AKTUALITY Z DOMOVA

EKOLOGICKÁ OBNOVA LESNÍCH CEST

Dne 28. dubna 2000 uspořádala pobočka České lesnické společnosti Kaplice a LČR, s. p., LS Kaplice, pracovní předváděcí akci na téma “Údržba a oprava lesních cest”. Akce byla zaměřena na praktickou ukázku netradiční technologie oprav a rekonstrukce lesních cest firmou Ekocesta, s. r. o., Vyšší Brod. Tato společnost, založená rakouskou firmou Holzer, Rauris má bohaté zkušenosti s budováním a opravou lesních cest v horských terénech Alp. Systém obnovy silnice a lesních cest “ECO CESTA” spočívá ve strojním rozrušení stávající vrstvy vozovky (štěrku, asfaltu), jejím rozmělnění, opětném uložení a silném zhutnění pěchovacími deskami s vytvořením oválného profilu (tzv. bombierung). Výkonný mechanizační park francouzské výroby, který se skládá z rozrušovacích bran, drtiče, srovnávací radlice a pěchovacího stroje, vše jako závěsná zařízení na dva traktory John Deere 6610 - 7710, je schopen tímto způsobem utužit vozovku na tvrdost betonu. Součástí tohoto systému je možnost vybudování nových propustí (PE roury), vodotečí pod vozovkou a příkopů lesních cest.

Oválný profil cesty, který zapříčiňuje boční odtok vody z koruny vozovky, znemožňuje vymílání povrchu. Jeho sklon se doporučuje do 2 %, při větším sklonu jsou problémy s úklidem sněhu a jízdou nákladních aut. Hlavní výhodou této technologie je oprava cest bez jakékoliv navážky materiálu. Podmínkou nasazení je však přítomnost pevných součástí v původním profilu opravované cesty (štěrk, kámen, narušený asfalt). Pro udusání koruny vozovky je vhodné zvlhčení, postačující zpravidla formou dešťových srážek, v době sucha se musí zvlhčovat uměle. Po dokončení prací nesmí být vozovka po dobu 14 dnů zatěžována. Zanedbatelná není ani cenová relace této technologie 230 Kč/bm při šířce vozovky 3 m, včetně propustí. Denní výkon v příhodných podmínkách je 700-800 bm. LČR, s. p., LS Kaplice a Vyšší Brod provedly v měsíci květnu několik oprav extrémně namáhaných úseků lesních cest pro posouzení uváděné odolnosti vozovky v našich podmínkách lesního provozu. Pokud se i u nás ověří dobré zkušenosti našich rakouských sousedů s touto technologií, lze vzhledem k uvedeným výhodám předpokládat její rozšíření i v naší republice.

Roman Urbanec

KONFERENCE MLADÝCH VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ

Ve středu 10. května se v zasedací místnosti děkanátu Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze uskutečnila konference mladých vědeckých pracovníků fakulty a kooperujících pracovišť. Cílem bylo umožnit studentům magisterského a především doktorandského studia vystoupit na domácí půdě a prezentovat výsledky svojí badatelské činnosti v rámci diplomových a doktorských prací. Současně se zúčastnil i vědecký dorost jiných institucí, podílející se na výzkumných projektech řešených ve spolupráci s fakultou.

Na konferenci odeznělo celkem 12 referátů, jejichž náplní byla nejrůznější témata související s výzkumnými projekty jednotlivých pracovišť fakulty. Ing. Jiří Dvořák přednesl příspěvek Optimalizace hodnot těžebně - technologických faktorů ovlivňujících měrné škody ve výchovných těžbách při nasazení TDS. Příspěvek se zabýval mimořádně aktuální tématikou vztahu škod a nasazené techniky, popřípadě aspektů jejich maximálního snížení. Referát Ing. Michala Křepely měl název Tvar kmene smrku v závislosti na Konšelových stromových třídách v porostu předmýtného věku. Vliv odumírání lesních porostů v oblasti postižené kůrovcovou kalamitou na změny hydrického režimu na malých povodí Šumavy hodnotil referát Ing. Petra Kuříka Vliv lesních porostů na extrémní průtoky. Mgr. Liao Chao Ying představil část své doktorandské práce, nazvanou Diameter and height growth analysis for individual white pine introduced in Kostelec nad Černými lesy. Vodohospodářskou tématikou se zabýval i příspěvek Ing. Petra Mácy Diskuse k dešťovým srážkám. Další problém se značným lesopolitickým významem představil Ing. Zbyněk Mišák ve své práci Zhodnocení možností uplatnění systémů environmentálního managementu a certifikace v lesním hospodářství odbornou lesnickou veřejností. Ing. Jiří Novák pak přednesl referát Využití GIS v územním plánování. Ještě jednou se ke vztahu voda-životní prostředí vrátil Michal Veverka v prezentaci Vyhodnocení povodňové situace v březnu 2000. Významem stanovištních podmínek a melioračních zásahů pro obnovu buku se zabývala Ing. Renata Růžová v práci Růst a vývoj kultur lesních dřevin s různým způsobem chemické meliorace v oblasti Žďárských vrchů. Velmi náročnou, metodicky i technicky, problematiku pak představil Mgr. Marek Vach, zabýval se Modelováním proudění a rozptylu znečišťujících příměsí v oblastech se složitou orografií - teoretická východiska. Velmi zajímavý příspěvek uvedl i Ing. Dan Zahradník - K možnostem vyhodnocování prostorových struktur. Poslední referát Ing. Aleše Zeidlera se pak týkal tématu, které lesnický provoz zajímá ve větší míře až v poslední době, zabýval se Vybranými vlastnostmi dřeva jeřábu břeku - Sorbus torminalis (L.) Crantz.

Publikum představovali pedagogové fakulty, kteří se tak měli možnost seznámit s prací svých nejmladších kolegů. Příspěvky uvedené na konferenci jsou zpracovány podle požadavků redakcí lesnických časopisů a budou jim nabídnuty k uveřejnění. Jak uvedené auditorium, tak i vedení lesnické fakulty, vlastní organizátor akce, pak byli s předvedenými příspěvky velice spokojeni a shodli se na názoru, že v budoucnu je postaráno o kvalitní “přirozené zmlazení”, které by již vbrzku mělo vyrazit získávat “vědecké ostruhy” i mimo fakultu, na národním i mezinárodním fóru.

Vilém Podrázský

VAZBY LESNÍHO, VODNÍHO A STAVEBNÍHO ZÁKONA V PRAKTICKÉM VYUŽÍVÁNÍ

Odborný seminář na toto téma byl uspořádán v úterý 13. července na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU v Brně ve vzájemné spolupráci Ústavu lesnických staveb a meliorací LDF MZLU, České lesnické společnosti, Komise MFL a subkomise HB-LTM Odboru lesního hospodářství ČAZV a České společnosti krajinných inženýrů. Na semináři bylo přítomno 45 účastníků - pracovníků úřadů a institucí státní správy, výzkumných ústavů, projekčních, realizačních i správních subjektů, vysokých škol, doktorandů a studentů. Již tradičně byla ojedinělou účast rezortních představitelů. Zúčastnění měli k dispozici Sborník vstupních příspěvků v rozsahu 32 stran pod technickou redakcí a za spoluautorství pořádajícího pracoviště a odborné skupiny LSM-HB při ČLS. Sborník obsahoval tyto příspěvky: Aktualizace problematiky LTM-HB (J. Herynek), Vztah lesního zákona ke stavebnímu zákonu a k zákonu o vodách (V. Ryšánek), Nový vodní zákon a jeho vazby na stavební zákon (M. Konvičková), Stavební zákon po novele a jeho vazby na problematiku lesního inženýrství (Z. Havířová), Zásady vodohospodářské politiky před vstupem do EU (V. Tlapák), Připomínky a návrhy k připravované novele zákona o lesích (J. Herynek, V. Tlapák), Naplňování zásad Evropské vodní charty ve vzdělávacím programu LDF MZLU v Brně (Ústav LSM).

Po přednesení vstupních příspěvků nebo komentářů následovala odborná panelová diskuse účastníků k závažné mezioborové a interdisciplinární problematice vzájemných vazeb lesnické, vodohospodářské a stavebnické, resp. i krajinářské legislativy. Diskuse byla vedena i k závažným otázkám autorizační oprávněnosti a jejím podmínkám. Závěrem semináře se zúčastnění shodli na názoru, že dosud nedošlo k důslednému naplnění přijatých doporučení z předcházejících tematických seminářů ze 14. 9. 1995 a 24. 9. 1998. Proto byli organizátoři pověřeni vypracováním stručných a konkrétních závěrů, které po zpětném vyjádření zúčastněných elektronickou formou budou prezentovány rezortně zodpovědným pracovníkům a orgánům i prostřednictvím vrcholných orgánů ČLS a ČAZV nebo vysokých škol.

Závěr

Pořádaný seminář svým průběhem i reprezentativní účastí splnil předpokládané cíle. I při tradiční absenci pracovníků rezortů přispěl k informovanosti účastníků o současném stavu mezirezortních legislativ. Žádoucí je, aby se reakce a doporučení odborníků staly podkladem pro probíhající legislativní inovace.

Jaroslav Herynek

OTEVŘENÍ INFORMAČNÍHO STŘEDISKA LČR V ZÁTONI

Prvního července 2000 bylo pro veřejnost otevřeno informační středisko Lesů České republiky, s. p., v Zátoni. Je umístěno v nově zrekonstruované budově bývalého loveckého zámečku-myslivně. V přízemí zrekonstruované myslivny se nachází výstavní expozice. První část LČR věnovaly prezentaci podniku jako celku, druhá část seznamuje návštěvníky s oblastí Boubínska a lesním závodem, můžete zde vidět i výřez krále smrků. Příjemnou atmosféru dokreslují skleněné vitráže v oknech. Na chodbě je ve vitrínách umístěna lesnická literatura a časopisy. V dalších místnostech jsou ukázky historických předmětů, včetně ukázky koňské stáje. Výstavní expozici doplňuje přednáškový sál vybavený moderní technikou pro 40 posluchačů, ke shlédnutí jsou zde videokazety o demonstračních objektech LČR, chráněných územích jihočeského regionu a populárně naučné kazety o přírodě (Květiny, Rostliny, Stromy, Kůrovci - působení a boj atd.), multimediální pořady pro děti (o vzduchu či rostlinách) a prezentace o lesním hospodářství. Některé pořady lze shlédnout v angličtině a němčině, stejně tak je výstava doplněna o anglického a německého průvodce. Videopořady i počítačové prezentace lze sledovat jak v přednáškovém sále (dataprojektor), tak přímo ve výstavní expozici (touch screen monitor - interaktivní informační systém, TV). V areálu jsou ještě kanceláře a technické zázemí polesí, inspekční pokoj a byt lesníka. Lze zde také ubytovat až 40 osob v turistické ubytovně.

Závěrem něco o historii a rekonstrukci objektu

“Roku 1750 nechal Josef kníže ze Švarzenberku v obvodu dvora (hospodářského - již z dřívějších dob cca 14. století ) vystavěti lovecký zámek, aby zde vysocí hosté při tokání tetřevů častováni a opatrováni byli. Tento zámek byl později proměněn v myslivnu.” Tolik o založení Zátoňského zámečku napsal roku 1883 Jan Chadt - knížecí lesní adjundkt.

Tento objekt sloužil jako myslivna přibližně od pol. 19. století a ještě státní lesy ho nějaký čas využívaly jako polesí. Když polesí přesídlilo do menších, v té době lépe odpovídajících prostor, chátrání objektu se ještě více prohloubilo. Přítomnost stájí, skladů paliva, kotelny na uhlí tomu jen napomáhalo.

V roce 1995 našel lesní závod důstojné využití pro tak významnou budovu a předložil návrh na její rekonstrukci. Využití zrekonstruované myslivny viděl lesní závod zejména v těchto bodech: zázemí pro činnost polesí Zátoň, zázemí pro exkurze (demonstrační objekt Boubín), zázemí pro odborná školení LČR (ubytovací kapacita, přednáškový sál), výstavní prostory (expozice LČR, muzeum Boubínské oblasti).

Vedení LČR, s. p., navrhovanou rekonstrukci schválilo v roce 1996 a ještě v tomto roce byl vypracován projekt. V roce 1997 byl projekt odsouhlasen a začátkem roku 1998 vypsáno výběrové řízení na provedení rozsáhlé rekonstrukce. Práce byly zahájeny na jaře 1998 a ukončeny na podzim 1999. Generálním dodavatelem byly Lesostavby Třeboň. Kolaudace stavby pak proběhla v prosinci 1999. Slavnostně bylo informační středisko otevřeno 17. května 2000, aby již o letních prázdninách mohlo sloužit návštěvníkům Boubína. Rozpočet projektu činil rámcově 16 mil. Kč., z čehož 10 mil. Kč. byly investice.

Lesy České republiky, s. p., touto rekonstrukcí vrátily historicky významný lesnický objekt veřejnosti a tímto krokem se stala myslivna v Zátoni dominantou na přístupové cestě k jednomu z nejznámějších a nejnavštěvovanějších lesnických objektů v naší zemi k Boubínskému pralesu. K příležitosti otevření informačního střediska LZ Boubín vydal Průvodce do pralesa (Lucken) a na Boubín z roku 1883 od Jana Chadta Ševětínského. Poděkování patří všem, kteří se na této rekonstrukci jakkoliv podíleli.

Otvírací doba informačního střediska od 1. 7. do 30. 8. 2000

Úterý - pátek: 10,00 - 16,15 hod., sobota: 9,30 - 18,00 hod. neděle: 9,30 - 17,00 hod.

Rámcový popis výstavy (číslo panelu/vitríny, název-obsah, p - panel, v- vitrína)

1. Historie státních lesů (p), 2. Lesnická politika LČR (p), 3. Hlavní principy trvale udržitelného hospodaření v lesích (p), 4. Obnova lesa na genetických základech (p), 5. Program 2000 - zajištění veřejného zájmu v lesích (p), 6. Semena lesních dřevin (v), 7. Hrazení bystřin (p), 8. Stavební činnost LČR, s. p. (p), 9. Semena lesních dřevin (v), 10. Myslivost (p), 11. Lesnické předměty (historické) (v), 12. Lesnické předměty (současnost/minulost) (v), 13. Lesní závod Boubín se představuje (p), 14. Historie boubínských lesů (p), 15. Kůrovcová kalamita (p), 16. Boubín - turisticky atraktivní území (význačné kameny) (p), 17. Lesnická mapa s vyznačenými stavebními objekty (p), 18. Boubínský prales (p), 19. Pralesovité zbytky lesních porostů, jejich vývoj a ochrana (p), 20. Demonstrační objekt Boubín jako genová základna (p), 21. Rostlinstvo a zvířena boubínského masivu (p), 22. Boubínská jelení obora, chov tetřeva (p), 23. Lesnické předměty (historické-lovectví) (v), 24. Lesnické předměty (historické-taxace) (v), 25. Lesnické předměty (historické-lovectví) (v), 26. Lesnické předměty (historické-taxace) (v).

Současná videotéka

Horské rostliny (diapozitivy), Naši ptáci (diapozitivy), Putování světem rostlin (multimediální CD), Vzdušný oceán (multimediální CD), Lesní čarování I (publikace knižní), Lesní čarování II (publikace knižní), Rostliny (soubor průsvitek), Blanský les (videokazeta), Boubínský prales (videokazeta), Koloběh života v přírodě (videokazeta), Královský hvozd (videokazeta), Kůrovci - působení a boj (videokazeta), Květiny, rostliny, stromy (videokazeta), LČR, lesy pro 3. tisíciletí (videokazeta), Lužní les (videokazeta), Modravské slatě (videokazeta), Novohradské hory (videokazeta), Péče o zvěř (videokazeta), Semenářský závod Týniště (videokazeta), Trojmezná hora (videokazeta), Vltavský luh (videokazeta), Změna - hrozba změny klimatu (videokazeta), Když zašumí les (videokazeta - angl.), Za ozvěnami lesa (videokazeta), ECHOES OF THE FOREST (videokazeta - angl.), DEM ECHO DES WALDES NACH (videokazeta - něm.), Dykovy lovecké signály (MC).

Jan Nouza

PŘÍJMENÍ NAŠICH OBČANŮ INSPIROVANÁ DŘEVINAMI

Naši předkové měli k dřevinám dobrý vztah, jak se můžeme přesvědčit početností příjmení. Dědičnými se však stala až patentem císaře Josefa II., syna Marie Terezie, v roce 1780. Z jehličnatých stromů je časté příjmení Smrček, Smrek, Smrčka i Smrčina, dále Smrkovský a nářečím Švrček. Podle jedle jen Jedlička, ale hojně je zastoupena borovice v příjmeních Bor, Borek, Borovec, Borovan, Borovský i Borecký, také Borový, Borský i Velkoborský, Borovčík, Borovanský, Boráň, ale i Sosna. Podle jehličnatých dřevin jsou dále zastoupena příjmení Jalovec, Jedlovec, Chvojka a podle tisu Tisovský. Příjmení Břímek pochází od slezského výrazu - modřín a stejný základ má asi Břemek. Z listnatých stromů se pro svoji oblibu nejčastěji vyskytuje Dub, Doubek, Dubček, Dubčák, Dubový, Dubský, Dubovský i Dubický, Dubovic, ale i Doubrava, Dubina, Dubec, Doubravský a Podubský. Buk je zastoupen v příjmeních Buk, Buček i Bouček, Bukový, Bukovský, Bukvička, Bukáček, také Bukovan, Bukovjan a Bučina. Habr je v příjmeních Habr, Habřina, Habrovanský a Hrabovský, ve slezském nářečí Hrab, Hrabina, spojení s habrem má i Habrman. Český či slovenský národní strom lípa dala popud k příjmením Lípa, Lipka, Lipovský, Lípový, Lipský, Podlipský i Podlipný. Hojně je zastoupen i javor, a to v příjmeních Javor, Javorek, Javůrek i Jabůrek, Javořík, Javorský, Javornický i Podjavornický, také Klen a Klenka. Cizím slovem je vyjádřen název jilmu, a to příjmení Ulm z latinského Ulmus. Jasan je zastoupen v příjmeních Jasaň a Jasanský. Dále se v příjmeních objevuje Topol a Topolánek, Linda, Vosika a Osička s četnější vrbou, vyjádřenou v příjmeních Vrba, Vrbka, Vrbík, Vrbíček, Vrbata, Vrbenský, Vrbacký, Vrbovec, Vrbas, také Jíva a Rokyta. Velmi častá je bříza v různých obměnách. V příjmeních se objevuje jako Bříza, Březina, Březinka, Březa, Březík, Březový, ale i Březovjak, Březovský a Březák. V několika obměnách se setkáváme s olší v příjmeních Olša, Olšava, Olšovský, Olšanský, Olšar, Olšan i Olšák. Zastoupeno je také příjmení Kaštan, Kaštánek, Střemcha a asi po jeřábu Jeřáb, Jařab a Jařabáč.

Z ovocných stromů jsou to Jabloňský, Švestka, Merunka a Slíva. Z keřů jsou odvozena příjmení Líska, Lísek, Liskovec, Kalina, Kalinovský, Břečťan, Brslen, Trnka, Oliva a Klokoč. Z lesních polokeřů je to Malina, Malinka, Malinský, Malinovský, Maliňák a Borůvka. Ke dřevinám patří také Pařez, Pařízek, Kořen, Kořínek, Kořenek, Kořenský, Kořenovský, Větvička, Jehlička, List, Listník, Suk, Souček, Lýko, Špalek, Špalíček, ale i Štěpina, Kurečka, Šiška, Šišák, Pecka a Šípek.

Vybral Vojtěch Richtár

BIOMASA JAKO OBNOVITELNÝ ZDROJ ENERGIE

Energetická koncepce založená na fosilních palivech a jaderné energii omezovala zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE) v České republice. Zejména uplatňování energie z biomasy bylo provázeno nezájmem ze strany státu a minimální finanční podporou. Přesto se podařilo cílenou propagační kampaní, kterou již 8 let provádí odborníci sdružení v Českém sdružení pro biomasu (CZ BIOM), zvýšit roční produkci energie z biomasy na 19 PJ, což je cca 1 % tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů. V nedávné době se změnil i postoj státu k energetickému využití biomasy, a to z důvodu očekávaného přidružení ČR do EU. OZE a zejména energie z biomasy jsou hlavní prioritou energetické politiky EU, která si stanovila ambiciózní cíl - zvýšit do roku 2010 podíl OZE ze současných 6 % na 12 % a ztrojnásobit výrobu energie z biomasy. Pro EU je přijatelné, aby v ČR bylo v roce 2010 produkováno 51 PJ energie z biomasy, což je 2,9 % primární energetické spotřeby ČR. O způsobech naplňování tohoto cíle diskutovali energetici, ekologové, agronomové, projektanti a výrobci energetických zařízení na tradiční odborné konferenci “Energetické a průmyslové rostliny”. Šestý ročník této konference s mezinárodní účastí se konal 27. července a byl spojen s prohlídkou porostů energetických rostlin. Na konferenci byla věnována zvýšená pozornost výrobě bioplynu, termickému zplynování biomasy a využití nadbytečné půdy pro zakládání plantáží energetických rostlin.

Jaroslav Váňa

DŘEVOZPRACUJÍCÍ PRŮMYSL NA VZESTUPU

V prvním čtvrtletí letošního roku byl v ČR zaznamenán vzestup některých průmyslových odvětví. Produkce narostla zejména firmám z oblasti zpracování dřeva (+ 22,9 %), gumárenství (+ 14,3 %), elektrotechniky (+ 11,7 %), skla a keramiky (+ 9,4 %) a textilu (+ 4,7 %). Tradiční a stěžejní odvětví českého průmyslu - hutnictví a strojírenství - naopak stále procházejí těžkou krizí. Dřevozpracující průmysl táhne především vývoz dříví a výroby ve velkých nábytkářských firmách. Největší firma v oboru Jitona Soběslav zvyšuje měsíc od měsíce výrobu a v současné době najíždí na dvou- až třísměnný provoz. Další z velkých dřevozpracujících podniků - Dřevozpracující družstvo Lukavec - je podle slov svého předsedy Jiřího Majera pro letošní rok obdobně “vyprodán”, jako tomu bylo loni. Díky zvýšené poptávce se však zvyšuje cena výrobků - dřevotřískových a dřevovláknitých desek - a družstvu tak roste zisk. Podle Jiřího Majera je hlavním motorem tohoto příznivého stavu zvýšená zahraniční poptávka.

MF Dnes, 17. 6. 2000, red.

DŘEVOKOMBINÁT VRBNO LONI ZVÝŠIL ZTRÁTU

Hospodaření akciové společnosti Dřevokombinát Vrbno se loni ponořilo ještě hlouběji do červených čísel, když tato významná dřevozpracující firma na severní Moravě vykázala ztrátu 83,686 mil. Kč. proti prodělku 53,34 mil. Kč v r. 1998. Podle účetní uzávěrky společnosti klesly loni Dřevokombinátu tržby za prodej vlastních výrobků a služeb meziročně o 36,7 % na 302,65 mil. Kč ze 478,388 mil. Kč v r. 1998.

Hospodářské noviny 12. 7. 2000

BIOCEL PASKOV SE ROZHODL PRODAT JIHOČESKÉ PAPÍRNY VĚTŘNÍ

Prodat svůj rozhodující podíl 49,87 % akcií Jihočeských papíren Větřní se rozhodl Biocel Paskov, a. s. Poté, co vloni v srpnu obě firmy oznámily zrušení přes rok chystané fúze, jde o definitivní ukončení projektu, od kterého si obě strany slibovaly propojení svých výrobních kapacit. Poté co nevyšel strategický záměr, firma se rozhodla hledat vhodné příležitosti, jak naložit se svými majetkovými podíly. Vedle JIP Větřní proto prodá i 21,7 %, které drží v Lesní společnosti Jihomoravské lesy, a. s.

Hospodářské noviny 15. 6. 2000