LESNICKÁ VÝROČÍ - SRPEN 2000

PhDr. Jiří Uhlíř, emeritní profesor SLŠ Trutnov a řádný člen Obce spisovatelů

- 1. 8. 1740 - se ve Výšovicích na Přerovsku narodil Jan Hynek Ehrenwerth, rytíř z Výšovic, významný český lesník, zakladatel první mistrovské lesnické školy v Blatně u Chomutova (1773-1791), která byla vůbec první veřejnou školou v Čechách, ne-li v Rakousku. Zemřel 26. 11. 1834 v Praze, kde byl pochován, ve stáří 91 let (viz LP 1999, s. 482).

- 11. 8. 1945 - v Písku zemřel Theodor Mokrý, Ing. Dr. h. c., významný český lesnický a rybářský odborník a spisovatel, absolvent Vyššího lesnického ústavu v Bělé p. B. Od r. 1879 působil na schwarzenberských panstvích (Protivín, Český Krumlov, Chýnov u Tábora). V letech 1891-1925 úspěšně vedl lesní a rybniční hospodářství Lnáře. Jako zkušený pěstitel lesů pečoval zejména o přirozenou obnovu lesních porostů sečí okrajovou a obrubnou, podporoval zakládání smíšených porostů. Zvýšenou pozornost věnoval sběru hodnotného lesního osiva. Z jeho podnětu byla zřízena Pošumavská luštírna lesních semen v Českých Budějovicích. Zdůrazňoval národohospodářský význam racionálního vrbařství pro jižní Čechy. Zkušenosti ochranářské zužitkoval v boji proti bekyni mnišce. Praktické zkušenosti uplatnil i v lesní těžbě, dřevařském průmyslu, např. z jeho iniciativy byla založena velká továrna na buničinu v Loučovicích u Vyššího Brodu. Jako myslivec se zasloužil o racionální chov bažantů na Lnářsku (tzv. lnářský bažant). Jako uznávaný rybářský odborník vypěstil nové plemeno českého kapra, tzv. lnářský modrák, a jeho přičiněním byla ve Lnářích vybudována hydrobiologická rybářská stanice. Zaslouženého uznání i v zahraničí se dostalo kompendiu T. Mokrého Hospodářství rybniční (1935).

Velkou pozornost T. Mokrý věnoval lesnickému školství. Vypracoval velmi sympatickou koncepci, která se stala v mnohém základem pro naše školství po roce 1919. Je autorem též velkého množství článků, studií i několika samostatných publikací. V letech 1912-1922 zastával funkci redaktora Spolkového časopisu České lesnické jednoty. Činnosti Mokrého se dostalo veřejného uznání, neboť byl jmenován čestným členem Čs. akademie zemědělské, Ústřední jednoty čs. lesnictva, Ústřední jednoty rybářské a společně s Ing. K. Šroglem byl jmenován prvním čestným doktorem na Vysoké škole zemědělské v Brně (1929). Od r. 1925 žil na odpočinku v Písku, kde se zcela věnoval literární, veřejně prospěšné a osvětové činnosti. T. Mokrý se narodil 1. 7. 1857 ve Vodňanech, kde je pohřben.

- 14. 8. 1890 - se v Kanicích na Moravě narodil Vilibald Ševčík, Prof., Ing., Dr., významný český lesnický pedagog, taxátor, profesor dendrometrie na VŠZ v Praze, kde zemřel 26. 3. 1945 (viz LP 2000, s. 98).

- 15. 8. 1835 - se v Těnicích narodil Karel Ponec, lesní rada na velkostatku Dašice, český lesnický publicista. Zemřel 20. 4. 1888 v Praze (viz LP 1998, s. 122).

- 15. 8. 1880 - se v lesovně Sommerwald u Havlíčkova Brodu narodil Josef Černý, ředitel Státní školy pro lesní hajné v Domažlicích (1922-1940), plodný odborný spisovatel. Zemřel 18. 1. 1955 v Domažlicích (viz LP 2000, s. 2.)

- 15. 8. 1935 - se narodil v Praze Bedřich Moldan, Prof., RNDr., CSc., profesor Univerzity Karlovy v oboru ochrany životního prostředí, geochemik, ekolog a ředitel Centra UK pro ochranu životního prostředí, 1989-90 ministr životního prostředí ČR a předseda Českého svazu ochránců přírody. Autor či spoluautor více než 100 vědeckých a populárně vědeckých prací a více jak 10 knižních publikací, mnohé v angličtině. Podílel se na přípravě Konference o životním prostředí (1992) v Rio de Janeiru.

- 17. 8. 1890 - se narodil Josef Lázňovský, Ing., jeden z předních budovatelů čs. lesnictví po roce 1918, bývalý lesní hospodář městských lesů v Písku (1920-31) a v Hradci Králové (1931-1939), vrchní lesní rada, předseda II. lesnického odboru Čs. akademie zemědělské, dlouholetý člen a funkcionář Jednoty čs. lesníků a Čs. matice lesnické. Studoval na lesnických školách v Písku (1908, 1910) poté na VŠZ ve Vídni (1910-12) a válkou přerušená studia dokončil na VŠZ v Brně (1924, lesní inženýr). Aktivně se zúčastnil první světové války, v níž byl několikrát zraněn. Jako uznávaný odborník byl předsedou lesnického odboru ČSAZ (1947), členem komise pro II. státní zkoušku VŠZ v Brně (1933), přísedícím maturit na střední lesnické škole v Písku, činovníkem Masarykovy akademie práce, spolupracoval s výzkumnými ústavy lesnickými, Lesprojektem atd. Zemřel po dlouhé nemoci 6. 10. 1985 ve věku 95 let (viz LP 1980, s. 397; LP 1985, s. 479-480, 526).

- 18. 8. 1875 - se v Jičíně narodil Emil Bayer, Prof., Ing., český zoolog v Brně. Žák F. Vejdovského, v letech 1904-18 ředitel Zoologického ústavu Zemského muzea v Brně; 1919-46 profesor zoologie, 1920-21 děkan Lesnické fakulty, 1930-31 a 1945-46 rektor VŠZ v Brně. Zabýval se hlavně srovnávací anatomií bezobratlých a studiem hálek na rostlinách. Roku 1922 založil biologickou stanici v Lednici na Moravě. Autor 30 vědeckých prací, několika knih a asi 5000 hesel v Naučném slovníku technickém a v Ottově slovníku naučném. Hlavní dílo: Zoologie všeobecná a přehled živočišné soustavy (1948). Zemřel 1. 6. 1947 v Brně.

- 18. 8. 1905 - v Tiseku (okr. Nový Jičín) se narodil František Lazecký, inženýr, český básník a esejista katolické orientace, knihovník (1929-69) a ředitel Ústřední zemědělské a lesnické knihovny v Praze (1946-52 a 1956-59). V roce 1930 vystudoval zemědělské a lesní inženýrství na ČVUT v Praze. Debutoval sbírkou lyrické poezie Krutá chemie (1930) v halasovském stylu. Po sbírce Bratr svět (1947), vyslovující citové postoje věřícího křesťana, nesměl čtvrt století publikovat. Jeho básnická tvorba vyvrcholila začátkem 70. let sbírkami Hledání klíčů (1971) a Jenom vzlyk temnot (1971). Psal též eseje a pohádky, čerpající z lidové slovesnosti rodného Slezska. Zemřel 16. 11. 1984 v Praze.

- 21. 8. 1930 - v Praze se narodil Antonín Zezula, český lesník, malíř, ilustrátor, výtvarník Zemědělského muzea v Praze (1964-1990). Umělecké vlohy zdědil po své matce, akademické malířce Heleně Zezulové. Ačkoliv se narodil v Praze, vyrůstal v Pošumaví. V letech 1946-1950 vystudoval Státní vyšší lesnickou školu v Písku. Po maturitě ho povolání lesnické nejprve zavedlo na Šumavu, později působil na jižní Moravě a nakonec v Posázaví, na Ledečsku. Kromě své lesnické profese se stále více věnoval malířství, grafice a knižní ilustraci. Nakonec se vzdal lesnické dráhy a od roku 1962 se plně věnoval výtvarné práci. V letech 1964-1990 pracoval jako výtvarný architekt v Zemědělském muzeu v Praze, kde se výtvarně podílel na expozicích i příležitostných tiscích. V letech 1961-1990 se představil na 12 výstavách, v roce 1990 v Lednici na Moravě. Jako malíř a kreslíř pracoval nejen akvarelem, ale stejně umně olejem, temperou, leptem, suchou jehlou, linotypem a dřevořezem. Od roku 1951 začal spolupracovat s časopisem Lesnická práce, pro který vytvořil řadu ilustrací chorob lesních dřevin v lesních školkách, pak sérii plodů, květů, květenství a semen našich dřevin, zimních větévek, hmyzích škůdců, ptáků a hnízd atd. V Lesnické práci vycházely buď jako samostatné přílohy, nebo na zadní straně časopisu. Kromě toho Zezula ilustroval více než 30 knih, mezi nimi i učebnice s tématikou lesnickou a mysliveckou. Výtvarně přispíval do ABC mladých techniků a přírodovědců, Živy, Myslivosti aj. Všude byla ceněna jeho přírodovědecká realistická kresba, k níž přistupoval po pečlivém studiu. Proto mu také nabídla spolupráci organizace Naturopa, informační středisko pro ochranu přírody a životního prostředí Evropské rady, na nástěnném kalendáři na rok 1989. Nejraději maloval rostliny. Ilustroval např. 3. díl čs. Červené knihy (rostliny). Antonín Zezula zesnul v Praze dne 29. 4. 1993 (viz LP 1990, s. 381; LP 1993, s. 276-277).

- 23. 8. 1895 - se v Poděbradech narodil Karel Matyáš, v letech 1936-1959 profesor na ČVUT v Praze. Zabýval se problematikou lesní těžby, dopravnictví, lesních staveb, zpracování dřeva a organizací práce v lese. Zemřel 20. 5. 1979 v Praze.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.