PŘIROZENÁ OBNOVA LESNÍCH POROSTŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Ing. Jiří Šindelář, CSc. - VÚLHM Jíloviště-Strnady

Obnova lesů v České republice se uskutečňuje převážně uměle a podíl přirozené obnovy se v posledních letech blíží 10 % plochy celkem obnovované a zalesňované. V roce 1998 se přirozená obnova realizovala na ploše 2633 ha, přičemž celkem se obnovilo 26 890 ha lesních porostů.

Téměř každá obnova lesních porostů, až na výjimky, bude v podmínkách ČR spojována s úpravou druhové skladby. Většina případů přirozené obnovy bude mít proto charakter částečný. Uměle budou doplňovány dřeviny, které nejsou součástí druhové skladby obnovovaného porostu, nebo ty, které se obnovit přirozenou cestou nepodařilo. Možnosti zvyšování podílu přirozené obnovy jsou do značné míry ovlivňovány vysokým podílem nahodilých těžeb. Při nahodilých těžbách nelze zpravidla počítat s přirozenou obnovou, až na výjimky, kdy např. ve smrkových porostech, které jsou nahodilou těžbou různého původu celoplošně nebo pomístně uvolněny, se může náhodou, na některých stanovištích, objevovat nálet, hlavně smrku, event. i dalších, např. pionýrských dřevin.

MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PODÍLU PŘIROZENÉ OBNOVY

Problematika zvýšení podílu přirozené obnovy v LH ČR je v současnosti předmětem zvýšeného zájmu lesnické veřejnosti. Uplatňování přirozené obnovy je obecně akceptováno jako významný prvek ekologicky orientovaného, přírodě blízkého LH. Je uznáván význam tohoto postupu zejména z hlediska zachování genových zdrojů dílčích populací lesních dřevin, se zřetelem na tvorbu vhodných, co do skladby vyhovujících porostů s předpokladem žádoucí stability. Hodnocen je i ekonomický význam přirozené obnovy lesních porostů, který může vést, ve srovnání s obnovou umělou, k významným úsporám finančních nákladů na obnovu lesa.

Razantní zvýšení podílu přirozené obnovy sledují v první řadě Lesy ČR, s. p. Lesní provoz je důrazně upozorňován na žádoucí zvýšení podílu přirozené obnovy lesních porostů. Realizace má být stimulována mimo jiné i tím, že úspěšná přirozená obnova bude považována za jedno z významných kritérií odborné kvalifikace a praktické způsobilosti pracovníků. Je pravděpodobné, že tendence zvýšit podíl přirozené obnovy v lesích se bude v současnosti a v budoucnosti uplatňovat i v lesích ostatních vlastnických kategorií, zejména na některých větších lesních majetcích městských a soukromých.

Při naznačeném postupu je pravděpodobné, že podíl přirozené obnovy v LH ČR se může v příštích letech znatelně zvyšovat. V této souvislosti by mělo postupně docházet k určitému snižování plochy obnovy umělé a s tím souvisejícím omezováním potřeby sazenic a osiva. S ohledem na tyto skutečnosti je na místě úvaha o možných perspektivách zvýšení přirozené obnovy v horizontu několika příštích let. Výsledky úvah a následných kalkulací jsou shrnuty v tabulce 1. Údaje zde představují jen hrubou zásadní orientaci (odhad). Vychází se (pouze pro nejvýznamnější druhy dřevin) z celkové plochy dřevin, průměrné doby obmýtní, čímž se získá orientačně představa o průměrné ročně obnovované ploše dřeviny. Je pochopitelné, že odhady mohou být od reality odlišné, s ohledem na to, že se neuvažují skutečné etáty se zřetelem na zastoupení věkových tříd, přírůsty, nahodilé těžby atd.

Dále se uvažuje přibližně perspektivní podíl nahodilých těžeb podle dřevin. Počítá se u smrku 60 % v důsledku škod působených znečištěním ovzduší, dalšími abiotickými a biotickými činiteli. Podíl nahodilé těžby u borovice se odhaduje na 30 % (sníh, námraza, znečištění ovzduší, depozice dusíkatých látek v půdě aj.). U modřínu se počítá s 5 % nahodilých těžeb proto, že v posledních letech se lokálně objevilo chřadnutí a odumírání jednotlivých stromů a skupin. Odhad nahodilých těžeb u dubu 15 % je diskusní s ohledem na zatím ne zcela zřetelný další postup onemocnění a chřadnutí porostů v důsledku chorob tracheomykózního typu. Třebaže i buk lesní není co do zdravotního stavu v optimální kondici, a projevuje se pomístně snížení vitality, hlavně vlivem působení imisí, částečně i houbovými chorobami, nedochází zatím k mortalitě ve větším rozsahu. Uvažuje se proto v bukových porostech s podílem nahodilých těžeb pouze 5 %.

Z rozdílu mezi průměrně ročně obnovovanou plochou a plošnou výměrou nahodilých těžeb vychází plocha úmyslně obnovovaná. A tyto plochy, pro jednotlivé dřeviny, přicházejí v úvahu pro systematickou, plánovitou obnovu a možné využití pro obnovu přirozenou. Jak již bylo zmíněno, může mít i nahodilá těžba, např. ve smrkových porostech středního věku a starších, došlo-li k jejich uvolnění až prosvětlení, za určitých okolností za následek přirozenou obnovu smrku. Tato obnova však bývá náhodná a nelze ji předvídat, ani plánovat a ne ve všech případech může být plně nebo zčásti využívána v systému obnovy v kratším či delším časovém horizontu.

Na subjektivním názoru pochopitelně spočívají i odhady podílu přirozené obnovy pro jednotlivé dřeviny. Při tom je třeba zdůraznit, že odhady vycházejí z předpokladu, že přirozená obnova, většinou v kombinaci s obnovou umělou, v souvislosti s úpravou druhové skladby, bude v lesních porostech soustavně sledována, indukována a podporována.

SMRK ZTEPILÝ

Pro přirozenou obnovu smrku lze uvažovat 25 % celkově obnovované plochy. Vychází se ze skutečnosti, že zvláště na kyselých, svěžích a některých podmáčených půdách, často i na místech, která nejsou pro významnější zastoupení smrku vhodná, se na mnohých lokalitách obnova spontánně dostavuje. Lze proto předpokládat možnosti dalšího širšího využívání, pokud se obnova bude soustavně sledovat a vhodnými biotechnickými zásahy podporovat, zejména na stanovištích svěžího a živného typu. V některých případech, a praxe to na řadě lokalit potvrzuje, se přirozená obnova smrku může dostavit až v nadměrném rozsahu, takže je nebezpečí, že i v další generaci na lokalitě, kde je vhodný jen nižší podíl smrku v druhové skladbě, může tato dřevina v nežádoucím rozsahu znovu převládnout.

BOROVICE LESNÍ

Borovice se v podmínkách ČR soustavně zmlazuje přirozenou cestou jen výjimečně. Praktické příklady (např. na lokalitách Týniště nad Orlicí, Plzeňsko, některé lokality v oblasti severočeské pískovcové plošiny) naznačují, že přirozená obnova borovice je reálná. Bude se jednat, spíše než o postup clonný pod porostem, o obnovu v porostních okrajích a na užších holinách náletem bočním. Lze předpokládat, že v případech, bude-li se přirozená obnova soustavně sledovat a podporovat, bude možno navržených 10 % plochy náletem dosáhnout.

MODŘÍN OPADAVÝ

Modřín opadavý je dřevina, která se poměrně snadno spontánně zmlazuje, někdy i podílem větším, než je žádoucí. Jde zejména o některé oblasti jako Křivoklátsko, Černokostelecko, oblast ŠLP Křtiny u Brna. Jinde je ovšem nutno modřín uplatňovat uměle, zvláště tam, kde není v druhové skladbě porostů zastoupen. Podíl přirozené obnovy 50 % je diskusní, s ohledem na četnost lokalit, kde přirozená obnova modřínu převládá, avšak je reálný.

DUBY

Přirozená obnova dubu je možná především na lokalitách s převahou dubu zimního, tedy v typech doubrav, habrových doubrav, bukových doubrav a dubových bučin. Nelze s přirozenou obnovou reálně počítat v lužních lesích s převahou dubu letního. V současnosti je přirozená obnova dubu spíše náhodná, jen v menším počtu případů je soustavně sledována a podporována. Reálnost přirozené obnovy dokumentuje řada pozitivních výsledků, např. v oblasti lesních správ Křivoklát, Plasy aj. Lze proto uvažovat, za předpokladu záměrné orientace na přirozenou obnovu, včetně vhodných biotechnických opatření, že bude možné dubové porosty obnovovat přirozenou cestou z 20 %. Jako jeden z případů přirozené obnovy dubu lze uvažovat i dubové nárosty v porostech převážně borových, vzniklé hlavně aktivitou sojek. Jsou známy četné případy, že dubové nárosty pod borovicí mohou být perspektivní a mohou přicházet v úvahu jako složky porostů následné generace.

BUK LESNÍ

Praktické zkušenosti a výsledky výzkumu naznačují, že obnova bukových porostů cestou přirozenou může být téměř pravidlem. Bukové porosty na řadě stanovišť se přirozenou cestou zmlazují spontánně, jsou-li vhodně uvolněny, jinde je žádoucí příprava nebo zraňování půdy. Přirozená obnova by v bukových porostech měla být sledována pravidelně, mimo jiné i z toho důvodu, že buk je dřevina, kterou je nutno, v podmínkách ČR, v první řadě udržet tam, kde je zastoupen. Jedním ze základních úkolů pak bude uplatnění buku na dalších lokalitách, kde jeho přítomnost je žádoucí, umělou cestou. Odhad podílu přirozené obnovy bukových porostů podílem 80 % se při vhodné, záměrné pěstební technice a ochraně náletů a nárostů jeví jako reálný.

DALŠÍ DRUHY DŘEVIN

Pokud jde o další druhy dřevin, lze počítat s určitými plochami náletů a nárostů z přirozené obnovy především pro dřeviny pionýrské, zejména břízu, částečně osiku a jeřáb. Je diskusní, zda se s těmito dřevinami pionýrskými má počítat jako se dřevinami tvořícími porosty na větších plochách, zejména kalamitních s ohledem na to, že většinou nejsou vůbec nebo jen malou částí uvažovány pro cílovou druhovou skladbu. Jejich nálety, specificky na holinách, ale i v jiných podmínkách, jsou však žádoucí, užitečné pro přípravné nebo náhradní porosty či jako dřeviny zápojné. Proto by se měly do celkové plochy porostů vzniklých náletem započítávat. Jejich postupná přeměna na cílovou druhovou skladbu patří do kategorie dalších opatření.

Přepočtem z plochy úmyslné těžby pro dřeviny a z odhadnutého podílu přirozené obnovy vyplývají pak odhady plochy přirozené obnovy pro dřeviny tak, jak jsou uvedeny v posledním sloupci tabulky 1.

ODHAD SNÍŽENÍ POTŘEBY SAZENIC A OSIVA

V případě, že bude docházet k postupnému zvyšování podílu přirozené obnovy lesních porostů, bude více méně úměrně klesat potřeba sazenic i osiva. Kalkulace spojené s touto problematikou jsou shrnuty v tabulce 2. Plocha předpokládané přirozené obnovy je vyjádřena v procentech celkové plochy, která má být v průměru zalesňována jednotlivými dřevinami a na základě této relace vypočteny úspory sazenic a osiva. Ve srovnání s počtem kalkulovaným pro celou obnovu umělou (malý podíl přirozené obnovy, 2-3 % uvažována jako rezerva navíc), tj. 196,270 mil. sazenic, se jedná o úsporu 18,324 mil. sazenic, což představuje něco přes 9 % původního množství. Úspory sazenic i osiva pro jednotlivé dřeviny jsou různé podle podílu přirozené obnovy, s nímž se kalkulovalo.

Tabulka 1: Hrubý odhad podílu přirozené obnovy podle dřevin, za předpokladu důsledného uplatňování tohoto postupu v lesních porostech ČR

dřevina	plocha dřeviny	průměrné obmýtí	prům. ročně obnovovaná plocha	podíl nahodilé těžby	plocha úmyslně obnovovaná	podíl přirozené obnovy	plocha přirozené obnovy - odhad
	(ha)	(roky)	(ha)	(%)	(ha)	(%)	(ha)
Smrk	1 402 566	110	12 751	60	5 028	25	1 257
Borovice	455 669	110	4 142	30	2 899	10	290
Modřín	87 221	110	793	5	753	50	377
Duby	157 458	150	1 050	15	893	20	179
Buk	142 532	130	1 096	5	1 041	80	833
Ostatní							270
Celkem							3 206

Tabulka 2: Snížení potřeby osiva a sazenic za předpokladu přirozené obnovy v celkovém rozsahu 10 %

dřevina	plocha zalesnění	plocha předpokládané přirozené obnovy	přirozená obnova ze zales. plochy	úspora sazenic	úspora osiva	výsledná potřeba sazenic	výsledná potřeba osiva
	(ha)	(ha)	(%)	(1000 ks)	(kg)	(1000 ks)	(kg)
Smrk	11 940	1 257	11	4 554	228	36 846	1 844
Borovice	5 400	290	5	2 448	128	46 512	1 550
Modřín	1 600	377	24	1 920	160	6 080	507
Duby	2 880	179	6	1 555	12 442	24 365	194 918
Buk	5 760	833	14	6 854	8 568	42 106	52 632
Ostatní	4 480	270	6	993		15 559
Celkem	32 000	3 206	10	18 329		171 468