TŘETÍ SNĚM LESNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Jan Řezáč

Lesnické stavovské organizace Česká lesnická společnost, Česká jednota lesnická a občanské sdružení Národní lesnický komitét uspořádaly ve dnech 16.-17. června v Písku na střední lesnické škole Třetí sněm lesníků ČR. Tématem sněmu, jehož se zúčastnilo asi 100 lesníků, byly Legislativní podmínky trvale udržitelného obhospodařování lesů.

Sněm zahájil ředitel Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy v Písku Ing. Václav Kohout, CSc., který zároveň ve svém projevu představil minulost i současnost této školy. Jak již je z tématu patrné, zabývalo se jednání sněmu především připravovanými legislativními změnami v oblasti lesního hospodářství a obory s ním souvisejícími, tedy především novelou zákona 289/1995, o lesích, novým zákonem o myslivosti, novelou zákona 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, a novým zákonem o vodách. Jednotlivé referáty, koreferáty i diskuse ukázaly řadu zásadních rozporů mezi pracovníky rezortu ministerstva životního prostředí a zbytkem auditoria. Výsledným dojmem je to, že odlišné názory na znění novel jednotlivých zákonů se budou řešit až při jejich schvalování v Parlamentu, kde bude široký prostor pro lobování. Výsledná podoba těchto zákonů tak může být nakonec značně nepodobná těm předlohám, které odejdou časem z jednotlivých ministerstev do Parlamentu.

ZÁKON O LESÍCH

K zákonu 289/1995, o lesích, hovořili Ing. Jaromír Vašíček, CSc. (MZe), Dr. Ing. Jiří Staněk, CSc. (MZe), Ing. Tomáš Staněk (MŽP) a Ing. Štěpán Kalina (ČLS). Červenou nití, která se táhla všemi referáty, byla otázka míry regulace lesního hospodářství státem. Ing. J. Vašíček, CSc. ve svém referátu hledal hranici, kde je regulace státu, formulovaná povinností ze zákona, nezbytná a kde je účelnější využít pro dosažení lesopolitických cílů pozitivní motivace. Současný stav charakterizují především tyto aspekty: existence lesnické strategie EU, očekávaný vstup ČR do EU, existence lesnické politiky ČR v období před vstupem do EU, existence různých forem vlastnictví lesů, skutečnost, že část soukromých lesních majetků ještě čeká proces hledání zodpovědného vlastníka, existence podnikatelského prostředí v lesním hospodářství, nízká úroveň vymahatelnosti práva, účinnost ekonomických nástrojů k dosahování cílů lesnické politiky.

Diskuse o novele lesního zákona by měla být podle Ing. J. Vašíčka vedena těmito zásadami: stát by měl regulovat jen to, co je nezbytně nutné, v zákoně musí být zakotven princip trvale udržitelného obhospodařování lesů, oblasti regulace by se neměly významně lišit od úpravy minulé, z ohledem na dlouhověkost lesních porostů a z toho vyplývající nutnost kontinuity právní úpravy, zákon musí respektovat principy komunitárního práva platné v EU nejpozději v době vstupu ČR do EU, zákon musí zahrnovat i vliv nového správního uspořádání státu. Ing. J. Vašíček je toho názoru, že bychom neměli zavrhovat regulační funkci státu, ale při uznání vývoje, kterým jsme prošli, bychom ji měli posunout od povinnosti a represe k pozitivní motivaci, a to buď finančními prostředky, nebo jinými nástroji.

ZÁKON O MYSLIVOSTI

K zákonu o myslivosti měl hovořit Ing. Jaroslav Růžička (MZe), ale protože se nedostavil, ani se neomluvil předem, musel ho zastoupit Ing. J. Vašíček, CSc. (MZe). Podle jeho sdělení legislativní rada vlády rozhodla, že zákon 23/1962, o myslivosti, je nenovelizovatelný a musí být proto připraven nový zákon. Ministerstvo zemědělství bylo pověřeno předložit věcný záměr tohoto zákona ve 2. čtvrtletí roku 2001. S koreferátem k neexistujícímu referátu Ing. Růžičky vystoupil Ing. Vladimír Krchov (LČR), který hovořil o principech tvorby nového zákona o myslivosti v rozsahu nutném pro přípravu na vstup do Evropské unie.

Za důležité považuje zejména: zachování vlastnického principu při tvorbě honiteb, možnost pronájmu honiteb nejen českým fyzickým a právnickým osobám, zachování mysliveckého období ve variabilním rozmezí 1-10 let, nostrifikace loveckých lístků ze zemí EU, ujednocení doby lovu, úpravu rozhodování v honebních společenstvech na principu “co hektar to hlas”, vypuštění schvalování smluv o nájmu honitby okresními úřady, ponechání stávající minimální výměry honiteb. Také se domnívá, že by se měl duch přípravy zákona vést nejen z pohledu ochrany a chovu zvěře, ale i z pohledu ochrany a pěstování lesních a zemědělských porostů, tj. z pohledu ochrany celého ekosystému. V této fázi by bylo velmi vhodné přizvat k diskusi zástupce rezortu životního prostředí. Na přání soukromých vlastníků lesů by se měla otevřít diskuse o minimální výměře honitby. Zákon by měl přiznat právo účastníka řízení pro vlastníka honitby, případně i pro vlastníky honebních pozemků v záležitostech výkonu práva myslivosti - tedy i schvalování plánů chovu a lovu. Podle Ing. Krchova by však ministerstvo zemědělství mělo vytvořit prostor pro veřejnou diskusi, řídit ji, usměrňovat, vyhodnocovat a nepracovat za zavřenými dveřmi.

ZÁKON O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY

K novele zákona 114/1992 hovořili RNDr. Petr Roth, CSc. (MŽP) a Ing. Petr Navrátil (ČLS). Protože ministerstvo životního prostředí komunikuje s lesnickou veřejností pouze prostřednictvím řízených úniků informací přes nevládní organizace na ochranu přírody, bylo vystoupení RNDr. P. Rotha první veřejnou prezentací záměru novelizovat zákon o ochraně přírody a krajiny. V procesu novelizace jsou uplatněna tři základní hlediska: jednak požadavky evropských směrnic v oblasti ochrany přírody, dále uvedení do souladu s terminologií později přijatých zákonů a konečně úprava, případně zjednodušení některých ustanovení podle zkušeností z praxe uplynulých let. Doufejme, že MŽP se odhodlá k podobně odvážnému kroku jako MZe v případě zákona o lesích a předloží k veřejné diskusi paragrafované znění novely zákona 114/92 dříve, než je pošle do Parlamentu.

ZÁKON O VODÁCH

K návrhu nového zákona o vodách hovořili Ing. Miroslav Král, CSc. a RNDr. Pavel Punčochář, CSc. (MZe), Ing. Václav Košacký a Ing. Pavel Rotschein (Povodí Moravy, a. s.), Prof. Ing. Jaroslav Herynek, CSc. (MZLU Brno). Tak jak se již stalo téměř zvykem i nový zákon o vodách je předkládán ve variantách ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí. Předmětem sporu jsou především kompetence v oblasti vodního hospodářství.

Po diskusi ke všem citovaným zákonům jednání prvního dne skončilo. Na druhý den připravili organizátoři exkurzi do píseckých městských lesů a na Lesní správu Vodňany (s. p. LČR). Účastníci za odborného výkladu Ing. Jiřího Procházky, ředitele městských lesů Písek, a Ing. Viktora Blaščáka, lesního správce LS Vodňany, shlédli především přirozenou obnovu porostů v Píseckých horách a jejich výchovu. Jistě bylo na škodu diskusi přímo v porostech, že se exkurze nezúčastnil ani jeden zástupce rezortu životního prostředí a nemohl tak provozní lesníky přesvědčit praktickými znalostmi o své odborné fundovanosti.