AKTUALITY ZE SVĚTA
VÝZNAMNÉ ÚSPORY PŘI NASAZENÍ HARVESTORŮ JSOU MOŽNÉ
V červnu loňského roku se ve Weihenstephan (SRN) uskutečnil 3. seminář na téma “Aktuální otázky nasazení harvestorů”. Od katastrofického roku 1990 se počet harvestorů v Německu zvýšil z 50 na asi 700. Kromě běžných harvestorů se už nabízejí další speciální stroje: harwarder - tj. kombinace harvestoru a forwarderu, vhodný pro menší množství těžené hmoty na lokalitě; hackschnitelharvestor - který v jednom pracovním chodu těží, na přibližovací lince vyrobí štěpku a tu přepraví na odvozní místo; pásový harvestor - především pro silné dříví nebo svažité terény; schreitharvestor - pro použití v těžkém terénu (svahy a měkké půdy). Na semináři bylo konstatováno, že strach lesníků ze zničení lesa při nasazení harvestorů již patří minulosti. Ve Skandinávii se z 90 % přenechává volba stromů v probírce k těžbě posádce harvestoru. To umožňuje radikálně snížit počet lesníků a tak uspořené peníze věnovat na proškolení posádky harvestoru a pak na proplacení prémií za kvalitně odvedenou práci.
Forstdirektor W. Haugg (FA Kempten/Allgäu) vidí přednosti harvestorů především v šetrnosti k půdě v porostech a na linkách, když se na ně ukládají vršky a klest, ve snížení škod na těženém porostu, nezávislost na počasí. Kvalita práce závisí na posádce stroje. Porovnáním přírůstu v harvestorem těžených porostech se ukazuje, že celková kruhová plocha po zásahu je pod svým optimem. Snížení mýtních těžeb a zvýšení rizika rozvrácení porostu nelze tedy přičítat pouze větrným a sněhovým polomům, ale také silným probírkovým zásahům. O vhodnosti harvestoru pro mýtní těžbu uvažoval H. Weixler (LWF Freising). Předpokladem úspěšného nasazení je, aby stroj zvládl silné kmeny, byl schopen manipulovat různé sortimenty, měl velký dosah od linky, měl velkou zvedací sílu a aby z vysoko posazeného místa měl řidič přehled do přirozeného zmlazení.
Příkladem takového vyhovujícího stroje je pásový IMPEX 1650 T “Königstiger” s dosahem ramene 15 m. Při průměrném d1,3 31 cm může mít tento stroj výkon 21 m3/hod. Při průměru nad 45 cm sice těžit může, ale jeho výkon výrazně klesá. Při zpracování smrku je produktivita o něco vyšší než u borovice. Výkon v krátkém dříví je u pásového harvestoru asi stejný jako u kolového. Při d1,3 20-30 cm dosahuje Königstiger u krátkého dříví asi o 15 % větší výkon než u dříví dlouhého. Zdržuje ukládání dlouhých výřezů na skládku. Poškození stromů při výrobě krátkých sortimentů nepřesahuje 10 % stromů, dlouhých sortimentů 14 %, nejvíce v blízkosti linky. Poškození přirozeného zmlazení nepřekračuje 17 % a je nejvíce na okraji linek při ukládání vyrobených sortimentů. Pásové harvestory mívají pásy opatřené ozuby (Stollen). Jejich přesun po pásech po komunikacích je tedy nemožný. Přesun transportéry zase zvyšuje náklady. Pásy opatřené zuby vyžadují také silnější vrstvu klestu na linkách, aby se předešlo poškození kořenů.
R. Pausch (katedra pro pracovní vědu LMU Mnichov) porovnával mimo jiné výkon kolového a pásového harvestoru. U nepříliš silného dříví je pásový schopen konkurovat výkonem kolovému. Kolový má ale nižší hodinové náklady, je pohyblivější, má menší váhu a šetří více kořeny stromů. Skoro 2x tak těžké pásové harvestory se více uplatní v silném dřevě. Mají větší stabilitu, větší zvedací sílu a větší dosah ramene. Těžba méně než 100 m3 na jednom místě je nerentabilní. Protože příliš silný zásah může porost trvale znehodnotit, je třeba práci organizovat tak, aby se v místě vytěžilo vše potřebné i v sousedních porostech.
P. Fleder, samostatný lesní podnikatel, ukázal na jednoduchém příkladu, jak kalkulovat ceny služeb. Při nákladech 250 DM/hod potřebuje podnikatel, má-li pracovat bez ztráty, denní příjem 2000 DM. V porostu s průměrným d1,3 17 cm je hmotnatost těženého stromu 0,138 m3. Při výkonu 60 kmenů/hod to je 67 m3/den. Tomu odpovídá cena služby bez DPH 30 DM/m3, při prům. d1,3 14 cm to je 50 DM/m3 a při d1,3 12 cm dokonce 90 DM/m3.
Mezi brzdy ve výkonu, které buď nutí hnát ceny služeb nahoru, nebo snižují výnos podnikatele, patří: malé pracovní plochy, velké vzdálenosti mezi jednotlivými pracovními plochami, velká pestrost vyráběných sortimentů, ztížená viditelnost, způsobená podrostem nebo listím listnáčů při letní těžbě, vzdálenost linek nad 20 m, velký podíl slabého dříví v porostech středního věku.
Podle AFZ/Der Wald 18/1999, Ilja Andrš
CHILE FORESTAL 12/99
V souvislosti s nutností přísné ochrany původních lesů, zejména pak zamezení jejich nekontrolovatelného mýcení, roste tlak na pěstování rychlerostoucích introdukovaných dřevin. Nejen hledání rychlého zdroje dřeva, zejména pro světový trh, ale i narůstající problematika s rozšiřující se erozní činností na půdách bez dřevinné vegetace vyžaduje jejich zalesnění. Proto se v Chile ověřují možnosti pěstování dalších druhů rodu Eucalyptus. Tento rod zahrnuje více jak 500 druhů většinou původem z Austrálie. Vzhledem k jeho schopnostem přizpůsobit se různým podmínkám půdním i klimatickým a v krátkém časovém období splnit i požadavky na produkci dřeva je v současné době pěstován na Zemi cca na 4 mil. ha plantáží. Projekt v Chile je zaměřen na ověření 47 druhů rodu Eucalyptus a je rozdělen do tří etap. První etapa se v současné době realizuje v laboratořích vysoké školy v Santiagu. Spočívá především v hodnocení klíčivosti osiva. Druhá etapa bude následovat v experimentálních školkách školy v Casablance (V. region) vypěstováním sadebního materiálu. Třetí etapa, která bude zahájena v roce 2001 spočívá v zalesnění ověřovacích porostů. Testování vybraných druhů je stanoveno na období 8-10 let.
Velkým nebezpečím pro mlaziny borovice Pinus radiata se v blízké budoucnosti může stát v Chile smolák Pissodes castaneus, světlehnědě zbarvený nosatec. Největší škody v Jižní Americe způsobuje na borových plantážích v Uruguay. Proto byla lesnická sekce ministerstva zemědělství a rybolovu této země pověřena výzkumem tohoto škůdce a vypracováním projektu na ochranu lesa. V ochraně porostů proti tomuto škůdci se klade důraz na biologickou ochranu pomocí přirozených nepřátel - parazitů a predátorů. Zajímavá je i orientace na kultivaci resistentních borovic. Odolní jsou jedinci se silnou borkou, nadprůměrnou tvorbou pryskyřice a větvemi hustě porostlými jehličím. Problematika lesních požárů je předmětem diskuse téměř v každém čísle. Průměrně bývá ročně v Chile asi 5000 lesních požárů, které zničí vegetaci na ploše cca 50 000 ha. Velmi suché období v letech 1998-1999 bylo příčinou výrazného navýšení. Vzniklo přes 7000 požárů na celkové ploše 100 000 ha. Největší požár byl v pohoří Sierra de Bellavista (VI. region), kde shořel les na ploše 26 000 ha. Přímé škody jsou odhadnuty na 50 mil. USD, nepřímé jsou 4-6x větší. Hlavní příčinou požárů je pálení na zemědělských pozemcích. V ochraně proti lesním požárům je k dispozici 54 stabilních pozorovacích věží, 5 hlídkových letadel, 20 operačních centrál, 81 požárních sborů s 1012 hasiči, 3 letecké cisterny (každá o kapacitě 3000 litrů vody), 8 helikoptér pro rychlou dopravu osob s možností jejich využití pro aplikaci vody a pěny na požářiště. Celkem je požární ochrana zajišťována 1364 profesionálními pracovníky. Velký důraz je kladen v současnosti na výstavbu komunikací pro možnost rychlého zásahu, které současně plní i funkci protipožárních pásů. Stále více se zdůrazňuje prevence a dodržování protipožárních opatření v době sucha při zemědělské činnosti.
Polylepis besseri z čeledi Rosaceae zvaný Queňoa patří mezi dřeviny rostoucí na lokalitě Tiguamar v I. regionu v nadm. výšce 4150 m. Tvoří plošně malé porosty společně s druhy Fabiana densa a Chuquiraga rotundifolia. Polylepisové lesy, které dosahují porostní výšky maximálně 8 m, tvoří důležitý zdroj paliva pro místní komunity potomků aymarů. Dřevo se také využívá na stavbu obydlí, výrobu nábytku a nářadí. Z těchto důvodů jsou vzácné původní lesy stále více ohrožovány. Jejich přísná ochrana je zajištěna v Národním parku Lauca u peruánsko bolivijských hranic a v přírodní rezervaci Las Vicuňas.
Hubert Čížek
SKANDINÁVSKÉ CERTIFIKAČNÍ SYSTÉMY PRO LESY UZNÁNY RADOU PEFC
Členové Rady PEFC (PEFCC), kteří reprezentují zájmové skupiny lesního hospodářství 14 evropských zemí, jednoznačně hlasovali ve prospěch uznání finského, norského a švédského systému certifikace lesů. Hlasování proběhlo po přísném posouzení systému nezávislými konzultanty, jejichž zpráva vyvozovala závěr, že tyto systémy splnily požadavky kladené PEFCC. Tyto systémy jsou v souladu s panevropskými kritérii a ukazateli a Směrnicí na provozní úrovni, které jsou základem pro trvale udržitelné hospodaření v lesích tak, jak bylo definováno ministerskými konferencemi o ochraně lesů v Evropě.
Pan Plauche-Gillon, předseda PEFCC to komentoval slovy: “To je skvělá zpráva. Tyto tři systémy představují kolem 18 miliónů hektarů certifikovaných nezávislou stranou a podle předpovědi se ke konci tohoto roku tato výměra zvýší na 27 miliónů hektarů. Závazek k trvale udržitelnému hospodaření v těchto zemích je impozantní a bude hybnou silou pro další státy, které je budou následovat. Je to dobrá zpráva pro lesnický sektor jako celek. Dřevo z těchto nezávisle certifikovaných lesů bude mít prostřednictvím spotřebitelského řetězce přístup k logu PEFC, které poskytne zákazníkům garanci, že podporují trvale udržitelné hospodaření v lesích. Jsem současně velmi rád, že mohu oznámit, že další národní systémy vznikají a některé jsou v současné době v procesu posuzování. Stejně jako v případě skandinávských systémů probíhá připomínkování prostřednictvím Internetu a vybízí tak každého k účasti. Potenciál pro certifikaci lesů je obrovský až kolem 100 miliónů hektarů lesů by mohlo být certifikováno během příštích 5 let. V této době PEFC podporuje vznik dalších národních systémů v zemích procházejících ekonomickou transformací, přičemž zájem vyjádřilo celkově 27 zemí.”
Kontakty: Finnish Forest Certification Scheme, Mr. Jari Parviainen, tel.: +358 13 251 4010; Living Forests Standards and the Norwegian Certification Scheme, Mrs Berit Sanness, tel.: +47 22 01 05 50; Swedish PEFC Forest Certification Scheme, Mr. Sven Lundell, tel.: +46 8 787 5400. Více informací o PEFCC lze získat na internetu (www.pefc.org), nebo kontaktujte: Mr. Henri Plauche-Gillon, PEFC Chairman, tel.: +33 147 203 632 (France), Mr. Ben Gunneberg, PEFCC General Secretary, tel.: +352 26 25 90 59 (Luxembourg),
Tisková zpráva Národního certifikačního centra ČR
FEROMONOVÉ PASTI JAKO ALTERNATIVA LAPÁKŮ
Zatímco v Německu se doporučují feromonové pasti jako součást integrované ochrany proti kůrovcům, v Rakousku převažuje skeptický názor a praxe dává přednost tradičním lapákům. Vzdor nesmírné metodické obtížnosti porovnání efektivnosti obou způsobů tlumení kůrovců založil za tím účelem vídeňský Spolkový lesnický výzkumný ústav (Institut ochrany) v r. 1998 tři srovnávací pokusné plochy v účelovém objektu Gainfarn. Na jedné se sledovala účinnost feromonových pastí při hubení lýkožrouta smrkového a lesklého, na druhé účinnost lapáků a na třetí kombinace obou metod. Z výsledků byly odvozeny tyto závěry: Kombinace obou metod přinesla o 20 % lepší výsledky než každá zvlášť. Rozdíly mezi metodou pastí a lapáků byly nepodstatné. Ekonomicky se jevila výhodnější metoda pastí. Během druhé generace lýkožrouta smrkového byla účinnost pastí dvojnásobná. Na celkové ploše pastí bylo napočítáno asi 740.000 brouků lýkožrouta lesklého. Jen 40 % z nich zachytily pasti do poloviny června (l. smrkového 60 %). Protože do lapáků během rojení druhé generace nalétává větší mírou l. lesklý, musí se pro odchyt stejného množství l. smrkového pokácet více lapáků (význam l. lesklého se často podceňuje). “Hvězdicové” uspořádání pastí dalo o 100 % lepší výsledky než jednotlivé pasti, náklady se zvýšily o 20 %.
Österreichische Forstzeitung, 6/2000, Čk
JAK SNÍŽIT RIZIKO PĚSTOVÁNÍ LESŮ
Lesní hospodářství je vystaveno - vedle všeobecných provozních rizik - navíc nebezpečím vyplývajícím z přírodních vlivů, jako jsou větrné, sněhové a hmyzí kalamity. Za 10 let po orkánech “Vivian” a “Wiebcke” nás znovu upozornil na závažnost tohoto problému orkán “Lothar”. Proto je třeba zvýšenému riziku přizpůsobit koncepci pěstování a hospodářské úpravy lesů. Hlavní pozornost věnujeme škodám vichřicemi, které lesní produkci a stav lesa ovlivňují nejvíce. Především je nutno najít vyjádření míry rizika. K tomu se v lese uspořádaném do věkových tříd nabízí odvození “pravděpodobnosti přežití porostů” (především smrkových), tj. pravděpodobnosti, s jakou se nově založený porost dožije určitého věku. Takový údaj je důležitý pro odvození mýtního věku porostu a tím i obmýtní doby hospodářské skupiny.
Rozhodujícími faktory jsou při tom vlastnosti půdy a reliéf terénu. Ve zjednodušené podobě je možno uvažovat o těchto 9 kombinacích, z nichž se odvodí mezní riziko:
Půda: 1. mělká až středně hluboká, 2. hluboká, 3. mírně střídavě vlhká až mokrá.
Terén: I. rovina, II. údolí až střední část svahu, III. horní část svahu až náhorní rovina.
Stabilní porosty je možno očekávat při kombinaci 1/I, střední stabilitu na stanovištích 2/1, 1/II, sníženou při kombinaci 3/I, 2/II, 1/III, labilní porosty při 3/II, 2/III, vysoce ohrožené na stanovištích 3/III.
Österreichische Forstzeitung, 6/2000, Čk
LESNICKO-DŘEVAŘSKÉ SYMPOSIUM V KLAGENFURTU
V rámci mezinárodního dřevařského veletrhu v Klagenfurtu bude 7. září tr. uspořádáno lesnicko-dřevařské symposium k tématu “Produkční řetězec dřevo - cesty k optimálnímu zhodnocení”. Těžištěm bude problematika využití biomasy. Dopolední program proběhme ve třech sekcích, jednání začne v 10 hodin. Téma 1. sekce: “Využít šancí a odbourat obavy - vlastník lesa jako aktivní partner perspektivních koncepcí logistiky”. Téma druhé sekce: “Na cestě k modernímu produkčnímu řetězci - příspěvky dřevařského průmyslu k posílení partnerských vztahů mezi lesním a dřevařským hospodářstvím”. Téma 3. sekce: “Logistika jako spojovací článek mezi majitelem lesa a dřevařským průmyslem - náměty a nástroje řešení”. V odpoledních hodinách budou předneseny a projednány další podnětné referáty.
Upozornění: Zájemci o účast v sekcích se mohou informovat a přihlásit předem na adrese: Dr. Karl Schug, tel.: 0463/56800-16, telefax DW - 28, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .
Österreichische Forstzeitung, 6/2000, Čk
AKCE S LOGEM “HRDÍ NA DŘEVO” JE ÚSPĚŠNÁ A BUDE SE DÁLE ROZVÍJET (Rakouské zkušenosti s propagací lesa a dřeva)
Ve 21. čísle rakouského časopisu Holzkurier jsme našli zajímavý článek o dlouhodobé propagační akci (od r. 1994) s logem “Hrdí na dřevo”, v němž se hodnotí její dosavadní úspěšný průběh, informuje se o letošním programu a nastiňují se zásady dalšího rozvoje akce. Jak je zřejmé z úvodních údajů, věnují se propagaci dřeva, ale i lesa značné finanční prostředky, nejsou však uvedeny jejich zdroje. Z článku jsme vybrali několik zajímavých informací.
Rozpočet na letošní propagaci lesa a dřeva v médiích činí celkem 9 mil. ATS, z toho 6 mil. ATS pro 4 televizní stanice (22.-25. 5. 90 spotů, 25. 8. - 22. 9. 80 spotů); 1 mil. ATS pro rozhlas (18. 9. - 2. 10. 52 spotů na stanici 03 Plus); 2 mil. ATS pro tisk (22. 9. - 17. 11. propagace ve speciálních týdenících).
Autor G. Binder uvádí článek myšlenkou, že jakmile se ve společnosti o něčem vytvoří negativní mínění, je velmi obtížné je změnit a je nezbytné uplatnit velmi promyšlenou a účinnou obranu. Zmínil se přitom o současném negativním politickém hodnocení Rakouska v zahraničí. Na počátku 90. let bylo podle jeho názoru v podobné situaci hospodaření s lesem a dřevem. Ve společnosti se zakořenily mediální titulky, v nichž se obviňovali lesníci a dřevaři z ničení lesů. Obviňování vyvrcholilo v aktivitách zelených např. blokádami závodů. Samotní pracovníci těchto oborů byli pasivní a zanedbávali nejen propagaci činností v lesním a dřevařském hospodářství, ale i dřeva a lesa.
Konečně se ale prosadil názor, že nic se samo neprodá, ani dřevo, ačkoliv jde o velmi potřebný obnovitelný a všestranně využitelný produkt přírody (autor používá termín inteligentní produkt). V r. 1994 byla zahájena v televizi a rozhlase kampaň do té doby pro tento obor naprosto neobvyklým způsobem. Cílem akce uvedené logem “Hrdí na dřevo” (Stolf auf Holz) bylo změnit pohled veřejnosti na lesní a dřevařské hospodářství. Agentura Saatchi navrhla pro tento účel dřevěnou figurku, která byla veřejností velmi dobře přijata a překonala obvyklé idylické obrázky lesa a různá technická vyobrazení. Sloganem “Hrdí na dřevo” vyjádřil obor jasně svůj postoj a vyslal své poselství veřejnosti. Rovněž hesla “Větší přírůst než se čekalo” a “S čistým svědomím využívat dřevo” našla díky profesionální a jasné linii porozumění u obyvatelstva. Výzkumy veřejného mínění potvrdily, že akce byly veřejností dobře přijaty: více než 50 % dotázaných není cizí pojem přírůst lesa a téměř 70 % zná heslo “Hrdí na dřevo”.
V letošním roce se v novinách a časopisech dále rozvíjí myšlenka využití dřeva pod heslem “Věčné dřevo” a “Péče o růst”, a to reálnými fotografiemi a kreslenými obrázky (v těch se opět objevují dřevěné figurky). V rozhlase jsou na toto téma uváděny spoty.
V závěrečné části autor zdůrazňuje, že pro budoucnost jsou nezbytné nové myšlenky, k nimž by měly přispět pohledy zvenku, aby se tak překonala “profesionální slepota”. Potřebným krokem k tomu bude uspořádání tvůrčího setkání (workshopu) s komunikačními a mediálními experty. Sebevědomá, aktivní motivace, plynoucí z přesvědčení o přednostech dřeva a vyjádřená heslem “Prostě dřevo” může dále rozvinout logo “Hrdí na dřevo”. Představit dřevo jako materiál a široké možnosti jeho využití (high-tech) neznamená, že by se zapomnělo na rozhodující strategickou přednost produkce dřeva, tj. les jako “trvale obnovitelnou továrnu”. Tyto aktivity se musí samozřejmě rozvíjet s citem a srozumitelně, protože rozhodující je to, co si myslí široká veřejnost; nelze proto také opomíjet výzkum veřejného mínění.
Holzkurier 21/2000, Proch
VĚDĚLI JSTE, ŽE...
K přelomu tisíciletí uveřejnil švýcarský odborný časopis Wald und Holz článek o budoucnosti energie ze dřeva. Součástí článku je také několik krátkých údajů k této problematice:
- Současné energetické využití dřeva ve Švýcarsku ušetří každý rok 500 tis. tun nafty, což je nákladní vlak o délce 130 km!
- Každou minutu se ve Švýcarsku energeticky využije 4,5 m3 dřeva. To přibližně odpovídá roční spotřebě dřevem vytápěného rodinného domku. To v podstatě představuje roční energetický potenciál pro vytápění více než 0,5 mil. rodinných domků.
- Současné zásoby fosilních paliv na Zemi vznikly za 300 mil. let. Za předpokladu, že se tyto zásoby spotřebují přibližně za tisíc let, bude doba spotřeby 300 000x kratší než doba jejich vzniku.
- Švýcarské lesní a dřevařské hospodářství nabízí téměř 100 tis. pracovních míst převážně v regionech ne právě hospodářsky rozvinutých a patří tak k oborům z hlediska socioekonomické struktury mimořádně důležitým.
- Nákladní auto, které ujede za rok 50 000 km, vyprodukuje stejné množství oxidu dusíku jako půl tuctu automatických topenišť o výkonu 500 kW spalujících štěpky.
Vlastní článek pojednává o nezbytnosti snížení emisí oxidu uhlíku a tedy nebezpečí skleníkového efektu, neboť mezinárodní dohodu o tom Švýcarsko v japonském Kjótu podepsalo. Jde také o to, aby se omezovalo znečišťování ovzduší, půdy a vody sírou a dalšími škodlivými prvky, aby se snižovala potřeba fosilních paliv, která je mimořádně levná. V akčním programu “Energie 2000” si Švýcarsko stanovilo snížit spotřebu fosilních paliv na úroveň roku 1990 a dosáhnout využití obnovitelných zdrojů energie v letech 1990-2000 minimálně 3 % s teplem a 0,5 % na trhu s elektrickou energií. Kromě jiného se také měla snížit závislost na dodávkách energie ze zahraničí. Mnohých cílů se podařilo dosáhnout, ale ve smyslu trvalosti vývoje stále ještě mnoho zbývá. Potřebné redukce emisí CO2 lze dosáhnout pouze využitím obnovitelných zdrojů s jeho minimální produkcí. Dřevo je z tohoto hlediska nejdůležitější, neboť představuje největší a v krátké době použitelný potenciál. Zdvojnásobení energetického využití dřeva je bez jakýchkoliv problémů možné a přineslo by 35% snížení CO2 z cíle stanoveného v Kjótu.
Wald und Holz 16/99, Proch
Z KONJUNKTURY V OBCHODU SE DŘEVEM, KTEROU NYNÍ PROCHÁZÍ EVROPA, PROFITUJE PŘEDEVŠÍM SKANDINÁVIE
Na valné hromadě Evropského svazu obchodu se dřevem (FEBO, 5.-6. 5. 2000, Antverpy) projevovali radost Finové a Švédové nad tempem jeho růstu v roce 1999 o 10 %. Boom výstavby rodinných domků potrvá i letos. Citelné oživení uvádí i Belgie (+4,6 %), Lucembursko a Francie (do 2 %). Ve Švýcarsku jsou pozitivní signály z obnovy domků. V Rakousku a Německu bude obchod stagnovat. Od 1. ledna 2001 do roku 2003 bude FEBO (sídlící v Bruselu) zastupovat Lars Karlsson, obchodní ředitel finského řetězce Puukeskus. Do svazu byl přijat jako řádný člen Lotyšský svaz exportu dřeva.
Holzkurier 21/2000, Proch
RAKOUSKÝ EXPORT A IMPORT ŘEZIVA
V prvních dvou měsících t.r. se rakouský export řeziva proti stejnému období roku 1999 zvýšil o 10,2 % na 828 tis. m3. Z toho do Itálie šlo 545 tis. m3, +10,3 %; do Německa 82 tis. m3, +3,1 %; do Japonska 79 tis. m3, +22,7 %; USA 27 tis. m3, +34,8 %. Pokles zaznamenalo Slovinsko na 32 tis. m3, -6,6 %, a Švýcarsko na 13 tis. m3, -4,3 %. Import se snížil o 3,3 % na 150 tis. m3. Z toho z Česka se naopak zvýšil na 59 tis. m3, +20,4 %; z Německa klesl na 32 tis. m3, -11,9 %; z Finska na 15 tis. m3, -38,5 %; z Ruska na 9 tis. m3, -4,9 %; ze Slovenska na 8 tis. m3, -13,2 %, z Maďarska se zvýšil na 6 tis. m3, +17,7 %; z Ukrajiny klesl na 4 tis. m3, -3,7 % a ze Švédska poklesl o 41,3 %.
Holzkurier 21/2000, Proch
V TYROLSKU SE ZVYŠUJÍ ŠKODY PŮSOBENÉ ZVĚŘÍ
Od r. 1996 stagnuje v Tyrolsku rozsah přirozené obnovy lesa. Příčinou jsou škody působené zvěří, jak to v Inventuře přirozené obnovy konstatuje Tyrolská zemská správa lesů (bez Rakouských spolkových lesů, a. s.). Další překážkou je zabuřenění. Na 2/3 zkusných ploch lze zjistit škody způsobené okusem popřípadě vytloukáním. Na 40 % ploch je vliv škod takového rozsahu, že nemohou vzniknout smíšené porosty, a to bez ohledu na množství sazenic. V Severních Alpách se okus soustředí na jedli a buk. V Centrálních Alpách jsou sice problémy se škodami působenými zvěří menší, ale proti r. 1996 se zatížení rovněž zvýšilo. Přirozené obnově brání také škody působené pastvou dobytka, a to na 16 % zkusných ploch. Tyto škody mají rovněž mírně vzestupnou tendenci. Zejména jsou postiženy ochranné lesy.
Holzkurier 16/99, Proch
LIGNA HANNNOVER 2001
Největší světový dřevařský veletrh LIGNA 2001 Hannover se bude konat od pondělí 21. května do pátku 25. května a bude tedy o den kratší než obvykle. Počítá se s tím, že úspěšné výsledky veletrhu LIGNA plus 1999 (1874 vystavovatelů z 41 zemí a 108 000 návštěvníků) budou dále pokračovat.
Holzkurier 17/2000, Proch
ZPRACOVÁNÍ KALAMITNÍHO DŘÍVÍ PO VĚTRNÉM ORKÁNU LOTHAR VE FRANCII
Rozsah kalamity a nepřipravenost francouzského lesního hospodářství působí při zpracování kalamitního dříví značné problémy. Na rozdíl od Německa a Švýcarska, kde likvidace kalamitní hmoty začala ihned a v současnosti je již převážně ukončena, ve Francii se plně rozběhla až koncem února. Poškozeno bylo celkem 138 mil. m3. Lesní mechanizace a dopravních prostředků je nedostatek i cenné dříví je dosud převážně nezpracované nebo se hromadí na odvozních místech. Současnou situaci na francouzském trhu se surovým dřívím charakterizuje výrazný pokles cen surového dříví kromě dubu a celkem stabilní ceny jehličnatého a listnatého řeziva. Regionální odběratelé surového dříví jsou dostatečně předzásobeni a vysoké dopravní náklady zamezují odbyt již zbarvené hmoty mimo region. Nejvíce problematický je odbyt bukové a borové hmoty, která je již zabarvená nebo zapařená. Z cenového hlediska se očekává pro tyto letní měsíce, že ceny kalamitní hmoty SM/JD 1b+ se budou pohybovat mezi 1-50 FRF/m3 na lokalitě pařez, na odvozním místě mezi 140-200 FRF/m3 a buková kalamitní hmota 2a+ podle kvality mezi 1-100 FRF/m3 na lokalitě pařez, na odvozním místě mezi 140-250 FRF/m3, relativně stabilní cenu si udrží dubová kulatina. Pro porovnání cena dopravného za čtyřosý železniční vagón mezi severovýchodní Francií a středním Rakouskem činí 27 tis. ATS.
Tomáš Broukal