LESNÍ DRUŽSTVO OBCÍ PŘIBYSLAV

Rozhovor s Ing. Luďkem Nechvátalem, ředitelem a prokuristou družstva

První pokusy se zakládáním lesních družstev lze zaznamenat v samotných začátcích zemědělského družstevnictví, tedy přibližně v 70. letech 19. stol. Již tehdy usilovali někteří čeští lesníci o to, aby ožehavá otázka obhospodařování drobných lesních majetků byla řešena družstevně. Všechny tyto pokusy tehdy dříve či později selhaly, a to nejen u nás, ale i v cizině. Také později u příležitosti různých lesnických kongresů byly projednávány možnosti združstevnění drobných soukromých lesů a k jejich uskutečnění se doporučovaly různé nařizovací nástroje. Posun k realizaci družstevní myšlenky u nás umožnil až vznik Československé republiky po 1. svět. válce a pozemková reforma, která následovala. Na jejím základě po roce 1930 vzniklo 16 lesních družstev obcí s výměrou lesního majetku od 160 ha do téměř 6000 ha o celkové rozloze 22 868 ha a 127 družstev s členstvím smíšeným o celkové rozloze 29 633 ha. Největším družstvem, které tehdy vzniklo, bylo lesní družstvo obcí Přibyslav. O jeho minulosti a současnosti jsme si povídali s ředitelem a prokuristou družstva Ing. Luďkem Nechvátalem.

Kdy vzniklo lesní družstvo a jaká je jeho historie?

Lesní družstvo v Přibyslavi vzniklo na základě 1. pozemkové reformy v roce 1930, která rozdělila asi 12 500 ha lesa, přináležející k panství Žďár nad Sázavou, na tři části. Významná část, asi 5600 ha, zůstala v držení Eleonory Kinské, rozené hraběnky Glamm-Gallas, tehdejší majitelky žďárského panství. Zbytek lesní půdy odkoupila od státu vzniklá lesní družstva obcí v Polné a Přibyslavi. Lesní pozemková reforma zapadá do kontextu reforem, které přijali zákonodárci vznikající Československé republiky. Musíme si připomenout, že zemědělskou a lesní půdu u nás do konce 1. světové války vlastnily především šlechtické rody. Mnohde to byly cizí šlechtické rody, které majetek v českých zemích získaly převážně po Bílé hoře a po třicetileté válce za svou loajalitu k Habsburkům.

U zemědělské půdy přistoupili zákonodárci k tomu, že ji parcelovali na malé části, aby se dostala co nejširšímu počtu zájemců - drobných rolníků. U lesní půdy měli snahu zachovat hospodaření na větších celcích, proto zvolili odlišný přístup a lesní majetek, který šlechta státu prodala, se nabízel k prodeji v celku obcím i městům. Musela to však být bohatá města, která si takovou investici mohla dovolit. Ovšem v regionu Českomoravské vrchoviny takové movité město nebylo, proto 59 obcí sdružilo prostředky a založilo lesní družstvo, které od státu lesní majetek odkoupilo. V roce 1931 tak bylo lesnímu družstvu převedeno asi 5800 ha lesa, rybníků a zemědělské půdy. Lesní družstvo v Přibyslavi mělo tehdy i vlastní taxační kancelář a zařizovalo pro ostatní lesní družstva lesní hospodářské plány.

Hospodaření lesních družstev pokračovalo až do roku 1959, kdy byla na základě vládního nařízení 102 z února 1959 družstva zrušena a vlastní likvidace proběhla k 30. 6. 1959. Bylo tak násilně přerušeno úspěšné téměř třicetileté hospodaření lesního družstva Přibyslav v centrální části Českomoravské vysočiny, na pomezí Čech a Moravy.

Kdy bylo družstvo obnoveno?

Po roce 1990, když započaly restituce a byl přijat zákon 172/91, kterým se navracel majetek obcím, se na lesní družstva zapomnělo. Zákon 172/91 totiž neumožňoval navracet majetek lesním družstvům. Tento stav byl předmětem rozsáhlé kritiky, až vláda vydala nařízení 168 z 15. 3. 1995, které umožnilo navracet lesní majetek družstvům obcí. Od 1. 1. 1996 bylo tedy lesní družstvo Přibyslav obnoveno a započalo svoji hospodářskou činnost na historickém lesním majetku, který mu byl postupně vracen v podílech, jež vlastnily jednotlivé obce k rozhodnému datu, tj. k 31. 12. 1948. Majetek byl vrácen nikoliv družstvu, ale obcím.

Oprávněnými osobami k navrácení majetku bývalého lesního družstva Přibyslav bylo 45 obcí (z bývalých 59 obcí se jich 14 stalo do roku 1995 součástí jiné obce, ovšem les jim byl vrácen také), podílníků lesního družstva, v regionu Žďárska, Novoměstska a Přibyslavska, na okresech Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou. Podílnické obce založily právnickou osobu, opět lesní družstvo, kde je podíl majetku jednotlivých obcí totožný s podílem majetku, který jim byl navrácen. To znamená, že v současné době lesní družstvo eviduje 45 podílníků - obcí, které celkem drží 711 podílů, přičemž počet podílů jedné obce se pohybuje v rozmezí 1-88 podle to, jakým majetkem disponovaly k rozhodnému datu.

Jaké jsou řídící orgány družstva?

Nejvyšším rozhodovacím orgánem je členská schůze, která přijímá základní normy, výkonným orgánem je devítičlenné představenstvo, řízené předsedou, a pětičlenná kontrolní komise. Scházejí se jednou měsíčně a korigují hospodaření lesního družstva. Družstvo navenek zastupuje představenstvo, prezentované předsedou představenstva. další, kdo může jednat za družstvo, je prokurista.

Jak probíhalo navracení majetku?

Majetek, který spravoval státní podnik Lesy ČR, tj. lesní půda, porosty, lesní cesty a některé budovy, byl převáděn formou smluv o bezúplatném převodu vlastnictví. Asi za rok se podařilo převést většinu lesů a nemovitostí. zůstává nevyřešena omezená část lesů, kde je potřeba vyhotovit geometrické plány.

Další část majetku je vázána na Pozemkovém fondu, a to především rybníky, zemědělská půda a některé budovy, které byly privatizačními projekty tehdejších státních lesů převedeny na Pozemkový fond. S převzetím tohoto majetku jsou značné problémy. Jediný možný způsob, jak může Pozemkový fond vydat majetek, je na základě privatizačního projektu. Náš privatizační projekt byl vypracován již v roce 1996, nicméně po změnách kompetencí, tj. převodem kompetencí z ministerstva pro privatizaci na ministerstvo financí, dále různými změnami na postech ministrů i úředníků došlo k tomu, že tento majetek bude vydán družstvu až v letošním roce. V současné době je privatizační projekt již schválen a nic nebrání tomu, aby byl v měsíci dubnu zapsán na listy vlastnictví podílnických obcí.

Bude družstvu vrácen všechen majetek?

Ne, je nutno připomenout, že letech 1959 až 1995 došlo ke ztrátě pozemků, rybníků i nemovitostí. Největší ztráta je asi u rybníků a budov. U rybníků z výměry 212 ha, kterou předávalo lesní družstvo státu v roce 1959, je možno navrátit asi jen 132 ha. Zbytek rybníků byl privatizován v kupónové privatizaci, nebo přímým prodejem či jinak v období 1990-95. Z budov nebyly vráceny ty, které po převzetí státními lesy v roce 1959 byly mnohdy rozprodávány soukromým osobám ještě před rokem 1989 a v letech 1990-95. U lesní půdy není předmětem vrácení les, který družstvo získalo po 31. 12. 1948. Šlo většinou o zemědělskou půdu, která byla zalesňována a nákupy lesů od drobných vlastníků, jež lesní družstvo realizovalo hlavně na počátku 50. let, kdy se lesů soukromí vlastníci hromadně zbavovali v důsledku změny společenského systému.

Jaká je organizační struktura družstva?

Ústředí lesního družstva je v Přibyslavi v budově, kterou družstvo postavilo v roce 1940-41. Po zrušení LD v roce 1959 sloužila jako budova tehdejšího lesního závodu Přibyslav. Pracuje zde celkem 6 zaměstnanců, kteří zabezpečují především řízení, ekonomiku a administrativu pro podřízené jednotky. Dále je LD členěno na tři lesní správy (každá má svého vedoucího), které mají sídlo na Starém Ransku, Račíně a Novém Veselí. Jednotlivé lesní správy jsou rozděleny na 3-6 lesnických úseků (funkce lesního), průměrná výměra jednoho úseku se pohybuje kolem 650 ha. Na každé lesní správě je jeden lesnický úsek menší, asi poloviční, a jeho lesní ještě vykonává na půl úvazku technika polesí, zabezpečuje administrativu, tok informací a další práce spojené s výkonem funkce technika.

Práce v lese provádíte vlastními pracovníky?

Konsolidace základních hospodářských struktur byla nutným předpokladem pro úspěšné a efektivní zajišťování prací v lese. Vlastní výkon těžební a pěstební činnosti je zabezpečován z 1/3 vlastními pracovníky a ze 2/3 živnostníky. V pěstební činnosti je tento poměr spíše ve prospěch vlastních pracovníků, v těžební ve prospěch živnostníků. Pro přibližování dříví využíváme 4 vlastní výkonné traktory. Odvoz si také asi ze 2/3 zajišťujeme sami dvěma nákladními auty se speciálními návěsy pro dopravu dříví.

Při péči o zvěř spolupracujete s mysliveckými sdruženími?

Myslivost provozujeme převážně ve vlastní režii. LD má dvě režijní honitby o celkové výměře asi 4500 ha, chová se zde zvěř jelení, která dosahuje poměrně dobré kvality, srnčí a černá v kvalitě průměrné.

Kolik dřeva družstvo těží?

Máme na lesním majetku dosti nevyrovnaný poměr věkových tříd, který způsobila větrná kalamita v roce 1930. V následujícím roce bylo na majetku družstva vytěženo více jak 1 mil. m3 dřevní hmoty. Holiny, které vznikly, se zalesňovaly až do konce 2. svět. války. V současné době tak evidujeme přebytek porostů ve stáří kolem 50-60 let při nedostatku porostů mladších i starších. Vysoké zásoby v předmýtních porostech ukazují do budoucna na vysoké těžební možnosti. Při vyhotovení nového LHP bylo zjištěno, že etát zde činí 10 m3/ha. Z rozhodnutí vlastníků je každoročně předmětem těžby asi 60-70 % tohoto etátu, to znamená, že těžíme ročně mezi 30-38 000 m3. Hlavní hospodářskou dřevinou je smrk, buk, jedle a borovice. Olše bříza a modřín jsou pouze v příměsi.

Můžete stručně charakterizovat pěstební činnost?

Ročně uměle zalesňujeme 12-20 ha. Pro obnovu porostů plně využíváme přirozené obnovy. U smrku v hospodářských souborech kyselé řady to není žádný problém. Na vybraných lokalitách se nám daří přirozeně obnovovat i buk. Meliorační a zpevňující dřeviny vnášíme do porostů převážně v místech, kde se nám přirozená obnova nezdařila a tak poloodrostky a odrostky javoru a buku úspěšně diversifikují dřevinnou skladbu. Pro podporu přirozené obnovy hojně využíváme přípravy půdy, a to jak mechanicky vlastním ploškovačem, tak i chemicky. Na likvidaci klestu využíváme štěpkovač.

Velkou pozornost věnujeme výchově mladých porostů. Konkrétně u naší hlavní hospodářské dřeviny smrku zavádíme nový systém výchovy, od kterého si slibujeme kromě výrazné úspory nákladů také vysoký standard odolnosti proti abiotickým činitelům. Naše koncepce výchovy předpokládá podle hospodářských souborů pouze 4-5 výchovných zásahů v prořezávkách a probírkách za obmýtí. Za limitující faktor pro provedení zásahu považujeme pouze výšku porostu. Pokud porost dosáhne určité výšky, provedeme podle hospodářského souboru redukci počtu jedinců na daný model. Předpokládáme, že snížením frekvence vstupu mechanizačních prostředků do porostů snížíme poškození stojících stromů a dále omezíme hutnění a poškození půdního povrchu. Předpokládáme dále, že takto pěstované porosty budou připraveny k mýtní těžbě a následné obnově výrazně dříve, než je v našich poměrech obvyklé.

Dotýkají se vašeho hospodaření zájmy ochrany přírody?

Většina majetku je součástí CHKO Žďárské vrchy. Je zde několik přírodních rezervací a dalších maloplošných útvarů, které jsou chráněny státem. Dále zde byla v roce 1997 uznána národní přírodní rezervace Ransko o výměře 695 ha. Vztah mezi orgány ochrany přírody a naší firmou není ještě zdaleka ideální, nicméně posun ve sblížení stanovisek a názorů je zřejmý. Stanovisko naší firmy je takové, že jsme připraveni na chráněných územích aplikovat podle přání ochrany přírody téměř jakákoliv opatření, pokud ovšem budou ze strany orgánu ochrany přírody finančně kompenzována. Je potřeba si uvědomit, že lesy, které spravujeme, nejsou státní a že některá přijímaná opatření způsobují vlastníkům lesů hospodářskou újmu. V současné době připravujeme materiály pro mimosoudní vyrovnání za újmy, které vyplývají z plánů péče.

Rozvíjíte nějaké další podnikatelské aktivity?

Po konsolidaci hospodářské činnosti hledalo LD další zdroje, které by zvyšovaly ekonomickou efektivnost majetku a hospodářský výsledek LD. V roce 1997 byly založeny dvě dceřinné společnosti. A to firma Lesy, dřevo, obchod, s. r. o., která zabezpečuje nákup surového dříví v regionu, obchoduje s dřívím a provádí služby pro drobné vlastníky lesa. Následovalo založení dceřinné společnosti Dřevovýroba Přibyslav, s. r. o., která vyrábí nábytek a komponenty pro truhlářskou a dřevařskou výrobu v tuzemsku i zahraničí. Lesní družstvo také kapitálově vstoupilo do firmy Lesy a zeleň, s. r. o., v Novém Městě na Moravě, kde LD v současné době vlastní 51 %. Prostřednictvím této společnosti LD zajišťuje produkci sadebního materiálu lesních a okrasných dřevin, dále smuteční vazbu, stará se o městskou zeleň v Novém Městě na Moravě a vyvíjí další aktivity spojené se zahradní architekturou. Tyto podnikatelské aktivity doplňují v současné době komplex činností LD. V roce 1999 byly firmy Lesy, dřevo, obchod a Dřevovýroba Přibyslav včleněny jako střediska pod LD a jsou v současné době řízeny a spravovány z ústředí LD. Firma Lesy a zeleň, s. r. o., hospodaří samostatně.

Lesní družstvo obchoduje ročně více jak 60 tis. m3 dříví a každoročně objem z důvodu zvyšujícího se objemu dříví z výkupu stoupá. Předpokládáme, že do tří let dosáhne objem dříví z výkupů objemu dříví z vlastní těžby. Za účelem podpory a zkvalitnění odbytu dříví spoluzakládalo lesní družstvo v roce 1999 obchodní firmu FORWEST, a. s., Plzeň, a v současné době je jedním z jejích akcionářů.

Spolupracujete s ostatními vlastníky lesů v regionu?

V roce 1997 LD iniciovalo vznik Sdružení vlastníků lesů Přibyslav. Oslovili jsme v té době mnoho drobných vlastníků lesa, nicméně nebyli jsme příliš úspěšní, protože valná většina drobných vlastníků vstup do Sdružení odmítla. Přesto bylo Sdružení koncem roku 1997 založeno, zakládajícími členy bylo naše LD, 14 obcí a 2 soukromí vlastníci lesů. Sdružení bylo založeno podle § 829 Občanského zákoníku, tj. jako sdružení bez právní subjektivity. Je třeba zdůraznit, že nebyla dotčena vlastnická práva, členové Sdružení jsou nadále výlučnými vlastníky svých lesních majetků a Sdružení jim pouze nabízí, že pro ně může udělat některé služby a je na vlastníkovi, jestli tyto služby přijme, nebo jestli si práce v lese bude dělat sám.

Členové Sdružení se usnesli ve smlouvě, že Sdružení bude vykonávat pro své členy tyto základní činnosti: společný výkon odborného lesního hospodáře, společný přístup k dotacím, poradenství, koordinaci a společný postup při vymáhání škod a újmách na lesních porostech. LD Přibyslav nabízí navíc členům Sdružení i ostatním vlastníkům lesů v regionu zabezpečení komplexních prací v lese a seriózní odkup dříví, to vše na základě přísné dobrovolnosti a svobodného rozhodnutí drobných vlastníků lesů. Již první rok hospodaření Sdružení přiměl ostatní vlastníky lesů v našem regionu k tomu, aby znovu zvážili vstup do Sdružení. K 31. 12. 1999 evidovalo Sdružení téměř 600 drobných vlastníků lesů. Celková výměra lesů Sdružení je 7600 ha, z toho lesy LD Přibyslav představují 5500 ha a zbylých 2100 ha jsou lesy drobných vlastníků a obcí. Sdružení v současné době zahrnuje katastr 70 obcí na okresech Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou.

Jakého dosahuje družstvo obratu a co se děje s hospodářským výsledkem?

V roce 1996 dosahoval obrat asi 38 mil. Kč, v roce 1999 to už bylo více než 120 mil. Kč a předpokládáme další růst podle toho, jak bude LD rozvíjet své podnikatelské aktivity. Pro nakládání s hospodářským výsledkem přijaly obce - majitelé - dlouhodobou strategii, která by měla přinést především zvelebení lesního majetku. Proto byly v prvních letech značné prostředky směřovány na opravy provozních budov a lesních cest. Ročně se do cest investovalo až 10 mil. Kč, v posledních letech tento podíl klesá. Podobně se investují nemalé miliónové částky do budov. Lesní družstvo také staví nové provozní budovy, protože v některých částech majetku nám vhodné zázemí chybí. Mezi nejvýznamnější hotové stavby patří nová lesovna na Starém Ransku. Dále stavíme novou správní budovu ve Sklenném, která bude sloužit lesní správě v Račíně.

Vyplácí družstvo nějaké peníze obcím?

Družstvo vyplácí obcím nájemné, které se pohybuje mezi 8-20 mil. Kč ročně.

Investujete také do techniky?

Pro zajištění kvalitního obhospodařování lesního majetku družstvo nakoupilo odvozní soupravy, traktory, terénní osobní automobily a postavilo vlastní železniční vlečku. Mechanizovaný manipulační sklad nemáme a budovat nový rozhodně nebudeme. Nicméně máme zřízeny v současné době dva sklady v nakládacích stanicích, kde soustřeďujeme dříví převážně z výkupů a opracováváme ho tak, aby splňovalo požadované standardy. Manipulace je prováděna motomanuálně živnostníky. Družstvo zaměstnává na těchto skladech pouze obsluhu nakladačů Volvo, která zabezpečuje třídění a nakládku na vagóny. V letošním roce jsme provozně odzkoušeli provádění výchovných zásahů harvestorem. Provádění výchovy víceúčelovým strojem zapadá do naší koncepce výchovy a v blízké době počítáme se zakoupením harvestoru a vyvážecí soupravy.

Chcete také nakupovat les?

Samozřejmě. V naší strategii jsme se zaměřili i na nákup pozemků a dalšího lesa od drobných vlastníků. Všechny tyto aktivity směřují k tomu, abychom posilovali ekonomickou pozici lesního družstva v regionu. Jeho majitelé - obce - mají samozřejmě zájem na tom, aby si příjem z lesního majetku nadále zachoval určitou dynamiku. Uvědomují si, že vstupem do Evropské unie dojde k významnému růstu nákladů a že výnos z vlastního lesa nebude kopírovat radikální růst nákladů. Pokud tedy družstvo nebude hledat jiné zdroje příjmů a nebude diversifikovat svou podnikatelskou činnost, mohly by v krátkodobém i střednědobém časovém horizontu příjmy z jeho hospodaření klesat. Proto družstvo rozvíjí nové podnikatelské aktivity, které mají vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj firmy.

Děkuji za rozhovor, Jan Řezáč