ZÁKLADNÍ PRINCIPY LESNÍHO PRÁVA V SOUSEDNÍCH ZEMÍCH - XVI.
(Spolkové republice Německo, Rakousku, Polsku, Slovensku)
16. část - Sdružování vlastníků lesa
Mgr. Dr. Ing. Martin Flora - FLD MZLU Brno
Za účelem racionalizace hospodaření v lesích lesnická politika a lesní právo jako její nástroj podporují sdružování drobných vlastníků lesa do větších útvarů, které mají nejrůznější právní formu a jednotliví vlastníci v nich hospodaří společně. Sdružování je jak v zájmu státu, neboť mj. usnadňuje kontrolu, zjednodušuje výkon státní správy a šetří peněžní prostředky, tak v zájmu samotných vlastníků, neboť jim mj. zajišťuje pravidelnější výnos a zjednodušuje hospodaření.
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
Existence speciálních ustanovení o sdružování majitelů lesa je pro německé lesní právo typická. Zmiňovaná ustanovení jsou obsažena především ve spolkovém lesním zákoně, v kapitole třetí nazvané “spojení v lesním hospodářství”. Za spojení v LH považuje zákon uznaná společenství lesních podniků, svazy lesních podniků a uznaná sdružení v lesním hospodářství. Uznaná společenství lesních podniků jsou soukromoprávní sdružení držitelů pozemků, jejichž cílem je zejména zlepšovat obhospodařování spojených ploch lesů, překonávat nevýhody omezené velikosti lesů jednotlivých držitelů a nevýhody plynoucí z nepříznivého tvaru pozemků, roztříštěnosti vlastnictví, promíchanosti majetků, nevyhovujícího přístupu nebo jiných strukturálních nedostatků. Úkolem uznaného společenství lesních podniků je především sladění podnikových plánů, sladění odbytu dřeva nebo jiných lesních produktů, stavba a provozování lesních cest, provádění těžby, zpracování a přibližování dřeva nebo pořizování a nasazení strojů. Společenství lesních podniků má zpravidla právní formu družstva nebo obchodní společnosti. Společenství musí mít minimálně sedm členů a pro jeho vznik je nutné úřední uznání.
Svazy lesních podniků jsou sdružení vlastníků pozemků, která mají formu veřejnoprávní korporace. Úkoly svazu lesních podniků jsou stejné jako úkoly uznaného společenství. Svazy mohou vzniknout pouze v oblastech, které mají z hlediska LH obzvlášť nepříznivou strukturu, pokud se předchozí úřední výzva k založení uznaného společenství lesních podniků nesetkala s odezvou. Činnost svazu je založena na principu členství a řídí se úředně schválenými stanovami. Svaz vzniká jejich zveřejněním. Nejvyšším orgánem je členská schůze, dalšími orgány jsou představenstvo v čele s předsedou a fakultativně též svazový výbor. Činnost svazu podléhá úřednímu dozoru.
Uznaná sdružení v lesním hospodářství jsou soukromoprávní sdružení uznaných společenství lesních podniků, svazů lesních podniků, lesních družstev vytvořených podle zemských zákonů nebo podobných sdružení usilujících o adaptaci lesní výroby a odbytu lesních výrobků na požadavky trhu. Úkolem uznaných sdružení může být pouze poskytování informací a udílení rad členům sdružení, koordinace odbytu, úprava a skladování výrobků a pořizování a nasazení strojů a přístrojů. Sdružení se zakládá společenskou smlouvou nebo přijetím stanov, pro jeho vznik je nutné úřední uznání. Ke vzniku jednotlivých typů spojení v LH je třeba postupovat zpravidla ještě podle jiných právních předpisů, zejména občansko- a obchodněprávních.
Uznaná společenství lesních podniků a svazy lesních podniků jsou podle spolkového lesního zákona osvobozeny od některých ustanovení zákona proti omezování hospodářské soutěže, pokud se rozhodnutí jejich orgánů týkají lesní výroby a odbytu lesních výrobků. Uznaná sdružení v LH pak smějí udílet svým členům při stanovování cen výrobků rady a doporučení. Dále mohou snadnějším způsobem získat státní podporu, nehledě na fakt, že je ze strany státu podporováno i samotné zakládání takovýchto sdružení v LH.
RAKOUSKÁ REPUBLIKA
Rakouský spolkový lesní zákon obsahuje pouze ustanovení o sdružování vlastníků lesa při dopravě dříví, a to v části věnované otázkám vzniku a činnosti tzv. dopravních společenstev. Do dopravního společenstva se mohou sdružit majitelé pozemků za účelem společné výstavby a údržby zařízení pro lesní dopravu vedených přes jejich pozemky. Dopravní společenstvo musí mít minimálně tři zakladatele, přičemž společenstvo vzniká buď dobrovolnou účastí všech majitelů dotčených pozemků, nebo dohodou nejméně dvou třetin z nich. Zbývající třetina je na dopravním společenstvu účastna na základě rozhodnutí správního úřadu, pokud jejich účast je nutná, tj. výstavba není možná bez jejich účasti. Dopravní společenstvo se zakládá společenskou smlouvou a jeho činnost se řídí stanovami, které podléhají schválení okresním správním úřadem. Jejich hlavní obsahové prvky stanoví sám lesní zákon. Dopravní společenstvo vybírá od jednotlivých členů příspěvky, z nichž jsou hrazeny náklady společenstva. Pokud některý ze členů poplatek neuhradí, může společenstvo požádat okresní správní úřad, aby provinilci úhradu příspěvku předepsal. Okresní správní úřad též dohlíží na činnost společenstva během jeho existence. V otázkách jiných forem sdružování musí vlastníci lesa vycházet z ustanovení obecných předpisů upravujících tuto problematiku.
SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Problematika sdružování majitelů lesa je upravena zvláštním předpisem, kterým je zákon č. 181/1995 Z.z., o pozemkových společenstvech. Nejde o předpis zaměřený výlučně na úpravu sdružování vlastníků lesa, ovšem normy lesního práva v něm zaujímají rozsáhlou a významnou část. Institut pozemkových společenstev je založen na principu spoluvlastnictví. Pozemkovými společenstvy podle uvedeného zákona jsou lesní a pastevní společenstva vlastníků podílů společné nemovitosti, na která se vztahovaly právní předpisy o úpravě poměrů majetku bývalých urbarialistů, komposesorátů a jiných podobných právních útvarů vydané podle restitučních předpisů, lesní, pastevní nebo pozemková společenstva, založená podle některých zvláštních předpisů a pozemková společenstva nově založená podle zákona samotného.
Pozemkové společenstvo je (pokud jde o lesní pozemky) tvořeno všemi spoluvlastníky společné nemovitosti a jeho cílem je racionálně hospodařit ve společných lesích a obstarávat společné věci, které vyplývají ze spoluvlastnictví. Každý člen společenstva je povinen vykonávat činnost směřující k dosažení účelu společenstva a zdržet se jednání, které by tomuto účelu odporovalo. Podílové spoluvlastnictví společné nemovitosti je nedělitelné a není možné jej zrušit a vypořádat podle ustanovení občanského zákoníku. Poměr účasti spoluvlastníků na výkonu práv a povinností je vyjádřen poměrem velikosti jejich podílů k velikosti společné nemovitosti. Správcem státních i některých nestátních podílů je Slovenský pozemkový fond. Společenstvo může vzniknout ve dvou formách - jako společenstvo s právní subjektivitou nebo bez ní.
Společenstvo bez právní subjektivity zakládají podíloví spoluvlastníci zápisem do seznamu společníků. Ke vzniku společenstva je třeba, aby do seznamu byli zapsáni spoluvlastníci nejméně dvou třetin společné nemovitosti. Podmínkou zápisu je i písemné prohlášení společníků. Vznik společenstva se ohlašuje příslušnému lesnímu úřadu a obvodnímu úřadu, který vede rejstřík pozemkových společenstev. Společníci současně oznámí, kdo je pověřen jednat jménem společenstva navenek a to podle ustanovení občanského zákoníku o jednání na základě plné moci. Za závazky společenstva ručí společníci společně a nerozdílně.
Společenstvo s právní subjektivitou se zakládá písemnou smlouvou, kterou mezi sebou uzavírají podíloví spoluvlastníci nemovitosti. Součástí smlouvy je dále seznam vlastníků podílů společné nemovitosti, kteří smlouvu uzavírají. Práva a povinnosti členů, vnitřní struktura společenstva, působnost jeho orgánů a zásady hospodaření společenstva mohou být podrobněji upraveny ve stanovách společenstva. Obligatorními orgány společenstva jsou valná hromada, výbor a dozorčí rada.
Pravomoci orgánů společenstva jsou obdobné jako pravomoci podobných orgánů obchodních společností. Nejvyšším orgánem je valná hromada, statutárním orgánem společenstva je výbor, za který jedná zpravidla jeho předseda. Kontrolní funkci plní dozorčí rada. K řešení vzájemných rozporů členů společenstva může být ustavena smírčí komise.
Vznik společenstva je vázán na registraci v rejstříku pozemkových společenstev a ohlašuje se příslušnému lesnímu úřadu. Název společenstva musí obsahovat označení “pozemkové spoločenstvo” nebo zkratku “pozem. spol.”. Společenstvo vede seznam svých členů a je povinno sestavit každoročně účetní uzávěrku, kterou schvaluje valná hromada společenstva. Společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem, jeho členové pak podle velikosti svých podílů na společné nemovitosti a majetku společenstva.
POLSKÁ REPUBLIKA
Polský lesní zákon neobsahuje žádná ustanovení týkající se sdružování vlastníků lesa. Zájemci o sdružování musí tedy vycházet z obecných předpisů. Prakticky jedinými výjimkami jsou ustanovení lesního zákona, která umožňují zpracování zařizovacího plánu pro komplex lesů více vlastníků o rozloze překračující 10 ha, a ustanovení, podle kterého jsou zařizovací plány pro lesy ve vlastnictví pozemkových společenstev vypracovávány na příkaz vojvody a náklady státu.
SHRNUTÍ
Lesní právo v sousedních státech věnuje často problematice sdružování vlastníků lesa mnohem větší pozornost než lesní právo u nás. Tento rozdíl je patrný zejména v případě lesního práva Spolkové republiky Německo, kde spolkový lesní zákon rozlišuje tři speciální formy sdružování vlastníků lesa.