AKTUALITY ZE SVĚTA

EXPO 2000 A DŘEVO

Německé odborné noviny Holz-Zentralblatt vydaly k světové výstavě EXPO 2000 speciální přílohu, v níž upozorňují na objekty (celkem 22), které mimořádným způsobem uplatnily dřevo jako vysoce hodnotný obnovitelný stavební materiál. Pro naše čtenáře jsme z této přílohy vybrali několik zajímavých informací.

V úvodním slově se zdůrazňuje, že již samotné motto výstavy “Člověk-příroda-technika” navozuje atmosféru, která mnohé tvůrce přivedla k myšlence všestranně využít dřevo jako důležitou obnovitelnou surovinu, a to jak při stavbě objektů, tak při vytváření jejich interiérů. Někteří vystavovatelé si u pavilonu alespoň založili malý lesík. Obsah přílohy pak stručným textem a obrázky přibližuje některé objekty. Souhrnně se upozorňuje na tyto objekty: Pavilon naděje, střechu EXPA, pavilony Francie, Holandska, Švýcarska, Norska, Turecka, Finska, Maďarska, Lotyšska, Rumunska, Německa, Nepálu, ZERI - fundace, Bhútánu, Vatikánu, kanceláře EXPO a na některé pavilony s čísly 6, 9, 12 a 26 (český pavilon zřejmě nepřináší v tomto směru žádný impuls). V popředí zájmu je Pavilon naděje, který má podobu velryby. Uvnitř pavilonu jsou informace o 30 humanitárních projektech z celého světa. Vstupní část pavilonu představuje otevřená ústa velryby, která umožňují návštěvníkům ukrýt se před deštěm nebo před sluncem. Střecha EXPO je stavbou, na níž může být lesní a dřevařské hospodářství hrdo (o této stavbě jsme přinesli první zprávu v LP 7/1999). V popisu stavby se dále uvádí, že je vynikajícím příkladem inovací inženýrských staveb ze dřeva a celá výstava touto stavbou vyzvedla význam dřeva jako obnovitelné suroviny a stavebního materiálu. Taková stavba by ještě před 10 lety nebyla technicky možná. Ke stavbě se použilo 500 m3 jedlových kmenů, 2000 m3 lepených prken s mimořádnou pevností, 1200 m31000 m3 překližek, 60 tun lepidel s mimořádnou účinností a množství ocelových spojovacích částí. Ke stavbě lotyšského pavilonu se použily tamní přírodní materiály - dřevo, rákos a písek. Nálevkovitý tvar má znázorňovat otevřenost země ke světu a k přírodě. Po skončení výstavy má být pavilón instalován v hlavním městě Rize. Japonský pavilon s 5000 m2 plochy patří k největším a nejzajímavějším. Jeho kostra je postavena z německého recyklovaného papíru (z papírových rour o průměru 12 cm). Kostra je přikryta průhlednou “kůží” z papíru a textilií, takže denní světlo jej měkce osvětluje. Tematicky se náplň pavilonu orientuje na ochranu životního prostředí a na snižování emisí oxidů uhlíku. Celý pavilon bude po skončení výstavy opět recyklován. Pavilon Království Bhútán (východní část Himalájí) je z piniového dřeva a představuje typický buddhistický kostel. Celá stavba i její výzdoba je ruční práce. Kostel se má stát součástí buddhistického kláštera, ale o jeho koupi je již nyní mnoho zájemců. U švýcarského pavilónu je esteticky navrstveno na 3000 m3 čerstvého jehličnatého (modřínového a borového) řeziva, které během výstavy vyschne a bude pak rozprodáno jako stavební materiál. Finský pavilon (“finské větrné hnízdo”) poskytuje přednostní přístřešek lesnímu hospodářství a papírenskému průmyslu. Tvoří jej dvě oddělené části, z nichž jedna je nezastřešená a je věnována finské přírodě, kde hlavní místo patří břízám, mechům, a lesním plodům. Norský pavilon tvoří dvě budovy, kde především na druhé, věnované servisním účelům, je použito dřevo z norského smrku a jedle. V první budově je hlavní atrakcí 15 m vysoký “Steindalfossenský vodopád”. Ke stavbě “Světového kostela” se použilo rovněž dřevo, a to borovice a dubu. Do konce roku 1999 stál v Schneverdingen (Lünerburger Heide). Největší bambusovou houbu světa představuje pavilon ZERI (Zero Emissions Research Initiative). Pavilon má prokázat, že lze obnovitelné suroviny bez problémů použít pro stavbu domů. Stavba z bambusu se v loňském roce ověřovala v Kolumbii. Bambusové kmeny se konzervují speciální kouřovou technologií - tedy bez chemikálií. Na maďarském pavilonu postaveném v působivém tvaru poupěte se použilo 200 tun ocele, které jsou obloženy 3300 m2 modřínových desek; 20 m standardních lepených prken, vysoké “poupě” se symbolicky otvírá k západu, k Evropskému bulváru výstaviště. Francouzský pavilon má plochu jako velký fotbalový stadion (8200 m2). Celý má dřevěnou konstrukci. Střechu nesou kmeny s různým sklonem, takže vzniká dojem lesa. Tento umělý les odráží motto výstavy: Člověk-příroda-technika. Po výstavě bude pavilon postaven ve Francii a bude sloužit obchodu se sportovním zbožím. Jak je zřejmé - jde o zajímavé a mnohdy velmi racionální nápady. 

Holz - EXPO 2000, příloha Holz Zentralblatt, Proch

RAIL CARGO AUSTRIA (OBB) - NOVÝ CENÍK DOPRAVY DŘEVA OD 1. 7. 2000

Ceník obsahuje podrobný přehled cen dopravy jehličnatého a listnatého surového dřeva a řeziva z rakousko-české (slovenské, maďarské) hranice a hraničních nádraží do nádraží v Rakousku. Další údaje se týkají Slovinska, Chorvatska a Itálie. V úvodním slově W. Schicho, člen obchodního vedení přepravy zboží, uvádí, že se jim podařilo ve spolupráci s dřevařským hospodářstvím dosáhnout rekordních výsledků. V roce 1999 to bylo 9 mil. netto tun, což představuje za posledních 10 let téměř dvojnásobné množství. Je hrdý na výsledky, kterých se podařilo dosáhnout ekoproduktu dřeva ve spolupráci s ekoproduktem železnice. Pak přechází k neblahým důsledkům orkánu “Lothar”, které postavily železnici před nové úkoly, jež nelze zvládnout bez spolupráce s dalšími organizacemi a bez pronájmu vagónů a vysokého nasazení pracovníků. Končí tím, že jim nezbylo nic jiného než upravit tarify směrem nahoru (max. o 5 %) a těší se na shledanou na veletrhu v Klagenfurtu.

Ceník Rail Cargo Austria (OBB) platný od 1. 7. 2000, Proch

DALŠÍ VĚTRNÉ KALAMITY V NĚMECKU A RAKOUSKU

Bouřlivý vítr ve dnech 2. a 4. července způsobil škody v lesích západního a středního Německa a v rakouských spolkových zemích Salcburk, Horní a Dolní Rakousko. Ve dnech 6.-8. července pak poškodil vítr lesní porosty v Burgenlandu, jižním Štýrsku, Tyrolích a znovu v Salcburku. První opatrné odhady hovoří o několika stech tisících m3 dřeva. Celkově nejde o velké množství, ale i tak to může negativně ovlivnit ceny dřeva.

Holzkurier 28/2000, Proch

V RAKOUSKU VZNIKL MOHUTNÝ SVAZ DŘEVAŘSKÉHO PRŮMYSLU

Patnáctého července t.r. vznikl sloučením dvou svazů na zakládajícím zasedání mohutný Svaz dřevařského průmyslu. Je to pátý největší svaz Hospodářské komory Rakouska. Tvoří ho 1777 podniků s 34 800 pracovníky a roční produkcí v hodnotě 65 mld. ATS. Dosavadní Svaz dřevozpracujícího průmyslu zahrnoval 1555 podniků s hodnotou roční produkce 40,3 mld. ATS a s 25 000 pracovníky. Pilařský průmysl pak tvořilo 227 podniků s 9500 pracovníky a hodnotou produkce 24,8 mld. ATS. Konstatuje se, že dřevařský průmysl je příkladem pro reformu komory, neboť je to první fúze dvou svazů. Kromě jiného přinese toto sloučení během pěti let snížení správních nákladů o 25 %, což představuje 5 mil. ATS. Silný svaz umožní důsledněji se angažovat nejen ve vzdělávání a v certifikaci, ale i v Bruselu. Rakouská společnost pro dřevařský výzkum vidí zlepšené možnosti i na tomto úseku. Prvním příkladem je čtyřletý projekt zaměřený na sdružené technologie využití dřeva jako výrobního a stavebního materiálu. Zvýšená pozornost se má věnovat všem způsobům zpracování dřeva. Na tento účel se počítá se 40 mil. ATS, z toho 12 mil. poskytne nově vzniklý svaz.

Poprvé byla předložena společná výroční zpráva za rok 1999, která svědčí o dobré perspektivě oboru: hodnota produkce se zvýšila o 12,2 % na 65 mld. ATS; 7 mld. ATS bylo reinvestováno. Objem exportu dosáhl 50 %, hodnota exportu stoupla o 10,9 % na 34 mld. ATS. Import dřevařské produkce dosáhl 29,6 mld. ATS, tj. +12 %, celková čistá bilance tak dosáhla 8,7 %, tj. 4,6 mld. ATS. Předpokládá se, že do nové organizace může být více zapojeno i lesní hospodářství a obchod se dřevem. Předsedou nové organizace se stal E. Wiesner, náměstky H. M. Offner a H. Neuner.

V redakční poznámce na dané téma se svazu vytýká, že v jeho nově upravených prostorách převládá sklo a ocel a je příliš málo použito dřeva.

Holzkurier 25/2000, Proch

VÁNOČNÍ STROMKY V LÉTĚ

Ve dnech 25.-26. srpna se sejdou v obci Grafendorf (Štýrsko) producenti vánočních stromků. Hlavním tématem setkání bude hnojení, správný výběr půdy, zkoušky jehličí a tržní možnosti prodeje stromků. Součástí bude exkurze do okolí Hartbergu a návštěva zahradnické výstavy ve Štýrském Hradci (Graz).

Holzkurier 28/2000, Proch

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ V ZEMÍCH KANDIDUJÍCÍCH NA ČLENSTVÍ V EU

Vídeňský institut pro mezinárodní hospodářské srovnávání prognózuje pomalé oživování hospodářského rozvoje v zemích kandidujících na členství v EU. Výdělky v Maďarsku dosahují jen 14 % rakouské úrovně, v Česku 15 %, v Polsku 20 %, na Slovensku 11 %, ve Slovinsku 41 %. Kupní síla je však vzhledem k všeobecně nižším cenám o něco vyšší: Česko 40 % rakouské úrovně, Maďarsko 33 %, Slovinsko 70 %.

Holzkurier 18/2000, Proch

ZPRACOVÁNÍ POLOMOVÉHO DŘÍVÍ ŠEST MĚSÍCŮ PO ORKÁNU “LOTHAR”

Lesníci jižního Německa žijí stále úsilím o odstranění následků větrného orkánu z vánoc 1999, kdy ve spolkové republice Baden-Württemberg padlo asi 25 mil3 a v Bavorsku asi 4 mil. m3 polomového dříví. Po půlroce přistupují k mezibilanci. m

Bavorská správa státních lesů přistoupila tentokrát, po zkušenostem s polomy v r. 1990, kdy ve srovnání s tehdejšími nestátními vlastníky lesa docházelo k opožďování zpracování dřeva a jeho prodeje, ke strategii velmi rychlého zpracování a prodeje kalamitního dříví. Konzervace polomového dříví se předpokládala pouze okrajově, protože zkušenosti z období polomů po roce 1990 nebyly v tomto směru vždy jen pozitivní. Rozhodujícími výchozími momenty bylo na jedné straně tentokrát relativně menší množství polomového dříví, na druhé straně pak opatření bavorské vlády z roku 1995, podle něhož bavorské státní lesy musí být vedeny jako privátní hospodářský podnik, kdy hospodářské ztráty, jmenovitě ve srovnání s privátními vlastníky lesů, nejsou z politických důvodů nadále možné.

Práce postupují podle předpokladu velmi rychle. Zpracování a prodej polomového dříví byl z větší části ukončen v první polovině tohoto roku. Některé plochy byly již opět zalesněny. Rychlého postupu prací bylo u státních lesů Bavorska dosaženo tím, že v kritickém čase bylo do postižených oblastí přemístěno až 400 dělníků z jiných lesních správ, převážně jako samostatné, sehrané týmy se svými revírníky a přibližovacími posádkami. Současně byla státním lesům poskytnuta výpomoc až 50 harvestorů, když u všech vlastníků lesa v postižené oblasti Bavorska bylo nasazeno celkem až 200 harvestorů. Mnoho úsilí věnovaly státní lesy zabezpečení prodeje polomového dříví a zhodnotily tak svůj nový systém odbytu dříví. Většina polomového dříví je již prodána. Privátní lesy mají naproti tomu na některých místech odbytové problémy, připisují to čilé aktivitě státních lesů na trhu se dřívím a obnovují své dřívější mokré sklady surového dříví. Úzkým profilem byla doprava dříví. Méně však při odvozu z lesa, když zejména před rojením škůdců museli vypomoci dopravci jiných spolkových zemí i sousedních států. Celková dovolená hmotnost pro dopravu dříví nákladními automobily byla zvýšena ze 40 na 46 tun, byla také upravena nařízení o zákazu přepravy o nedělích a svátcích. Největší těžkosti byly tradičně s německou železnicí, kde se ještě i po privatizaci vyskytovaly organizační nedostatky.

Poněkud odlišně se vyvíjela situace ve spolkové zemi Baden-Württemberg, kde 25 mil. m3 polomového dříví si vyžádalo jinou strategii. Toto množství nelze za půl roku ani zpracovat, ani prodat. Koncepce zemské správy lesů předpokládala zpracovávat polomové dříví v tempu a množství, které může absorbovat trh. Předpokládané množství asi 2 mil. m3 měsíčně je dodržováno a konec zpracování polomů se očekává v předjaří roku 2001. U státních lesů bylo nasazeno až 600 dělníků z jiných spolkových zemí, k tomu přibylo až 300 harvestorů a 30 lesních lanovek. Situace u nestátních lesů není v této chvíli známa. Strategie zemské lesní správy B-W byla ovšem dvousměrná. Na jedné straně uzavírání dlouhodobých smluv o dodávkách dříví za tržně spravedlivé ceny, na druhé straně pak konzervace velkého množství dříví, hlavně lepší kvality, a jeho uvedení na trh v pozdější době. Předpokládané množství 5 mil m3 (pro všechny formy vlastníků) si vyžádalo značné náklady na rozšíření kapacit mokrých skladů, které jsou otevřené i privátním a komunálním vlastníkům lesa. V Bavorsku i v B-W obdrží nestátní vlastníci lesa pro konzervaci polomového dříví státní příspěvek. K dispozici jsou také podpůrné prostředky pro dopravu dříví na mokré sklady a na provoz těchto skladů.

Zvýšené nebezpečí úrazů při těžebních pracích nebylo ani při nasazení několika stovek harvestorů zcela eliminováno. Velmi často je v praxi nutné oddělení vyvráceného kmene pomocí JMP, kdy dochází k nejtěžším úrazům, a to i navzdory nasazení strojů, mnoha školením pro dělníky, lesní personál i majitele lesa. Statistika k počátku června uvádí v B-W celkem 17 smrtelných úrazů, z toho 4 u státních lesů, v Bavorsku celkem 3 smrtelné úrazy, vesměs u nestátních lesů.

Pozn.: Přírodní živelní katastrofy neznají státních hranic. Pohled do poválečné historie ukazuje, že ani lesy ČR nejsou proti nim imunní. Bylo by prospěšné a zajímavé simulovat obdobnou situaci a posoudit, jak při daném stavu technologické úrovně, vlastnických, obchodních a organizačních vztahů a vazeb by naše LH obstálo.

Podle Forst & Technik 7/2000, šve

STUDIUM DŘEVAŘSKÉHO OBORU NA ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITĚ VE VÍDNI

Studium dřevařského oboru bylo na Zemědělské univerzitě ve Vídni (Universität für Bodenkultur) zavedeno před 25 lety (1974). Nově vzniklý svaz absolventů k tomuto výročí uspořádal oslavy (12. 11. 1999). V prvních 10 letech existence tohoto studia se celkový počet posluchačů (od 5. semestru) pohyboval okolo 40. Pak začal prudce stoupat až na trojnásobek (nyní okolo 120). Ani na začátku, ani nyní nebyla na škole zřízena žádná pedagogická místa. Přednosta institutu je pouze zmocněn opatřit 13 lektorů. Diplomové a disertační práce se většinou realizují v součinnosti s dřevozpracujícím průmyslem, řemesly a výzkumem, často za přispění Výzkumného podpůrného fondu. Snaha o posílení studijního oboru, kterou vyvíjela odborná skupina lesnických a dřevařských věd, však zůstala bez odezvy. Přesto se zřejmě podaří při Institutu dřevařského výzkumu vytvořit oddělení fyziky. Za podpory EU se bude v budoucnu v Institutu zpracovávat několik témat jako např.: Výzkum technických možností využití tenkého dřeva; Opatření k zlepšení kvality dubového dřeva od pěstebních zásahů až po optimální způsoby sušení a zpracování; Vývoj zařízení k zajištění kvality sušení dřeva a sledování a řízení procesu sušení; Vývoj lehkých MDF desek při zachování jejich pevnosti.

Holzkurier 23/99, Proch

ANALÝZA PODÍLU REZONANČNÍHO DŘEVA NA STOJÍCÍCH STROMECH

Ústav pro stavbu hudebních nástrojů (Zwota - Sasko) vyvinul novou metodu pro analýzu podílu rezonančního dřeva na stojících stromech. Používá se přenosný přístroj zvaný “Resistograf”, pomocí něhož je do stromu ve výčetní výšce radiálně zavrtávána sonda o průměru 5 mm. Přístroj registruje průběh odporu dřeva proti vrtání tak, že zachytí i rozdíl mezi ranným a pozdním dřevem jednotlivých letokruhů a předává jej digitálně malému počítači. Speciální program údaje zpracuje a interpretuje jako grafickou křivku, kde na horizontále se nanáší hloubka vrtání a na vertikále hodnota odporu proti vrtání. Průběh grafu ukazuje názorně hustotu a pravidelnost letokruhů a odhalí tak zónu rezonančního dřeva.

Podle Forst & Technik 6/2000, šve

NOVÝ TYP SVAZKOVAČE TĚŽEBNÍCH ZBYTKŮ

Ve Švédsku byl vyvinut svazkovač těžebních zbytků (větví, vršků) Fiberpac 370, určený pro technologii výroby a dodávky energetického dříví. Agregát je nesený v otočné poloze na podvozku vyvážecí soupravy a pojíždí po pasece. Těžební odpad je hydraulickou rukou vkládán do zařízení, které materiál kontinuálně vtahuje a lisuje v nekonečný válcový balík, přičemž drobná příměs propadne zpět na zem. Balík je postupně krácen na požadované délky a vázán. Obvykle jde o balíky 3 m dlouhé, o průměru 70 cm a hmotnosti cca 500 kg. V běžných provozních podmínkách produkuje zařízení 15-20 balíků za hodinu.

Předností systému je to, že svazky energetického dříví vstupují do technologického procesu, obvyklého při výrobě běžných krácených sortimentů. Následuje soustředění vyvážecí soupravou k odvozní cestě a odvoz nákladními auty do energetického závodu, vybaveného stacionární sekačkou. Odpadá tak použití speciálních mobilních sekaček a kontejnerového systému transportu štěpek.

Fiberpac-systém výroby a dodávky energetického dříví je předmětem studia výzkumného ústavu SkogsForsk. Předběžné výsledky ukazují, že je oproti dosavadním postupům ekonomicky příznivější a umožňuje tak zvýšit rádius ekonomické dopravy o 20-50 km.

Podle Forst & Technik 12/1999, šve

DISKUSE O KONCEPCI PĚSTOVÁNÍ LESŮ POKRAČUJE

Měnící se ekonomické podmínky a názory na celospolečenský význam lesů neustále oživují diskuse o koncepci pěstování lesů. Svědčí o tom např. program dvou lesnických konferencí v Rakousku a Německu.

I. Sněmování pěstitelů lesa v Rakousku (Neuberg a.d. Mürz, 8.-9. června tr.)

V úvodních referátech zaznělo, že koncepce pěstování 19. a 20. století kupodivu málo respektovala nutnost dlouhodobého výhledu, který má v lesním hospodářství řádově jiný rámec než většina ostatních hospodářských odvětví. Jednostranné uplatňování krátkodobých ekonomických zájmů bylo sice již tehdy podrobováno kritice, ale převládající koncepce - napodobování zemědělské výroby - i její kritika byly často podloženy jen ideologickou argumentací.

S dnešní švýcarskou koncepcí seznámil účastníky Prof. Dr. J. P. SCHÜTZ (ETH, Curych). Zásluhou H. Bioleye (1858-1939) se na 8 % rozlohy švýcarských lesů rozšířilo (jednotlivě) výběrné hospodářství (“Plenterung”), většinou v porostech s jedlí, výjimečně i ve smrkových porostech. Od r. 1902 byla zakázána holoseč v ochranných lesích, odr. 1923 platí tento zákaz všeobecně. Druhým základním hospodářským způsobem je skupinovitě výběrné hospodářství (“Femelschlag”). Zastánci obou výběrných způsobů spolu vedli vášnivé diskuse připomínající náboženské války. Časem se však ukázalo, že uměle vytvořený stupňovitý zápoj je jen výjimečně trvale udržitelný. Při chybném postupu většinou vznikají dvouetážové porosty. V porovnání s pasečným lesem dosahuje jednotlivě výběrný les ve Švýcarsku o 25-50 % vyšších výnosů, což má být důsledkem menší sukatosti a užších letokruhů v oddenkové části kmenů. Tento les také nejlépe vyhovuje požadavkům multifunkčnosti.

Prof. Dr. J. SPORK (Universität für Bodenkultur, Vídeň) zdůraznil, že se pěstování lesů nesmí přizpůsobovat snahám o racionalizaci těžby dříví a administrativní činnosti. Je nutno mít na zřeteli čtyři základní kritéria úspěšného obhospodařování lesů: zachování úrodnosti půdy, stabilitu porostů a jejich objemový přírůst, optimální dimenze stromů a jakost jejich dřeva. Z tohoto hlediska univerzitní výzkum potvrdil převahu tzv. trvalého lesa (“Dauerwald”) v objemovém přírůstu, hodnotě sortimentů dřeva, prevenci kalamitního poškozování porostů a v zachování koloběhu živin. Výhody holosečného hospodářství naopak vynikají v lese komunikačně málo zpřístupněném, a to svou technickou jednoduchostí a menšími škodami při těžbě. V horských lesích univerzitní výzkum optimálních způsobů těžby a obnovy lesa prozatím prokázal, že lépe kvalifikovaní a motivovaní pracovníci zabezpečí vyšší využití produkčních schopností lesa intenzivním hospodářským způsobem.

II. Sněmování Bádensko-Württemberského lesnického spolku (Stuttgart, květen t.r.)

Jednání konference předznamenalo motto: “Budoucnost lesa v bouřlivých dobách”, přičemž přívlastek “bouřlivý” znamená jednak převratné společenské změny, jednak zvýšené nebezpečí klimatických změn; obojí pak vede k nutnosti přezkoumat koncepci pěstování lesů. V duchu tohoto záměru zazněly diskusní příspěvky pro i proti tzv. přírodě blízkému obhospodařování lesů bez holosečí.

V zahajovacím proslovu zdůraznil Dr. A. HAMMER (ředitel městských lesů Baden-Baden/D), že je nutno po zkušenostech s orkány “Vivian”, “Wiebke” a “Lothar” zamítnout snahy o vnucování nestejnověkých (“dauerwaldartig”) lesních porostů na stanoviště náchylná k zamokření, kde podle zemské ministryně pro tvorbu a ochranu venkovské krajiny G. STABLIN-ové orkány rozvrátily zdaleka největší plochu porostů - vyrvaly s kořáním dokonce i 150 leté jedle. Stejnověké porosty zde jednoznačně obstály lépe. V podobném smyslu vyzněl i příspěvek M. KNIGSEGGA, soukromého vlastníka většího lesního majetku, který nehoruje pro “les krásný, nýbrž výnosový”, a vyslovil názor, že se dnešní politika ani společnost dostatečně nezajímá o ekonomická fakta.

Opačné stanovisko zastával předseda zemského lesnického svazu Dr. F. WANGLER, který se jednoznačně přiklonil k přírodě blízké koncepci pěstování lesů s tím, že nesmí být určována současnými požadavky dřevařského trhu. Z výnosového hlediska je podle něj lépe orientovat výzkum na efektivnost pěstování silných sortimentů dřeva, než každých 20 let měnit koncepci hospodaření. Podpořil jej Prof. Dr. H. BRANDL (Freiburg/D), a doporučil dřevařskému sektoru, aby lépe využíval toho, co lesní hospodářství může nabídnout, a uvažoval v této souvislosti o potřebném posunu ve vlastním investičním vybavení.

Österreichische Forstzeitschrift, 7/2000, Čk

OHROZÍ LESY NÁHLÁ ZMĚNA KLIMATU?

Často slýcháme, že jsme proti přírodním katastrofám bezmocni. Toto rčení ovšem vyžaduje drobnou korekturu - doplněk: proti “nepředvídatelným” katastrofám. V lesním hospodářství je ovšem nutno předvídat na nesmírně dlouhou dobu. To také vyžaduje snižovat deficit znalostí hrozících rizik a o tom, jak je popř. zmenšit. Jsme tedy také povinni vzít na vědomí řadu indicií, svědčících o vlivu lidských činností na změnu klimatu.

Jedním z málo připomínaných důsledků antropického oteplování klimatu jsou změny cirkulace mořských proudů, z nichž je nejvýznamnější tzv. Velký proud, obtékající západní Evropu (jako známý Golfský proud), Afriku, jižní Asii a severní Austrálii. Vzniká tak, že se obrovské masy slané vody zahřívají v Pacifickém a Indickém oceánu a podle fyzikálních zákonů proudí mezi zmíněnými kontinenty směrem k Islandu a Labradorskému moři. Zde se ochlazují, změnou hmotnosti odsolením klesají ke dnu a vracejí se opačným směrem zpět do rovníkových oblastí oceánů. Zrychlení nebo naopak zpomalení proudu je jedním z faktorů změn klimatu, známých jako dlouhodobé střídání teplých a chladných období, při němž se např. mění areály dřevin i horní hranice lesa (v rozmezí až 100 m). V posledním půlstoletí dochází k velkému úbytku ledového pokryvu v Arktidě a k uvolňování obrovských ledových ker v oblasti Grónska. S tím související změny cirkulace vzduchu a zvyšování mořské hladiny může v dohledné době způsobit oslabení Velkého proudu a tím přispět k výrazné změně klimatu. Z toho plynou důsledky pro dlouhodobou orientaci lesního hospodářství, která nesmí ignorovat stoupající nároky na celospolečenské funkce lesů a na zabezpečení jejich trvalosti, což je (nebo výhledově bude) namnoze významnějším požadavkem, než samo zabezpečení výnosové trvalosti, nepřetržitosti a vyrovnanosti. Proto se musí včas orientovat na snižování všech rizik a s dlouhodobým předstihem zvyšovat odolnost lesa nejen proti antropickým změnám lokálního prostředí, ale i vůči nepříznivým povětrnostním vlivům, především proti vichřici a orkánům, které se vyskytují stále častěji. Prostředky jsou omezené, ale dostatečně známé (od postupného vytváření odolné struktury lesa přes obnovu porostů osvědčenými odolnými dřevinami a jejich ekotypy až po zvyšování stability pěstebními zásahy - všechno v závislosti na stanovištních podmínkách). Jde ovšem o to, důsledně je využívat.

Österreichische Forstzeitschrift, 7/2000, Čk

STANOVISKO ODBORNÉHO NOVINÁŘE

Je přírodní les lepší než kulturní les, příroda cennější než civilizace? Podobné plané diskuse budou asi doprovázet lesy i jejich ochránce a uživatele ještě dlouho. V současné době se podle dokumentu “NATURA 2000” vymezují oblasti (dobrého) přírodě blízkého lesa a (špatného) kulturního lesa. Některá hesla přírodě blízké modernosti: Mrtvé stromy jsou lepší než žádné, listnáče lepší než jehličnany, kůň je lepší než stroj, napodobování lepší než vymýšlení. Heslo “zpět k přírodě” bylo moderní již před 200 lety, ale kdo by si přál návrat do těch dob? Člověka a jeho činnost si přece nemůžeme z přírody odmyslet, jsme prostě i se svou kulturou její součástí. Přesto mě těší pokračování diskuse na dané téma. Proč? Protože v ní zmoudříme, dostane-li se z polohy pouhé apologetiky jednoho či druhého názoru na věcnou úroveň. Proto jí rádi věnujeme další stránky našeho časopisu.

Österreichische Forstzeitschrift, 8/2000, Čk

PROBLEMATIKA KŮROVCE MEZINÁRODNĚ

Kůrovec se šíří z Národního parku Šumava do Rakouska. Hornorakouský hejtman J. Phringer proto požádal písemně českého ministra životního prostředí Kužvarta o asanační opatření (zpracování napadených stromů). Protože v této oblasti nebylo na hranicích obou států dojednáno ochranné pásmo, nedaří se zatím na rakouské straně - vzdor všem provedeným opatřením - kůrovce utlumit. Vznikají tak nemalé hospodářské škody a dochází k negativnímu ovlivňování ekologických funkcí lesa.

Zprávy Österreichische Forstzeitschrift, 7/2000, Čk

PODPORUJE TĚŽEBNÍ ODPAD ŠÍŘENÍ KŮROVCŮ?

Na podnět článku O. Vaupela v časopise Forst- und Holz, sešit 8/2000 jsme v Hessensku založili pokus k ověření atraktivity nezpracovaného (na štěpky, drť) těžebního odpadu pro oba hlavní druhy kůrovců v trojím opakování po 2 měsících. Na kontrolní ploše byly ponechány neupravené vršky a vyhnilé oddenky, v jedné variantě oddenky rozřezány na délku 50 cm, v druhé variantě na délku 1 m, v obou případech byly prokřesány motorovou pilou. Kontrola ploch ukázala, že ani v jednom případě nedošlo k napadení zdravých stromů z těchto ohnisek, avšak mohlo k tomu přispět mimořádně chladné a vlhké počasí na jaře 1997. Pozorovali jsme však, že částečné odkornění při těžbě od prosince do února zamezuje nebo aspoň omezuje nálet kůrovců. Neplatí to však o těžbě a úpravě v pozdějším období od března do srpna, kdy naopak uvolňování těkavých látek z kůry kůrovce přiláká. Těžba smrku od září do listopadu je z hlediska ochrany lesů zpravidla bez problémů.

Österreichische Forstzeitschrift, 7/2000, Čk

ŠVÉDSKÝ INTEGROVANÝ VÝZKUMNÝ ÚSTAV

SkogForsk - švédský integrovaný výzkumný ústav své aktivity mimo jiné zaměřuje i na rozšiřování poznatků získaných výzkumem a vývojem mezi lesnickou veřejnost. A to nejen švédskou, ale i zahraniční, protože část informačních a vzdělávacích materiálů, jako jsou praktické příručky - manuály, závěrečné zprávy výzkumu a videa, vydává nejen ve švédštině (s anglickým summary), ale i v angličtině, němčině, francouzštině a španělštině. Na zvláštní přání je přitom možné získat manuály a videopořady i v jakémkoliv dalším jazyce. Jako příklady manuálů lze uvést: Údržba a ostření řetězů motorových pil, Plánování těžební činnosti a Ergonomické požadavky na lesní stroje. Ze závěrečných zpráv výzkumu za roky 1992-1999, kterých je v současnosti dostupných v angličtině 61 a ve švédštině 241, lze uvést: Efektivní a ekologicky trvale udržitelné lesnictví, Provenienční srovnání a výsledky šlechtění Pinus contorta, Nové postupy v probírkách, Použití GPS a GIS při výstavbě a údržbě lesních cest, Náklady a příjmy švédského lesního hospodářství, Ochrana přírody v lesích malých vlastníků, Druhování dříví a Optimalizace nákladů na vyvážení dříví. Z videopořadů stojí za zmínku: Mechanizované prořezávky, Příprava půdy a výsadba, Použití zemědělských traktorů v lesnictví a Harvestorové probírky. Šířením poznatků z vlastní výzkumné činnosti SkogForsk se zabývá specializované středisko Extension Services, Uppsala Science Park, SE-751 83 Uppsala, Sweden, www.skogforsk.se. Pro nás je impozantní nabídka SkogForsk inspirativní už proto, že z ní vyplývá, že švédští kolegové jsou si vědomi toho, že dokud poznatky teoretického výzkumu nezhodnotí lesnická praxe ekonomicky, jsou do výzkumu vložené prostředky umrtvené. Dále je pak informaci možné považovat za upozornění, že u nás dosud používané způsoby přenosu poznatků z výzkumu do praxe byly opuštěny, aniž byly nahrazeny novými formami.

Podle Knowledge available from SkogForsk 2000, Sim

SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ LANOVKAMI

Soustřeďování dříví lanovkami se rychle šíří i do “lesnicky rozvojových zemí”. V poslední době se tak rakouská firma Hinterregger prosadila svými věžovými systémy URUS v Jihoafrické republice, a zejména pak v Chile, kam prodala 90 lanovek vybavených automatickým vozíkem STUEFER. Lanovky URUS, s dosahem trasy do 600 m, jsou v Chile používány převážně pro soustřeďování dříví proti kopci, a v plantážích Pinus radiata jsou při jejich nasazení dosahovány v probírkách směnové výkony 60 m3, a v holosečných obnovních těžbách 120 m3 přiblíženého dříví. Uváděná výkonnost tedy svědčí o dokonalém zvládnutí technologie.

Podle FAO Forest Harvesting Bulletin Vol. 9, No. 1, Sim

VYVĚTVOVÁNÍ STOJÍCÍCH STROMŮ

Nejpřesnější a nejšetrnější je vyvětvování stojících stromů ruční pilkou. Proto se hledají principy, umožňující dělníkovi bezpečný a pohodlný výstup do koruny stromu, aniž by současně docházelo k poškození kmene. Firma Future Forestry Products Inc. (www.futureforestryprod.com) nyní nabízí zařízení sestávající z tyče z lehkých slitin, která se zakotví v blízkosti stromu a zajistí na něj, a po které pak vyjíždí nahoru vozíček poháněný bicyklovým způsobem šlapáním stojící obsluhy. Zařízení, vážící 26 kg, údajně umožňuje výstup do výšky až 10 m, a je prý při použití efektivnější než žebříky a ruční pilky na dlouhé násadě.

Podle FAO Forest Harvesting Bulletin Vol. 9, No. 1, Sim

BAGRY VYTLAČUJÍ DOZERY PŘI VÝSTAVBĚ LESNÍCH CEST

Technika výstavby lesních cest v horských podmínkách se stále více přesouvá od používání dozerů k bagrům, přestože je výkonnost bagrů při budování zemní pláně nižší. Z porovnávacích zkoušek v Himalájích vyplynulo, že zatímco byl buldozer schopen připravit za hodinu práce 13,6 běžných metrů zemní pláně, u bagru to bylo jen 5,6 metru. Přes výkonový handicap jsou však bagry při výstavbě lesních cest upřednostňovány, a to z důvodu jednoznačně příznivějších výsledků práce z hlediska šetrnosti k přírodnímu prostředí.

Podle FAO Forest Harvesting Bulletin Vol. 9, No. 1, Sim

VRTULNÍKOVÉ SOUSTŘEĎOVÁNÍ DŘÍVÍ

Vrtulníkové soustřeďování dříví z tropických lesů je cestou k využití přírodního bohatství rozvojových zemí s minimálním poškozováním přírodního prostředí. Na Sarawaku v Malajsii je pro soustřeďování teakového dříví (Dipterocarpus sp.) používán těžký vrtulník Boeing 234 Chinook s maximální nosností 12 700 kg, což představuje roční teoretickou kapacitu soustřeďování dříví 250 000 m na jeden vrtulník. Celková roční kapacita vrtulníkového soustřeďování dříví firmy Columbia Helicopters Inc., zajišťující dopravu dříví pro těžební firmu Samling Sdn. Bhd., je přitom 31,2 mil. m3. Z vyhodnocení projektu “Sarawak” za léta 1994-1998 vyplývá, že při břemenovém letu bylo přepravováno průměrně 5,8 m3 dříví na průměrnou transportní vzdálenost 2 km. Transportní vzdálenost prakticky nikdy nepřekročila 5 km, a typický těžený teakový strom poskytoval 7 m3 prodejného dříví. 

Podle FAO Forest Harvesting Bulletin Vol. 9, No. 1, Sim