LESNICKÁ VÝROČÍ - ČERVENEC 2000
PhDr. Jiří Uhlíř, emeritní profesor SLŠ Trutnov a řádný člen Obce spisovatelů
- 3. 7. 1815 - se v Liptovském Hrádku na základě rozhodnutí císaře Františka I. přestalo na Königl. hradeker kameral forst - und hauptnational Schule vyučovat lesnictví. Lesnická škola zanikla, zůstala jen obecná.
- 8. 7. 1945 - v Písku zemřel český lesnický pedagog Ing. Josef Duda, ředitel Střední lesnické školy v Banské Štiavnici (1933-1938). Narodil se 3. 3. 1883 v Berouně.
- 12. 7. 1930 - se narodil ve Slezské Ostravě Milan Jařabáč, Ing., CSc., někdejší vedoucí výzkumné stanice VÚLHM v Hnojníku v Beskydách, lesnický meliorátor a výzkumník. Po absolvování Reálného gymnázia v Brně a Ostravě vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. V r. 1955 nastoupil u Krajské správy lesů ve Frýdku-Místku do Závodu lesnickotechnických meliorací v Ostravě jako projektant; jako vedoucí projekční skupiny pracoval v Ostravě až do r. 1967, kdy byl jmenován vedoucím technické kanceláře (projekčního útvaru) při podnikovém ředitelství Severomoravských státních lesů (SmSL) v Krnově. Začátkem r. 1977 byl na vlastní žádost z této funkce uvolněn a přešel na pracoviště SmSL v Ostravě s pověřením spolupracovat s VÚLHM v Jílovišti-Strnadech na řešení etapy výzkumného úkolu “Aktivní ovlivňování vodohospodářských funkcí lesů v lesích vodohospodářského určení”. Pak zastával funkci vedoucího pracoviště VÚLHM v Hnojníku v Beskydách. Při zaměstnání absolvoval externí aspiranturu v oboru lesnických meliorací ve VÚLHM. Ve své projekční činnosti uplatňoval vysokou odbornost a progresivnost navrhovaných řešení a úprav. Koncipoval a vyprojektoval větší počet zahrazovacích úprav beskydských bystřin. Ve všech projektech používal a ověřoval nové konstrukce z lomového kamene - oživené kamenné rovnaniny pro podélná břehová opevnění, balvanité skluzy, kamenité prahy, zdrsnění bystřinného dna kamennými bloky z neopracovaného kamene k účinnějšímu tlumení kinetické energie proudící vody, a také průcezné hrázky k zachycování splavenin. Ing. M. Jařabáč je odborné veřejnosti znám jako neúnavný propagátor úprav toků přírodě blízkými metodami a prostředky. Některé z jmenovaných konstrukcí (zejména skluzy a rovnaniny) byly postupně převzaty a úspěšně zavedeny také při úpravách vodních toků v odvětví vodního hospodářství. Kromě 40 oponentských posudků Ing. Jařabáč publikoval 60 titulů vědeckých a odborných prací, některé i v zahraničí (viz LP 1980, s. 350). Jubilant vyvíjel velmi záslužnou a potřebnou činnost, kterou v posledních letech prověřily povodně.
- 13. 7. 1925 - se narodil ve Svítkově Josef Řehounek, lesní inženýr, postřelený jako vysokoškolák 25. února 1948 při pochodu studentů na Pražský hrad, kde chtěli demonstrovat podporu prezidentu republiky Dr. Ed. Benešovi, vedoucí technolog Krajské správy lesů v Hradci Králové. V roce 1944 maturoval na Reálném gymnáziu v Pardubicích. V letech 1945-48 studoval lesní inženýrství v Praze, kde bydlel na Masarykových kolejích. Zranění nohy, průstřel hlezenního kloubu, zanechalo trvalé následky. Po vyléčení se Řehounek vrátil ke studiu a 10. 6. 1948 složil první státní zkoušku. Koncem června 1948 byl nucen studia přerušit pro účast na studentských demonstracích a vzápětí byl z dalšího studia vyloučen. Od srpna 1948 byl vedoucím polesí ve Filipově Huti (tehdy Lesní závod Dlouhá Ves u Sušice), kde byl 31. 12. 1948 zatčen pro podezření, že umožňuje útěky přes hranice a do listopadu 1949 vězněn na Pankráci, kde přišel o chrup a onemocněl žaludečními vředy. Po propuštění byl ustanoven vedoucím polesí Vlčí Hora (LZ Rumburk), kde působil až do konce r. 1951. Ale i tam byl mnohokrát vyslýchán bezpečnostními orgány, protože se přes NDR prchalo do exilu. Několikráte mu bylo nabízeno, aby vstoupil do KSČ. Řehounek vždy odmítl - nikdy nebyl politicky organizován. Od r. 1952 byl vedoucím těžebního střediska ve Cvikově, odkud přešel k 1. 6. 1955 k závodu lesotechnických meliorací ve Vrchlabí. Po složení zkoušky pro samostatné lesní hospodáře byl přeložen do Hradce Králové, kde svou služební kariéru končil jako vedoucí technolog. Několikráte žádal, aby mu bylo umožněno dostudovat, což se mu podařilo v letech 1968-70, kdy dostudoval na LF VŠZ v Brně, kde 19. 6. 1970 promoval jako lesní inženýr. Ing. Josef Řehounek zemřel po dlouhé nemoci 25. 7. 1979 v Hradci Králové.
- 18. 7. 1860 - v Hořovicích v Čechách se narodil český lesní hospodář Karel Šrogl, Ing., Dr. h. c., ekonom, nadlesní a ředitel velkostatku v Račicích. Po maturitě na reálce v Plzni (1876, po lesnické praxi na statku Plasy úspěšně absolvoval lesnickou akademii v Tharandtu, kde byl i předsedou vysokoškolského lesnického spolku. Uplatnil zde svou zálibu v hudbě, hrál zvláště na klavír a flétnu. Byl též dobrým kreslířem. V letech 1887-1935 působil jako nadlesní a ředitel velkostatku v Račicích na Moravě. Zde po celou dobu 47 let působení pečlivě dokumentoval a literárně zpracovával výsledky své hospodářské činnosti. Je autorem cenných studií z oboru lesnické ekonomie, pěstování i těžby. Byl činný v mnoha funkcích i institucích. Na konci svého života se věnoval studiu orientálního umění. Zemřel 3. 12. 1938 v Brně.
- 28. 7. 1755 - na panství Červený Hrádek se narodil František Matz, významný český pedagog, lesní inženýr a zakladatel tzv. Zlatokorunské lesnické školy (1795-1845). U známého lesmistra Ehrenwertha se učil taxaci. V roce 1784 vstoupil jako lesní měřič - inženýr do schwarzenberských služeb a zařizoval lesy podle lánové soustavy. Své názory na úpravu lesního hospodářství uložil do rozsáhlé taxační německy psané instrukce z roku 1795. Důsledkem Matzovy taxační a hospodářské činnosti byl vznik lesnické školy ve Zlaté Koruně u Krumlova. V opuštěné budově bývalého kláštera vzdělával prakticky i teoreticky své mladé pomocníky, lesníky, zejména v pěstění lesů a lesní geometrii. Při škole, otevřené 31. 12. 1795, založil v blízkém lese lesní školku o rozloze asi 2,24 ha. Byla to zřejmě jedna z prvních lesních školek v jižních Čechách, jež sloužila praktickému vyučování a v níž byly pěstovány všechny středoevropské druhy lesního stromoví. V polesí novodvorském a želnavském zakládal se svými žáky smíšené porosty. V rukopise zůstaly obsáhlé přednášky o pěstování lesa Klassisches Lehrbuch von der Forstwissenschaft (klasická učebnice lesnictví, 1796). V tomto rukopisném katechismu lesnických znalostí, jehož část se zachovala, uvádí Matz především způsoby obnovy lesa, volbu dřevin, zalesňování síjí. Doporučuje větší zastoupení listnáčů, zakládání lesních školek ap. Když byl r. 1812 Matz přeložen jako lesmistr do Mšence, převzal vedení školy František Schönauer. Škola pro výchovu lesních úředníků schwarzenberských později splynula s hospodářským ústavem v Českém Krumlově a trvala do r. 1845. Na škole se vyučovalo německy. Fr. Matz, který se velmi zasloužil o počáteční úpravu jihočeských lesů, výchovu lesnického dorostu, byl dne 1. 3. 1837 dán na trvalý odpočinek a zemřel 9. 11. 1841.
- 30. 7. 1900 - se narodil v Modré u Králové na Slovensku Miloš Jurkovič, Ing., budovatel českého a zejména slovenského lesnického a mysliveckého muzejnictví, ředitel Zemědělského muzea v Bratislavě, lesnický bibliograf. Pocházel ze staré osvícenské a buditelské rodiny. Vysokoškolská studia začal po 1. svět. válce na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze a po jejím absolvování pracoval ve slovenském zemědělském výzkumnictví. V letech 1927-1960 pracoval v Zemědělském muzeu v Bratislavě, kde vybudoval i lesnické a myslivecké oddělení. Po roce 1938 bylo spojeno Slovenské vlastivědné muzeum s tamním Zemědělským muzeem v Bratislavě. Posléze zemědělská část přešla do Nitry a lesnické a myslivecké vzdělávání se osamostatnilo ve Zvolenu, respektive zámku Antol u Banské Štiavnice, kde bylo zbudováno samostatné Lesnícke, poľovnícke a drevárske múzeum vyvíjející i čilou publikační činnost.