TABLETOVANÁ HNOJIVA STROM-KONIFER A STROM-FOLIXYL A JEJICH POUŽITÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ II.
Dr. Ing. Dušan Vavříček - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno, Ústav lesnické geologie a pedologie
VÝSLEDKY APLIKACE V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH
Tablety byly odzkoušeny v rámci použití dvou různých substrátů ve dvou školkách odlišných vegetačních stupňů. Pokus pro stanovení vlivu tabletovaného hnojení byl založen ve školce 2. LVS Brno - Řečkovice a 4. LVS Beskydy - Ostravice. V lesní školce Řečkovice byla jako substrát pro vyhodnocení účinku tabletového hnojení použita rašelina Soběslav s hodnotou půdní reakce 2,6-2,7 pH/KCl. Pro krytokořennou sadbu byl extrémně kyselý substrát titračně upraven pro výsadbu Picea abies na hodnotu 4,5 pH/KCl a pro Fagus sylvatica na 5,5 pH/KCl. Takto připravený substrát byl použit pro výsadbu Picea abies 2/0 a Fagus sylvatica 1/0 do PE obalů s obsahem 1500 cm3. Široký rozsah zkoušky zahrnoval 3 varianty pro každou dřevinu. Každá varianta obsahovala 100 opakování.
Do empirického šetření bylo tedy použito 600 ks sazenic smrku a buku. První varianta u smrku ztepilého byla prezentována přihnojením 1 ks tablety (1,5 g) Strom Koniferu I s nižším obsahem stimulační látky a druhá varianta 1 ks tablety Strom Koniferu II s vyšším obsahem stimulátoru. Také u buku byla založena varianta s tabletami Strom Folixyl I a Strom Folixyl II. V obou případech byla předmětná hnojiva aplikována do kořenového balu, cca 3 cm pod povrch. Třetí varianta byla variantou kontrolní, s aplikací běžně užívaného hnojiva Cereritu v množství 2,6-2,8 kg/m3, pro sadbu smrku ztepilého a 3,2 kg/m3 pro sadbu buku lesního.
Podobný pokus byl založen i v lesní školce Lesů Frýdek-Místek a. s., divize Ostravice, lokalita Mlýn. Opět byly založeny varianty s aplikací tabletovaných hnojiv Strom Konifer I a Strom Konifer II pro smrk ztepilý a Strom Folixyl I a Strom Folixyl II pro buk lesní. Byly porovnávány s nadstandardním hnojivem Kristalon s foliární aplikací a s variantou bez jakéhokoliv hnojení. Na dané lokalitě byl mimo lesní vegetační stupeň (LVS) také výrazný rozdíl v použitém substrátu. Pro nejobjektivnější empirické šetření bylo využito provozních podmínek školky, které jsou charakteristické v našem lesnickém školkařství. Byl upotřeben běžně využívaný rašelinokůrový substrát, připravovaný podle standardních metodik v poměru rašelina-kůra 1:1. Substrát nebyl dále upravován do určitých limitů hladiny výměnné reakce (pH/KCl), ale byl ponechán v původním stavu, tak jak je na školkách zvykem při jednotné úpravě pro všechny druhy dřevin na hodnoty mírně kyselé reakce. Použitý substrát vykazoval hodnoty pH v rozmezí 5,0-5,5 pH/KCl. Splňoval kritéria maximální velikosti frakcí (15 mm), zasolenosti (0,6 mS/cm) a objemové hmotnosti redukované (0,6-0,8 g/cm3). Avšak výchozí chemizmus neodpovídal dostatečně vyzrálému rašelinokůrovému substrátu. Vliv na růst a vitalitu sazenic je u nedostatečně fermentovaných kůrových substrátů výrazně negativní. Nelze ho považovat za optimální přirozené médium z aspektu výživy. Každá varianta byla odzkoušena při 100 opakováních, tzn. že v rámci celého pokusu obou dřevin bylo sledováno 800 ks sazenic.
Hodnocení a výstupy byly odvozeny na základě biometrického měření, které bylo prováděno v obou školkách souběžně. Průběžné měření pro vyhodnocení první růstové etapy se uskutečnilo v období 20.-30. 7. 1998, druhé a konečné měření v období 20.-30. 10. 1998. U jednotlivých sazenic byly měřeny tyto parametry: výškový přírůst, tloušťkový přírůst kořenového krčku ve fixovaném měřišti, objem kořenového systému, objem nadzemní části (v letním období u buku s listem, na podzim bez listí) a počet výskytu jemných kořenů. Při podzimních odběrech byly u vybraných sazenic a variant na základě analýzy asimilačního aparátu vyhodnoceny poměry výživy jednotlivými makroživinami (P, K, Ca, Mg, N). Vliv různé kombinace hnojení byl posuzován ze základní dynamiky chemických parametrů jednotlivých substrátů.
Testování a agronomická účinnost hnojiva byla prováděna i na jiných pracovištích. Výživářské posouzení bylo provedeno na ÚKZÚS Praha, Ústav zakládání a pěstění lesa FLD (Doc. Ing. O. Mauer, DrSc.) a VÚLHM VS Uherské Hradiště (Ing L. Čížková CSc.).
VLIV HNOJIVA NA KOŘENOVÝ SYSTÉM
Optimální vývoj kořenového systému, zvláště pak jemných kořenů (< 1 mm), je základním předpokladem pro dosažení kvalitního rozvoje nadzemní biomasy při optimálni výživě a splnění základních biometrických normativů. Zkoušená tabletovaná hnojiva svým složením odpovídají požadavkům optimální výživy krytokořenné sadby. V rámci jejich složení je důležitým faktorem příměs stimulační látky, která by měla navodit intenzivní rozvoj kořenů a tím nepřímo zabezpečit kvalitní výživu sazenic. Také aplikace tablet do obalů těsně před výsadbou pro zabezpečení počáteční výživy, a především rychlého zakořenění, má své opodstatnění. Cílem práce však bylo prokázat především možnosti intenzivnějšího rozvoje kořenové biomasy u krytokořenné sadby po aplikaci tabletovaných hnojiv. Možnosti využití těsně před výsadbou a ověření hypotézy, vyplývající z této studie rychlého a optimálního zakořenění v porostu, mohou být předpokladem pro náplň další studie.
Hypotéza o intenzivnějším rozvoji kořenové biomasy se jednoznačně potvrdila. Po aplikaci došlo k podstatně výraznějšímu nárůstu již v první polovině vegetačního období. U sazenic smrku (2/0) po jarní aplikaci Strom Koniferu do obalů s rašelinovým substrátem objem kořenového systému narůstal rychleji než u sazenic ošetřených Cereritem. Při průběžném měření (VII/98) byl téměř o 25 % vyšší. V další etapě se nárůst kořenové biomasy u Strom Koniferu podstatně zvýšil a na konci vegetačního období dosáhl téměř dvojnásobného objemu - 44,1 cm3 (graf 1), oproti sazenicím hnojených Cereritem (obr. LP 7/2000, s. 306). Také poměr jemných a hrubých kořenů byl podstatně vyšší u tabletovaného hnojiva než u Cereritu. Takže v rámci kořenového systému byl výsledný objem jemných kořínků u Strom Koniferu II 2,5x vyšší než u Cereritu (graf 1)! Všechny rozdíly jsou statisticky významné. Jednoznačně se prokázal vysoký pozitivní statisticky průkazný vliv stimulátoru zabudovaného v tabletách na rozvoj biomasy jemných kořínků i v rámci jednoho tabletovaného hnojiva s nižším (Strom Konifer I) a vyšším (Strom Konifer II) podílem stimulační látky.
Také buk reagoval v rámci kořenového systému na přírůst jeho biomasy po přihnojení tabletami. Na rozdíl od smrku ztepilého došlo k výraznému rozvoji kořenů záhy po aplikaci Strom Folixylu a oproti Cereritu byl nárůst v první polovině vegetační doby dvojnásobný, ve druhé polovině se výrazný rozdíl nepatrně snížil (graf 2). Poměr jemné a hrubé frakce byl u těchto hnojiv přibližně stejný (graf 2). Z výše uvedených výsledků vyplývá, že také u buku byl prokázán zvýšený nárůst kořenů při aplikaci tabletovaného hnojiva Strom Folixyl (obr. LP 7/2000, s. 306), což je významným výstupem prováděného šetření. Rozšíření a využití nového tabletovaného hnojiva má na základě tohoto významného zjištění také své opodstatnění.
Vývoj kořenového systému u buku lesního a smrku ztepilého byl sledován i v nevyzrálém rašelinokůrovém substrátu s predispozicí dusíkaté imobilizace. Při jednorázové jarní aplikaci tablet do obalů se smrkem ztepilým nebylo toto hnojení schopno eliminovat nepříznivé poměry v substrátu a sazenice vykazovaly, jak již bylo uvedeno výše, karenční změny na jehličí. Rozvoj kořenového systému byl však nad očekávání příznivý. V první fázi vývoje byl nárůst jeho objemu stejný jako u intenzivně a průběžně hnojené sadby Kristalonem s dalším N - hnojením. V druhé fázi pokračoval nárůst kořenů u průběžně Kristalonem hnojené sadby rychleji než u hnojení tabletami Strom Koniferem (graf 1). Důležitý však zůstává poměr jemných kořenů k hrubým kořenům, který byl významně příznivější u tablet než u Kristalonu (graf 1). Rozdíly mezi celkovým kořenovým objemem sazenic ošetřovaných Kristalonem a ostatními variantami hnojení jsou průkazné (obr. LP 7/2000, s. 307). Není však statisticky významný rozdíl mezi objemem jemných kořenů! Ve srovnání s variantou bez hnojení se projevují všechna hnojiva vysoce průkazným kladným rozdílem. Při extrémních, nevyzrálých rašelinokůrových substrátech vyplývá z výše uvedených výstupů opodstatněnost dohnojení v průběhu vegetace, nebo přihnojení další tabletou, případně hnojení 2 ks tablet na začátku vegetačního období, což v našem šetření prováděno nebylo.
Buk lesní reagoval na extrémní substrát podstatně lépe než smrk, především z důvodu vyšší koncentrace živin a stimulační látky aplikované ve formě dvou tablet Strom Folixylu. V důsledku postupně se uvolňujících živin a stimulátoru došlo již v první vývojové fázi do července 1998 k výraznějšímu celkovému nárůstu kořenového systému u tabletovaného hnojiva než u Kristalonu. V poslední části vegetačního období v důsledku intenzivního přihnojování oranžovou variantou Kristalonu, která obsahuje vysoký podíl draslíku, bylo dosaženo vyrovnání hodnot objemu kořenů u obou hnojiv (graf 2). Rozhodující je však opět podíl jemných vyživovacích kořenů, který byl téměř dvojnásobně vyšší u použitých tabletovaných hnojiv (graf 2). Rozdíly byly statisticky průkazné.
VLIV HNOJIVA NA VÝŠKOVÉ PŘÍRŮSTY
Z biometrické analýzy nadzemní části v čistém rašelinovém substrátu v lesní školce Řečkovice vyplynuly tyto závěry. U smrku ztepilého (2/0) nedocházelo vlivem tabletovaného hnojiva ani vlivem Cereritu ke karenčním změnám na jehličí. Při průběžném měření v VII/98 byl zjištěn nejvyšší přírůst u varianty s tabletovaným hnojivem Strom Konifer II v průměru o 1 cm průkazně vyšší než u Cereritu a Strom Koniferu I, který obsahuje sníženou příměs stimulátoru kořenového růstu. V další vývojové fázi VII-X/98, kdy dochází k postupnému vyzrávání dřeva, se celková intenzita přírůstu snižuje. Přesto byl za toto období opět přírůst nejvyšší u tabletovaných hnojiv. Za celé vegetační období pak o 15 % vyšší než u varianty s Cereritem (graf 3). Rozdíly jsou vysoce statisticky průkazné.
Na ošetření rašelinového substrátu tabletami Strom Folixyl I a Strom Folixyl II pozitivně reagoval také buk lesní. Rozdíl ve výškovém růstu sazenic s aplikací tablet Strom Folixylu I byl o 30 % vyšší než u Cereritu, u Strom Folixylu II dokonce o 40 % (graf 4) v průběžném hodnocení (VII 1998). Všechny rozdíly byly vysoce průkazné. V další fázi vyzrávání dřeva zůstala dynamika v přírůstech výšky přibližně na stejné úrovni. Opět se potvrdil lepší vliv tabletovaného hnojiva na celkový nárůst nadzemní biomasy oproti běžně užívaným standardním hnojivům.
V podmínkách extrémnějšího klimatu 4. LVS - Beskydy bylo ověřování prováděno ve výše uvedeném nevyzrálém rašelinokůrovém substrátu v lesní školce Ostravice - Mlýn. Při širokém poměru C:N - 65 může být minerální dusík imobilizován v rámci mikrobiální aktivity, kdy je spotřebováván a může dojít až k dusíkaté depresi. Hnojení v těchto substrátech je náročné a problematické.
Jednorázové přihnojení smrku ztepilého tabletovaným hnojivem Strom Konifer způsobilo výrazný nárůst výšky sazenic oproti variantě bez hnojení (graf 3). Průběžný přírůst u sazenic s tabletami v polovině vegetace (VII/98) byl o 50-55 % vyšší než u kontroly bez hnojení a na těchto substrátech byl v první fázi srovnatelný i s nadstandardním hnojivem Kristalon, od kterého se významně nelišil (graf 3). V červenci až srpnu nastává v důsledku imobilizace N diskolorace smrkového jehličí vlivem nedostatečné dusíkaté výživy. Úpravy ani přihnojení další tabletou u varianty se Strom Koniferem nebylo provedeno. U varianty hnojení Kristalonem byl navíc aplikován ledek na povrch substrátu krytokořenného balu, což významně snížilo diskoloraci sadebního materiálu a zlepšilo dusíkatou výživu v konečné fázi vývoje. V důsledku průběžného přihnojení ledkem u varianty s Kristalonem byl rozdíl ve výškovém přírůstu podstatně vyšší než ve střední části vegetačního období (graf 3). Eliminace nepříznivé dusíkaté výživy u varianty s použitým tabletovaným hnojením může být v těchto případech prováděna dohnojováním jednou, případně dvěma tabletami.
Tabletované hnojivo řady Strom se u nevyzrálých rašelinokůrových substrátů lépe osvědčilo při aplikaci do kořenového balu u buku lesního. Průběžný výškový přírůst měření v období střední části vegetace v VII/98 byl nejvyšší u Strom Folixylu II (graf 4). Výškový přírůst byl v letním období měřený s listem, tzn. že naměřené hodnoty a rozdíly mezi variantami jsou dostatečně vypovídající i pro hodnocení listové plochy, která z výše uvedených výsledků byla nejvyšší u použitého hnojiva Strom Folixyl II. Na konci vegetačního období byl výškový přírůst měřen na sazenicích až po opadu listů, případně jejich odstranění. Výsledky z tohoto konečného období se tedy nedají srovnávat s průběžným měřením z července 1998. Ze závěrečných výsledků vyplývá, že ani po intenzivním hnojení Kristalonem a dohnojováním ledkem nebylo u této varianty dosaženo lepších výsledků výškového přírůstu buku lesního než u varianty hnojené pouze tabletami Strom Folixyl II (graf 4)! Hodnoty přírůstů u varianty s Kristalonem a se Strom Folixylem jsou téměř stejné. Dalším faktorem, který je základním hodnotícím kritériem, je výrazné prodloužení vegetační doby u Kristalonu, což může vést k větší náchylnosti sazenic na poškozování v důsledku klimatického stresu. Pro testované tabletované hnojivo je to další významný výstup z hlediska jeho využití. Z výše uvedených aspektů je tabletované hnojivo Strom Folixyl, vyčleněné pro hnojení listnatých dřevin, plně srovnatelné s nadstandardním hnojivem Kristalon i v extrémních podmínkách substrátového média. Po jednoduché aplikaci tablet v jarních měsících vyžadují takto ošetřené sazenice pouze optimální zálivku. Navíc nedochází k prodlužování vegetační doby a nebezpečí následného poškozování extrémními teplotami v zimním i jarním období, zvláště ve vyšších LVS, je výrazně sníženo.
ZÁVĚR
Z hodnocení několika sérií ověřování tabletovaných hnojiv v průběhu vegetačního období, při pěstování krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého, buku lesního, lípy velkolisté a jeřábu břeku v různých organogenních substrátech lze vyvodit tyto závěry:
- tabletovaná hnojiva Strom Konifer (pro jehličnany) a Strom Folixyl (pro listnaté dřeviny) byla navržena pro minerální hnojení krytokořenné sadby v PE obalech a kontejnerech se zaměřením především na intenzivní vývoj kořenového systému a tím i na zabezpezpečení optimálního růstu nadzemní biomasy;
- testovaná tabletovaná hnojiva v rašelinových a dobře vyzrálých substrátech předčí svými účinky na výškový přírůst sazenice běžně upotřebitelná minerální hnojiva;
- zvláště výrazný pozitivní vliv mají na rozvoj kořenů, zejména pak na jemnou kořenovou frakci. Ve variantách s aplikovanými tabletami byl u všech dřevin ve srovnání s běžným hnojením zaznamenán téměř dvojnásobný nárůst objemu kořenového systému;
- u nevyzrálých rašelinokůrových substrátů je jednorázově aplikované tabletované hnojivo Strom Folixyl, určené pro listnaté dřeviny (buk lesní), i v těchto extrémních podmínkách svými účinky plně srovnatelné ve všech parametrech produkce s nadstandardním hnojivem Kristalon;
- tabletované hnojivo Strom Konifer, cílené pro jehličnaté dřeviny, je v těchto extrémních substrátech srovnatelné s nadstandardním hnojivem Kristalon pouze v objemu jemných kořenů, především v důsledku obsahu stimulační látky v tabletové směsi. Nadzemní biomasa pak vyžaduje opakované hnojení tabletami v průběhu vegetace, případně vyšší dávkou na počátku období;
- u klasických dostatečně vyzrálých substrátů zabezpečují tabletovaná hnojiva optimálně výživu všemi základními makroživinami;
- k podobným závěrům dospěli i pracovníci VÚLHM VS Kunovice, kde bylo aplikováno a odzkoušeno tabletované hnojivo cílené pro výživu listnatých dřevin (Strom Folixyl I) na lípě velkolisté a jeřábu břeku.
Testovaná tabletovaná hnojiva mohou být úspěšně využita v rámci pěstování krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin při obalovaných technologických postupech s jednoletou expozicí. Neméně významný účinek Strom Koniferu a Strom Folixylu se může projevit i při zalesňování, kdy bude aplikace tablety do kořenového balu krytokořenné sadby provedena těsně před výsadbou. V tomto případě má další odzkoušení tabletovaného hnojiva při zalesňování v extrémních stanovištních podmínkách své opodstatnění.