SUROVINOVÁ ZÁKLADNA A VYUŽÍVÁNÍ JEHLIČÍ V POLSKU

Dr. hab. Inž. Stanislaw Glowacki - Wydzial Lesny SGGW w Warszawie, Katedra Uzytkowania Lasu i Inzynierii Lesnej

Lesy pokrývají v Polsku plochu 8,8 mil. ha (z toho 6,9 mil. ha obhospodařují Státní lesy), což představuje lesnatost 28,1 %. Jehličnany zaujímají 77,3 % plochy lesů, s nejdůležitější hospodářskou dřevinou borovicí, jejíž plošný podíl činí 89,3 %, smrku 7,6 % a jedle 3,1 %. Největší množství jehličí (vykupovaného jako chvojina) bylo využíváno pro průmyslové účely v 60. letech. Od té doby získávání hospodářsky využitelného jehličí z lesních stromů klesá.

CHVOJINA A JEHLIČÍ

Chvojinou nazýváme čerstvě useknuté nebo odlomené větvičky jehličnatých dřevin, a podle polské normy PN-66/R-87021 se chvojina dělí na dvě třídy jakosti podle tloušťky větviček v místě úřezu a podle jejich délky. Do I. třídy se zařazují větvičky do tloušťky 7 mm, při délce do 25 cm a do II. třídy patří větvičky do tloušťky 9 mm při délce větviček do 40 cm.

V jehličí probíhají důležité fyziologické procesy stromu - fotosyntéza a transpirace, a hromadí se v něm zásobní a energetické látky. Průměrný obsah vody v jehličí činí 55 %. Z hlediska chemického složení jehličí lesních dřevin si zvláštní pozornost zasluhují vitamíny. Především vitamín C - průměrně 300 mg% - tj. 300 mg/100g, karoten (provitamín A) - průměrně 25 mg% a vitamín E - průměrně 40 mg%. Mimoto obsahuje jehličí značné množství chlorofylu (500-1400 mg%) a éterické oleje. Nejvíce éterických olejů obsahuje jedlové jehličí (0,6-1,0 %), méně borové (0,3-0,7 %) a nejméně smrkové (0,1-0,3 %).

Na počátku 60. let započal Výzkumný ústav lesnický ve Varšavě spolu s Katedrou využívání lesa SGGW ve Varšavě s výzkumem surovinových zdrojů chvojiny a jehličí v Polsku. Tehdy se odhadovalo, že při řádném lesnickém hospodaření lze ročně získat v průměru 450 tis. tun chvojiny, což představuje asi 225 tis. tun jehličí. Současné surovinové zdroje jehličí se však vzhledem ke značnému poškození jehličnatých porostů způsobeném znečištěným ovzduším (pod vlivem imisí je okolo 40 % výměry lesů), hmyzími škůdci i houbami zmenšily asi na polovinu. Uvažuje se, že průměrné množství chvojiny připadající na 1 m3 dřeva hroubí činí v předmýtních borových porostech 110 kg a v mýtních 46 kg. Ve smrkových předmýtních porostech pak 166 kg a v mýtních 105 kg.

Podle výzkumu autora má významný vliv na množství borové chvojiny v koruně stromu postavení stromu v třídách biosociální klasifikace stromů podle Krafta. (Poznámka: Kraftova klasifikace z roku 1884 je založena na výšce stromů a rozlišuje tyto třídy stromů: 1. předrůstavé, 2. úrovňové, 3. z části úrovňové, 4. podúrovňové, a) vrůstavé, b) částečně zastíněné, 5. potlačené, a) životaschopné, b) odumírající a odumřelé.) Množství chvojiny na stromech 2. a 3. třídy je 3,5x větší než na stromech 4. a 5. třídy.

PRODUKTY Z JEHLIČÍ

Prvním produktem z jehličí, získávaným v Polsku, byla mouka ze sušeného jehličí, zkrmovaná dobytku a prasatům, ale používaná v dobách hladu i jako přísada do těsta na pečení chleba. Éterické oleje z jehličí se začaly vyrábět na konci 19. století - první závod na éterické oleje vznikl v Polsku v roce 1875. Rozvoj výroby pak pokračoval v první polovině 20. století. Po 2. světové válce byla výroba éterických olejů prostorově soustředěna tak, že místo předválečných 45 malých výroben vzniklo několik velkých závodů Průmyslu bylin “Herbapol”, které zpracovávaly na éterické oleje všechno vykoupené lesní jehličí. Rekordním rokem byl rok 1964, kdy bylo vyrobeno 24 tun borového éterického oleje a 6 tun jedlového éterického oleje.

Podle autora se při průmyslové výrobě spotřebuje na 1 kg éterického oleje průměrně 250 kg jedlové nebo 300 kg borové chvojiny. Výzkum autora rovněž prokázal, že v borové chvojině se nejvíce oleje nachází v kůře větviček (0,54 %), mnohem méně v jehličí (0,36 %), a nejméně ve dřevě větviček (0,18 %).

Významný vliv na výsledný obsah éterických olejů má doba skladování chvojiny před zpracováním. Výzkumy tohoto problému byly prováděny jak v Polsku, tak v Bulharsku a v Čechách (prof. L. Kostroněm). Podle autorových výzkumů ubývá v borové chvojině již po 2 dnech skladování 10 %, po týdnu 30 %, po 2 týdnech 40 % a po měsíci 45 % éterických olejů.

Ve 2. pol. 60. let se ročně vykupovalo průměrně jen 10 tis. tun chvojiny. Využití chvojiny tak tvořilo sotva 3 % využitelného surovinového zdroje, když nepřekročilo 15 tis. tun výkupu ročně. Současné využití chvojiny na výrobu éterických olejů se odhaduje okolo 2 tis. tun. K tomu ovšem přistupuje využívání chvojiny jako ozdobného klestu. Malé množství chvojiny je též zpracováváno na krmné vitamínové moučky a chlorofylkarotenové pasty. Vzhledem k tomu, že tyto výroby nemají dosud průmyslový charakter, jedná se o statisticky nevýznamná množství zpracované chvojiny.

Od počátku 80. let vznikají v Polsku malé závody na destilaci éterických olejů z jehličí, ale přesto celková krize získávání éterických olejů pokračuje. Pouze jediný velký závod “Herbapol” v Lodži nadále produkuje éterické oleje z jehličí velkovýrobním způsobem. Statistické údaje o výrobě v malých provozovnách neexistují, a tak lze celkovou produkci éterických olejů z jedlového a borového jehličí pouze odhadovat, a to na asi 5 tun ročně. Na tak malou produkci má vliv především import levných éterických olejů (především borového oleje) z Ruska.

ZÁVĚR

Problém racionálního a víceúčelového využívání jehličí v Polsku tak zůstává nadále nevyřešený. Způsobeno je to mimo jiné i malým zájmem o problém ze strany administrativy Státních lesů.