AKTUALITY Z DOMOVA

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY NA SLŠ A VOŠL V TRUTNOVĚ

Jedenáctého května tohoto roku proběhlo 2. kolo přijímacích zkoušek na SLŠ v Trutnově. Tím byly ukončeny přijímací zkoušky na školu, kde od roku 1945 studují celé generace lesáků. Vždyť uchazeči o studium poznávají na fotografiích v prostorách školy i své otce a dědy. Celkem se hlásilo 119 zájemců o studium z mnoha okresů. Přijata na tuto výběrovou školu byla zhruba polovina uchazečů. Přijímací zkoušky v písemné podobě se konají z přírodopisu, matematiky a českého jazyka. Výhodu mají žáci s vyznamenáním, kteří vstupují na školu bez přijímacích zkoušek. Již čtvrtým rokem se úspěšně rozvíjí i Vyšší odborná škola lesnická (VOŠL) v Trutnově.

Studují zde absolventi středních lesnických škol v denním, dvouletém studiu zakončeném závěrečnou zkouškou - absolutoriem. Přijímací zkoušky na Vyšší odbornou školu lesnickou se budou konat 14. 6. 2000. Hlásit se mohou pouze absolventi středních lesnických škol, kteří úspěšně složili maturitní zkoušku. Přijímací řízení je z odborných lesnických předmětů v rozsahu osnov středních lesnických škol. Při prospěchu s vyznamenáním je uchazeč přijat bez přijímacího řízení na základě rozhodnutí ředitele školy. Absolventi těchto studií nacházejí uplatnění v lesnictví, v oblasti ochrany životního prostředí a dalších příbuzných oborů.

Petr Havíř

ÚSPĚCHY STUDENTŮ SLŠ A VOŠL V TRUTNOVĚ

Jedenáctého května tohoto roku se v Hradci Králové konalo oblastní kolo Středoškolské odborné činnosti. Zúčastnili se ho i čtyři studenti ze 3. ročníků SLŠ a VOŠL v Trutnově. V oboru biologie se z 10 účastníků student Jan Beránek umístil na 1. místě s prací “Rostlinstvo Pekelského údolí v Horním Lánově”. Vystoupení Marka Zemana v oboru ochrany a tvorby životního prostředí s prací “Botanická studie rostlinného spektra významného krajinného prvku Švábenice” zaznamenalo mezi 15 účastníky stejný úspěch. Dále zaujaly studentské práce Jaromíra Sedliského a Jakuba Šubrta, s nimiž získali 3. místa. Nejlepší studenti postupují do celostátního kola, které se koná 7.-10. června v Rožnově pod Radhoštěm. Oblastnímu kolu předcházelo 12. dubna školní kolo v aule SLŠ a VOŠL v Trutnově, kde studenti při svých vystoupeních využívali zdejší špičkovou audiovizuální a multimediální techniku. Vystoupení studentů na “domácí půdě” probíhala za účasti nejen pracovníků školy, ale také Ing. Jana Bolehovského, ředitele Školského úřadu v Trutnově a RNDr. Jana Vaňka, vedoucího odboru ochrany přírody Správy KRNAP. Konzultantem všech prací byl PaedDr. Vladimír Černík. Studenti děkují i mnoha dalším, kteří jim poskytli cenné rady a pomoc.

Další úspěch zaznamenala SLŠ a VOŠL Trutnov v regionálním přeboru středních škol v silovém víceboji. Mezi družstvy soutěžících škol obsadila první místo. V jednotlivcích zvítězil student SLŠ Trutnov Pavel Straňák. Toto vítězství umožnilo postup trutnovských studentů do bohumínského finále ČR v silovém víceboji, kde pod vedením p. vychovatele V. Adamce např. Martin Soběslav získal nejvíce bodů v trojskoku, ale i další v silné konkurenci obstáli se ctí. Těmito výsledky se pokračuje v úspěšné tradici středoškolské odborné a sportovní činnosti na SLŠ a VOŠL v Trutnově.

Petr Havíř

CO JE NOVÉHO NA SLŠ A VOŠL TRUTNOV

V sobotu 15. 4. 2000 školu navštívil ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart, který si se zájmem prohlédl areál školy a seznámil se s pracemi studentů. V pondělí 17. 4. v prvním kole konalo přijímací zkoušky do prvního ročníku 79 uchazečů a uchazeček. Druhé kolo se konalo 11. 5. Celkem bylo do dvou tříd prvního ročníku přijato standardně 60 žáků. Ve školním roce 1999/2000 zde studovalo 233 žáků (z toho 17 dívek) a na VOŠL 24 posluchačů vyššího studia. Na škole pracuje 24 středoškolských profesorů a profesorek a 8 vychovatelů. Součástí školy jsou tři domovy mládeže a školní polesí Horní Staré Město o rozloze 1250 ha. Škola byla založena před 55 lety 15. října 1945 a v současné době na ní studuje třetí generace lesníků. Vedení považuje za nejdůležitější to, že je škola stabilizovaná po stránce personální a materiální, i když v současnosti není finanční situace jednoduchá. Za důležité je možno považovat vysokou úroveň školy, jak konstatovaly i nadřízené inspekční orgány, a to nejen po stránce odborné, ale i kázeňské. Stále jsou vyloučeny drogy a alkohol. Mimoškolní činnost studentů je vysoká, pracuje zde řada zájmových útvarů, jako např. střelectví, kynologie, jezdectví apod. Škola se hlásí k odkazu lesnických škol v Bělé pod Bezdězem (1855-1904) a v Zákupech (1904-1945), jejichž je pokračovatelkou. Vedení školy považuje za nesporný přínos mimořádnou plasticitu absolventů a jejich schopnost adaptovat se na změny v zaměstnání, event. přecházet do jiných profesí, proto se mezi nimi prakticky nevyskytuje nezaměstnanost. Škola také permanentně spolupracuje s provozem lesního hospodářství, což jí umožňuje pohotově reagovat na potřeby jednotlivých lesních podniků. Neustálý rozvoj základního informačního střediska při škole, včetně internetu umožňuje pracovat s nejnovějšími i historickými materiály. Trutnovská lesnická škola má též svou propagační stránku na internetu. Těchto informačních vymožeností využívají nejen učitelé, ale zejména studenti školy. Dvouletá Vyšší odborná škola lesnická (VOŠL), vzniklá před čtyřmi lety dne 15. 9. 1996, se rovněž stabilizovala a zájem o ní je trvalý. Její výhodou je to, že přijímá absolventy SLŠ, takže její obsahová náplň je stanovena jako skutečně vyšší. Její absolventi se rovněž zdárně etablovali v provozu

PhDr. Jiří Uhlíř,
emeritní profesor SLŠ Trutnov a řádný člen Obce spisovatelů

JAKÝ OSUD ČEKÁ MAJITELE LESŮ?

Vážená redakce,

po přečtení návrhu novely lesního zákona jsem byl tak překvapen jeho zněním, že na něj musím alespoň stručně reagovat. Jsem majitel lesa o výměře necelých 50 ha na jižní Moravě nedaleko Ivančic. Les je tvořen ze 60 % porosty akátu, 15 % borovicí a 15 % smrkem, 10 ha je přírodní památka “Pekárka”, kterou tvoří převážně skály. Porost smrku je situován na prudkém svahu těsně nad zástavbou. Je to porost starý 80 let o výčetní tloušťce 20 cm, napadený václavkou, tedy nic moc. V roce 1993-4, těsně po předání majetku, byl smrk napaden kůrovcem, tedy zřejmě již před předáním v něm nějaký kůrovec byl. Tři měsíce po předání v zimních měsících jsem byl upozorněn lesním hospodářem, že došlo k přemnožení kůrovce a že napadenou hmotu je potřeba z lesa odstranit a to během čtyř dnů. Jednalo se asi o 200 m3. Když jsem se ohradil proti termínu a požádal lesního hospodáře o technickou pomoc (bydlel jsem 90 km od lesa), věc předal okresnímu úřadu, jehož pracovníci mi ocitovali zákon a jednání uzavřeli výhrůžkou o sankcích. Těžbou vznikla holina o velikosti 3 ha, na kterou jsme vysázeli přes 30 tis. sazenic. Některá exponovaná místa byla osázena i 3x po sobě, většinou bez velkého úspěchu (suché stanoviště, zabuřenění černým bezem, který ožínáním jen zhoustl). Vše stálo mnoho peněz jak z dotací, tak později mých. Nyní po sedmi letech úmorné práce jsem od odborného hospodáře dostal dopis, že porost není zajištěn, že jsem neprojevil při zalesnění snahu a věc předává okresnímu úřadu.

Rozumím tomu, když zákon hodlá postihnout úmyslnou těžbu, která je nad rámec LHP nebo LHO. Nezalesnění vzniklé paseky, nebo jiné úmyslné poškozování lesa je v moci člověka. Ale zajistit, aby sazenice odrostly za sedm let buřeni, okusu zvěří a neuhynulo jich víc než 20 %, to je v některých lesích naprosto absurdní. Ze zkušenosti vím, že např. černý bez po ožnutí klidně dosáhne za jedno léto i výšky 2 m. A dávat za to, že je např. sucho a sazenice se nechytnou, nebo rostou pomaleji, až 1 mil. Kč pokuty? To snad jen komunisti dokázali poručit dešti, větru!

Nebo nucená správa, to je další skvost. Věnuje někdo z tvůrců zákona alespoň nepatrnou pozornost těm 150 000 majitelům lesa? Mám pocit, že snahy SVOL vůbec nevnímají. Jako kdyby všechny ty argumenty kolem nich volně propluly buď záměrně, nebo jen z nezájmu. Možná je to pořád příliš těžké, smířit se s tím, že zde existuje ještě jiný vlastník než jen stát. Návrh novely lesního zákona, tak jak byl předložen, vychází zřejmě z toho, že majitel lesa nechce nic jiného než jej vydrancovat a jako takového je ho potřeba odstranit. Není důležité, jestli je třeba po autonehodě, nemocný nebo mimo republiku. O les se nestará, nebo překáží místnímu mysliveckému sdružení. Něco se najde, za co mu uložit pokutu. Milion těžko někdo zaplatí. Pak si na les nasadíme správce, zahospodaříme se ztrátou (mnohdy to ani jinak nepůjde) a pokud nás majitel nebude ochoten dotovat, les je opět náš. Celkem jednoduchý scénář. Mám pocit, že něco podobného už tu bylo. Akorát bez těch kliček.

O dalším znepříjemňování života majitelům se nemá smysl snad ani zmiňovat. Ještě toto mi nedá: Veškerá povolení řeší okresní úřad. Nemá těch starostí už dost? Vždyť majitel, který se několik let baví tím, že pálí v lese klest po těžbách, jistě odhadne reálné nebezpečí požáru a tu zapálenou cigaretku bez souhlasu okresního úřadu by mohl povolit i sám. Na druhé straně je od okresního úřadu nesmírně ohleduplné, že např. na vjezd motorových vozidel si vyžádá od majitele jeho názor. A tady mi už nezbývá říct nic jiného než Lesu zdar!

David Sojka

MECHANIZACE VE ŠKOLKAŘSKÉ VÝROBĚ

Celostátní seminář na téma technologií a techniky ve školkařství a v celém procesu umělé obnovy lesa se konal 24. května v Kostelci n. Č. l. Organizovala jej Česká lesnická společnost ve spolupráci s lesnickou fakultou ČZU v Praze. Spoluorganizátory byly Vojenské lesy a statky ČR, s. p., Praha a Lesní společnost Hradec Králové, a. s. Odborným garantem byl děkan lesnické fakulty v Praze Doc. Ing. J. Gross, CSc. Dopolední část byla věnována odborným přednáškám, zatímco odpoledne si mohli účastníci přímo v lese a ve školce blíže otestovat stroje, které zde prezentovaly dvě domácí firmy: Výzkumná stanice ŠLP Křtiny MZLU Brno a LZT, výzkumná stanice Křtiny.

Odborný blok přednášek zahájil Doc. Ing. Jindřich Neruda, CSc. z FLD MZLU v Brně, který se ve svém příspěvku věnoval nejdříve typologii sadebního materiálu a dále základním typům vhodných technologií a strojů ve školkařské výrobě. Z hlediska produkce sadebního materiálu zhodnotil tři základní tendence v jeho produkci. Jednak je to klasický “středoevropský” typ, který se soustřeďuje na výrobu (většinou) silné sazenice pěstované obvykle na záhonu. Tato sazenice svou vyspělostí a velikostí je vhodná pro většinu našich lokalit pro zalesňování a je u nás stále nejrozšířenějším typem sadebního materiálu. Druhým typem je “skandinávský typ” založený na intenzivní produkci obaleného sadebního materiálu ve fóliovníku. Jedná se většinou o jedno či dvouleté semenáčky, s kterými se díky jejich velikosti snadno manipuluje a provádí mechanizovaná výsadba. Tento sadební materiál je vhodný pro boreální lesy, kde díky přírodním podmínkám nedochází po dlouhou dobu po provedené těžbě k zabuřenění ploch, půdy jsou lehké písčité a technologie zalesňování je tudíž značně jednoduchá. Třetím typem (novým) je krytokořenný sadební materiál pěstovaný v sadbovačích, které zůstávají ve školce a sazenice (tzv. plugy) jsou transportovány v jednorázových uzavřených obalech na místo výsadby. Tento typ sadby se také někdy školkuje a dopěstovává na záhonech na silnější sadební materiál.

Doc. Ing. Ivo Kupka, CSc. z LF ČZU Praha se ve svém příspěvku soustředil na biologické aspekty produkce sadebního materiálu. Zdůraznil, že hlavním účelem školkařské výroby je zajistit co nejdříve a s co nejmenšími potížemi zajištěnou kulturu v lese. Údaje o vylepšování kultur, které podle statistiky od roku 1995 klesají, naznačují, že se to daří. Poté se dotkl některých problematických míst v cyklu produkce zajištěné kultury. Např. poukázal na to, že není vždy žádoucí vytřiďovat slabé semenáčky a sazenice, neboť se tímto postupem systematicky připravujeme o část populace se zajímavými genetickými vlastnostmi. Věnoval pozornost i vývoji kořenového systému semenáčků a sazenic z přirozeného zmlazení v porovnání se sadebním materiálem ze školek, jež jsou pěstovány v nadbytku živin a mají tudíž zcela jiný poměr nadzemní části vůči kořenovému systému. V další části svého příspěvku se věnoval potřebě přejít po dohodě s odbornými lesními hospodáři - jako odběrateli sadebního materiálu - na produkci takových sazenic, které by odpovídaly nárokům stanoviště, pro něž jsou určeny. Dalším slabým místem v řetězci produkce zajištěné kultury je manipulace a transport sadebního materiálu. U nás stále převládá značně ledabylé zacházení s rostlinami zejména během transportu, jež výrazně oslabují jejich fyziologickou kvalitu. Konečně i poslední fáze, tj. provedení výsadeb a následná péče o nezajištěnou kulturu, je v mnoha případech nedostatečná. Tyto momenty se jen zdánlivě už netýkají školkařské výroby. Při rostoucím konkurenčním tlaku, by právě komplexnost dodávky obnovy lesa mohla být rozhodující kvalitou pro udržení se na trhu.

Ing. Viktor Janauer ze společnosti L.E.S. CR, s. r. o., Jílové u Prahy, ve svém příspěvku nejdříve zhodnotil účinky některých mechanismů na půdu na záhonech. Zdůraznil, že se některé chemické přípravky jen těžko zajišťují, protože školkařský segment je příliš malý a pro velké chemické koncerny nezajímavý. Dále se věnoval některým aspektům péče o sadební materiál na záhonech. Velmi zajímavý byl pokus provedený souběžně ve dvou různých školkách, který hodnotil vliv mechanického a chemického ošetření na vývoj sazenic. Hodnotila se nejen výška sazenice a tloušťka kořenového krčku, ale i hmotnost nadzemní části a kořenového systému. Výsledná čísla ukazují, že nedostatečná péče o sadební materiál je stejná jako žádná péče. Nebyl totiž žádný signifikantní rozdíl mezi sazenicemi neošetřenými a sazenicemi ošetřeným jen 1-2x během vegetační sezóny. Závěrečné přednášky patřily výše uvedeným firmám, jejichž zástupci (Ing. Novák, CSc. a Ing. K. Bíbr, CSc.) stručně popsali stroje, které budou prezentovat při praktických ukázkách v lese a ve školce.

Odpolední exkurze byla v lese zahájena ukázkami použití fréz, určených k pruhové, ploškové nebo záhrobcové přípravě půdy pro přirozenou nebo umělou obnovu. Ing. K. Bíbr, CSc. upozornil, že jednotalířová půdní fréza může být přestavena na naviják na soustřeďování vytěžených kmenů. Dalšími předváděnými stroji byl motorový jamkovač a lesní rotavátor. Důležité bylo, že všechny stroje byly předvedeny v činnosti, takže si účastníci exkurze mohli udělat poměrně přesnou představu o použitelnosti a vhodnosti nabízených mechanismů pro jejich potřeby. Ve školce v Louňovicích byly potom předvedeny některé stroje pro školkařskou výrobu. Byl to nesený postřikovač LZT a dále stroj nazvaný Chameleón, který lze použít jak k podřezávání semenáčků a sazenic, tak k vyzvedávání vypěstovaného sadebního materiálu. Zároveň může být tento stroj použit i ke kypření po jednoduché montáži prutového kartáče, který lze ještě zkombinovat s rotačními kypřiči. Také tyto stroje byly předvedeny přímo v činnosti, takže si účastníci semináře mohli učinit přesnou představu o jejich přednostech a nevýhodách.

Ivo Kupka

PRONÁJEM LESNÍHO MAJETKU

Rozvíjející se ekonomické vztahy v nových podmínkách a na druhé straně i složitost hospodaření na lesním majetku poskytují základ ke vzniku situace, ve které jistá část majitelů lesa (zejména obcí a měst) zvažuje možnost pronájmu majetku. Tato úvaha je motivována zcela logicky ekonomickými aspekty - požadavek trvalosti zisku bez nutnosti nákladů, atd. i aspekty organizačními, které s tímto souvisí, otázky absence potřeby hospodářských struktur, zamezení komplikací vzniklých z nedodržení požadavků stanovených legislativou atd. Vzhledem k tomu, že možnost pronájmu lesního majetku výměr řádově stovek hektarů a výše, na rozdíl od možností prodeje za výhodných ekonomických podmínek, je reálná, nebude jistě na škodu o záležitosti ve zkratce pojednat.

V první řadě je třeba si uvědomit, že lesní majetek je majetkem zvláštního charakteru. Zjednodušeně lze říci, že okamžitý ekonomický efekt z hospodářské činnosti, zpravidla z mýtních úmyslných těžeb, je jednou miskou vah, kde na druhé misce je záležitost dlouhodobě nutných nákladů, (počínaje zalesněním, přes prořezávky až po několik fází probírek), po několik decennií. Jde tedy o záležitost na jedné straně okamžitou, na druhé straně dlouhodobou. Jinak řečeno, hospodaření, byť v mezích zákona, zaměřené na výrazné zvýšení efektu z hospodaření může, ve specifických případech, vést k dlouhodobému zatížení majetku výraznými náklady a tedy i deficitnímu hospodaření! Tento moment může nastat i za předpokladu, že na majetku hospodaří sám vlastník, je však nutno přiznat, že riziko se zvyšuje, bude-li zde hospodařit pronájemce, který k majetku logicky nemá vlastnickou vazbu, a jehož zájem je samozřejmě ryze ekonomický. Z tohoto důvodu je rozhodnutí o pronájmu majetku mimořádně vážné, jehož dopad lze jistě očekávat v dalších generacích.

Jak tedy při zvažování této alternativy a při výběru příslušného subjektu, kterému případně majetek pronajmout, postupovat? Při zvažování možností pronájmu je v první řadě nutné vycházet ze zhodnocení stavu majetku, kalkulace dlouhodobě možných reálných zisků a kalkulace nákladové složky na hospodaření ve vlastní režii. Podkladem pro uvedené je logicky lesní hospodářský plán, dále pak speciální produkční a hospodářské modely, ekonomické programy, varianty optimalizace organizačních struktur atd. Jedná se tedy o vysoce profesionální analýzu realizovatelnou v celé šíři nejlépe na úrovni kooperace s vědeckými nezávislými pracovišti. Pokud na základě uvedeného dospěje vlastník k závěru, že je pro něj vhodné přistoupit k pronájmu majetku, pak lze při vlastní realizaci doporučit rámcově tyto zásady:

• pevně stanovit formy a způsoby hospodaření s možnými omezeními, jejichž nedodržení by vedlo ke zhoršení stavu lesa, k neadekvátnímu snížení hodnoty majetku a dlouhodobě k výraznému zvýšení nákladové složky hospodaření,
• výši pronájmu stanovit podílem (podle dohody), z možného předpokládaného dlouhodobě dosáhnutelného zisku, s možností roční aktualizace,
• smluvně zakotvit možnost okamžitého zrušení smlouvy při porušení zásad daných v první řadě lesnickou legislativou a dále pak formulovanými omezeními cílenými, jak již bylo řečeno, ve snaze zlepšit, nebo alespoň udržet stav lesa.

V rámci výběru vlastního subjektu je vhodné se opřít o informace o obdobných dřívějších aktivitách subjektu, o úrovni hospodaření na majetcích, které již má v pronájmu. Smlouvy pak uzavírat na období platnosti LHP, což prezentuje jisté bilanční období.

Závěrem lze říci, že osobně nepovažuji možnost pronájmu lesního majetku za optimální variantu řešení hospodaření, ani dlouhodobě za vhodnou variantu řešení ekonomických aspektů různého druhu. Podstatně vhodnější varianta se mi jeví sdružování vlastníků majetku, vytváření optimalizovaných organizačních a řídících struktur pracujících na základě jasné koncepce hospodaření zahrnující ekologické i ekonomické aspekty pevného cíle hospodaření a stanovených ekonomických pravidel a očekávaných pravidel. Soudím, že to je cesta ke zlepšování stavu lesa, což je nepochybně naším společným zájmem.

Jaroslav Simon

BIOCEL PASKOV ZŘEJMĚ ZMĚNÍ MAJITELE

Celulózka Biocel Paskov, která v poslední době zaznamenává nebývalý růst tržeb, zřejmě změní majitele. Skupina akcionářů, jež dohromady vlastní asi 90% podíl, požádala renomovanou společnost JP Capital International o poradenství při prodeji podniku. JP Capital je londýnskou pobočkou Jaako Pöyry Consulting, která patří k předním světovým konzultačním firmám pro papírenský průmysl. Rozhodnutí by mělo padnout během několika měsíců. Biocel nyní prožívá nejúspěšnější hospodářské období za několik posledních let. Zejména zvýšená poptávka po buničině a razantní růst cen způsobily, že celulózka v prvních čtyřech měsících letošního roku hospodařila se ziskem 491 mil. Kč. Loni přitom podnik za stejné období prodělal 161 mil. Kč. Ceny buničiny jsou ve srovnání s koncem loňského roku vyšší o 25 %. Celkové tržby Biocelu by se letos měly vyšplhat na 5 mld. Kč, což by bylo nejvíce v celé jeho historii. Produkce buničiny by měla vzrůst z 232 na 244 tis. tun. Firma také razantně snižuje náklady, a to i poklesem počtu zaměstnanců. V roce 1997 jich zde pracovalo 789 a nyní 584. Do konce roku by mělo odejít ještě asi 30 pracovníků. Díky příznivým hospodářským výsledkům snižuje Biocel v posledním roce rychleji své úvěrové zatížení. Loni v dubnu činily dlouhodobé a krátkodobé úvěry 2,1 mld. Kč, nyní je to o 400 mil. Kč méně.

Podle MF Dnes, 17. 5. 2000, redakce

NOVÝM MAJITELEM SEPAPU JE FRANTSCHACH

Švédský dřevařský gigant AssiDöman prodal své divize vyrábějící pytlový papír, včetně tuzemského Sepapu Štětí, rakouské papírenské skupině Frantschach. O podpisu konečné smlouvy informoval AssiDöman v tiskovém prohlášení. Frantschach je jedna z největších společností v Rakousku s ročním obratem v přepočtu 50 mld. Kč. Jejím zaměřením je výroba obalů, kancelářských papírů a celulózy. V tuzemsku působí prostřednictvím své 100% dcery Europapier Bohemia, která je nejvýznamnějším obchodníkem s papírem ve střední a východní Evropě. Strategií skupiny pro Sepap by mělo být především rozšíření výroby pytlového papíru. Jeho podíl na tržbách Sepapu je nyní zhruba 30 %. Celá transakce musí být nejprve schválena antimonopolními úřady EU, což se očekává v druhé polovině roku. Poté dostane AssiDöman za prodávané podniky zaplaceno, a to celkem sumu mezi 550-565 mil. EUR (20-20,6 mld. Kč). Smlouva o prodeji je podepsána tak, že Frantschach se stává majitelem se zpětnou platností již k 1. lednu 2000. Roční produkce Sepapu dosahuje 149 tis. tun pytlového a kraft papíru, 65 tis. tun linerů a 110 tis. tun buničiny. Firma letos očekává tržby ve výši 7 mld. Kč a zaměstnává 1063 lidí.

Podle MF Dnes, 18. 5. 2000, redakce