SDRUŽENÍ LESNÍCH ŠKOLKAŘŮ PROFESIONALIZUJE SVOJI ČINNOST

Rozhovor s Ing. Ivo Machovičem a Ing. Pavlem Kotrlou, Ph.D.

Sdružení lesních školkařů ČR je profesním seskupením fyzických a právnických osob, které vzniklo formou občanského sdružení v roce 1995 z iniciativy několika pěstitelů sadebního materiálu lesních dřevin. Od poslední valné hromady v březnu t.r. došlo ve Sdružení k výrazné změně v podobě profesionalizace práce Sdružení a zintenzivnění příprav na vstup do Evropské unie. Na konkrétní představy o další činnosti Sdružení jsme se zeptali dvou nových představitelů ve vedení Sdružení, předsedy Ing. Ivo Machoviče a manažera Ing. Pavla Kotrly, Ph.D.

Jaké jsou obecné cíle Sdružení?

P. K.: Obecné cíle Sdružení lze shrnout do několika základních bodů: hájit zájmy pěstitelů a producentů sadebního materiálu lesních dřevin v ČR a upozorňovat na problémy lesního školkařství, dlouhodobě pak pracovat na zvýšení důvěryhodnosti školkařů. Sdružení kromě toho musí být organizací, která bude pro členy zajišťovat odborný a informační servis, konečným cílem pak musí být snaha o obecné zvyšování kvality sadebního materiálu jako finálního produktu lesních školkařů. Chceme usilovat o to, aby se členy Sdružení stala většina školkařských subjektů v ČR, profesionalizace Sdružení znamená mimo jiné zkvalitnění jeho práce.

Jaké procento školkařských subjektů je členy Sdružení?

I. M.: Členy Sdružení je 67 subjektů, které podle našeho odhadu v současné době obhospodařují 60-70 % celkové produkční plochy školek. Bohužel, je to pouze odhad vzhledem k tomu, že zde chybí jednotný informační systém a tedy i exaktní informace. Ale je stále ještě mnoho subjektů, které nejsou našimi členy. Hodláme je přesvědčit, že členství ve Sdružení pro ně bude přínosem.

Definovali jste si již okruhy činností Sdružení?

P. K.: V tuto chvíli se aktivně podílíme na tvorbě nové legislativy - pracuje se na přípravě novely lesního zákona a na něj navazující vyhlášky MZe č. 82/1996 Sb. Ve vztahu ke státním orgánům považujeme za velmi důležitou komunikaci především s ministerstvem zemědělství, ale také s ministerstvem životního prostředí. Aktuálním problémem dnešní doby je pro nás implementace evropského práva do národní legislativy ČR v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin a jeho důsledky pro české školkaře. Zde nastane celá řada změn především v oblasti evidence pěstování sadebního materiálu.

Důležitou oblastí je komunikace s vlastníky lesa. V první řadě hodláme zintenzivnit vztahy s Lesy ČR, s. p., jako největším správcem lesů v České republice. Máme k jednání nachystánu celou řadu okruhů, zmínil bych například praktické zavedení nové normy ČSN 482115 - Sadební materiál lesních dřevin - do obchodních vztahů od 1. ledna 2001. Dále hodláme navázat komunikaci a spolupráci se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů, postupně i s vlastníky dalšími.

Co se týče interní činnosti Sdružení, považujeme za velmi důležité zintenzivnit poskytování informací svým členům. Jednak hodláme vydávat ucelená témata v podobě brožur jednotného formátu, jednak budeme aktuální informace poskytovat členům průběžně. Dále chceme pracovat na zavedení systému vzdělávání, v nejbližším období formou seminářů. V budoucnu bychom se rádi podíleli i na vydávání odborných publikací se školkařskou tématikou. Předpokládáme úzkou spolupráci jak s VÚLHM a lesnickými fakultami, tak případně s dalšími organizacemi, jako je Státní rostlinolékařská správa, ÚKZÚZ apod. Naším cílem je postupné zvyšování odborné úrovně školkařů - členů Sdružení a kvality pěstovaného sadebního materiálu. Také připravujeme pro členy Sdružení burzu sadebního materiálu, nikoliv však statickou formou, jak fungovala uplynulé dva roky, ale v živější podobě s průběžnou aktualizací dat. Předpokládáme, že se na burze budou nabízet především přebytky sadebního materiálu jednotlivých členů. Za velmi důležité považujeme vytvoření vlastního informačního systému o lesních školkách v ČR. V minulých letech se ukázalo, že bez těchto dat se nedá věcně argumentovat.

Jak by měl fungovat informační systém?

I. M.: Již delší dobu je zřejmé, že pro zvýšení transparentnosti školkařského sektoru je nanejvýš nutné vytvořit jednotný informační systém, jednotnou registraci jednak školkařských subjektů v ČR a jednak vlastních školek, tzn. výměry produkčních ploch a množství produkce v jednotlivých dřevinách. Dosud zde tyto informace zásadně chybí. Sdružení by se chtělo podílet na zavedení této jednotné evidence, ať už formou samostatného provozování, nebo formou pomoci příslušnému orgánu státní správy, který bude pověřen tento informační systém v ČR zavést. Bez těchto informací není v podstatě možné úspěšně uplatnit přebytky sadebního materiálu na trhu. Na jednu stranu je zde evidentní nadprodukce, na druhou stranu není vidět, jak kvalitní tato nadprodukce je, kolik skutečně kvalitního sadebního materiálu je k dispozici. Dalším problémem je dovoz sadebního materiálu ze zahraničí, který je stále povolován bez znalosti skutečných domácích zdrojů.

Jak to spolu souvisí?

I. M.: Chybí zde exaktní čísla, která by jasně dokázala, že dovozy nejsou nutné a byla zároveň nezpochybnitelným argumentem proti rozhodnutím orgánů státní správy, v tomto případě ministerstva zemědělství, odboru tvorby lesa, které tyto dovozy každoročně povoluje.

Co považujete za nejdůležitější pro lesní školkaře při implementaci evropského práva?

P. K.: Je tady jedna věc, která v současnosti v této republice významně chybí a v souvislosti s implementací evropského práva bude muset být do legislativy zapracována. Jde o vytvoření evidenčního a kontrolního systému reprodukčního materiálu lesních dřevin. Příslušná směrnice EU 1999/105/EC jednoznačně hovoří o nutnosti existence úřadu, který bude tuto činnost zajišťovat. Ze strany Sdružení již byla ministerstvu zemědělství nabídnuta úzká spolupráce v této oblasti a tady vidíme své místo při shromažďování důvěryhodných informací. V současné době ministerstvo zemědělství nemá v ruce legislativní nástroj, na základě kterého by uvedený kontrolní systém (v duchu požadavku směrnice EU) mohlo vybudovat. Předpokládáme, že uvedená záležitost bude řešena v rámci novely lesního zákona.

V oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin to především znamená obecný závazek státu nevytvářet legislativní ani celní bariéry obchodu s tímto materiálem. Směrnice EU stanovuje mantinely a pravidla hry tohoto obchodu. Je ale potřeba otevřeně říci, že i lesnicky vyspělé státy, jako např. Německo, se chovají ve vztahu ke svým pěstitelům ochranářsky, jednak z důvodu ochrany domácích producentů, jednak z důvodu zachování domácího genofondu lesních dřevin. Budeme se snažit postupně získávat bližší informace, jak jsou tyto záležitosti řešeny v zemích nám lesnicky blízkých. I my předpokládáme, že je nutno usilovat o určitou ochranu domácích producentů, na druhé straně vliv konkurenčního prostředí ze strany lesnicky vyspělých států bude mít bezesporu pozitivní vliv na kvalitu sadebního materiálu.

Velkou mezeru ve vztahu k vlastníkům lesa obecně vidím v oblasti osvěty. Kromě nástrojů “donucovacích” (legislativa), “motivačních” (dotace) musí mít vlastníci lesa také přísun odborných informací, na základě kterých se mohou samostatně a kvalifikovaně rozhodovat. Vždyť např. původ reprodukčního materiálu lesních dřevin použitých k zalesnění je základním (a nevratným) vkladem, který rozhoduje o budoucí kvalitě a odolnosti daného lesního porostu.

Hovoří předpisy EU i o podobě onoho kontrolního a informačního systému?

P. K.: Při tvorbě informačního systému v lesních školkách a kontroly pěstování reprodukčního materiálu v duchu evropského práva je jednoznačně řečeno, že příslušný úřad musí být nezávislá instituce, tedy nikoliv organizace typu našeho Sdružení. Ve směrnici EU není konkrétně stanoveno, který úřad má tuto činnost vykonávat, konkrétní forma je ponechána na samostatném rozhodnutí každé členské země. Je zde navíc právo provádět kontroly i ze strany příslušných orgánů Evropské komise.

Časté spory bývají o kvalitě sadebního materiálu. Jak ji chcete posuzovat?

I. M.: V současné době zde existují tři právní normy, které tuto oblast řeší. Jednak je to stará, ale stále používaná oborová norma ON 482211, podle které se ještě v letošním roce posuzuje kvalita sazenic u hlavního, největšího odběratele, u LČR. Dále zde platí příloha k vyhlášce MZe č. 82/1996 Sb., která také stanovuje určité parametry kvality sazenic, a to především ve vztahu k dotacím. V roce 1998 vyšla nová ČSN 482115, která byla podle mého názoru vytvořena na velmi dobré úrovni a stanovuje standardy kvality výsadbyschopného sadebního materiálu. Tato norma nepopisuje pouze měřitelné morfologické parametry, ale také fyziologickou kvalitu sazenic, což dosud žádná předcházející norma neřešila. Podle této normy by se měla např. u LČR začít posuzovat kvalita sadebního materiálu od 1. ledna 2001. Uplynulé 2 roky byly přechodným obdobím pro pěstitele, aby se na požadavky na kvalitu podle této normy měli možnost připravit.

Co si představujete pod pojmem kvalitní sadební materiál?

I. M.: Kvalitní sadební materiál nelze posuzovat pouze podle nejčastěji používaných morfologických parametrů, což je tloušťka kořenového krčku a výška nadzemní části, ale i podle dalších znaků. Současné poznatky lesnického výzkumu jasně prokazují, že je velkou chybou, když se sazenice třídí podle výšky a malé se považují za odpad a likvidují se. Tím se totiž velmi zužuje genofond budoucích porostů. Především u sazenic z osiva ze 7. a 8. lesního vegetačního stupně bylo prokázáno, že geneticky nejodolnější jedinci rostou v počáteční fázi, v mladém věku pomaleji. Ve školkách se tak nepřirozenou selekcí sazenic podle výšky vyloučí geneticky nejkvalitnější část populace, která je nejlépe schopná odolávat negativním vlivům na daném stanovišti v horských oblastech.

Neuvažuje se o postgraduálním studiu zaměřeném na lesní školkařství?

I. M.: Ano, v rámci Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně by mělo být v dohledné době otevřeno postgraduální studium lesního školkařství. Takové studium je velice nutné, protože v současném systému lesnického vzdělávání je podle mého názoru věnováno lesnímu školkařství velmi málo prostoru jak na lesnických fakultách, tak na středních lesnických školách. V této věci iniciativně pracuje docent Mauer z brněnské fakulty, který již delší dobu usiluje o otevření tohoto postgraduálního studia. Chtěli bychom být jako Sdružení této iniciativě nápomocni, pokud to bude v našich možnostech i finančně, a využít této možnosti vzdělávání pro své členy. Opravdu kvalitních školkařů je podle mého názoru v této republice velmi málo a dobrý školkař se stále učí.

Nešlo by využít přebytečných sazenic pro zalesňování zemědělských půd určených k vyřazení ze zemědělské produkce?

I. M.: V zalesňování zemědělských půd, především méně produkčních půd v podhorských a horských příhraničních oblastech, vidíme samozřejmě velké možnosti pro využití přebytku sadebního materiálu. Problémem v současné době je skutečnost, že stát nemá dostatek finančních prostředků na financování přeměny zemědělských půd na půdu lesní. V současné době se nabízejí dvě řešení. Tím prvním je, že Evropská unie v rámci podpůrných programů kandidátských zemí uvolní určité finanční prostředky na zalesňování zemědělských půd, ať už přes program PHARE, nebo připravovaný program SAPARD.

Druhým řešením je, že se školkaři nebo i další subjekty a fyzické osoby z vlastní iniciativy stanou majiteli takovéto půdy a na ní zrealizují své přebytky (zalesněním) v rámci programu státních dotací, které zatím ministerstvo zemědělství stále ještě poskytuje. Je to ovšem poměrně náročný proces, protože je potřeba nejdříve zažádat o územní rozhodnutí na změnu využití území a absolvovat schvalovací řízení u orgánů státní správy, ochrany přírody atd. Ministerstvo zemědělství v současné době poskytuje dotaci 7 Kč na jehličnatou sazenici a 8 Kč na listnatou sazenici, další prostředky na ochranu kultur a v případě využití minimálně 30 % listnatých dřevin v rámci zalesnění i dotaci na oplocení ve výši 60 000 Kč/km oplocenky. Podle mého názoru jsou to prostředky, které náklady na zalesnění nelesních půd pokryjí.

Bylo by však nanejvýš žádoucí, aby se zalesňování nelesních půd rozběhlo co nejdříve. Pokud tomu tak nebude, prohloubí se proces růstu nadprodukce sazenic, který je v současné době již nastartován. Je to i důsledkem změny způsobu hospodaření v lesích ČR s vyšším využíváním přirozené obnovy lesních porostů a snížením minimálních počtů sazenic vysazovaných při umělé obnově na jeden hektar.

Současnou nadprodukci sadebního materiálu lesních dřevin zatím řeší jednotlivé školkařské subjekty likvidací přebytků a snižováním produkce. Zatím nedochází k výraznějšímu uzavírání školkařských provozů. Pokud by však tento proces ve větší míře pokračoval i nadále, může se stát, že až se za několik let najdou finanční prostředky na zalesňování nelesních půd, zjistíme, že nemáme na toto zalesňování dostatek kvalitního sadebního materiálu. Jeho napěstování pak bude trvat několik let. A této situace velmi pravděpodobně využije zahraniční konkurence, která nikdy nespí.

P. K.: Rád bych k tomuto tématu doplnil, že celý program zalesňování zemědělských půd musí být řešen komplexně a plánovitě - tedy počínaje zabezpečením dostatku vhodného osiva lesních dřevin a reálným odhadem potřeb sadebního materiálu. Kromě klasického zalesňování zemědělských půd lze očekávat, že část půdy bude využita k intenzivním výsadbám dřevin typu lignikultur, tedy bez trvalé změny zemědělské půdy na půdu lesní. Zde by se měl především uplatnit šlechtěný materiál s předpokládanou vysokou a kvalitní produkcí. Tato oblast však v současnosti není koncepčně řešena vůbec.

Co považujete za hlavní prioritu pro nejbližší období?

I. M.: Jednou z hlavních priorit Sdružení lesních školkařů je přesvědčit školkařské subjekty, které dosud nejsou členy Sdružení o tom, že stát se členem Sdružení je pro ně výhodné. Chtěli bychom toho dosáhnout maximálním zkvalitněním vlastní práce a zviditelněním Sdružení. Tito školkaři by si měli uvědomit, že je zde třeba vytvořit silnou profesní organizaci, která bude hájit zájmy českého školkařství a českých školkařských subjektů, neboť v množství a jednotě je samozřejmě síla.

Děkuji za rozhovor, Jan Řezáč

Kontakt na kancelář Sdružení:
Sdružení lesních školkařů ČR, 747 61 Raduň, tel.: 0653/796110