PRŮZKUM NÁZORŮ SOUKROMÝCH VLASTNÍKŮ LESA

Prof. Ing. Ivan Roček, CSc. - Lesnická fakulta ČZU Praha

Současné mnohostranné a mnohotvárné požadavky společnosti na zachování, ale i využívání lesa jsou v našich českých podmínkách o to složitější, že vlastnické vztahy k lesu se po restitucích mnohdy, a mnohde stále zcela, nevrátily k pocitům vlastnictví jako vůči jiným nemovitostem (domu, zahradě). Mnohoznačné požadavky společnosti na les se navzájem překrývají, doplňují a konkurují. Určitá využívání lesa jako prostředku výroby, zajišťující potravu, dřevo, nebo jiné suroviny, způsobují změnu nebo aspoň modifikaci ekosystému. Jiné potřeby společnosti jsou vázány na existenci lesa jako přirozeného prvku a integrální součásti krajiny.

Požadavky společnosti se vyjadřují v politických programech. V postoji vůči lesu mohou zvláště vyniknout rozdíly mezi zájmy vlastníků lesa a zájmy společnosti na lesu jako takovém, naplnění všech jeho funkcí produkčních (zejména produkce “mimo dřevo”) i mimoprodukčních. Je nezbytně nutné poznat požadavky společnosti na les, seznámit se s postoji nelesnické veřejnosti vůči lesu. Zvláště pak je důležité poznat názory soukromých (“nových”) vlastníků lesa. Čtyřiceti lety zestátnění byla přerušena původní kontinuita vlastnictví, změnilo se velmi často bydliště vlastníků, či jejich dědiců, přetrhaly se vazby vůči majetku. Úplně se změnilo naše zemědělství, s nímž bylo často vlastnictví lesa historicky spojeno. Samozřejmě se změnil i stav lesů v České republice a chápání jejich role.

Lesnická fakulta ČZU Praha zjišťovala v roce 1997 postoje obyvatel ČR k lesu a k řízení lesního hospodářství. Výzkum byl financován Národní agenturou zemědělského výzkumu. Položili jsme 40 otázek téměř 1300 respondentům. O rok později financovalo ministerstvo zemědělství další výzkum, který se týkal majitelů soukromých lesů. V tomto případě byl rozsah ankety menší, obsáhl 305 respondentů ve 14 okresech, jimž bylo položeno 52 otázek. Smyslem těchto průzkumů bylo zjištění názorů, které musíme pokud možno objektivně poznat, abychom mohli správně formulovat naši lesnickou politiku, abychom byli schopni nasměrovat naše úsilí při prosazování trvale udržitelného lesního hospodářství a současně byli schopni dostát sociálním požadavkům. Snažili jsme se soustředit na vlastníky s výměrou lesa od 0,5 ha do 5-10 ha (viz tab. 1). Jak jsme zjistili, názory soukromých vlastníků lesa jsou velice zajímavé a někdy překvapivé. Z velkého množství otázek a odpovědí, které jsme v našem průzkumu zpracovali, uvedeme alespoň některé výsledky.

Tabulka 1: Vlastníci podle výměry lesa

Rozměry v arech	n	%
do 50	35	11,7
51-100	61	20,3
101-200	80	26,7
201-500	75	25,0
Více	49	16,3
Celkem	300	100,0

Stav lesa (viz tab. 2) “v dobrém stavu” při převzetí po restituci označuje 32-46 % majitelů všech výměr. Označení “špatný stav” má stoupající tendenci se zvětšováním výměry (42 % majitelů nad 5 ha označuje tak stav svého lesa při restituci). Zajímavé je, že vysoký podíl těch, kteří les neviděli (“nevím, neviděl”) je ze skupiny majitelů 2-5 ha (37 %). Domnívám se, že je překvapující, že téměř 40 % restituentů uvádí, že převzalo les v dobrém stavu a jen méně než 1/3 tvrdí, že převzala les ve velmi špatném stavu. Je navíc známo, že vracené věci (nadto po nedobrovolném odebrání) máme tendenci hodnotit spíše hůře než lépe. O přetěžování se zmiňuje méně než 10 %. Trochu nepochopitelná jsou 3 % vlastníků, kteří restituovaný majetek vůbec dosud neviděli, nebo se nezajímají, jak vypadá.

Tabulka 2: V jakém stavu byl les, když jste jej po restituci převzali?

odpovědi	n	%
v dobrém, celkem dobrém, vyhovujícím	121	39,7
špatném, velmi špatném, dezolátním	92	30,2
ne příliš dobrém	48	15,7
přetěžovalo se, vytěženém	26	8,5
nevím, neviděl	8	2,6
bylo nutno zalesňovat	4	1,3
bez odpovědi	6	2,0
Celkem	305	100,0

Jak jsme zjistili, téměř 3/4 (72 %) majitelů soukromých lesů (v našem průzkumu) byli původně zemědělci (u majitelů do 0,5 ha to bylo 66,7 %, při výměře lesa 0,51-1 ha 70,5 %, u majitelů výměry 1-2 ha 76 % a nad 5 ha 71,4 %; tedy vždy 2/3-3/4 majitelů původně hospodařilo). Na otázku, zda v současnosti hospodaří majitelé lesa na zemědělské půdě, tj. jsou-li aktivními zemědělci, se prokázalo, že nyní je situace zcela jiná (viz tab. 3).

Tabulka 3: Hospodaříte Vy sám(a) v současné době na vlastní zemědělské půdě?

Odpovědi	n	%
ne, ale půdu vlastním a pronajímám	153	50,2
nevlastním zemědělskou půdu	69	22,6
ano	50	16,4
vlastním, ale ani na ní nehospodařím, ani ji nepronajímám	32	10,5
bez odpovědi	1	0,3
Celkem	305	100,0

Vztah k lesu je poněkud rozporuplný. Chtěli jsme zjistit, jaký vztah mají k lesu jeho majitelé. Domníváme se, že toto zjištění je velmi důležité (viz tab 4).

Tabulka 4: Jste vlastníkem lesa. Jak moc si této skutečnosti vážíte?

Odpovědi	n	%
celkem si vlastnictví lesa vážím	126	41,3
velmi, les je pro mne hodnota, kterou bych nikdy nechtěl ztratit	118	38,7
les asi dříve nebo později prodám	30	9,8
moc si toho nevážím	13	4,3
vůbec nic mi to neříká	7	2,3
les asi pronajmu	7	2,3
bez odpovědi	4	1,3
Celkem	305	100,0

Poněkud zarážející je vysloveně neutrální až negativní poměr k lesnímu majetku u téměř jedné pětiny (18,7 %) vlastníků. Z toho téměř jedna desetina (9,8 %) prohlašuje, že les asi prodá. Vzhledem k vyvolanému environmentálnímu hodnocení lesa a jeho funkcí občany ČR (Postoje 97) by možná v některých případech (arondace státního majetku, nebo jiné vhodné okolnosti) mohl stát (obce?) uvažovat o vykoupení těchto soukromníky nechtěných majetků, ale je třeba zjistit vztah k malým výměrám.

Vztah k lesu jako majetku odpovídá i našemu zjištění, že jen 24,3 % si myslí, že zná odhadní cenu 1 ha lesa (svého lesa?) a navíc se jejich představy ceny pohybují v rozmezí 25 tis. Kč až více než 0,5 mil. Kč za 1 hektar lesa. Téměř 2/3 respondentů tvrdí, že v současné době hospodaření v lese vyžaduje finanční prostředky, které musí získat a to dokonce ve více než 40 % případů z vlastních ušetřených zdrojů.

Považovali jsme za velmi zajímavé zjistit, zda současní vlastníci (většinou restituenti) předpokládají, že z jejich lesa se stane “rodový majetek”, tak jak tomu bývalo namnoze dříve (viz tab. 5). Jen 40 % předpokládá, že jejich děti les určitě převezmou a budou v něm hospodařit. Zhruba 1/6 (16,4 %) si myslí, že jejich děti nemají vztah k lesu a prodají ho. Další 2/5 respondentů nevědí, nebo nepřemýšlí o tom, co bude s jejich lesem. Odpovědi na tuto otázku v souvislosti s některými dalšími (např. o ceně lesa) rozhodně stojí za zamyšlení (možná to souvisí s tím, že značná část majitelů žije ve městě, např. v Praze 22,6 %).

Tabulka 5: Jaký vztah k lesu, který vlastníte, mají Vaše děti (pokud je máte)?

Odpovědi	n	%
určitě ho po mně převezmou a budou v něm hospodařit	144	40,7
nemají k němu vztah, spíše by ho prodaly	50	16,4
nevím, těžko říct, neuvažoval jsem o tom	100	32,8
jiný názor (vypište)	22	7,2
bez odpovědi	9	3,0
Celkem	305	100,0

Dvě třetiny vlastníků prohlašují, že k hospodaření v lese potřebují finanční prostředky (viz tab. 6). To může mít souvislost jednak s názorem na stav vlastníkova lesa (tabulka 5: 95 % považuje současný stav svého lesa - oproti době, kdy ho převzali - za lepší nebo aspoň stejný). Tuto odpověď je možno dát do souvislostí také s tabulkou 9 - téměř 2/3 získají prostředky pro hospodaření v lese buď z vlastních ušetřených zdrojů, nebo z vytěženého dřeva či jiných příjmů z lesa.

Tabulka 6: Vyžaduje hospodaření ve Vašem lese v současné době nějaké finanční prostředky?

Odpovědi	n	%
ano	201	65,9
ne	97	31,8
bez odpovědi	7	2,3
Celkem	305	100,0

Při hledání prostředků na hospodaření v lese je 65 % vlastníků rozhodnuto si pomoci samo, 30 % neví nebo neodpovědělo a jen necelé 4 % chce získat podporu od státu (viz tab. 7).

Tabulka 7: Pokud vyžaduje hospodaření ve Vašem lese prostředky, kde je získáte?

Odpovědi	n	%
z vlastních ušetřených zdrojů	126	41,3
z vytěženého dřeva, nebo z jiných příjmů z lesa	71	23,3
bez odpovědi	57	18,7
nevím	35	11,5
z různých fondů a podpor od státu, obce ap.	11	3,6
z vlastního úvěru	5	1,6
Celkem	305	100,0

Jenom necelá 1/5 (viz tab. 8) nemá zájem o pomoc státních institucí (nepotřebuje je, stačí si sama). Poměrně velká skupina (28 %) se domnívá, že není zájem pomoci drobným vlastníkům lesa. Všimněme si, že 14 % vlastníků by rádo získalo finanční pomoc od státu, ale stejně 14 % (10,2 + 3,6) by potřebovalo pomoc radou, či dobrou zkušeností.

Tabulka 8: Jaký je, podle Vašich zkušeností, zájem a pomoc státních institucí (územních odborů ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, případně podniku Lesy ČR) drobným vlastníkům lesa? V čem byste zejména potřeboval pomoc?

Odpovědi	n	%
tyto instituce neprojevují zájem o pomoc a spolupráci	85	27,9
v ničem, nemám zájem, nepotřebuji, stačím si sám	58	19,0
byla by potřeba finační pomoc od státu	44	14,4
kontakt, rada, dobrá zkušenost	31	10,2
bez odpovědi	25	8,2
úvěr na zalesnění, údržbu apod.	19	6,2
neví	17	5,6
neurčité obecné kladné hodnocení	11	3,6
potřeba pomoci radou	9	3,0
odstranění černých skládek	3	1,0
jiné	3	1,0
Celkem	305	100,0

Hodnocení tabulky 9 není příliš povzbudivé. Kromě odborných lesních hospodářů jsou nejlépe hodnoceny Lesy ČR (dokonce v několika dotaznících byli pracovníci LČR velmi chváleni!). Pomyslné třetí místo obsadily okresní úřady.

Tabulka 9: Který pracovník nebo zástupce z následující instituce Vám pomáhá?

odpovědi	pomáhá (%)
	velmi	částečně	málo	vůbec	bez odp.
odborný lesní hospodář	14,4	29,2	15,7	38,4	2,3
okresní úřad	2,0	11,1	13,4	71,5	2,0
ministerstvo zemědělství	1,3	4,6	6,2	85,9	2,0
územní odbory ministerstva zemědělství	1,0	6,2	9,5	81,3	2,0
územní odbory ministerstva životního prostředí	0,3	3,9	7,5	86,2	2,0
Lesy České republiky	3,6	19,0	17,0	58,4	2,0
někdo jiný?	5,2	1,6	1,0	89,5	2,6

Odpovědi v tabulce 10 jsou celkem rovnoměrně rozděleny tak, že střední hodnocení (3) je nejvyšší.

Tabulka 10: Jak hodnotíte působení Okresního úřadu z hlediska majitele lesa?

známka	1	2	3	4	5	bez odpovědi	součet
n	28	48	89	34	50	56	305
%	9,2	15,7	29,2	11,1	16,4	18,4	100,0

Odpovědi v tabulce 11 jsou velmi zajímavé. Zkušenosti s lesními akciovými společnostmi nebo podnikateli, zajišťujícími práce v lese, mají vlastníci shodně po 15 % dobré a celkem dobré (celkem to ujde), ale také špatné a nepříliš dobré (nic moc). Až skoro překvapující je, že 65 % žádné zkušenosti nemá, neví o nich, nebo je nevyužívá.

Tabulka 11: Jaké jsou Vaše zkušenosti s lesními akciovými společnostmi nebo jinými podnikateli, kteří zajišťují práce v lese?

Odpovědi	n	%
žádné nemá, nevyužívá je, neví	198	64,9
dobré, vynikající	33	10,8
špatné	32	10,5
nic moc	16	5,2
celkem to ujde	14	4,6
bez odpovědi	9	3,0
nemají o nás zájem	2	0,7
jiné	1	0,3
Celkem	305	100,0

Více než polovina vlastníků nezná hospodářský plán (hospodářskou osnovu) pro svůj les (viz tab. 12).

Tabulka 12: Znáte hospodářský plán, resp. lesní hospodářskou osnovu pro Váš les?

Odpovědi	n	%
ano	126	41,3
ne	172	56,4
bez odpovědi	7	2,3
Celkem	305	100,0

Tabulku 13 je vhodné srovnat s tabulkou 14. Jenom málo přes 40 % si myslí, že má malé odborné znalosti. To se nám zdá velice malý podíl. Více než polovina majitelů si nemyslí, že by měla mít nějaké znalosti o lese. Domnívám se, že pozice lesního hospodářství jako velmi náročného a složitého oboru je již delší dobu silně znevažována. Důvodů může být celá řada: obviňování ekologů (ať už skutečných nebo jen “zelených”), kteří někdy viní lesníky z touhy plundrovat lesy (“dřevožroutství” - NP Šumava a jinde), spory mezi samotnými lesníky - jsou zřetelné spory mezi lesníky pracujícími v rámci ministerstva zemědělství a naopak ministerstva životního prostředí, ale třeba i pracovníky akciových lesních společností, kteří jsou velmi jednoznačně závislí na ekonomických výsledcích - zdá se, že i nejednotnost lesníků (např. neschopnost vytvořit jedinou profesní organizaci (svaz, spolek, komoru) se promítá i do prohlubování obecné nevážnosti profese lesníka.

Tabulka 13: Myslíte, že jako majitel lesa byste potřeboval získat nějaké odborné znalosti o hospodaření v lese?

Odpovědi	n	%
ano	130	42,6
ne	168	55,1
bez odpovědi	7	2,3
Celkem	305	100,0

Jen čtvrtina vlastníků zná lesní zákon (viz tab. 14). Alarmující je, že téměř 40 % vůbec o lesním zákonu neslyšelo. Není problém získat adresy majitelů lesa. Bylo by vhodné nějak informativně působit. Domnívám se však, že by bylo nutno najít přiměřenou formu - nikoliv stručné nezáživné poučovací příručky pro majitele lesa nebo reklamní materiál.

Tabulka č. 14: Znáte Zákon o lesích č. 289/95 Sbírky, který mimo jiné stanovuje zásady hospodaření v lesích?

Odpovědi	n	%
ano	81	26,6
jen jsem o něm slyšel	103	33,6
neznám	120	39,3
bez odpovědi	1	0,3
Celkem	305	100,0

Více než 3/4 vlastníků nikdy neslyšelo o sdružování, respektive se nesetkalo se snahou soukromých vlastníků lesa sdružovat se (viz tab. 15). Nabízí se otázka, zda dobře míněná snaha zorganizovat (sdružit, vytvořit družstva) soukromé vlastníky lesa není odmítána a zavrhována jen díky několika “křiklounům”, kteří takové snahy odmítají, aniž znají podstatu.

Tabulka 15: Setkal jste se někde (slyšel jste) se snahou vlastníků lesů o sdružování?

Odpovědi	n	%
ano	65	21,3
ne	233	76,4
bez odpovědi	7	2,3
Celkem	305	100,0

Přes jednu polovinu respondentů si myslí, že sdružování by mělo výhody (viz tab 16). To je mimořádně povzbuzující zejména s poukazem, že jen necelých 10 % vidí nevýhody! Vyniká to o to více, že četnost těch, kteří vidí výhody, je skoro 2,5x vyšší než těch, kteří o sdružování slyšeli.

Tabulka 16: Myslíte, že toto sdružování by mělo pro vlastníky lesů nějaké výhody, či nevýhody?

Odpovědi	n	%
ano	165	54,1
ne	30	9,8
nevím	99	32,5
bez odpovědi	11	3,3
Celkem	305	100,0

ZÁVĚR

Jak jsme uvedli v úvodu, položili jsme během našeho výzkumu celkem 52 otázek a některé z nich bylo možno i analyzovat z několika hledisek (podle věku, bydliště, místa lesního majetku, jeho velikosti, vzdělání dotazovaných atd). Některé odpovědi bylo možno snad i předpokládat, ale jiné byly pro nás velice překvapivé. Kromě výše uvedeného výběru 16 otázek a odpovědí nás některá zjištění nutí k zamyšlení. Např. téměř 10 % majitelů neví, jak vypadá jeho les. Téměř 40 % dotazovaných si myslí, že míra, s jakou zasahuje stát do hospodaření je přiměřená, ale 44 % je přesvědčeno, že vliv státu je nedostačující. Jednou za rok nebo méně navštěvuje svůj les 20 % majitelů. Jiné překvapivé zjištění názoru soukromých majitelů lesa - 58,4 % se domnívá, že lesy by měly být státní (souhrn odpovědí: všechny lesy by měly být celospolečenským majetkem, + většina lesů by měla být státní, + státním majetkem by měly být jen velké celky). Domnívám se, že se musíme snažit poznávat názory soukromých vlastníků lesa. Jedině tak můžeme dobře formulovat hlavní úkoly naší lesnické politiky. Pro řešení všech náročných a složitých úkolů, které lesní hospodářství v měnící se společnosti před sebou má, je třeba mít co nejvíce podrobných informací, a to i co možná nejpodrobnější znalost názorů majitelů lesa, teprve po jejich vyhodnocení je možno navrhovat řešení.