TABLETOVANÁ HNOJIVA STROM-KONIFER A STROM-FOLIXYL A JEJICH POUŽITÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ - I.

Dr. Ing. Dušan Vavříček - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno, Ústav geologie a pedologie

Na konci 80. a začátkem 90. let, kdy vrcholilo trvalé působení imisí v ČR byla realizována různá opatření, předpokládající úspěšné vypěstování zajištěné kultury. Mimo letecky prováděné celoplošné povrchové vápnění se v imisních oblastech používalo bodové přihnojování tabletovanými hnojivy především smrkových kultur. Při dřívějším přihnojování, kdy hnojivo bylo aplikováno přímo na půdní povrch, docházelo k neefektivnímu využívání hnojiv, především nežádoucím rozvojem bylinné vegetace (trav), a tím i ke zvyšování nákladů na pěstební činnost (ožínání). Pracnější, ale z hlediska konečného efektu hospodárnější, se jevilo individuální hnojení jednotlivých sazenic tabletami s širokou škálou základních živin, které se aplikovaly přímo do půdy. Konečné výsledky však byly někdy výrazně protichůdné.

TABLETOVANÁ HNOJIVA V LESNICTVÍ

V zahraničí i u nás byla navržena a vyvinuta řada typů tablet, určených pro přihnojování lesních kultur. V Rakousku byly např. rozšířené tablety firmy Chemie Linz, u nás pak byly vyráběny tablety Prechezou Přerov, Silvaco Praha, Akros Praha/ZD Práče, Ecolab Znojmo, VÚAgT Bratislava atd. Tablety se umisťovaly vedle kořenového systému sazenice nebo na dno jamky, což se považovalo za méně vhodné.

Možnosti efektivnějšího využití hnojiv zkoumali jednotliví autoři především při použití bodové aplikace, nebo přímo hnojením tabletami se širokou škálou živin i stopových prvků. Také zde autoři docházeli k odlišným závěrům. Vliv bodového hnojení byl opět závislý na klimatopu. Vysoké množství srážek je jeden z hlavních predispozičních faktorů při eluviaci (pohybu v půdním profilu) živin. Nebezpečí velkoplošného zabuřenění se významně snížilo, ale efekt na zdravotní stav a růst sazenic se na některých plochách vůbec neprojevil. Lokvenc (1987) došel k závěru, že získané poznatky s použitím tablet, ať již domácí provenience nebo rakouských Fertilinz, jsou značně rozporuplné, z čehož vyplývá, že nelze od použití tablet všeobecně očekávat zvýšení růstu, ani odolnosti kultur v širším měřítku. V počáteční růstové fázi po vysazení (cca 3-4 roky) je v takovémto případě využití živin minimální. Jak uvádí např. Lokvenc (1987), přírůst u smrku se zvýšil pouze o 7 %. I při nízké rozpustnosti tablet, dochází zvláště v humidních oblastech, k výraznějšímu vyplavování základních makroživin do spodních půdních vrstev, které jsou pro kořenový systém sazenic nevyužitelné.

Dlouhodobé výsledky např. ve VÚLHM Opočno (1987) ukázaly, že na sazenice, které se přizpůsobují novým podmínkám prostředí, především svým kořenovým systémem, je vliv hnojiva nízký. I když někteří autoři (Nárovec 1991), poukazovali na příznivé účinky hnojení tabletami řady Preform, celková efektivnost, zvláště na stanovištích extrémnějšího charakteru (HS 41, 51, 53, 71, 73) v různých lesních oblastech (Beskydy, Jeseníky, Krušné hory), nedosahovala očekávaného efektu (Vavříček 1997).

Studie Feidlera (1983) v Bavorsku prokázala velice sníženou efektivnost působení tabletovaného hnojiva NPK (20-15-10). S přímou aplikací do jamky při výsadbě prostokořenných sazenic na stanovištích s extrémními podmínkami - prudké skeletovité svahy, suché expozice, psefitické půdní subtypy atd., tedy na stanoviště, kde stimulace růstu je žádoucí, byl zaznamenán jen velmi malý nebo žádný rozdíl v přírůstu s kontrolními plochami bez ošetření. Malá efektivnost při statisticky nevýznamných rozdílech byla zjištěna i při tabletovém hnojení rekultivovaných ploch starých povrchových dolů v západní Virgínii. Torbet (1995) uvádí, že po 5 letech působení nebyl zjištěn významný rozdíl na zalesněných plochách ošetřených tabletami a jinými způsoby, včetně ploch kontrolních. Pokus byl prováděn na Pinus strobus a Robinia pseudoacacia na prudkých svazích.

Výraznější efekt nemá zřejmě ve volném půdním prostředí ani použití stopových prvků, i když jsou aplikovány formou tabletovaných hnojiv. Mullin (1989) prováděl v Belgii na některých dřevinách (Thuja, Metasequoia, Morus, Chamaecyparis) hnojení stopovými prvky. U rodu Chamaecyparis se výška sazenic přidáním stopových prvků v porovnání s kontrolou snížila. U ostatních dřevin byl zaznamenán pouze velmi malý rozdíl v přírůstech. Malý význam hnojení mikroelementy byl prokázán nejen na volně zalesněných plochách, ale také u krytokořenné sadby v kontejnerech.

McComb a Carpenter (1981) zkoumali možnosti zalesňování, vitalitu a přírůst sazenic Quercus na extrémních stanovištích po těžbě nerostných surovin. Porovnávali vliv tablet NPK (22-8-2) s chlévskou mrvou, případně se vzájemnou kombinací obou těchto variant s kontrolními nehnojenými plochami. Nejvyšší výškový přírůst a v počáteční fázi i nejvyšší podíl klíčení vykazovaly plochy ošetřené chlévskou mrvou. Jako důležitý faktor se zde ukázal přísun organické hmoty a dusíku v dobře vyzrálém biogenním hnojivu. V počátcích vývoje, při nárůstu biomasy je dusík významným a důležitým makrobioelementem.

Také konkurence buřeně, případné zaplevelení kontejnerů se stává důležitým faktorem vývoje mladých, 1-2 letých sazenic. Cros a Gabrielson (1981) se na zatravněných plochách u některých druhů rodu Pinus zabývali vlivem konkurence buřeně a dále pak vlivem tabletovaného hnojení na růst a přežití sazenic. Zjistili, že úhyn byl po 1. roce nejnižší na vypleté ploše, cca pouze 16 %. O něco nižší byl na vypleté ploše za současného použití tabletovaného, pomalu rozpustného hnojiva (cca 10 %). Jestliže působila na stanovišti buřeň s vyšší pokryvností, nepomáhalo ani tabletové hnojení. Na těchto plochách bylo zaznamenán téměř 50 % úhyn sazenic; nepatrně nižší pak na plochách hnojených tabletami. Zvýšený přírůst v první fázi vývoje vykazovaly sazenice, které byly přihnojené tabletami. Po dvou letech, kdy dojde pravděpodobně k dostatečnému optimálnímu zakořenění a zajištění sazenic, se dynamika přírůstu a vitality měnila. U sazenic, které vydržely konkurenci trávobylinného podrostu byly zaznamenány vyšší přírůsty než na plochách bez buřeně, opět o něco vyšší u hnojené varianty. I zde se ukázal jako velmi významný faktor vliv biosféry na růst a vývoj sazenic. Hnojení zde působilo jako sekundární, téměř zanedbatelný faktor, což prokázal i Blackmore (1979) využitím herbicidů. Většina autorů se přiklání k závěru, že hnojení v zajištěných lesních porostech je málo účinné a vynaložené náklady na tato opatření jsou nepřiměřené i při pozitivním, ale krátkodobém účinku.

Celá řada experimentů poukazuje na krátkodobé působení aplikovaných tablet, dále na rozhodující faktor stanovištních podmínek a na potřebu zajištění dostatečného a rychlého zakořenění s dalším optimálním rozvojem kořenového systému sazenic. Také odčerpávání živin nastupující buření je pro využití tabletovaných hnojiv významným negativním faktorem. Rozhodujícím činitelem nadále zůstává povaha stanovištních podmínek a s tím úzce související ekologické nároky jednotlivých dřevin, což je v přímé spojitosti s druhovou skladbou budovaného porostu. Kontejnerové přihnojování, kdy hnojivo je cíleně aplikováno do izolovaného mikroedatopu, může být plně zhodnoceno a má pro lesní hospodářství své opodstatnění.

NOVÁ ŘADA TABLETOVANÝCH HNOJIV

Tabletovaná forma hnojiv řady STROM KONIFER pro jehličnaté dřeviny a STROM FOLIXYL pro listnáče je zaměřena především pro aplikace a výživu krytokořenného sadebního materiálu, který má značné přednosti před prostokořennými sazenicemi. Můžeme jím zalesňovat v průběhu celého roku, není poškozován kořenový systém, sazenice netrpí výrazným šokem po zalesňování a kultura je zajištěna v podstatně vyšším předstihu a s nižšími ztrátami než u prostokořenného materiálu.

Předpokladem využití tohoto komplexního tabletovaného hnojiva, které na rozdíl od běžně používaných hnojiv obsahuje příměs stimulátoru kořenového růstu, je cílené hnojení s vlivem na optimální rozvoj nadzemní biomasy a především kvalitní vývoj bohatého kořenového systému. Může mít také velký význam při aplikaci do kořenového balu těsně před výsadbou na stanoviště v rámci zalesňování, kde působí jednak jako významný vklad do počáteční výživy jedince a dále i na dobré zakořenění a další optimální vývoj kořenového systému. Urychlí tak zajištění kultury při dostatečném nárůstu kořenové i nadzemní biomasy s konečným efektem snížených ekonomických nákladů na pěstební činnost.

Tablety jsou určeny především pro aplikaci k sadebnímu materiálu se substrátem s upravenou reakcí (pH) pro obě skupiny lesních dřevin (jehličnaté, listnaté). Obalovaná sadba v tomto případě umožňuje nejefektivnější využití živin z tabletovaného hnojiva. Při konkrétním použití stimulátoru kořenového růstu na organické bázi zabudovaného v tabletách má jejich upotřebení pro obalovanou sadbu své opodstatnění. Poměr a dávkování živin jsou odvozeny od nároků jehličnatých a listnatých dřevin podle druhu a stáří sazenic.

STROM KONIFER

Vlastnosti

Hnojivo obsahuje všechny základní druhy makroživin - dusík, fosfor, draslík, hořčík a vápník. Dusík je zabudován v amoniakální i nitrátové formě. Draslík je upřednostněn síranovou složkou hnojiva před chloridovou, což dostatečně vyhovuje jehličnatým dřevinám. Všechny živiny jsou přítomny ve vodorozpustném tvaru s rychlým a postupným dlouhodobým účinkem, což zabezpečuje tmelící tlaková technologie výroby. Podpora kořenového systému je zajištěna stimulační příměsí na bázi organických látek, která byla v rámci použité technologie zabudována do uvedeného tabletovaného hnojiva. Poměry a zastoupení jednotlivých živin odpovídají potřebám výživy sadebního materiálu jehličnatých dřevin.

Složení

Průměrná hodnota celkového min. dusíku jako N min. 19,3 %, draslíku jako K2O min. 5,6 %, hořčíku jako MgO min. 5,1 %, fosforu jako P2O5 min. 3,5 %, vápníku jako CaO min. 5,7 %, stimulátor kořenového růstu 1,3 %.

Dávkování

Podle vývojového stadia a stáří sazenice se doporučuje aplikovat 1 tabletu k jedné sazenici u jehličnanů do 2-3 let věku sazenice. U nevyzrálých rašelinokůrových substrátů se širokým poměrem C:N je nutné aplikovat 2 tablety. U 3-5 letých používáme 2-3 tablety, u starších pak podle potřeby. Tablety se zapravují do substrátu k okraji obalu po obvodu sazenice nad kořenový systém cca 2-3 cm pod povrch.

Technické údaje

Průměrná hmotnost tablety 1,5 g (Ī10 %), průměr tablety 12 mm, minimální trvanlivost 2 roky PN 7/98, balení pro malospotřebitele 70 g, pro velkospotřebitele 1000 g.

STROM FOLIXYL

Vlastnosti

Hnojivo obsahuje všechny základní živiny pro růst a vývoj listnatých dřevin - dusík, fosfor, draslík, hořčík a vápník. Upřednostnění síranových forem živin před chloridovými dostatečně vyhovuje lesním listnatým dřevinám. Vodorozpustné živiny s rychlým a postupným účinkem, zabezpečeným specifickou tlakovou technologií výroby tabletovaného hnojiva působí pozitivně na růst a vývoj sazenic. Podpora rozvoje kořenového systému je zvýrazněna stimulační příměsí. S bohatě rozvinutým kořenovým systémem můžeme dosáhnout optimálního příjmu živin a zabezpečení produkce kvalitního sadebního materiálu splňujícího požadavky základních normativů.

Složení

Průměrná hodnota celkového min. dusíku jako N min. 11,0 % draslíku jako K2O min. 5,4 %, hořčíku jako MgO min. 8,8 %, fosforu jako P2O5 min. 1,8 %, vápníku jako CaO min. 15,1 %, stimulátor kořenového růstu 1,6 %.

Použití

Strom Folixyl je vhodným hnojivem pro aplikaci při pěstování jednotlivě krytokořenného sadebního materiálu listnatých dřevin. Slouží jako základní zdroj přístupných živin pro jednotlivé makrobioelementy. Tabletová forma Strom Folixyl optimálně urychluje rozvoj kořenového systému v důsledku zabudovaného organického stimulátoru a zabezpečuje tak kvalitní produkci sadebního materiálu listnatých dřevin.

Dávkování

Podle vývojového stadia a stáří sazenice se doporučuje aplikovat 2 tablety k jedné sazenici u 1-2 letých sazenic buku a dubu. U 1-2 letého jasanu se doporučuje používat při hnojení 3 tablety. Pro 3-4 leté sazenice a pro extrémní, nevyzrálé rašelinokůrové substráty doporučujeme aplikovat zvýšené množství tablet (3-5). Tablety se zapravují do substrátu k okraji obalu po obvodu sazenice nad kořenový systém cca 2-3 cm pod povrch.

Uvedená tabletovaná hnojiva byla odzkoušena a zaregistrována do seznamu schválených hnojiv ÚKZÚS Praha OAPVR na základě rozhodnutí č. O-98-116.

Pokračování v příštím čísle