného lesního hospodáře (OLH) v nich.
ODBORNÝ LESNÍ HOSPODÁŘ
Zákonodárci postavili odborného lesního hospodáře do role odborného a jen ve velmi malém rozsahu i ekonomického poradce vlastníka lesa. Obdobnou roli má OLH i v sousedních evropských státech, avšak s výraznou poradenskou funkcí ekonomickou pro vlastníka lesa a větší kompetencí. Odborná úroveň hospodaření v malém lese má tři základní články. Při dané legislativě, kdy institucionálně rozhodujícími jsou §§ 24, 31, 32, 33, 37, 40, 41, 42 zákona o lesích, jsou to: 1. vlastník lesa, 2. odborný lesní hospodář, 3. orgány státní správy lesů. Jejich vzájemné vztahy, pravomoci a kompetence určují konkrétně kvalitu hospodaření v těchto lesích, v jednotlivých jejich částech (porostech) a souhrnně pak celkovou úroveň stavu a hospodaření malých lesů.
OLH může být fyzická nebo právnická osoba, která má k této činnosti licenci, udělenou orgánem státní správy lesů, LČR ji k výkonu činnosti OLH ze zákona nepotřebují. LČR rovněž zajišťují významným podílem výkon činnosti OLH v malém lese, u drobných lesních majetků v celkovém rozsahu 300 000 ha, což je více jak 52 % výměry majetků fyzických osob v ČR. Odpovědným pracovníkem k zabezpečení výkonu funkce OLH je u LČR ve smyslu zákona a vztahu k orgánům státní správy lesů lesní správce a ředitel lesního závodu, který zodpovídá za plnění závazných ustanovení LHO, LHP v rámci LS nebo LZ. Výkonným OLH, odpovědným za stav lesa v konkrétních porostech, je revírník, vedoucí polesí. Pro zkvalitnění výkonu funkce OLH u LČR se vyžaduje vykonání zkoušky způsobilosti OLH. Celková koncepce výkonu činnosti OLH u LČR je předmětem hodnocení vedením s. p. LČR a bude dále realizována v souladu se záměry lesnické politiky ČR.
MALÁ NOVELA LESNÍHO ZÁKONA
Nedávné schválení tzv. malé novely zákona o lesích č. 67/2000 Sb. Parlamentem ČR znamená významné posílení pravomoci orgánů státní správy lesů a vyšší možnosti sankčního postihu až do 1 mil. Kč v případě nepovolených a neoprávněných těžeb v lesích ve vlastnictví fyzických osob. Novela neumožňuje legálně provést těžbu přesahující 3 m3/ha/rok bez doporučení OLH a jejího schválení orgánem SSL v lese tam, kde vlastník hospodaří bez schváleného plánu nebo osnovy. Tuto povinnost musí respektovat nejen vlastníci, ale nově i ten, kdo koupil stojící lesní porost, těžební firmy, neboť sankční postihy za nepovolené kácení stromů se vztahují nejen na majitele lesa, ale i na tyto těžební firmy a těžební skupiny, které dříve kupovali les převážně nastojato od fyzických osob. Tito majitelé lesa podlehli vidině pro ně do té doby nevídaného zisku a obdržené finanční hotovosti. Ve skutečnosti byli však okradeni, neznaje skutečnou reálnou tržní hodnotu svého lesa a mnohdy na nich zůstala i povinnost zalesnění holiny po kořistnických těžbách.
VZTAH MEZI VLASTNÍKEM LESA A ODBORNÝM LESNÍM HOSPODÁŘEM
Nejdůležitějším předpokladem pro dobře fungující hospodaření v malém lesa je především vytvoření klimatu vzájemné důvěry mezi majitelem lesa a OLH. OLH by pro výkon činnosti měl mít nezpochybnitelnou důvěru majitele lesa a naopak vlastníkovi lesa by měl poskytovat všechny zásadní informace potřebné k hospodaření v jeho lese, navrhovat solidní firmu k provedení pěstebních a těžebních prací a předkládat vlastníkovi i ekonomickou kalkulaci hospodaření. Svým způsobem provádí pro vlastníka i ochrannou službu, monitoruje stav jeho lesa a většinou i OLH je první, který zjišťuje neoprávněný zásah třetí osobou při nepovolených těžbách či jiných neoprávněných činnostech v lesích drobných majitelů. Ještě jednou je třeba zdůraznit, že každý vlastník i malého lesa má svobodnou volbu vybrat si OLH pro svůj les.
Při každé prováděné činnosti musí vlastník rozhodnout, zda práce v lese provede sám, byť jen částečně, či je zadá prováděcí firmě. Pokud sám provádí těžbu dřeva, je třeba, aby měl objektivní aktuální informace o cenách surového dříví, nejlépe od OLH, případně orgánu státní správy, nebo je získal z uváděné informace o cenách v časopisu Lesnická práce.
V druhém případě zadání prací odborníkům v této profesi či odborné firmě, je důležité vybrat solidní firmu. To se vlastníkovi vždy vyplatí. Informace a doporučení firmy k výběru pro zadání prací by měl předložit a objektivně navrhnout OLH, ověřit informace si může opět u orgánu SSL např. u příležitosti předložení žádosti k odsouhlasení těžby.
Ověření solidnosti firmy, předpokládá získat reference jak firma dodržuje smlouvy u jiných vlastníků, jak kvalitně provádí práce, v jakých cenách, jaké nabízí výkupní ceny za dřevo, jaká je komplexnost jejich prací, zda při těžbě nepoškozuje přirozené zmlazení a uchovává nálety pod porostem, zda nepoškozuje při přibližování stromy či nezpůsobila jiné škody. Na závěr je nanejvýš nutné prověřit její solventnost, finanční bonitu, zda je schopna za vykoupené dřevo ve sjednaném termínu hotově zaplatit.
Doporučuje se s firmou uzavřít předem jednoduchou písemnou smlouvu, která bude zejména obsahovat: termíny provedení prací; množství, objem prací např. zadané hmoty k těžbě, vyklizení klestu, množství sazenic k výsadbě; komplexnost zpracování veškeré těžené hmoty a způsob kontroly vytěžené hmoty vlastníkem před jejím odvozem; výši nabídnuté ceny za jednotlivé sortimenty; konečný termín vyklízení veškeré vytěžené hmoty, klestu, provedení výsadby sazenic; splatnost dohodnuté ceny; dohodnout garanci úspěšnosti zalesnění a případnou možnost reklamace a její podmínky; neopomenout i požární odpovědnost při pálení klestu; na každou objednanou činnost napřed dohodnout cenu. Ve všech těchto záležitostech poradí vlastníkovi odborný lesní hospodář.
Přesto, že záměr vlastníka prodat svůj les je jeho svobodným rozhodnutím, doporučuje se vlastníkům malých lesů vždy předběžně se poradit s OLH, orgánem SSL, případně i s právním poradenstvím zejména o nabízené kupní ceně. V žádném případě neprodávat stojící lesní porost.
DALŠÍ VÝVOJ HOSPODAŘENÍ V MALÉM LESE
Připravovaná novela lesního zákona nepochybně potvrdí v plném rozsahu zachování vlastnických práv majitelů a jejich svobodného rozhodování o lese, s podmínkou plnění stávajícího rámce povinností vlastníků lesa (tzv. pojmové omezení vlastnického práva, kdy právní předpisy stanoví v některých případech způsob, jakým jedině může být věc užívána). Je sice navrhováno zrušení základního ustanovení maximální celkové výše těžby dřeva pro malé lesy, na druhé straně se zpřísňuje povolování jednotlivých případů těžeb u vlastníků, hospodařících bez schválené osnovy či plánu. Předpokládá se rovněž zjednodušené zjišťování stavu lesa u lesních majetků do 200 ha vypracováním tzv. lesních inventarizačních osnov, namísto současných LHO. Záměrem je zpracovávat lesní inventarizační osnovy pro jednotlivé majitele a na vlastnické porosty.
Ukazuje se potřeba uzavírat smlouvy, jako zásadní normy spolupráce mezi orgány státní správy lesů a OLH, s povinnostmi OLH v návaznosti na lesní inventarizační osnovy. Na druhé straně orgány SSL musí zajistit pro výkon funkce OLH optimální podmínky a předání minimálně mapového podkladu a inventarizačního plánu osnovy vlastníka. Důležitým nástrojem zejména proti neoprávněným a nepovoleným těžbám u majetků fyzických osob je i zvýšení pravomocí orgánů SSL při povolování těžeb a daleko vyšší možnosti uplatnění represivních opatření. V neposlední řadě zájem státu v rámci schválené lesnické politiky by měl i nadále posilovat ekonomiku hospodaření v malém lese formou pokračujících státních příspěvků (dotačních titulů) a nabízet vlastníkům přijatelné formy sdružování malých lesů.
ZÁVĚR
1. Více jak 20 %, téměř 1/4 lesů v ČR je majetkem fyzických osob a podíl malých lesů představuje významný lesní majetek.
2. Navrhované úpravy novely lesního zákona by měly směřovat k celkovému dokonalejšímu systému vzájemných vztahů vlastník lesa, OLH, orgán SSL, na jejichž konci by měl být spokojený vlastník malého lesa, odborně obhospodařovaný jeho les a tomu odpovídající stav malých lesů v České republice.
3. Cílem hospodaření i v malém lese musí být postupné uplatňování principu trvale udržitelného hospodaření při současném zajištění veřejně prospěšných funkcí těchto lesů na cestě českého lesního hospodářství do Evropy.
Poznámka: Příspěvek byl přednesen na odborném semináři Hospodaření v malém lese se zřetelem na obchod se dřívím na veletrhu Silva Regina v Brně dne 3. dubna 2000.