LESNICKÁ FAKULTA MNICHOVSKÉ UNIVERZITY STOJÍ PŘED VÝZNAMNÝMI ZMĚNAMI

Prof. ing. Zdeněk Poleno, CSc. - Lesnická fakulta ČZU Praha

Díky stipendiu z prostředků Evropské unie (programu ERASMUS) jsem mohl v červenci 1999 pobývat dva týdny na Lesnické fakultě univerzity v Mnichově, která sídlí ve starobylém městě Freisingu, asi 30 km severně od Mnichova. Budova lesnické fakulty byla postavena v letech 1990-1992 v rozsáhlém areálu vysokoškolských a výzkumných institucí v městské části Freising-Weihenstephan.

Budova fakulty je asi 4x větší než budova pražské lesnické fakulty v Suchdole. Těsně vedle budovy lesnické fakulty byla současně ve Weihenstephanu postavena i nová budova Bavorského zemského ústavu pro lesy a lesní hospodářství.

HISTORIE LESNICKÉHO STUDIA V BAVORSKU

Kořeny lesnické fakulty sahají daleko do minulosti. Již r. 1793 byly na univerzitě v Ingolstadtu (která je předchůdkyní univerzity v Mnichově) nabídnuty studentům v komplexu kamerálních věd i přednášky o lesnických vědách. V r. 1878 začala povoláním šesti nových profesorů intenzivní lesnická výuka i výzkum na mnichovské univerzitě, a to v souboru státně hospodářských věd. Ve spojení s lesnickými katedrami této fakulty byl v tomtéž roce založen v Mnichově Královský bavorský lesnický výzkumný ústav.

V r. 1971 byla při reorganizaci mnichovské univerzity Ludwiga Maxmiliána vytvořena samostatná lesnická fakulta. V dalších letech byly úkoly i organizace jednotlivých kateder přizpůsobeny novým úkolům a zčásti byly i nově definovány. V souvislosti s přípravou na přestěhování lesnické fakulty do Weihenstephanu zpracovalo a v r. 1991 zveřejnilo vedení fakulty nový podrobný strukturní plán organizace studia, který byl v krátké době realizován. V letním semestru 1992 zahájila lesnická fakulta svou práci v novém sídle, ve Weihenstephanu. Umístěním Zemského ústavu pro lesy a lesní hospodářství v bezprostředním sousedství fakulty byla přes formální rozdělení obou institucí (v roce 1979) zajištěna jejich těsná odborná spolupráce. Těžištěm výzkumu i výuky studentů je na této fakultě vysokohorské lesní hospodářství, avšak s účinným propojením na lesy Dolního Bavorska a další významné lesní oblasti.

LESNICKÁ FAKULTA V NOVÉM SÍDLE

Přemístění lesnické fakulty do Weihenstephanu umožnilo navázání úzké mezioborové spolupráce se Zemědělskou a zahradnickou fakultou Technické univerzity v Mnichově (která zde sídlí již od r. 1928) a s dalšími pedagogickými a vědecko-výzkumnými pracovišti (zejména zemědělskými a potravinářskými) sídlícími ve Weihenstephanu. Lesnická fakulta je členem Evropského lesnického institutu (EFI) v Joensuu (Finsko) a členem Mezinárodního svazu lesnických výzkumných organizací (IUFRO). Má dále navázánu dvoustrannou odbornou spolupráci se sesterskými fakultami v Yale (USA), Corvallisu (USA) a v Madridu (Španělsko). V současné době se připravuje další rozšíření spolupráce se zahraničními fakultami na základě partnerských smluv.

Lesnická fakulta ve Weihenstephanu má v současnosti 11 kateder: pro pedologii a nauku o stanovišti, pro bioklimatologii a výzkum imisí, pro lesnickou botaniku, pro aplikovanou zoologii, pro pěstování lesů a hospodářskou úpravu, pro nauku o růstu lesa, pro lesnickou ekonomiku, pro lesnickou politiku a dějiny lesa, pro územní plánování a ochranu přírody, pro lesnickou vědu o práci a užitou informatiku, pro nauku o dřevě a dřevařskou techniku.

Studium na lesnické fakultě začíná šestiměsíční předškolní praxí na některém lesním podniku nebo státním lesním úřadě. Posláním této praxe je získání základních lesnických znalostí a dovedností. Vlastní studium se dělí na čtyřsemestrové základní studium a taktéž čtyřsemestrové hlavní (odborné) studium. Na závěr studia se předkládá diplomová práce, zpracovaná na zadané téma základního nebo hlavního studia.

ABSOLVENTI A PRACOVNÍCI

V posledních letech se zhoršily podmínky pro přijímání absolventů fakulty do státní lesní služby (v důsledku ekonomicky vynuceného snižování počtu pracovníků). Naproti tomu se rozšířily možnosti zaměstnání v ochraně životního prostředí (ve městech a větších obcích), v dřevařském průmyslu, v ústavech výpočetní techniky, na úseku pedagogicko-žurnalistickém, v ochraně přírody a v územním plánování.

Lesnická fakulta má i zvláštní způsob přijímání pedagogicko-vědeckých pracovníků. Kromě normálního přijetí do pracovního poměru zde pracuje i značný počet “zapůjčených” pracovníků z lesního provozu státních lesů a státní správy lesů. Tito dočasně (zpravidla na 5 let) přijatí vysoce kvalifikovaní pracovníci představují významnou pomoc lesního hospodářství fakultě, a to jak pracovní tak i finanční. Jde totiž o lidi, kteří představují špičku mezi provozními zaměstnanci a kteří přitom mají zájem i o výzkumnou a pedagogickou práci. Během svého pobytu na fakultě si připravují svou doktorskou disertační práci a plní i veškeré pedagogické i výzkumné úkoly. Přitom však neztrácejí kontakt s lesním hospodářstvím, poněvadž jsou formálně stále zaměstnanci provozu. Zpravidla po 5 letech, po dosažení doktorské hodnosti se vracejí k svému původnímu zaměstnání v provozu. Mohou však také požádat o přijetí do pracovního poměru na univerzitě a současně o uvolnění ze zaměstnání v provozu. Většinou však volí první variantu.

Tento způsob zaměstnání je výhodný i pro státní lesy a státní správu lesů. Po celou dobu činnosti na lesnické fakultě pobírají tito lidé svůj plný plat ze zvláštního fondu ministerstva kultury (nezatěžují tedy finančně své zaměstnavatele) a po pěti letech se státním lesům vracejí vysoce kvalifikovaní pracovníci, připraveni pro nejvyšší funkce.

MEZINÁRODNÍ CENTRUM VĚD PRO ŽIVOT

V současné době připravuje bavorská zemská vláda významnou akci na úseku vědy a vysokého školství - vybudování mezinárodního Centra věd pro život (Center of Life Sciences) ve Weihenstaphanu, které má být jako tzv. Zelené centrum pro budoucnost obdobou Červeného centra (Lékařsko-farmaceutického) biotechnologií v Martinsriedu. Toto Zelené centrum se má vytvořit sdružením všech pedagogických i výzkumných pracovišť ve Weihenstephanu, aby tak vzniklo centrum vysoké vědecké úrovně mezinárodního významu, které by významně přispívalo k rozvoji biotechnologií a genové techniky ve prospěch zvyšování a zkvalitňování celosvětové produkce potravin. Dalším neméně významným posláním tohoto centra bude ochrana biotického i abiotického prostředí. V důsledku tohoto velkorysého plánu již od 1. října 1999 přešla lesnická fakulta z lůna Ludwig-Maxmilianovy univerzity do Technické univerzity v Mnichově.

Po pravdě řečeno však nejsou pracovníci lesnické fakulty touto změnou příliš nadšeni. Někteří vedoucí kateder dokonce proti převodu lesnické fakulty veřejně vystupovali. Na fakultě totiž převládá názor, že celá akce je vyvolána spíš politickými ambicemi než vědecko-výzkumnými potřebami. Vzniká totiž obava, že studium na lesnické fakultě bude muset omezit některé tradiční lesnické obory výuky ve prospěch nových požadavků uvedeného Zeleného centra.

ZÁVĚR

Navázání spolupráce s touto lesnickou fakultou může i přes uvedenou organizační změnu (nebo možná i právě pro ni) přinést významný intelektuální prospěch i pražské lesnické fakultě, která se bude také muset přizpůsobit celoevropskému vývojovému trendu směrem k biologii a ekologii. Růstové podmínky pro lesy v Bavorsku (zejména v Dolním Bavorsku a Horní Falci) jsou velice podobné našim růstovým podmínkám a lesní porosty mají vysokou objemovou i hodnotovou produkci. Také výzkumné řešení hlavních problémů je v Bavorsku na vysoké úrovni, zejména po stránce využívání nejmodernější přístrojové techniky.