PŘEHLED ODBORNÉ LITERATURY - V.
Ing. Robert Klán, Ing. Jarmila Cikánová, Mgr. Eva Krupičková
Jednou ze základních oficiálních doktrín Spojených národů je snaha nahlížet na světové problémy se zřetelem na tzv. Gender perspektivu. Gender, v češtině nemá odpovídající překlad, vyjadřuje, zjednodušeně řečeno, zkoumání rozdílů tzv. mužského a ženského vnímání světa.
ROLE ŽEN JAKO VLASTNÍKŮ LESA
V r. 1995 se konal v Pekingu IV. Světový kongres žen a na základě jeho výsledků se od všech organizací pracujících pod hlavičkou OSN očekává, že ve svých aktivitách Gender perspektivu zohlední. Výjimkou není ani FAO. European Forest Commission zorganizovala první diskusní setkání na téma role žen v lesnictví na podzim 1997. Na Ministerské konferenci v Lisabonu (1998) byly tyto otázky rovněž rozebírány zejména v příspěvku People, Forest and Sustainability. EFC také uvažuje, že tyto aktivity budou hlavním tématem semináře připravovaného v r. 2001 v Portugalsku. Příspěvek týkající se žen v lesnictví odezněl také na XI. Světovém lesnickém kongresu (1997).
Bylo však konstatováno, že v Evropě jsou tyto otázky velice málo probírány a k problematice rovněž nejsou k dispozici prakticky žádné informace. (Za výjimku lze označit aktivity některých severských zemí, které jsou tradičně v předstihu při řešení otázek týkajících se sociálních, národnostních a společenských problémů.) Také proto Sekretariát FAO European Forest Commission vysoce ocenil výsledky výzkumu, který provedla paní Isabelle Faugére pod názvem “The Role of Women on Forest Properties in Haute-Savoie” (Role žen jako vlastníků lesa v Haute-Savoie). Zpráva byla publikována v jednom z loňských čísel časopisu Geneva Timber and Forest Discussion Papers, který vydává právě FAO společně s UN ECE (Economic Commission for Europe). Cílem studie bylo charakterizovat roli žen v lesnictví (tradičně považovaném za mužský obor) položit základy metodiky a formulovat první výsledky, které budou použitelné v dalších zemích. Region Haute-Savoie byl vybrán záměrně, protože z hlediska vlastnictví lesních pozemků patří k nejčlenitějším. Vzhledem k složitosti vlastnických vztahů není vzorek dotázaných účastníků výzkumu statisticky reprezentativní. Výzkum proběhl formou telefonického, respektive osobního rozhovoru s celkem 15 účastníky - muži a ženami - majiteli pozemků, dále ženami, které jsou manželkami či dcerami vlastníků. Byly vytyčeny tyto hlavní okruhy otázek: osobní život, provázání rodiny s krajinou, vztahy ke krajině, role při správě majetku, teoretická příprava, plány do budoucna.
Výsledky průzkumu
Ve většině případů manželské páry hospodaří společně, ale ženy přičítají zásluhy mužům. Aktivity dotázaných žen, které pracují v lesnictví, jsou různorodé. Pochopitelně se jedná spíš o fyzicky lehčí činnosti od přímé účasti na lesních pracích v pěstební a těžební činnosti, sběru lesních plodů a dalších produktů až po manažerské činnosti. Vesměs se ženy neobávají práce v extrémních podmínkách, avšak za jejich hlavní úkoly v rodině jsou stále považovány jiné aktivity, zejména ty, jež souvisí s tradiční rolí ženy v rodině a nikoliv s hospodařením s rodinným majetkem. S tímto zjištěním souvisí skutečnost, že ženy postupují veškerou odpovědnost za majetek mužům - veškerá rozhodnutí, týkající se hospodaření, obchodu se dřevem, personální otázky náleží mužům. Ženy často nemají přehled o aktuálním stavu majetku.
Pokud jde o vzdělání, teoretickou přípravu v lesnictví, lze obecně říct, že oslovení vlastníci (muži i ženy) nemají lesnické vzdělání, nanejvýš se jedná o krátkodobé kurzy. Situace se mění u mladší generace. Za svůj hlavní úkol ve vztahu k rozvoji lesa a rodinného lesního hospodářství oslovené ženy považují výchovu dětí k lásce k lesu, krajině a přírodě vůbec. Ve většině oslovených rodin se rovněž děti připravují na roli budoucích vlastníků a hospodářů. V tomto směru jsou preferovaní chlapci, i když se nejedná o pravidlo.
Navzdory tomu, že se ženy aktivně účastní hospodaření v lesích na úrovni rodinných podniků, prakticky se nevyskytují v lesnických sdruženích, asociacích, neúčastní se odborných diskusí. Jako důvod většinou uvádějí své nízké odborné znalosti. Autorka studie připouští, že nelze z uvedených výzkumů zjistit skutečný stav jejich znalostí, v obecné rovině však platí, že ženy mají tendenci podceňovat své znalosti, zatímco muži se chovají opačně.
V této studii byla zmapována pouze malá část neprozkoumaného problému, jakým je skutečná role žen v lesnictví. K tomu, aby byl vytvořen alespoň přibližně věrný obraz skutečnosti, je třeba vykonat mnohem více práce. Jak se konstatuje v závěru zprávy, je nutné oslovit více žen z dalších regionů, rozšířit výzkum na ženy zaměstnané a vzdělané v oboru. Cílem je poznat důvody, které vedou ženy k účasti na hospodaření a správě lesů, a lépe pochopit, jaký přínos má jejich přítomnost pro obor.
Zdroj: Isabele Faugére: The Role of Women on Forest Properties in Haute-Savoie: Initial Researches. Geneva Timber and Forest Discussion Papers. ECE/TIM/DP/13. New York and Geneva, United Nations 1999. 12 s.
Publikační činnost VÚLHM
V květnu vydal VÚLHM tři čísla ediční řady TEI - pěstování. Tato ediční řada, určená pro publikování stručných návodů pracovních postupů v různých oblastech lesního hospodářství, se zabývá ve vydaných titulech problémy v oblasti pěstování.
Šindelář, J., Hynek, V.: Dub letní a zimní, diferenciace při obnově lesních porostů a zalesňování. TEI - pěstování, 2000, č. 1, 7 s., 1 mp., 1 tab.
V úvodu si autoři všímají současného zastoupení listnatých dřevin v lesních porostech ČR, uvádějí údaje ze SLHP z r. 1991, připomínají škody způsobené znečištěním ovzduší, houbovými chorobami. Dále se soustřeďují na naši nejrozšířenější a nejvýznamnější listnatou dřevinu - dub. V kapitole Hospodářsky významné druhy rodu Quercus v ČR jsou stručně zmíněny nejdůležitější druhy dubů. Autoři se však zaměřili na dva druhy, které mají hospodářský význam pro lesnictví ČR, a to dub letní (Quercus robur L.) a dub zimní (Quercus petraea L.). Další kapitola rozebírá typy lokalit, kde se oba druhy nacházejí, podává jejich ekologickou a pěstební charakteristiku. Kapitola Zásady rajonizace reprodukčního materiálu pro dub zimní a letní se zabývá jednotlivými semenářskými oblastmi (I-VII). Přiložená tabulka zachycuje morfologickou charakteristiku dubu zimního i letního, na mapě jsou zakresleny zmiňované semenářské oblasti.
Šindelář, J.: Význam a možnosti využití lípy v lesním hospodářství ČR. TEI - pěstování, 2000, č. 2, 7 s., 3 tab.
Stručný historický úvod připomíná postupně se měnící postavení lípy v druhové skladbě lesních porostů a nastiňuje její postavení v druhové skladbě lesa v současnosti. Lípa malolistá (Tilia cordata Mill.) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.), jejich morfologická a ekologická charakteristika, jsou náplní další kapitoly. Kapitola Stanoviště, lesní společenstva, podává stručnou charakteristiku stanovišť, kde se oba druhy lip mohou vyskytovat. Na ni navazují kapitoly Současné zastoupení lip v ČR a Genové zdroje a reprodukční materiál. Poměrně rozsáhlá je poslední kapitola, která hodnotí oba druhy lip z pěstebního hlediska s přihlédnutím k jejich významu v dalším vývoji lesů. Tabulka 1 podává morfologickou charakteristiku lípy malolisté i velkolisté v ČR a její ekologické nároky, v tabulce 2 je přehled lesních hospodářských celků s největším podílem lip v druhové skladbě lesních porostů podle stavu k 31. 12. 1992 a v tabulce 3 jsou zachyceny genové základny se zastoupením lípy malolisté nebo velkolisté.
Šindelář, J.: Význam a možnosti využití javorů (Acer spec.) v pěstební praxi lesního hospodářství ČR. TEI - pěstování, 2000, č. 3, 8 s., 2 tab.
Autor stručně zmiňuje nejdůležitější druhy javorů, nejvíce se však věnuje třem druhům javorů, které se nacházejí na území ČR. Jsou to javor klen (Acer pseudoplatanus L.), javor mléč (Acer platanoides L.). a javor babyka (Acer campestre L.). V jednotlivých kapitolách je stručná charakteristika domácích druhů javorů a jsou zmíněny jejich přirozené lokality výskytu, jedna kapitola je věnována současnému zastoupení javorů v lesích ČR s přiloženou tabulkou přehledu LHC s největším podílem javorů v druhové skladbě lesních porostů podle stavu k 31. 12. 1992, následuje kapitola informující o genových zdrojích a reprodukčním materiálu javorů včetně tabulky přehledu výměr (redukované plochy v ha) porostů uznaných ke sklizni osiva kategorie A, B pro javor mléčný a javor klen. V závěru autor hodnotí možnost uplatnění javorů v druhové skladbě lesních porostů a jejich využití.