LESNICKÁ VÝROČÍ - ZÁŘÍ 2000

PhDr. Jiří Uhlíř, emeritní profesor SLŠ Trutnov a řádný člen Obce spisovatelů

- 1. 9. 1920 - byl výnosem Ministerstva školství a národní osvěty při Českém vysokém učení technickém v Praze zřízen odbor lesního inženýrství.

- 2. 9. 1880 - se narodil ve skalské myslivně v Leštině u Humpolce Jan Auerhan, JUDr., tvůrce čs. lesnické statistiky. Nebyl sice lesníkem, ale pocházel z jednoho z nejstarších lesnických rodů, který po generace konal mysliveckou a později lesnickou službu v pražských královský oborách, jak zjistil Ing. Otakar Kokeš. Jan Auerhan se narodil jako nejstarší ze tří synů nadlesního Strakovských nadačních statků. Od mládí se věnoval statistice, demografii a geografii. Po právnických studiích vstoupil do služeb české statistické kanceláře, s níž přešel po státním převratu do nově založeného Státního statistického úřadu (SÚS), kde se stal záhy náměstkem předsedy a v roce 1928 prezidentem SÚS.

Poután k lesnictví rodovou tradicí (jeho mladší bratr Jaroslav i otec byli lesníky), sledoval již od počátku problematiku lesnické statistiky a v r. 1920 vyciťuje, že tak významná složka našeho národního hospodářství, jakou je lesní prvovýroba, se nemůže spolehlivě vyvíjet bez přesných číselných znalostí své náplně, zorganizoval celostátní statistické šetření o lesích. Jeho výsledkem byl Příspěvek ke statistice lesů, vydaný knižně pod jeho autorstvím v r. 1924 a řada dalších publikací, které otiskoval v různých časopisech. Budiž zde připomenuto, že za zakladatele lesnické statistiky se však považuje univ. prof. dr. Karel Eduard Kořistka (1825-1906), který k ní dal podnět už v r. 1874 a je dokumentována v průkopnické knize Příspěvky ku statistice lesů v Čechách z r. 1885 (autoři dr. Kořistka a dr. Bernát).

Avšak až Dr. Auerhan jako první přednášel zemědělskou a lesnickou statistiku na VŠZLI při ČVUT v Praze a v r. 1930 se habilitoval pro výuku statistiky i na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a před svým odchodem do penze (1939) zřídil při SÚS samostatné oddělení pro lesnickou statistiku. Dr. Auerhan byl i dlouholetým předsedou Čs. zahraničního ústavu, v nacistickém Německu se bral za práva utiskovaných Lužických Srbů, což mu nacisté nezapomněli a za heydrichiády byl popraven na střelnici v Kobylisích dne 9. 6. 1942. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v hlavní budově přírodovědecké fakulty UK v Praze (viz LP 1981, s. 139-140).

- 4. 9. 1890 - se narodil v Praze Karel Kavina, PhDr., profesor botaniky a dendrologie na VŠZLI při ČVUT v Praze, taxonom, morfolog, bryolog a mykolog. Zemřel 21. 1. 1948 v Praze (viz LP 1/1998).

- 8. 9. 1930 - v Hradci Králové se narodil Karel Lankaš, emeritní středoškolský profesor a ředitel Lesnické mistrovské školy (LMŠ) a Střední lesnické školy ve Šluknově (1976-1990), kdy v r. 1990 odešel do důchodu, autor a spoluautor učebnic a odborných lesnických mysliveckých publikací. Po ukončení měšťanské a veřejné obchodní školy vystudoval Vyšší lesnickou školu v Trutnově (1946-1951). Později si doplnil vzdělání na LF VŠZ v Brně, kde získal i kvalifikaci pedagogické způsobilosti.

Praxi začínal jako lesní dělník, ještě před studiem VLŠ. Po maturitě pracoval u ŘLZ Vrchlabí ve funkci taxačního měřiče a pak na LZ Česká Kamenice a Rumburk. Po šestileté praxi v lesnickém provozu v r. 1956 nastupuje povolání pedagoga na LMŠ ve Šluknově. Práce středoškolského profesora se stala jeho celoživotním osudem, smyslem i náplní života. Postupně prošel funkcemi třídního učitele, zástupce ředitele pro školní polesí, pedagogického zástupce ředitele, polesného. V letech 1976-1990 zde působil jako ředitel. Vyučoval myslivost a lesnickou ekonomiku. Zasloužil se na školním polesí o rozvoj myslivosti a zřízení pokusných pěstebních ploch. Plně se zúčastnil pedagogického i lesnického života. Podílel se jako spoluautor na vydání učebnice Myslivosti (1967), Rukověti loveckého střelectví (1982, spoluautor Ing. Faktor, též polsky, Cena literárního fondu), Poľovníctvo (spoluautor, slovensky 1976, 1984, 1988). Je též autorem skript Myslivost a ekonomika (1965).

- 11. 9. 1800 - se narodil v Hanau (Německo) Jan Bedřich Bechtel, lesmistr, známý moravský lesnický pěstitel a taxátor. Zemřel 19. 8. 1868 v Neustif am Walde u Vídně (viz LP 8/1998).

- 11. 9. 1920 - zemřel ve Starém sídle u Orlíka Josef Bohdanecký, lesmistr, proslulý jihočeský lesní hospodář a původce české metody lesních probírek, zvané též orlické nebo Bohdaneckého. Narodil se 1. 3. 1846 ve Vráži u Písku v rodině lesmistra. Po praxi vystudoval vyšší lesnickou školu v Bělé p. Bezdězem (1863-1865) a poté získal taxační lesnickou praxi na panství drhovelském. Trvale pracoval na orlicku, postupně jako lesní adjunkt, nadlesní (od r. 1880) a posléze lesmistr (1883-1911). Po založení české lesnické školy v Písku byl povolán po Josefu Zenkrovi, spoluzakladateli této školy, za jejího odborného ředitele a vedl lesní praxe žáků. Na panství Orlík, postiženém větrnými a hmyzími kalamitami, se zabýval zlepšováním stavu lesů poškozených špatným hospodařením (lesní monokultury) a větrnými kalamitami (hlavně v letech 1833 a 1842). Vypracoval metodu probírek lesních porostů a zavedl tzv. hospodářství rychlého přírůstu. J. Bohdanecký byl i literárně činný. Své stati publikoval zejména ve Spolkovém časopise ČLJ, v Háji a v Les a Lov. J. Bohdaneckému byl v Adamově u Brna na školním lesním statku odhalen památník.

- 22. 9. 1895 - se narodil v Lomnici nad Popelkou Jaroslav Mallat, Ing., nestor lesodohlédací služby a státní péče o lesy v býv. Středočeském kraji. Po maturitě na Reálném gymnáziu v Litomyšli vystudoval v letech 1924-28 VŠZLI při ČVUT v Praze. Pracoval v Chomutově a od r. 1930 na Zemském úřadě v Praze ve funkci referenta pro lesnictví. Jako lesní komisař, později vrchní lesní komisař a nakonec jako vedoucí státní péče o lesy Středočeského KNV věnoval celý život plnému provoznímu uplatnění lesních hospodářských plánů a prosazení cílevědomého systematického hospodaření v lesích na podkladu děl hospodářské úpravy lesů. Pracoval i jako funkcionář lesnické sekce České vědeckotechnické společnosti.

- 25. 9. 1895 - se v Drahanech u Prostějova narodil Václav Škvařil, lesní rada, významný moravský lesník, organizátor, vynikající včelař. Pocházel z lesnické rodiny. Po studiích na lesnické škole v Hranicích byl správcem harrachovského velkostatku ve Velkém Meziříčí (1923-1945). Uplatnil se v mnoha organizacích. Byl místopředsedou Spolku čs. lesnictva, členem ústředního výboru ve Volném sdružení lesních správ, v Československé myslivecké jednotě. Jako kapitán v záloze se činně zúčastnil odbojové práce ve skupině generála Jaroše, byl vězněn gestapem. Jako včelař uložil část svých rozsáhlých vědomostí do článků v časopise Včela moravská a Český včelař, kde napsal mimo jiné o medovici, včelařském významu lip, včelařském využití lesních porostů apod. Je též spoluautorem knihy O včelách a včelaření (1941, 2. vyd. 1947). Dal podnět k nové míře rámků a nové úlové soustavě, tzv. úl Škvařilův. V. Škvařil zemřel 2. 11. ve Velkém Meziříčí (viz LP 10/1970)

- 27. 9. 1940 - v Domažlicích zemřel Alfred Hilitzer, doc., RNDr, český botanik. Působil na Vysoké škole lesnické a zemědělské v Praze. Napsal četné odborné práce bryologické i lesnické, např. Les, Péče o stromy, Studie o bučinách v okolí Kdyně. Narodil se ve Štýrském Hradci 3. 6. 1899.

- Roku 1950 - byly státní školy pro lesní hajné upraveny jako jednoleté školy pro lesní mistry, v r. 1951 byly zrušeny.

- Ve školním roce 1950-1951 - byly adaptovány další objekty pro nové domovy výcvikových středisek (DVS), v nichž byla umístěna výcviková střediska, a to v Harrachově - Nový Svět (okr. Semily), Modrava (okr. Klatovy), Kamenná Lhota (okr. Kutná Hora), Okrouhlé Hradiště (u Konstantinových Lázní, okr. Tachov), Dynotice (okr. Vsetín); dále v Kladské (okr. Cheb) zřízeno výcvikové středisko lesů.

- Roku 1955 - byly specializované typy - pěstební a těžební - lesnických technických škol sloučeny v jednotnou čtyřletou lesnickou školu technickou.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.