NÁMRAZOVÉ MAPY

Ing. Ivo Vicena, CSc.

Velká námraza v zimě r. 1995/1996 způsobila v našich lesích 2,4 mil. m3 polomů. Rozsah polomů a vysoká pracnost při jejich zpracování způsobila lesníkům mnoho starostí. Po čtyřech letech můžeme zhodnotit, že polomy byly včas zpracovány, dřevo zachráněno před znehodnocením a nedošlo k rozmnožení kůrovců. Tato kalamita nebyla první. Již dříve námraza způsobila kalamity, např. v letech 1911, 1924, 1927, 1930, 1966, 1974. Bude proto účelné vznik těchto kalamit a jejich vliv na lesy blíže rozebrat.

MĚŘENÍ NÁMRAZY

Kromě lesníků měli mnoho starostí s námrazou také energetici. Nákladná a rozsáhlá síť venkovních silových vedení bývá rovněž námrazou poškozována. Nová vedení nad 500 kV zasahují do větších nadzemních výšek, kde je i zatížení námrazou podstatně větší. Pro lesní hospodářství je oblast energetiky zajímavá, poněvadž má k dispozici časově dlouhou a souvislou řadu měření a pozorování. Jsou známy výsledky měření a studií HRUDIČKY B. (1933, 1934), WALDA E. (1930, 1932, 1933, 1947), POPOLANSKÉHO F. (1984, 1996). Jejich práce byly publikovány v našich Elektrotechnických obzorech a ve švýcarském Elektrotechnickém bulletinu. Jejich studie jsou opřeny o venkovní měření námrazy na pěti stanicích v oblasti Nového města nad Metují a Třebíče již od r. 1932-1933. Metodika měření námrazků se postupně zdokonalovala, původní výška měření 4-5 m se zvýšila. Výzkumný ústav energetický v Brně, dnes EGÚ - Energetický ústav Brno, a. s., vybudoval v r. 1980 novou námrazoměrnou stanici ve Studnicích u N. Města. Tato věž má výšku 45 m, proto i výsledky měření jsou pro lesníky významné. Dnes jsou k dispozici hodnoty měření námrazy od r. 1940, tedy za období 60 let, a jsou nejdelší ve světovém měřítku. Měření potvrzují, že tvorba a usazování námrazy nezávisí na druhu materiálu, ale hlavně na jeho tloušťce a na jeho poloze směrem k větru. Proto jsou výsledky měření dobře použitelné jak pro kovové vodiče, tak i pro dřevo a jehličí.

MAPY NÁMRAZOVÝCH OBLASTÍ

Kromě objektivního měření námrazků poskytli provozní energetičtí pracovníci řadu informací o dlouhodobém výskytu námrazy. Tyto informace respektují polohu v krajině, vliv údolí, hřebenů kopců a jejich vrcholů a umožňují posoudit aerodynamické vlastnosti reliéfu. Podle těchto podkladů sestavil EGÚ mapy námrazových oblastí, a to podle hmotnosti námrazků ve výšce 10 m nad zemí. Námrazek je vrstva námrazy, usazená na dřevinách nebo vodičích a mívá hmotnost až do 20 kg na běžný metr (m-1) a měrnou hmotnost až 500 kg/m3. Námrazové mapy EGÚ jsou sestaveny pro tyto oblasti (mezooblasti):

VYHODNOCENÍ NÁMRAZOVÉ KALAMITY

V roce 1998 byla provedena studie ministerstva zemědělství “Vyhodnocení námrazové polomové kalamity ze zimy 1995/1996 na Českomoravské vysočině”, a to na Lesní správě Jihlava, polesí Zlatomlýn (dříve Kněžice, Chaloupky) a Černé lesy. Na celé LS Jihlava vzniklo v zimě 1995/1996 celkem 241 000 m3 námrazových polomů. Vybraná souvislá část uvedených 2 polesí měří 759 ha a napadlo na ní 34 723 m3 polomů.

oblast	označení	barva	hmotnost námrazků (kg/m)
lehká	L	žlutá	do 1
střední	S	zelená	do 2
těžká	T	oranžová	do 3
kritická	K	fialová	do 5
kritická	K	modrá	do 8
kritická	K	tyrkysová	do 12
kritická	K	hnědá	do 18
kritická	K	červená	nad 18

Při přenesení námrazových map EGÚ do porostních map získáme zajímavé výsledky. Námrazu přinášelo jihovýchodní a východní proudění a právě na této exponované straně lesních komplexů leží oba revíry, a to mezi obcemi Kněžice, Víska, Nová Brtnice, Radonín, Zašovice, Heraltice a Hrutov. Tuto oblast zachycuje barevná námrazová mapa na 3. straně obálky časopisu.

Pokud hlavním směrem námrazového proudění (110° - VVJ) vedeme podélný profil, zjistíme, že námrazová mapa EGÚ se dobře přizpůsobila terénu a nadmořské výšce. Nejvyšší ohrožení námrazou (8-12 kg/m) vykazuje návětrná strana a vrchol Babí hory, nejníže položená místa (Malý kříž) jsou zařazena do oblasti s námrazou 2-3 kg/m. Také expozice v závětří mají námrazy méně a proto i méně polomů. Mapa EGÚ zařazuje oblast revírů Zlatomlýn a Černé lesy do 4. kategorie. Pro každou z nich byly podle zpracovaného množství polomů z r. 1995/1996 vypočteny 2 ukazatele, a to intenzita polomů v m3/ha a procento nepoškozených porostů. Výsledky porovnání těchto ukazatelů s mapou EGÚ ukazuje tabulka:

oblast námrazy	T	K	K	K	průměr
hmotnost námrazků kg/m podle mapy	2-3	3-5	5-8	8-12
barva na námrazové mapě	oranžová	fialová	modrá	tyrkysová
intenzita polomu m3/ha	29,03	38,81	50,73	52,32	45,78
procento nepoškozených porostů	48	20	29	18	26

Z přehledu vyplývá, že oblast “T” s dlouhodobým výskytem námrazků 2-3 kg/m měla relativně méně polomů (29,03 m3/ha) a zůstalo v ní nepoškozeno 48 % všech porostů. Oblast “K” s dlouhodobým výskytem námrazků podle mapy EGÚ 3-5 kg/m měla již polomů 38,81 m3/ha a bylo v ní poškozeno 80 % všech porostů. Oblast “K” s námrazky 5-8 kg/m měla polomů 50,73 m3/ha a oblast s námrazky 8-12 kg/m byla postižena nejvíce jak intenzitou polomů (52,32 m3/ha), tak i tím, že bylo poškozeno 82 % všech porostů. Oba ukazatele dokumentují, že rozsah a intenzita polomů stoupají zřetelně podle hmotností námrazků. Ukazatele byly přepočteny metodou regresní analýzy, jejich věrohodnost a použitelnost pro lesní hospodářství je u obou ukazatelů dokumentována vysokými hodnotami koeficientů korelace 0,94 a 0,88. Do rozboru byly zařazeny na obou polesích všechny porosty starší 26 let, soubor zahrnuje jak porosty poškozené (prolámané), tak i nepoškozené. Z jejich vzájemného poměru vznikl ukazatel “procento nepoškozených porostů”.

ZÁVĚR

Pro určité oblasti, jako jsou části Českomoravské vysočiny, Krušných hor, Jizerských hor, Orlických hor, Kralického Sněžníku, Českého lesa, ale také části Brd a Slavkovského lesa je námraza významným škodlivým činitelem, který se častěji opakuje. Pro tato území bude účelné vytvořit zvláštní hospodářské soubory nebo podsoubory, v nichž by měly být uplatňovány odlišné pěstební a ochranářské postupy, spočívající na zásadách vnější i vnitřní prostorové úpravy (velikost porostů, směr otevírání porostů, zakmenění, textury) i použití odolných dřevin a způsobech výchovy. Místa, která jsou námrazou často postihována lze dobře odvodit z námrazových map EGÚ tak, že se do “námrazového hospodářského souboru” zařadí oblasti, počínaje oranžovou barvou (oblast “T”) s těžkou námrazou 2-3 kg/m a všechny oblasti “K” s kritickou námrazou. Před vytvořením hospodářských souborů (HS) bude účelné mapy EGÚ doplnit zkušenostmi provozních lesníků. Pro účely tvorby speciálních námrazových hospodářských souborů se na příkladu LS Jihlava ukázaly mapy EGÚ jako dobře použitelné.