VÝSKYT LESNÍCH ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ V ROCE 1999 A JEJICH OČEKÁVANÝ STAV
Přehled škodlivých činitelů je zpracován tak jako v předešlých letech na základě hlášení lesního provozu a údajů získaných prostřednictvím poradenské činnosti Lesní ochranné služby. Číselné údaje se vztahují na 3/4 výměry lesů (cca 1,95 mil. ha) v Česku. Pocházejí od všech organizací hospodařících ve státních lesích; lesy obecní a lesních družstev jsou zastoupeny přibližně z 1/2, lesy soukromé pak z necelé 1/4 jejich rozlohy. Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle okresů; pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.
Rozsah poškození lesních porostů v r. 1999 byl z celkového hlediska na poměrně nízké úrovni. Týká se to jak abiotických vlivů, tak biotických činitelů. Zejména v případě řady hmyzích škůdců a houbových chorob k tomu přispěly povětrnostní podmínky, které pro ně v některých obdobích loňského roku, podobně jako v letech 1998 a 1997, nebyly zvlášť příznivé. Nejde přitom jen o průběh teplot a srážek, které ovlivňují na jedné straně vývoj a rozmnožování škodlivých organismů, na druhé straně zdravotní stav dřevin a tím jejich odolnost vůči napadení hmyzem a houbami. Jde také o povětrnostní vlivy jako vítr či sníh a námraza, jež působí zlomy a polomy, které - nejsou-li včas zpracovány - se obvykle stávají atraktivní potravní nabídkou pro širokou škálu podkorního hmyzu.
POVĚTRNOSTNÍ PODMÍNKY A DALŠÍ ABIOTICKÉ VLIVY
Teplotně byl r. 1999 ve vegetačním období převážně silně nadnormální, s výjimkou měsíce června. Celoročně byla teplota o +1 0C vyšší než normál. Z pohledu 90. let byl minulý rok čtvrtý nejteplejší. Srážkově byl r. 1999 slabě podnormální (93 % normálu), distribuce srážek byla však místně i časově značně nerovnoměrná.
Objem nahodilých těžeb v důsledku poškození abiotickými faktory činil v r. 1999 přes 2,3 mil. m3 dřeva, což v dlouhodobém měřítku představuje poměrně nízkou úroveň. Nejvyšší podíl připadl jako téměř každý rok na větrné polomy - 1,8 mil. m3; nejvíce byla postižena jednak oblast severní Moravy a Slezska (okresy Bruntál, Frýdek-Místek), jednak oblast západních a jihozápadních Čech (okresy Tachov, Klatovy, Prachatice), kde se okrajově projevily účinky vichřice, která koncem roku způsobila v západní Evropě obrovské polomy. Relativně nízké byly u nás i polomy způsobené sněhem a námrazou, a to v celkovém objemu 160 000 m3 (nejvíce na okresech Český Krumlov, Frýdek-Místek). Distribuci poškození větrem, sněhem a námrazou znázorňuje přiložená mapa. Exhalační těžby byly vykázány v celkové výši necelých 73 000 m3 (nejvíce na okrese Chomutov). Škody suchem hlášené ve výši 190 000 m3 jsou jedny z nejnižších v 90. letech, i když srážky ve vegetačním období r. 1999 byly spíše deficitní; zřejmě se zde projevily srážkově bohatší předcházející roky.
HMYZ
Napadení jehličnatých porostů podkorním hmyzem, který byl kalamitně přemnožen v letech 1992-1996, se v r. 1999 dále snížilo. Kromě vlivu počasí se na tom podílela důsledná ochranná opatření na převážné části rozlohy jehličnatých porostů. Objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci činil 263 000 m3 (viz graf 1), z čehož téměř polovinu tvořily připravené lapáky (v r. 1998 se jednalo o 330 000 m3, lapáky z toho tvořily více než 1/3). Přepočet kůrovcového dříví na jednotku plochy smrkových porostů dosáhl v celorepublikovém měřítku příznivé hodnoty kolem 0,20 m3/ha. Rozhodující podíl z uvedených 263 tis. m3 připadl jako obvykle na lýkožrouta smrkovéhoIps typographus). Z dalších druhů kůrovcovitých se na uvedeném objemu podíleli lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus), lýkožrout menší (Ips amitinus), lýkožrout severský (I. duplicatus) a lýkohub matný (Polygraphus poligraphus). Jak naznačuje přiložená mapa, přes výrazný ústup kůrovcové kalamity v celorepub- likovém měřítku trvá vážná situace především na Šumavě na území národního parku (okresy Prachatice, Klatovy). Ve II. zóně NP Šumava se v r. 1999 vytěžilo přes 90 000 m3 kůrovcového dříví včetně lapáků, v I. zóně v souvislosti s povolenými zásahy se asanovalo přes 10 000 m3. Další oblastí výrazně ohroženou l. smrkovým jsou stále Jeseníky s některými přilehlými oblastmi (okresy Jeseník, Bruntál a Opava). Jak již bylo uvedeno, na poklesu objemu dříví napadeného lýkožroutem smrkovým měl značný vliv důsledný boj proti tomuto škůdci. Podle evidence bylo položeno kolem 120 tis. lapáků a instalováno přes 50 tis. lapačů. Podíl mezi odkorněným a chemicky ošetřeným dřívím činil 63:37 (v r. 1998 to bylo 53:47). Přes tento příznivý stav však také pro r. 2000 platí, že nebezpečí vzniku kůrovcové kalamity není možno podceňovat. Extrémní průběh letošního jara spolu s možným pokračováním v průběhu letních měsíců může způsobit nežádoucí obrat.
Napadení borových porostů podkorním hmyzem zůstává již třetím rokem celkově na nízké úrovni. V r. 1999 bylo vytěženo 4600 m3, což však představuje relativně výrazný nárůst proti r. 1998, kdy bylo evidováno 2600 m3. Na škodách se jako obvykle podíleli lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus), lýkohubi rodu Tomicus, krasec borový (Melanophila cyanea), lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) a lýkožrout borový (Ips sexdentatus). Ostatní druhy jehličnanů byly napadány podkorními škůdci jen v malé míře.
Podkorní hmyz vázaný na listnáče představoval v minulém roce problém především v dubových porostech, a to podobně jako v letech předcházejících. Jednalo se především o lokální gradace bělokaza dubového (Scolytus intricatus), pilořitky dubové (Xiphydria longicollis) a některých druhů krasců z rodu Agrilus (např. v okresech Beroun a Nymburk). V letošním roce je potřebné komplexu uvedených škůdců věnovat zvýšenou pozornost.
Rozsah škodlivého výskytu listožravého hmyzu v jehličnatých i listnatých porostech byl v r. 1999, podobně jako v r. 1998, výrazně nižší než v předešlých letech (viz graf 2). Napadení jehličnatých porostů, a to výhradně smrkových, bylo evidováno na celkové ploše 5500 ha. Po odeznění gradace bekyně mnišky jsou u nás nejvážnějšími defoliátory smrku v několika posledních letech ploskohřbetky a pilatky.
Kalamitní přemnožení ploskohřbetek bylo v loňském roce omezeno pouze na oblast předhůří Orlických hor (okres Náchod), kde doznívala gradace tzv. jarní fenologické formy ploskohřbetky severské (Cephalcia arvensis s.l.). Letecky zde bylo ošetřeno 120 ha smrkových porostů, a v r. 2000 již nebude obranný zásah zapotřebí. Na ostatním území bylo jen pomístně zaznamenáno silnější rojení ploskohřbetky smrkové (C. abietis). Rozbory půdních vzorků housenic z podzimu 1999 však ukazují, že ani v r. 2000 nehrozí nebezpečí intenzivního rojení tohoto druhu ploskohřbetky.
Na zhruba stejné rozloze jako v letech 1997-1998 (kolem 4600 ha) byl v loňském roce evidován škodlivý výskyt pilatky smrkové (Pristiphora abietina). Její přemnožení bylo opět soustředěno do oblasti severní Moravy a Slezska, kde byl na většině napadené plochy proveden letecký obranný zásah. Vzhledem ke chronickému charakteru gradace pilatky lze v r. 2000 opět počítat se vznikem silných žírů v tradičních oblastech výskytu.
Již třetím rokem nebyly nikde zjištěny kritické početní stavy bekyně mniškyLymantria monacha), jejíž gradace probíhala v českých zemích v letech 1993-1996. Na základě loňských letních kontrol výskytu není ani v r. 2000 přemnožení tohoto kalamitního škůdce očekáváno. V případě dalšího významného škůdce smrčin - smrkové formy obaleče modřínového (Zeiraphera griseana) - nebylo zaznamenáno přemnožení již dokonce téměř 20 let. (
Na ostatních jehličnanech škodí listožravý hmyz v posledních letech jen sporadicky; týká se to např. pouzdrovníčka modřínového (Coleophora laricella) na modřínu nebo hřebenule ryšavé (Neodiprion sertifer) na borovici lesní a kleči. Jako pozoruhodnost, mající význam hlavně pro městskou zeleň, je možno zmínit současné přemnožení dvou druhů molovek - Argyresthia thuiella a A. trifasciata - vázaných na zeravy, resp. jalovce.
Na listnáčích byl významnější výskyt defoliátorů v r. 1999 zaznamenán tradičně především v dubových porostech. Dominantním druhem v jarním komplexu motýlích škůdců je v posledních letech obaleč dubový (Tortrix viridana). Jeho škodlivé žíry byly v r. 1999 evidovány na 4600 ha (viz graf 3), zejména na střední a jihovýchodní Moravě a ve východních a středních Čechách (okresy Olomouc, Kroměříž, Uherské Hradiště, Hodonín, Ústí nad Orlicí a Praha-západ). Obranný zásah se uskutečnil na 450 ha porostů uznaných ke sběru osiva. V roce 2000 je očekáván nízký rozsah poškození, především v souvislosti extrémním průběhem jara.
Z dalších významných defoliátorů, kteří jsou ale v současnosti na našem území v latenci, je možno jmenovat píďalku podzimní (Operophtera brumata) a bekyni velkohlavou (Lymantria dispar). V posledních letech dochází častěji k lokálním gradacím bekyně zlatořitné (Euproctis chrysorrhoea) podél komunikací, která může přecházet z ovocných dřevin na okraje poblíž stojících lesních porostů.
Pokud jde o ostatní listnáče v r. 1999 bylo zaznamenáno významnější přemnožení především u pilatky jasanové (Tomosthetus nigritus) v lužních porostech okresu Břeclav (780 ha) a chrousta maďalového (Melolontha hippocastani) na Strážnicku (okres Hodonín), kde bylo letecky ošetřeno 215 ha. Pokračující plošné přemnožení klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) představuje v lesních porostech problém v oborách, kde negativně ovlivňuje úrodu kaštanů.
Výskyt klikoroha borového (Hylobius abietis) zůstal i v r. 1999 na poměrně nízké úrovni; poškození bylo evidováno na 2200 ha. Proti žíru tohoto škůdce bylo přitom ošetřeno 6550 ha jehličnatých výsadeb. Také v letošní sezóně je možno očekávat výskyt srovnatelného rozsahu.
Rovněž výskyt korovnic (mšic z čeledi Adelgidae) i jiných druhů savého hmyzu vázaného na lesní dřeviny byl v loňském roce celkově slabší. Jednou z výjimek bylo neobvykle silné napadení buku bejlomorkou bukovou (Mikiola fagi), pozorované v řadě oblastí Česka.
HLODAVCI
V r. 1999 nastal ústup gradace drobných hlodavců, která kulminovala v r. 1998 a projevila se neobvykle silným přemnožením hrabošů a následnými škodami jak v zemědělství, tak les-ním hospodářství. Škodlivý výskyt hlodavců v lesních porostech, převážně v kulturách, byl v r. 1999 hlášen z rozlohy asi 2000 ha (viz graf 4). Jako obvykle byli hlavními původci poškození norník rudýClethrionomys glareolus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), hraboš polníM. arvalis) a pomístně i hryzec vodní (Arvicola terrestris). V letošním roce je očekáván obdobný rozsah poškození.
ZVĚŘ
Škody působené spárkatou zvěří na lesních porostech mají v ochraně lesa prvořadý význam, neboť představují každoročně mnohamiliónové ztráty; jejich objektivní vyčíslení v celostátním měřítku je bohužel dosud obtížně proveditelné. Na škodách se podílí jak ohryz (loupání), tak také okus dřevin, ohrožující obnovu lesa. Hlavním problémem do budoucna zůstávají stále neúměrně vysoké stavy zvěře. Řešení vyžaduje systémový přístup, který však není plně v kompetenci ochrany lesa.
Jediné komplexní údaje za r. 1999, podobně jako v letech minulých, jsou k dispozici od s. p. Lesy ČR. Celková výše vypočtených škod činila cca 7,5 mil. Kč, což představuje podstatný nárůst proti situaci v r. 1998, kdy bylo udáváno cca 2,9 mil. Kč (uvedený nárůst také souvisí se změněným způsobem výpočtu škod podle nové vyhlášky).
Z pohledu ochrany lesa je nutno si přát, aby v r. 2000 došlo ze strany všech zainteresovaných složek společnosti ke kýženému obratu v nazírání na tuto problematiku, a škody zvěří byly celoplošně hodnoceny skutečně co nejobjektivněji. Pokud se tak v budoucnosti stane, zjištěné skutečnosti jistě významně napomohou zjednání nápravy.
HOUBOVÉ CHOROBY A FYZIOLOGICKÉ PORUCHY
Z hlediska výskytu houbových chorob může být r. 1999 označen jako vcelku relativně příznivý. Poněkud sušší počátek vegetačního období byl však koncem jara vystřídán vlhkou periodou, která přispěla ke zvýšenému výskytu houbových patogenů jak v lesních školkách, tak porostech.
Ve školkách a výsadbách téměř na celém území republiky docházelo často k tracheomykóznímu onemocnění semenáčků a sazenic, způsobovaného převážně zástupci rodů Fusarium a Verticillium, dále i Cylindrocarpon. Napadány byly prakticky všechny druhy dřevin, častěji však listnáče. Houby jmenovaných rodů patří i mezi běžné patogeny napadající osivo během uskladnění a předosevní přípravy. V lesních školkách byl loni rovněž pozorován zvýšený výskyt plísně šedé (Botrytis cinerea) a také hub z rodu Alternaria.
Poškození borovic sypavkou působenou houbami druhů Lophodermium pinastri s. str. a Lophodermium seditiosum představuje v posledních letech vysoké ztráty. Rozsah napadení těmito houbami byl na jaře r. 1999 místy až kalamitní, zvláště v kulturách i v některých školkách. Nejvíce byly postiženy severní a severovýchodní Čechy, místy i střední a jižní Čechy. Zvýšený výskyt byl zaznamenán také u dalších druhů hub působících sypavky: ve smrkových mlazinách Lophodermium piceae a Lirula macrospora, v mlazinách douglasky Rhabdocline pseudotsugae, na vejmutovkách Meloderma desmazieresiirzi (kalamitní výskyt v Labských pískovcích). Pomístně se v r. 1999 silněji vyskytly také ( působeného houbou na jehličnanech, jako rez jehlicová (Coleosporium tussilaginis s.l.) a rez sosnokrut (Melampsora pinitorqua) na borovici lesní, rez vejmutovkováCronartium ribicola) na vejmutovce nebo rez vrbková (Pucciniastrum epilobii) na jedli bělokoré. Loňský rok byl velmi příznivý pro rozvoj padlí dubového Microsphaera alphitoides.
Prosychání až odumírání dřevin zpravidla s tracheomykózními příznaky se poslední dobou projevuje u řady druhů dřevin (hlavně listnatých) a je patrné především v porostech starších věkových tříd. Příčiny poškození jsou často nejen fytopatologické, ale mívají komplexnější charakter. V 90. letech byly či jsou nejvíce postihovány duby, buky, břízy, olše a rovněž modříny (mladé porosty).
Rozsah poškození působeného dřevokaznými houbami zůstává v posledních letech na dosti vysoké úrovni. Z primárních parazitů působí největší škody, zvláště v jehličnatých monokulturách, václavky (nejčastěji václavka smrková - Armillaria ostoyae) a kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum). Ze sekundárních, většinou ranových parazitů je nejškodlivější pevník krvavějícíStereum sanguinolentum).
Z poškození dřevin kombinovaného či neznámého původu je třeba jmenovat především diskolorace asimilačních orgánů spojené nezřídka s jejich odumíráním. Zejména jde o tzv. žloutnutí smrkových porostů, které je na našem území v posledních letech značně rozšířeno; k nejvíce postiženým oblastem patřily i v roce 1999 imisní oblasti západních a východních Čech.
ZÁVĚR
Uvedený stručný přehled výskytu škodlivých činitelů názorně dokládá (podobně jako v roce 1998), že rovněž r. 1999 je možno z pohledu tradiční ochrany lesa považovat za období poměrně příznivé. Jednoduše to lze dokumentovat např. dalším poklesem celkové výše nahodilých těžeb, která v uplynulém roce činila přibližně 2,3 mil. m3 (v letech 1998 a 1997 se jednalo o objemy 2,7 mil. m3 a 3,5 mil. m3).
Extrémní nástup letošní vegetační sezóny však ukazuje, že v r. 2000 by se tento pozitivní trend mohl změnit. Je proto potřebné pečlivě sledovat vývoj zdravotního stavu jednotlivých dřevin, a zvýšenou pozornost věnovat především problematice podkorních hmyzích škůdců, při jejichž vývoji hrají dlouhodobější suché a teplé periody v jarních měsících rozhodující roli.
Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která jako každoročně vychází ve formě supplementa Zpravodaje ochrany lesa (vydává útvar ochrany lesa VÚLHM). Na samý závěr děkujeme všem, kdo se podíleli na zpracování obou materiálů.
| Okres | vítr + sníh + námraza | exhalace + sucho + ostatní | podkorní hmyz na smrku | podkorní hmyz na borovici | ploskohřbetky r. Cephalcia | pilatky na smrku | obaleči a píďalky na dubu | klikoroh borový | hlodavci | žloutnutí smrku |
| m3 | m3 | m3 | m3 | ha | ha | ha | ha | ha | ha | |
| Bruntál | 171 858 | 4 577 | 9 222 | 69,00 | 9,00 | 0,00 | 26,20 | 14,00 | 42,00 | 42,25 |
| Český Krumlov | 59 676 | 8 361 | 5 585 | 12,38 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 157,55 | 9,72 | 18,00 |
| Domažlice | 33 989 | 518 | 5 670 | 48,39 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 14,19 | 8,99 | 0,00 |
| Frýdek-Místek | 110 889 | 16 002 | 4 843 | 1,20 | 485,88 | 0,00 | 150,00 | 2,00 | 22,38 | 131,00 |
| Hodonín | 5 941 | 6 820 | 458 | 140,20 | 22,00 | 0,00 | 361,28 | 0,89 | 11,18 | 0,00 |
| Cheb | 48 117 | 1 446 | 3 512 | 58,30 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,84 | 229,75 |
| Chomutov | 6 187 | 34 550 | 87 | 0,24 | 0,00 | 0,00 | 154,00 | 5,05 | 392,00 | 10,00 |
| Jeseník | 25 574 | 2 954 | 10 521 | 3,00 | 0,00 | 0,00 | 6,00 | 0,00 | 7,60 | 100,00 |
| Jihlava | 52 490 | 3 913 | 3 170 | 10,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 27,84 | 4,46 | 1,34 |
| Jindřichův Hradec | 38 978 | 3 066 | 5 356 | 400,96 | 0,00 | 0,00 | 29,48 | 146,55 | 4,70 | 297,26 |
| Karlovy Vary | 77 778 | 14 873 | 2 325 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 75,14 | 0,83 | 5 220,00 |
| Klatovy | 116 594 | 3 191 | 66 590 | 32,72 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 7,16 | 7,51 | 10,00 |
| Kolín | 6 114 | 622 | 736 | 1 188,36 | 2,20 | 0,00 | 5,60 | 0,28 | 1,82 | 0,00 |
| Kroměříž | 8 571 | 6 849 | 789 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 390,88 | 0,00 | 3,06 | 0,00 |
| Liberec | 5 450 | 96 | 1 100 | 0,00 | 89,00 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 430,60 | 0,00 |
| Náchod | 9 767 | 3 713 | 2 295 | 0,00 | 170,00 | 0,00 | 0,00 | 9,00 | 0,16 | 0,00 |
| Nový Jičín | 20 960 | 2 826 | 2 305 | 5,35 | 656,59 | 0,00 | 95,75 | 0,00 | 33,75 | 33,60 |
| Olomouc | 36 905 | 16 852 | 1 852 | 0,00 | 9,25 | 0,00 | 327,20 | 15,20 | 33,25 | 0,75 |
| Opava | 64 621 | 15 130 | 17 949 | 0,95 | 121,03 | 0,00 | 59,85 | 67,50 | 98,05 | 65,40 |
| Ostrava | 4 995 | 1659 | 1 383 | 0,60 | 564,44 | 0,00 | 133,00 | 0,00 | 1,09 | 0,00 |
| Pardubice | 7 427 | 9 664 | 478 | 702,31 | 1 196,10 | 0,00 | 161,00 | 522,50 | 3,58 | 0,00 |
| Plzeň-sever | 54 960 | 1 687 | 904 | 46,79 | 0,00 | 0,00 | 0,50 | 29,60 | 5,38 | 3,20 |
| Prachatice | 123 879 | 6 819 | 40 016 | 32,55 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 12,86 | 4,81 | 4,50 |
| Přerov | 5 456 | 1 111 | 520 | 0,00 | 348,95 | 0,00 | 43,50 | 0,00 | 29,75 | 0,57 |
| Příbram | 38 730 | 9 097 | 4 220 | 49,20 | 0,13 | 0,00 | 2,00 | 15,17 | 77,95 | 200,02 |
| Rokycany | 20 240 | 2 802 | 413 | 51,67 | 20,00 | 0,00 | 100,00 | 182,00 | 10,30 | 5,00 |
| Sokolov | 16 545 | 1 514 | 2 686 | 110,70 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 4,86 | 0,10 | 1 260,40 |
| Šumperk | 61 706 | 7 705 | 7 929 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 7,00 | 9,07 | 18,40 | 819,60 |
| Tachov | 130 953 | 280 | 5 503 | 161,60 | 0,00 | 0,00 | 2,00 | 26,70 | 4,92 | 12,00 |
| Trutnov | 53 673 | 1 954 | 7 615 | 0,00 | 11,00 | 0,00 | 0,00 | 186,35 | 7,75 | 1,50 |
| Třebíč | 37 894 | 8 404 | 4 616 | 123,96 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 11,65 | 6,27 | 0,60 |
| Uherské Hradiště | 13 417 | 7 556 | 586 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 496,20 | 43,55 | 0,00 | 0,00 |
| Ústí nad Labem | 2 478 | 541 | 93 | 13,56 | 0,00 | 0,00 | 328,00 | 1,68 | 14,92 | 0,00 |
| Ústí nad Orlicí | 30 843 | 2 994 | 2 830 | 34,95 | 196,00 | 0,00 | 227,50 | 4,28 | 5,51 | 252,10 |
| Vsetín | 103 884 | 1 461 | 4 232 | 0,00 | 3,00 | 0,00 | 14,52 | 30,84 | 10,34 | 2,00 |
| Žďár nad Sázavou | 26 487 | 1 865 | 1 858 | 9,62 | 0,00 | 0,00 | 0,00 | 79,66 | 17,39 | 0,00 |