PŘEHLED ODBORNÉ LITERATURY - VI.
RYCHLÁ ORIENTACE VE SVĚTĚ INFORMACÍ
V historii lidské vzdělanosti najdeme několik událostí, které bez nadsázky můžeme nazvat klíčovými. Od vynalezení papíru přes vynález knihtisku až po pokroky 20. století. Záhy potom, co došlo k prvním úspěšným pokusům o zaznamenávání poznatků lidského vědění, vyvstala potřeba jejich uspořádávání. Vznikly první systémy pro třídění informací a jejich kategorizace. Právě končící století zcela určitě předčí všechna předcházející období mimo jiné také množstvím informací zveřejněných a zpřístupněných nejširší veřejnosti, ale také jejich využitím či zneužitím. S rozvojem výpočetní techniky a zdokonalováním informačních technologií dochází také ke zdokonalovaní způsobů vyhledávání a třídění informací.
Vyhledávací systémy se dají velmi orientačně rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny patří informační zdroje, kde každý zahrnutý dokument musí být alespoň minimálně dokumentačně zpracován, tedy opatřen indexy stručně a výstižně určujícími jeho obsah. Čím kvalitnější a podrobnější je indexace, tím kvalitnější a také rychleji dosažitelné jsou výsledky. Prudce se rozvíjející informační technologie umožnily vznik druhého typu vyhledávání a to plnotextového (full-textové systémy), které našly svoje využití mimo jiné při prohledávání sítě Internet. V době, kdy se full-textové systémy začaly rozvíjet, se mnoho laiků, ale i někteří odborníci domnívali, že tyto budou schopny plně nahradit ostatní systémy a tím pomine nutnost indexace dokumentů. Během několika let se však ukázalo, že opak je pravdou. Téměř každý, kdo se někdy pokoušel najít informace na Internetu s využitím prohledávacích strojů (např. Kompas, Altavista a další), jistě z vlastní zkušenosti zná situaci, kdy odpovědí na dotaz je několik desítek, či stovek tisíc dokumentů s různou, ale často velmi nízkou relevancí. Pro prohledávání velkého množství dat se full-textové systémy ukázaly jako těžko použitelné. Proto např. zmíněné internetové prohledávací systémy dnes pracují ne jako čistě full-textové, ale kombinované, využívající alespoň minimální indexace. V případě dokumentů, které z nějakých důvodů (např. časových) nelze indexovat, využívají full-textové prohledávací systémy různé metody hodnocení relevance. Příkladem můžou být systémy sledující a vyhodnocující agenturní zprávy, denní tisk apod.
Zdroje informací využívající indexaci, ne náhodou nazývané také profesionální informační zdroje, zaznamenaly rovněž prudký rozvoj v souvislosti s rozvojem výpočetní techniky a informačních technologií. Jejich podstatou však zůstává dokumentační zpracování všech dat, určených ke třídění a následnému vyhledávání. Ve světě existuje mnoho pracovišť, zabývajících se vytvářením profesionálních informačních zdrojů. Dnes v této souvislosti mluvíme téměř výhradně o vytváření databází, které jsou vždy specializované na určitou oblast či obor lidské činnosti. I když tradičně největší využití nacházejí tyto zdroje ve vědě a výzkumu, v posledních letech dochází ke značnému nárůstu poptávky po kvalitních zdrojích informací také pro oblast obchodu, finančnictví, práva, rozvoje technologií a dalších.
V následujícím přehledu najdete kvalitní zdroje informací nejen pro lesnictví. Jedná se o přehled zahraničních produktů, kde nejčastějším komunikačním jazykem je angličtina.
Nejzákladnějším zdrojem informací o publikovaných pracích v lesnictví je nepochybně databáze TREE CD - jedna z řady CAB Abstracts, což, jak název napovídá, je produkt britské společnosti CAB INTERNATIONAL - nejstarší a největší společnosti zabývající se vytvářením referenčních informačních zdrojů. TREE CD je jediný zdroj na světě specializovaný výhradně na lesnictví. Najdete zde informace o publikacích od 20. let našeho století až do současnosti. Jeho tištěnými variantami jsou referátové časopisy (měsíčníky) Forestry Abstracts, Agroforestry Abstracts a Forest Product Abstracts. Knihovna VÚLHM nakupuje databázi TREE CD s čtvrtletní aktualizací především pro potřeby pracovníků Výzkumného ústavu.
Kromě tohoto produktu existuje několik dalších, které jsou specializované na širší obory, nebo na ty, které z hlediska využití v lesnictví vnímáme jako okrajové. Je to např. databáze AGRICOLA, která je prezentovaná jako zemědělská v nejširším smyslu, s důrazem na práce publikované v Americe. Dalším produktem s profilací na obor zemědělství je databáze AGRIS, budovaná pod hlavičkou FAO. Oblast ochrany rostlin, kterou můžeme směle označit za příbuznou ve vztahu k lesnictví, pokrývá CAB-REVIEW PLANT PATHOLOGY.
Je užitečné vědět také o zdrojích informací z oblasti přírodních věd. V tomto směru je nejznámějším produktem databáze BIOSYS, specializovaná na biologii s vyloučením humánní medicíny, dále SCI - SCIENCE CITATION INDEX, pokrývající přírodní vědy obecně, opět s výjimkou medicíny. Doslova “megazdrojem” pro chemii jsou CHEMICAL ABSTRACTS.
Abychom se nepohybovali jen v oblasti vědy, existují desítky produktů zahrnující informace o rozvoji technologií, jen příklady: INSPEC - fyzika, elektronika, výpočetní technika, informační technologie, EUI - Economist Intelligence Unit - ekonomika, politika, obchod, NEWSLINE - informace o obsahu světového tisku. Pro toho, kdo potřebuje kvalitní informace o Evropské unii, její struktuře, orgánech, legislativě, aktivitách, je určena databáze KnowEurope.
Referenčních informačních zdrojů je samozřejmě mnohem více, než se podařilo vyjmenovat v tomto přehledu. Dají se využívat jednorázově, ale také pravidelně, jsou často přístupné přímo přes internet - on line, nebo na CD-ROM.
Získávání informací uvedeným způsobem patří mezi placené služby, jejichž ceny zejména pro české uživatele nejsou nízké. Proto jsou tyto zdroje u nás využívané méně než jinde v zahraničí. Nejlevněji se k nim dostanete ve veřejných knihovnách, zejména v těch velkých (Národní knihovna, Státní technická knihovna, Knihovna Akademie věd ČR, Ústřední zemědělská knihovna a univerzitní knihovny). V těchto institucích jsou navíc školení pracovníci, kteří vám poradí nejvhodnější zdroj právě pro vaši potřebu, pomohou s ovládáním software, nebo pro vás rešerši přímo vyhotoví.
PUBLIKAČNÍ ČINNOST
V této stati vás stručně seznámíme s články, které jsou náplní našeho nejžádanějšího časopisu. Zprávy lesnického výzkumu, 44, 1999, č. 2, obsahují tyto práce:
Šindelář, J.: Některé možnosti racionalizace v oboru lesního semenářství
Racionalizace může být uplatněna u veškerých postupů a procesů, které souvisí se sklizní osiva na stojících stromech, se sklizní plodů a semen po opadu, se skladováním, případně luštěním osiva, dále při skladování a předosevní přípravě.
Šrámek, V.: Potenciální vliv ozónu na poškození březových porostů v Krušných horách
Článek rozebírá příčiny poškození náhradních březových porostů v Krušných horách v letech 1997 a 1998. Cílem práce bylo shromáždit dostupné údaje o působení ozónu na březové porosty, porovnat je s aktuálními hodnotami, které jsou v Krušných horách měřeny a stanovit podíl ozónu na škodách působených komplexem stresových faktorů.
Kohán, Š.: Výskum rastových vlastností rozličných klonov topoľov v ekologických podmienkach Východoslovenskej nížiny
Práce hodnotí růst a zdravotní stav 16 klonů euroamerických topolů. Výsledky výzkumu jsou zpracovány do 4 tabulek, které podávají přehled růstu sledovaných topolů ve věku 30 let, přehled kruhové základny, objemové produkce a zdravotního stavu.
Kula, E.: Regenerační schopnost nevyrašených bříz
Autor se zabývá zhoršováním stavu a úhynem břízy Betula pendula Roth. v Krušných horách v letech 1997 a 1998. Ukázalo se, že regenerační schopnost břízy je omezena, pokud defoliace dosáhne určitého rozsahu (vyšší než 60 %). Tabulka 1 zachycuje defoliaci břízy v závislosti na souborech lesních typů, výšce a věku, obr. 1 zastoupení porostů břízy postižených nevyrašením v roce 1997 podle zdravotního stavu.
Urban, J.: Vývoj a polymorfismus hálek bejlomorky bukové
Článek pojednává o výskytu, vývoji a rozmnožování bejlomorky bukové Mikiola fagi Htg. v ČR. Laboratorně byla vyšetřována intenzita napadení a rozmístění hálek na listech, byla měřena jejich výška, šířka a tloušťka včetně velikosti larev bejlomorky a vajíček nebo larev hmyzích parazitoidů. Je popsán vývoj bejlomorky v průběhu roku, autor upozorňuje na její škodlivost v souvislosti se znečištěním ovzduší.
Císlerová E., Volf, B: Možnosti omezení škod působených myšovitými na lesních kulturách
V úvodu článku autoři upozorňují na rok 1998, kdy došlo ke gradaci myšovitých škůdců, která si vyžaduje vyvinout účinnou ochranu. Je zachycen vývoj a stav tohoto škůdce a možnosti prevence. Článek doplňují tabulky zachycující škody způsobené zvěří od roku 1995 podle krajů a podle vlastníka lesa, a tabulka výskytu hlodavců u Lesů ČR v roce 1998.
Klč, P.: Vybrané údaje o lesnej cestnej sieti v SR
Autor upozorňuje na úlohu lesní dopravní sítě pro racionální hospodaření v lesních porostech, hlavně při zabezpečování dopravy dřeva během těžby, ale také při zakládání, pěstování a ochraně lesa. Jedna kapitola je věnována problému ekologizace lesní dopravní sítě, závěr se zabývá výhledem do budoucna.
Bluďovský, Z.: Tendence vývoje cen surového dříví v ČR
Článek uvádí vývoj cen surového dříví, smrkových pilařských výřezů a smrkové vlákniny v ČR. Tyto ceny jsou srovnávány s cenami na dřevařském trhu v ostatních evropských zemích (SRN, Rakousko, Finsko, Norsko) a v Kanadě. Z vývoje cen se autor snaží vyvodit ekonomické důsledky pro dřevařský trh v ČR. Článek doplňuje graf vývoje cen smrkové kulatiny III.A od roku 1995 do roku 1999 a graf cen smrkové vlákniny V.tř. v tomtéž období.
Sněm lesníků: Nejvýznamnější reprezentanti zájmových lesnických organizací v České republice - Česká jednota lesnická (ČJL), Česká lesnická společnost ČLS) a Národní lesnický komitét (NLK) uspořádali v roce 150. výročí založení první lesnické společnosti na území českých zemí 1. Sněm lesníků. Sněm se konal dne 18. dubna 1998 na MZLU v Brně a byly předneseny tyto referáty: Historický vývoj lesnických spolků v českých zemích (Doc. Ing. M. Lasák, CSc.), Současný stav lesnických zájmových organizací (Ing. Š. Kalina), Historie a současný stav lesnické politiky (Ing. J. Svoboda), Trvale udržitelné obhospodařování lesů - základ národního lesnického programu (Ing. V. Krečmer, CSc.). Sněm byl zhodnocen v zamyšlení pod názvem Kde jsme a hlavně kam půjdeme? Na závěr je připojen stručný výtah z bohaté diskuse.
Lesnické aktuality: Zpevňování cest deskami z plastické hmoty, Pěstování sazenic keřovitých dřevin, Dostatečné zmlazení ve vysokohorských polohách Bavorského lesa, Rys ve Švýcarsku.