NOVELA ZÁKONA 172/1991 Sb., O NAVRACENÍ MAJETKKU OBCÍM

Ing. Roman Šimek - Správa lesů města Olomouce

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR očekává od schválené novely zákona č. 172/91 Sb. odstranění většiny nedostatků původního znění zákona.

Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR (SVOL), obdrželo krátce po dovršení devíti let své existence krásný dárek od Parlamentu ČR. Dne 5. dubna 2000 byla Senátem ČR schválena poslanecká novela zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Novela zákona musí být ještě podepsána prezidentem republiky, všichni zúčastnění však věří, že dnem 1. července 2000 tato novela zákona nabude účinnosti.

To by znamenalo završení více jak pěti let úsilí představitelů a členů SVOLu, ale i dalších iniciativ (např. organizování petic starostů měst a obcí na severní Moravě), o novelizaci předmětné právní normy, na jejíž nedostatky bylo poukazováno již krátce po jejím schválení. Současného stavu bylo dosaženo především díky pochopení a osobní angažovanosti předkladatelů novely, tj. poslanců Pavla Peška z Českého Krumlova, Toma Zajíčka z Písku, Tomáše Kvapila z Olomouce a Rudolfa Tomíčka ze Sokolova, ale i dalších poslanců Sněmovny i Senátu, kteří hlasovali pro přijetí této novely.

Přestože novela zákona nepostihuje všechny nedostatky původního znění zákona 172/91 (novelou není např. upraven převod lesního majetku do vlastnictví lesních družstev obcí), SVOL spatřuje v této právní normě přínos jak pro obce, které novelou získávají možnost prokázat své nároky na vydání přídělových majetků, tak i pro s. p. LČR Hradec Králové, který se v mnoha případech zbaví pozemků určených k plnění funkcí lesů, jež nelze spojit v souvislý celek s lesními pozemky v majetku státu. V každém případě dokončení procesu převodu majetku mezi státem a obcemi přispěje k urovnání mnohdy napjatých vztahů mezi těmito subjekty.

Novelou zákona jsou řešeny tyto okruhy problémů:

- zjednodušení a zpřesnění podmínek pro převod pozemků, které obce získaly v rámci přídělového řízení po roce 1945,

- možnost převodu nemovitého majetku obcí, které zanikly např. z důvodu sloučení s jinou obcí,

- převod staveb účelových komunikací a dalších drobných staveb sloužících k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, které byly vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily k 31. 12. 1949, a to včetně zastavěných pozemků,

- navrácení lesního majetků obcí v národních parcích.

PROKAZOVÁNÍ PŘÍDĚLŮ

Přídělové řízení, které probíhalo po r. 1945, mělo prostřednictvím arondace majetků umožnit řádné hospodaření na pozemcích, které byly konfiskovány podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., č. 108/1945 Sb., č. 28/1945 Sb., nebo byly vydány obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, případně byly schváleny příslušným státním orgánem pro obec jako přídělce přídělovým plánem podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Je nedostatečně prezentováno, že příděly konfiskované lesní půdy získal i stát, neboť měl právo přednostního výběru. Obcím tak byly přiděleny pouze ty pozemky, o které stát neprojevil zájem.

Zákon 172/91 v původním znění nestanovil obcím způsob, které listiny potvrzují oprávněnost nároku obcí na vydání nemovitostí. To mělo za následek, že mnoho obcí, ale i LČR, s. p., se prostřednictvím soudů všech úrovní dožadovaly určení vlastnictví k pozemkům, které nabyly podle přídělových dekretů, jež však nebyly zaknihovány z různých důvodů do 31. 12. 1949. Problematikou určení vlastnictví k přídělovému majetku obcí se zabýval vícekrát i ústavní soud (č.j. I. ÚS 73/98 ze dne 11. 8. 1998, č.j. IV. ÚS 99/99 ze dne 28. 4. 1999, č.j. II. ÚS 423/97 ze dne 21. 10. 1998), a to s různým závěrem.

Lesy ČR, s. p., až do 2. 10. 1998 vydávaly přídělový majetek obcí i na základě jiných listin, než přídělové listiny vydané do 31. 12. 1949. Za “jinou listinu”, která však prokazovala vlastnictví obce, byl považován mimo jiné: grafický přídělový plán; potvrzení o právoplatném přídělu lesní půdy; zápis o předání a převzetí lesní půdy; přehled přídělu lesní půdy v politickém okrese.

Na základě usnesení Ústavního soudu ČR I. 73/98 však pracovníci s. p. LČR přestali akceptovat tyto “jiné listiny” a požadovali pouze přídělové listiny vydané do 31. 12. 1949. Tato podmínka doložení svých nároků na vydání byla a je nepřekonatelná pro většinu obcí. Obce, které převzaly přídělový majetek na základě “jiných listin”, byly do přijetí novely zákona v nejistotě, že s. p. LČR zpochybní doklady, na jejichž základě přídělový majetek obce získaly. V právním státě není možné, aby některé obce na základě srovnatelných dokladů majetek převzaly, zatímco druhé, které se opozdily s doložením dokladů, nedostaly nic. Tato hrozba visela ve vzduchu jako Damoklův meč, přestože si to mnohé obce nepřipouštěly. Rozsah takto vydaného majetku na severní Moravě je odhadován na více než 10 000 ha.

ZÁVĚR

V případě podpisu novely zákona prezidentem republiky hodláme iniciovat pracovní schůzku se zástupci s. p. LČR, na níž bychom rádi projednali a sjednotili postup LČR i obcí při uplatňování novely zákona. Tímto krokem chceme předejít případným neshodám, nebo je alespoň omezit. Pevně doufáme, že se společně s LČR, s. p., podaří proces vydávání majetků obcím co nejrychleji dokončit a tím odstranit stav právní nejistoty, který stále přetrvává.