OCHRANA LESA A MYSLIVOST NA POČÁTKU NASTUPUJÍCÍHO MILÉNIA - očekávané problémy a jejich možná řešení

Redakce

Sekce ochrany lesa Národního lesnického komitétu a komise ochrany lesa a myslivosti ČAZV uspořádaly dne 30. března na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU v Brně seminář o problematice ochrany lesa a myslivosti. S referáty zabývajícími se ochranou lesa zde vystoupili Prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc., Dr. Ing. Libor Jankovský, Ing. Jan Liška, Ing. Vlastimil Jančařík, CSc., Ing. Ladislav Půlpán. O myslivosti hovořili Prof. Ing. Josef Hromas, CSc. a Ing. Vladimír Krchov. Seminář zahájil Prof. Ing. Radomír Mrkva, CSc. přednesením tezí k danému tématu. Na jejich základě se rozvinula rozsáhlá diskuse, z níž vyplynulo přijetí závěrů.

TEZE K PROBLÉMŮM OCHRANY LESA

1. Jednou z nejvýznamnějších očekávaných příčin destabilizace lesů a lesního hospodářství bude nepochybně globální klimatická změna, provázená extrémními výkyvy počasí. Nejvážnější ohrožení nastane pravděpodobně suchem, častější mohou být také větrné kalamity apod.

2. Všeobecně se dosud předpokládalo, že takovým změnám a obecně jakýmkoli disturbancím, by nejlépe odolával, blíže nespecifikovaný, přirozený les a ten by tudíž měl být základem prevence. Analýzou procesů, které se uplatňují při generační obměně přirozených lesů se však dospělo ke zjištění, že taková představa není přesná. Je třeba rozlišit lesní ekosystémy, jejichž vývoj probíhá v tzv. velkém a malém generačním cyklu.

3. Klimaxové smrkové a borové lesy mají v generačním cyklu zakomponováno stadium rozpadu a z krátkodobého pohledu proto nejsou stabilní. Rozpad zralého lesa zde působí fytofágové v sukcesní potravní řadě, tzn. houby nebo hmyz, který je schopen se přemnožit a tuto svou úlohu efektivně plnit. V hospodářských lesích se smrkem a borovicí jsou proto tyto druhy nejvýznamnějšími kalamitními škůdci. V takovém typu lesa, kde se po fázi rozpadu objeví holá plocha (i když s nahromaděným organickým substrátem), lze za přírodě blízké hospodaření považovat hospodaření pasečné.

4. Zcela převládajícím typem ekologicky stabilního lesa je u nás pouze středoevropský smíšený les s bukem, jedlí a dalšími dřevinami, který se rozpadá permanentně a mozaikovitě. Na rozpadu se podílejí hlavně dřevokazné houby a saprofytický kambio-, xylofágní hmyz. Tomuto typu lesa odpovídá přírodě blízký hospodářský způsob výběrný. Díky nepřetržité obnově a probíhajícímu přirozenému výběru, zaručuje tento tvar lesa také nejlepší adaptaci dřevin na očekávané nejrůznější změny.

5. Za hlavní příčiny současné destabilizace lesů, která vytváří významnou predispozici pro očekávané další negativní dopady, se považuje:

- přeměna dřevinné skladby a o 40 % větší zastoupení jehličnanů oproti přirozenému stavu,

- zúžení ekologické valence dřevin díky absenci přirozeného výběru u vysazovaných populací dřevin,

- deformace kořenových systémů při výsadbách a v důsledku imisního okyselení půdy,

- důsledky chřadnutí dřevin během dosavadních epizod sucha a ireverzibilního poškození kořenů a korun stromů,

- poškození stromů hnilobami dřeva v důsledku ohryzu jelení a mufloní zvěří a jejich predispozice pro ohrožení větrem a sněhem,

- dlouhodobé důsledky okusu semenáčků od zvěře, chované v nadměrné početnosti a tudíž absence přirozeného zmlazení se všemi zmíněnými dopady,

- narušení statické odolnosti lesa v důsledku rozdrobení lesních celků nahodilými těžbami,

- předchozí lesnické hospodaření, které svým způsobem “borealizovalo” les, aby mohly být využity severské mechanizační metody obhospodařování lesa.

6. Globalizace světa zvyšuje rizika zavlečení fytofágů, ať hub nebo hmyzu. To bude klást zvýšené požadavky na fytokaranténní službu. V důsledku oteplení je však možný také jen posun areálů některých škodlivých fytofágů. V tom případě, ale nakonec i v případě introdukce, které se nepodaří zabránit, je třeba počítat s tím, že obrana bude spočívat dominantně na vzniku indukované odolnosti. Je třeba vytvářet podmínky, aby tato rezistence mohla vzniknout.

7. Přirozený výběr v populacích dřevin je jedinou přirozenou obranou, která se může v lesích uplatnit a to nejen vůči suchu, ale také proti tzv. náhlým patogenům, tj. také proti saprofytům, kteří díky velmi snížené vitalitě hostitele a vysoké predispozici, mohou stromy kolonizovat a případně zahubit. Selekce může nejúčinněji probíhat v době, kdy je populace nejčetnější, tzn. během reprodukce a zvláště pak, je-li reprodukce nepřetržitá. Tak tomu je ve smíšeném středoevropském lese výběrného charakteru a tak tomu také může být v obdobném lese hospodářském, obhospodařovaném přírodě blízkým způsobem.

8. Jedním z nejvýznamnějších úkolů lesního hospodářství je proto prosazovat mnohem větší uplatnění přirozené obnovy a vytvořit předpoklady k tomu, aby taková obnova nebyla poškozována nebo přímo likvidována.

9. Závažným úkolem je proto optimalizovat chov zvěře s ohledem na potřeby lesního hospodářství. Za jediné směrodatné kritérium přípustného zazvěření, v naprosté většině pouze autochtonními druhy, lze považovat pouze přijatelnou míru okusu semenáčků nebo sazenic.

10. Při používání pesticidů bude třeba důsledněji dodržovat známé zásady integrované ochrany a zejména využívat, při rozhodování o nutnosti aplikace pesticidů, tzv. “práh hospodářské škodlivosti”. Toto kritérium je třeba ale doplnit o posouzení ekologických dopadů a navíc také o hodnocení vitality porostu a jejím očekávaném průběhu. Bude třeba posuzovat, zda je poškození dřevin reverzibilní a porost schopen revitalizace, či nikoli.

11. Pro omezování a hubení škůdců bude třeba perspektivně rozvíjet a uplatňovat metody biologické a zvláště bioracionální obrany.

12. Za nejkomplexnější způsob biologické obrany a zároveň prevenci lze považovat přírodě blízké hospodaření, které prosazuje využívání přirozených procesů, jejich napodobení a aplikaci v hospodářském lese. Záruku odolnosti však skýtá pouze předloha biomu přirozeného středoevropského smíšeného lesa.

PŘIJATÉ ZÁVĚRY

Za naprosto zásadní považujeme:

- že většina antropogenních lesů střední Evropy se neobejde bez intervenčních zásahů člověka, kompenzujících jejich ekologickou labilitu,

- dodržení zásad integrované ochrany lesa a ekosystémového přístupu ochrany lesů,

- preventivní opatření zaměřená na zvyšování ekologické stability lesů,

- zmírňování působení stresorů na lesní ekosystémy,

- kurativní opatření ochrany lesů, preferující šetrné metody.

Za hlavní příčiny současné destabilizace lesů považujeme:

- předchozí lesnické hospodaření, které borealizovalo les,

- ochuzení dřevinné skladby, zejména výrazně vyšší zastoupení smrku a borovice oproti přirozenému stavu, tedy zanesení dřevin do okraje ekologického optima,

- zúžení ekologické valence dřevin v důsledku omezení přirozeného výběru při umělé obnově a šablonovitých způsobech výchovy lesních porostů,

- deformace a narušení kořenových systémů při produkci sadebního materiálu a výsadbách a poruchy vývoje kořenových systémů dřevin v důsledku acidifikace půd a doprovodných změn mikrobiologie lesních půd,

- narušení hydrického režimu v ekosystému - voda jako médium přenosu živin a energie,

- dosavadní epizody sucha a s tím často již ireverzibilní poškození kořenů a korun stromů,

- mechanické poškození stromů spárkatou zvěří, transportními a těžebními technologiemi, vedoucími k rozvoji hnilob, snižujících statickou stabilitu porostů,

- dlouhodobé důsledky selektivního okusu semenáčků působené nadměrnou početností zvěře jako zásadní limitující faktor obnovy ekologické stability lesů,

- narušení statické odolnosti lesa v důsledku rozdrobení lesních celků nahodilými těžbami a zanedbání zásad prostorové úpravy lesa.

Navrhovaná řešení

- uvedení v soulad způsobů hospodaření s vývojovými cykly lesů,

- podstatné zvýšení druhové diverzity se zaměřením na autochtonní dřeviny a zvýšení podílu přirozené obnovy,

- redukce stavů spárkaté zvěře na únosné stavy, umožňující obnovu ekologické stability,

- nezbytnost včasného a aktivního přístupu ochrany lesa ke zvládnutí nepřirozených gradací fytofágů,

- v lesích vzniklých pasečných způsobem dbát o zvyšování jejich statické stability,

- vedle tradičního pojetí uplatňovat myslivost jako nástroj k udržení rovnováhy mezi zvěří a dalšími složkami lesních ekosystémů při respektování oprávněných zájmů vlastníků, případně uživatelů lesů,

- v legislativní oblasti dosáhnout širokého projednání a vzájemného provázání zákona o lesích, zákona o myslivosti a zákona o ochraně přírody, přičemž v případě zákona o myslivosti nelze nadřazovat zájmy chovu zvěře nad zájmy vlastníka lesa a zájmy ochrany přírody,

- vést cílenou osvětu zaměřenou na objasnění principů polyfunkčního přístupu k lesu, směrovanou k široké veřejnosti.