LES JAKO VYHLEDÁVANÉ PROSTŘEDÍ PRO ZOTAVENÍ - Jak uhradit ztráty, které vlastníku lesa vznikají?

Ing. Ilja Andrš

Již hodně dlouho se zdůrazňují tzv. mimoprodukční funkce lesa. Je jisté, že jejich význam v dnešním přetechnizovaném světě stoupá. Funkcí, které by měl les vedle produkce dřeva plnit, je hodně. V tomto příspěvku bych se chtěl zaměřit jen na jednu z nich: na návštěvu lesa lidmi a na některé z problémů, které s tím souvisí.

V některých lokalitách se musí a hlavně bude muset v budoucnosti dávat přednost mimoprodukčním funkcím lesa. Tím se dostáváme k otázce, kdo uhradí újmu, která tím vzniká majiteli lesa. Lze pochybovat o tom, že by ji mohly v plném rozsahu pokrýt dotace státu. V časopisu AFZ/Der Wald je několik článků dotýkajících se tohoto problému. Mohly by být pro nás podnětem. Ne k zavádění organizace, která se osvědčila v oblasti Lippe, ve spolkové zemi Severní Porýní-Westfálsko. K tomu zatím nemáme vhodné předpoklady. Máme jiné přírodní podmínky. To by ale v tomto případě nemuselo být nejdůležitější. Za závažnější překážku považuji jiný způsob hospodaření. Myšlenky uvedené v AFZ pro nás mohou být podnětem k uvažování o tom, jak u nás připravovat podobné podmínky. Nemělo by nás odrazovat to, že tento problém u nás zatím není zvláště naléhavý. Přijde doba, kdy v některých lokalitách bude velmi naléhavý. Příprava si vyžádá velmi mnoho času. Bylo by dobře, kdyby lesníci byli připraveni a nemuseli pak přenechávat iniciativu jiným složkám společnosti. Organizované turistice, ekologům, jiným zájemcům. Vždyť se jedná o les.

JAK SE POSTUPUJE V TEUTOBURSKÉM LESE

V organizaci Landesverband Lippe (dále LVL) jsou skloubeny ekonomické a ekologické zájmy a toto spojení se dlouhodobě osvědčuje. Území, které LVL obhospodařuje, patřilo po 800 let šlechtickému rodu Lippe. Když LVL získal v r. 1949 správu majetku knížecího domu, musel současně také převzít povinnosti spojené s držbou majetku, tj. pečovat o kulturní život v krajině. LVL se stará o hrady a zámky, o památné budovy, zemské divadlo, zemskou knihovnu Lippe a zemské muzeum Lippe. Kromě toho má na starosti i zemské lázně Meinberg a Salzuflen. Ke kulturní péči patří i přírodní objekty, např. Externsteine a Hermannsdenkmal, přírodní rezervace a střediska volného času Schieder a Varenholz.

Zajištění všech těchto úkolů je finančně náročné. LVL má úlevu v daních, ale nedostává žádné dotace. Musí si na svoji činnost vydělávat. Obhospodařuje 3400 ha zemědělské půdy a 15 700 ha lesa. Hlavním zdrojem příjmů je lesní hospodářství. Vydatně přispívají i příjmy z dobře organizovaného turistického ruchu. Ten má v oblasti Lippe velmi dlouhou tradici.

Oblíbeným výletním místem příslušníků knížecího rodu Lippe a jejich hostů byl pískovcový skalní útvar Externsteine. V blízkosti skal nechal v polovině 17. stol. majitel panství postavit lovecký zámeček a letohrádek. Aby se návštěvníci na místo snáze dostali, byla vybudována přístupová cesta. Dnes bychom mohli říci, že to byl první počin k podpoře turistického ruchu. Ten se pak v tomto místě bez propagace rozvíjel sám do té míry, že v současnosti navštíví tento atraktivní objekt ročně 0,5 mil. návštěvníků. Tento proud turistů je významným ekonomickým přínosem pro okolí i přímo pro pokladnu LVL. Částka asi 500 tis. DM není jistě zanedbatelná. Mezi příjmy LVL z turistického ruchu se může v tomto případě počítat i položka za pronájem osmi lesních restaurací a poplatky zaplacené na parkovištích.

Pěkná krajina sama o sobě turisty přitahuje. Aby se atraktivita území ještě zvýšila a aby se tak zvětšily příjmy do pokladny LVL, byla vybudována řada zařízení. Tato opatření zároveň plní další důležité poslání. Usměrňují proud návštěvníků do vybraných míst a chrání před jejich živelným pohybem hospodářský les. V oblasti je 170 km vycházkových pěšin, cesty pro jízdy na koni, lesní naučné stezky, běžecké stezky, hřiště, několik parkovišť s celkovou kapacitou 1500 aut, lyžařský vlek, sáňkařská dráha, obůrka pro zvěř, místa pro grilování, přístřešky pro úkryt při nepohodě. Návštěvníky přitahují také přírodní rezervace o celkové výměře 1200 ha. Zájmu turistů se těší dále hrady, zámky, muzeum. Některé z těchto objektů přinášejí zisk přímo, poplatky za parkování a vstupenky. Příjmy LVL plynou také z myslivosti. Tři čtvrtiny honební plochy jsou propachtovány a v režijní honitbě je poplatkový odstřel. Že se úzkostlivě hospodaří, to dokazuje skutečnost, že i vlastní zaměstnanci si odstřel musí zaplatit. Přínosem jsou i poplatky za pronájem rybářských revírů a za povolenky k lovu ryb na údolní přehradě a rybnících.

LVL je ze zákona povinen hospodařit tak, aby zvětšoval hodnotu svěřeného majetku a zároveň plnil svěřené úkoly na kulturním poli. V posledních desetiletích k tomu ještě přistoupily ekologické požadavky. Tyto úkoly LVL plní i když musí překonávat různé překážky. V poslední době je velmi nepříjemnou krize v německém lázeňství. Sloučit tak rozdílné zájmy, musí být obtížné. Když se to podaří, přináší to četné výhody. Uvedl bych jeden příklad. Lázně potřebují v sousedství lesopark. Lesní hospodářství obětuje část svých příjmů. Návštěvníkům lázní se bude v místě líbit a budou se sem vracet. Obětovaná částka se objeví ve zvýšených příjmech jinde.

MOŽNOSTI U NÁS

Neuvádím příklad LVL jako něco zcela neznámého. Město Mariánské Lázně obhospodařovalo městské lesy i v době, kdy bylo zestátněno u nás vše možné. Správa těchto lesů měla na starosti mimo jiné údržbu parků přímo ve městě a lesoparku v jeho okolí. Takových objektů u nás nebylo mnoho a určitě by se velmi těžko hledal takový, kde by se skloubilo tolik činností jako v LVL.

Myslím, že by stálo za to se zamyslet nad tím, zda by bylo možno vyhovět přáním veřejnosti a zpřístupnit ve větší míře lesy, mít z toho prospěch a předem zajistit, aby proud návštěvníků nepoškozoval lesní hospodářství. Slyšel jsem, že na některých velkých restituovaných majetcích se o tom uvažuje. Tam k tomu jsou asi nejpříhodnější podmínky. Dalšími oblastmi, které přímo vyzývají k tomu, aby se v tomto směru něco podnikalo, jsou národní parky a některé chráněné krajinné oblasti. Měly by vytvářet podmínky ke stažení proudu turistů do určených míst, nabídnout to, oč je zájem, a nechat si to zaplatit. Jak se bude postupovat, to určí místní podmínky a fantazie lesníků. Rozhodnou i finanční možnosti. Není ale nutné začínat s velkými investicemi. To by bylo při malých zkušenostech spojeno i s velkým rizikem. Tak určitě postupovali i v oblasti Lippe.

Investice do “turistických lesů” by se měly volit podle zájmu návštěvníků. Jednodenní turisté navštěvují hrady, zámky, vyhlídkové body, skalní útvary apod. Těm by se měla nabídnout především parkoviště, kvalitní naučné stezky, jimž by dali přednost před vnikáním do lesních porostů, a možnost občerstvení v restauračních zařízeních.

V místech, která lákají k delšímu pobytu, k tomu přichází navíc pomístné vytvoření lesních porostů blížících se svým charakterem lesoparku. K vybavení takového území dále patří: upravené cyklistické stezky a půjčovny kol, jezdecké stezky a koně, rybníky a lov ryb, plavání a jízda na loďkách, možnosti táboření a kvalitní ubytování v různých cenových skupinách, pro náročné i obory s lovnou zvěří a možností odstřelu. Zvláštní požadavky mohou mít vlastníci horských kol a část lyžařů. Proč jim nenajít vhodné terény, neupravit je a nenabídnout? Všechno to bude něco stát, ale investované prostředky se budou vracet. Když se budou investovat po řádném průzkumu, případně prověření v menším měřítku. Musí se stále dbát na to, aby živelný turistický ruch nenarušil poničením některých složek přírody atraktivitu území. V LVL nasazují v místech největšího ohrožení v době sezónního náporu návštěvníků dokonce placené strážce.

Při čtení knih německých autorů popisujících život v některých částech našeho pohraničí, nás překvapuje rozsah turistického ruchu v odlehlejších místech v době mezi 1. a 2. světovou válkou. Dnes to jsou místa velmi řídce osídlená s vysokou nezaměstnaností. Doba se mění. Tehdy se nejezdilo tak často na dovolenou do ciziny jako nyní. Ale ani k nám tehdy s výjimkou lázní, nemířilo mnoho cizinců. Není tak málo našich občanů, kteří věnují část své dovolené pobytu v klidném prostředí lesnatých oblastí.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.