PILATKA SMRKOVÁ NA SEVEROVÝCHODNÍ MORAVĚ A VE SLEZSKU

Výsledky studia bionomie a zkušenosti z obranných zásahů v letech 1997-1999

Ing. Jaroslav Holuša, Jr., Ing. Milan Švestka, DrSc. - VÚLHM Jíloviště-Strnady

Pilatka smrková (Pristiphora abietina), protože nemůže způsobit holožíry, bývá nedoceňovaným škůdcem. Oslabuje však porosty opakovaným žírem rok od roku a snižuje přírůst vzhledem ke zmenšení asimilační plochy. Napadány jsou porosty všech věkových tříd, zejména však porosty první a druhé věkové třídy, kde má způsobené poškození největší nepříznivý dopad. Opakované víceleté poškozování způsobuje usychání vršků jednotlivých stromů, krnění a zpomalení či zastavení odrůstání mlazin.

HISTORIE PŘEMNOŽENÍ V ČR

Pilatka smrková je dnes rozšířena ve střední a severní Evropě, i když původně byl její areál omezen na přírodní rozšíření smrku. Rozsáhlá přemnožení pilatky smrkové se začala ve střední Evropě objevovat od poloviny minulého století, což časově koresponduje se zaváděním smrkového hospodářství. Z českých zemí jsou první zprávy o přemnožení z r. 1862 a z r. 1887 ze Slezska. V r. 1935 se objevila gradace v Moravskoslezských Beskydách a postupně na mnoha místech republiky. Od konce 50. let je ročně poškozeno několik tisíc ha, přičemž většina plochy leží na severní Moravě a ve Slezsku. V letech 1991-1994 se plocha napadení smrkovými pilatkami (Pristiphora spp., Pikonema spp.) pohybovala od 3400, přes 7027 a 4771 na 5333 ha. V r. 1995 poklesla plocha napadení jen na 1538 ha (z toho jen 10 % plochy leželo v Čechách), ale další rok plocha napadení dosáhla 2294 ha. V r. 1997 byl zaznamenán výskyt na 4200 ha (z toho 1/4 v Čechách) podobně v r. 1998 bylo poškozeno 4400 ha (z toho 600 ha na okrese Pardubice).

BIONOMIE PILATKY SMRKOVÉ

Komplex pilatek, jejichž housenice žerou jehličí smrku, obsahuje řadu druhů. Během posledních dvou let bylo zjištěno, že pilatka smrková je nejpočetnějším druhem z tohoto komplexu v mladých smrkových porostech na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Dominuje od poloh nejnižších (cca 250 m n. m.) až po místa s nadmořskou výškou 700 m.

Pilatka smrková je druh s jednou generací do roka, rojící se v době rašení smrku, protože klade vajíčka do právě se rozvíjejících pupenů smrku. Doba letové aktivity ve sledované oblasti trvala ve dvou letech pozorování od konce dubna do konce května, tj. asi jeden měsíc. Dynamika letové aktivity má kontinuální jednovrcholový průběh s vrcholem aktivity v první polovině května. Kulminace rojení nastávala v oblasti s nadmořskou výškou 300-500 m během sledovaného období na rozhraní první a druhé květnové dekády. Průběh rojení odpovídá známým údajům z nižších poloh střední Evropy.

Pouze na místech s nadmořskou výškou 700 m začalo rojení později, tj. 6. 5., ale kulminace již proběhla ve stejném termínu. Na rojení má však vliv průběh počasí, kdy chladné a deštivé počasí může nejen líhnutí pilatek zpozdit, ale i úplně přerušit rojení, a tím ho prodloužit. To se nejvíce projevuje právě ve vyšších polohách vzhledem k tamnímu obecně chladnějšímu mezoklimatu. Proto tam rojení bývá nepravidelné a trvá déle.

První vajíčka byla v polohách 300-500 m n. m. nakladena kolem 9. 5., v 700 m n. m. o několik dnů později. Kulminace kladení vajíček odpovídala kulminaci rojení, což je pochopitelné, a proběhla 12. 5. (ve vyšších polohách po 15. 5.). Poslední vajíčka však byla pozorována ještě i mnoho dní poté, co se vylíhly první housenice (nejpozději právě ve vyšších polohách). Rozvleklé rojení a tím i kladení vajíček může mít negativní dopad na stanovení termínu a posléze i výsledný efekt obranného zásahu.

Vajíčka jsou kladena především na smrk ztepilý, i když někdy je využíván ke kladení i smrk pichlavý. Dokládá to výskyt housenic v materiálu získaném sklepáváním několika stromů této dřeviny, stejně jako známky žíru na této dřevině na mnoha místech ve studované oblasti. Nebyl zde doposud zjištěn žír pilatek na smrku omorika.

Housenice se líhnou z vajíček po několika dnech (v laboratoři to bylo 2-6 dnů). Ve sledované oblasti se housenice začaly líhnout mezi 13.-14. 5., 15. 5. se již líhly hromadně. Vývoj housenic probíhá velmi rychle (obr. 1). Křivka absolutního počtu sklepaných housenic sice zpočátku stoupá pozvolna, což však neodpovídá skutečnosti. Housenice nejmladších vývojových stadií se totiž velice pevně drží jehlic a jejich sklepání je obtížné. To znamená, že i podíl housenic 3. instaru je při prvních třech kontrolách nadhodnocený. Křivka početnosti prudce stoupla v době, kdy již zastoupení housenic 2. instaru bylo minimální. Již několik dnů před koncem května byly zjištěny jen housenice 3.-5. instarů a kulminovala početnost housenic. Potom již následoval opad housenic, který je dokumentován snižujícím se absolutním počtem sklepaných housenic. Vývoj celé populace byl ukončen v obou letech kolem 11. 6., kdy bylo zjištěno již jen několik kusů housenic 5. instaru. Larvální vývoj celé populace trval kolem 25 dnů. Během posledních tří let probíhal vývoj po všechny tři sezóny téměř stejně, pouze v roce 1998 nastalo po 15. 5. chladnější a deštivé počasí a líhnutí bylo mírně zpožděno. V polohách s nadmořskou výškou 700 m se sice housenice líhnou později, ale patrně vliv teplého a stabilnějšího počasí koncem května a počátkem června měl za následek, že vývoj populace končil přibližně ve stejnou dobu jako v nižších polohách.

MOŽNOST OBRANY

Při volbě obranných opatření proti přemnoženým pilatkám nelze dosud v praxi použít žádný účinný biologický způsob, jímž by bylo možno podstatně snížit populační hustotu škůdce. Těžiště obrany spočívá především ve využití různých forem chemického boje.

Ve druhé polovině 80. let došlo k nárůstu plochy poškozených porostů. V té době proběhlo výzkumné testování účinnosti šesti přípravků působících jako inhibitory syntézy chitinu (Dimilin, Nomolt a další) a také kontaktně působícího přípravku Trebon. Ukázalo se, že pomaleji působící inhibitory chitinu nedostatečně ochrání smrk před žírem pilatky smrkové, poněvadž jejich účinek nastupuje až se zpožděním. Účinné jsou krátkodobě působící, kontaktní přípravky, které vedle housenic zahubí i dosud kladoucí samičky. Takovým přípravkem přijatelným i z hygienických hledisek, je v současnosti Trebon 10F. Jeho aplikaci v podmínkách severní Moravy hygienická služba akceptuje při použití nosiče na bázi rostlinného oleje (Dedal 90EC nebo Istroekol).

V posledních třech letech byl na severní Moravě a ve Slezsku použit k ošetření porostů Trebon 10EC na plochách 2100, 3300 a 3700 ha. Tento přípravek byl aplikován ultranízkoobjemovým způsobem v koncentraci 0,45 l/ha, v nosné látce Dedal 90EC v dávce 3,3 l, doplněném 6,6 l/ha vody. Protože se jedná o plošnou obranu, ve větším rozsahu je využitelná pouze letecká technika. V případě zásahů na severní Moravě byla část porostů lokalizována v rovinatém terénu, kde bylo možno využít levnější aplikaci z plošníků (Z-37-T, vybavených atomizéry Micronaire AU 4000), při pracovní rychlosti 160 km/hod. V části porostů nacházejících se v členitém terénu vrchovin jsou potřebné vrtulníky (MI-2, vybavené rotačními atomizéry AR 470), které mají při pracovní rychlosti 80 km/hod větší manévrovací možnosti a umožní přesnější aplikaci.

TERMÍNY OŠETŘENÍ

Aby byla obranná akce účinná, je nutno zasahovat proti housenicím nejmladších instarů, které jsou nejvíce citlivé. Protože housenice jednotlivých instarů se však vyvíjejí jen několik dnů, vývoj se musí přesně sledovat a termín stanovit co nejvhodněji. Celá populace housenic však nikdy není na stejné úrovni vývoje. Proto je třeba zasahovat tehdy, kdy je aplikací zahubena co největší část populace. Není to vůbec jednoduché. Jestliže se zásah uskuteční brzy, množství housenic se vylíhne až po zásahu, protože v inkriminovaném období jsou ještě ve vajíčcích, která jsou navíc chráněna jehlicemi. Jestliže naopak zásah proběhne později, na terminálech stromů nejdříve vylíhlé housenice již způsobí škody na tomto důležitém místě.

Podle rojení a následného vývoje pilatek byly stanoveny termíny obrany v letech 1997 až 1999 pro porosty v nižších polohách (kolem 300 m n. m.) na období 19.-22. 5., porosty v nadmořských výškách kolem 500 m n. m. (tzn. úpatí Moravskoslezských Beskyd a vrchoviny v podhůří) byly ošetřeny o den později, tj. 21.-23. 5., a oblast masivu Ondřejníku (700 m n. m.) (jen dva poslední roky) až 26. 5. Stanovení termínu odpovídalo i tomu, že se v této době ještě neobjevují dva nejvýznamnější paraziti pilatek, k jejichž masovému poletování dochází obvykle v období posledního květnového týdne.

VÝSLEDKY OBRANNÝCH ZÁSAHŮ 1997-1999

Problémem zůstává vyhodnocení účinnosti zásahu. Oborová norma z roku 1958 sice uváděla několik možných postupů, které jsou však většinou pro pilatku smrkovou nepoužitelné. Jedinou možností zůstává hodnocení stupně žíru po ukončení vývoje housenic v ošetřených a neošetřených porostech (Článek 56 d). Na obou srovnávaných místech však musí být sledováním rojení dospělců nebo sklepy housenic ještě před obranným zásahem zjištěno, zda populační hustoty pilatek jsou alespoň přibližně stejné. Je třeba nutno počítat s tím, že prostorové rozmístění pilatek je nepravidelné, a proto je možno i ve stejné porostní skupině nalézt místa s rozličnou koncentrací a následně i stupněm žíru pilatek. K hodnocení žíru je vhodná následující stupnice, která byla během posledních let používána. Hodnotili jsme řadu 100 smrků (linie 100 stromů je dostatečně dlouhá, takže v místních podmínkách prochází často celou porostní skupinou) tak, že byla odhadnuta míra žíru pro jednotlivé přesleny od vrcholu stromu čtyřmi stupni:

oj. - jen ojedinělý žír (hodnota 0,1),
1. - letorosty tvořící obvod přeslenu ožrány méně než z 50 %,
2. - letorosty tvořící obvod přeslenu ožrány z více než 50 %,
3. - letorosty tvořící obvod přeslenu ožrány úplně, a terminál byl hodnocen hodnotami 0 (nepoškozen) nebo 1 (alespoň částečně ožrán).

Je možno vypočíst průměrné poškození jednotlivých přeslenů, sečíst je a používat výslednou hodnotu jako stupeň charakterizující poškození porostu. Také lze sečíst poškození přeslenů jednotlivých stromů a soubory 100 hodnot porovnat statistickými metodami. Obranné zásahy během posledních třech let byly prakticky na všech místech velice účinné. Před započetím obranných akcí v únoru-březnu 1997 bylo provedeno mapování stavu žíru v této oblasti. Byla použita jednoduchá stupnice pro ohodnocení stupně poškození celých porostních skupin:

oj. - ze všech míst je vidět jen ojediněle ožrané letorosty (tečka),
slabé - více než polovina stromů s ožranými 1-2 přesleny od špice stromu (malé kolečko),
silné - více než polovina stromů s ožranými více než 3 přesleny od vrcholu stromu (větší kolečko),
výskyt krnících smrků - (kolečko velikosti celé čtvrtiny faunistického pole).

Tento stav je zachycen v mapě se sítí polí, které se v naší republice běžně používá při faunistickém a floristickém mapování. Každé pole je však pro přesnější zachycení situace rozděleno na čtvrtiny. Jak je vidět na přiložených mapách (obr. 2), v celé pahorkatinné oblasti se vyskytovaly porosty se silným poškozením či dokonce krnícími stromy. Na úpatí Moravskoslezských Beskyd se známky žíru objevovaly jen ojediněle. Ve čtverci 6675 se jedná o eruptivní přemnožení pilatek v roce 1998, kdy došlo k silnému poškození mlazin a tyčkovin v okolí přehrady Stanovnice u obce Karolínka. V roce 1999 však rojení pilatek bylo velmi slabé, stejně jako i následné poškození bylo zanedbatelné.

Toto mapování bylo zopakováno v září 1999, kdy byly navštíveny všechny mladší smrkové porosty do 40 let a opět ohodnoceny. V nižších polohách došlo k rapidnímu poklesu škod na takovou míru, že v porostech jsou takřka neznatelné známky žíru. I porosty s původně krnícími stromy odrůstají a často nejsou viditelné známky po předchozím permanentním poškozování. Naopak během těchto let došlo k nárůstu populačních hustot a k rozšíření žírové oblasti směrem na jih, tj. do vyšších nadmořských výšek na okraji Moravskoslezských Beskyd, a na západ do Nízkého Jeseníku (obr. 3). V těchto místech se sice nevyskytují porosty s krnícími stromy, protože k žírům došlo jen během 2-3 let, ale porosty jsou často poškozeny velmi silně, takže při stejném trendu lze očekávat snižování přírůstu.

Stálý výskyt krnících stromů ve čtverci 6075 je způsoben tím, že v této oblasti z důvodu existence odchovny bažantů nebylo chemicky zasahováno. Porosty ve čtverci 6173 byly navštíveny až v roce 1998, je pravděpodobné, že poškození tohoto stupně, se zde vyskytovalo již dříve. Jedná se o oblast, kde došlo k přemnožení a chemické obraně proti pilatce smrkové v letech 1970-1972. Porosty ze čtverce 6378 leží na území, které nebylo doposud chemicky ošetřováno.

ZÁVĚR

Pokud na severní Moravě dojde k počátku rojení pilatky smrkové koncem dubna, resp. počátkem května, a rojení a následně i líhnutí housenic nebude přerušeno výrazně chladným počasím, obranný zásah je nutno provést ke konci druhé květnové dekády (oblast pahorkatin), v polohách kolem 500 m n. m. o den později a na místech kolem 700 m n. m. asi o pět dnů později. Líhnutí a vývoj housenic je nutno pečlivě a neustále kontrolovat a podle toho stanovit přesné datum zásahu (i časový rozdíl půle dne je důležitý, tzn. je-li zásah proveden ráno nebo večer).

Použití kontaktního insekticidu Trebon 10F potvrdilo, že se jedná o účinný přípravek k zahubení malých housenic, čímž se zabrání poškození letorostů v příslušném roce a tím podstatné ztrátě asimilačního aparátu. Po třech letech obranných zásahů i dříve opakovaně poškozované a krnící porosty rychle odrůstají. Zdá se, že došlo i k výraznému snížení populačních hustot pilatek, což však neznamená, že časem opět nedojde k opětovnému zvýšení.

Použité stupnice hodnocení poškození smrkových porostů jsou velice snadné a lehce použitelné. Stupnice hodnocení poškození přeslenů jednotlivých stromů je velice výhodná pro přesnou evidenci změn poškození určité porostní skupiny během let. Stupnice hodnocení poškození celých porostů je i v praxi použitelná pro zjištění celkové rozlohy napadených porostů v orientačních stupních intenzity žíru.